Kronika Vesmíru (30) – Trias, Pangea a nástup dinosaurů

Před 252 miliony let skončilo velké permské vymírání (díl 29), největší katastrofa v dějinách života na Zemi. Planeta vstoupila do triasu, prvního období druhohor (mezozoika). Pevniny byly stále spojené v jediný superkontinent Pangea a život se jen pomalu vzpamatovával. Během následujících padesáti milionů let se rozhodlo, kdo bude vládnout souši po zbytek druhohor.

Svět po katastrofě

Permské vymírání vyhubilo přes 90 % mořských druhů a většinu suchozemských obratlovců. Ekosystémy byly zdecimované a druhově velmi chudé. Prvních několik milionů let triasu ovládal souš Lystrosaurus, zavalitý býložravec velikosti prasete, vzdáleně příbuzný savcům. Na některých nalezištích tvoří až 90 % všech fosilií suchozemských obratlovců. Jeho úspěch nespočíval ve specializaci, ale v opaku: byl to nenáročný generalista, který snesl horko, sucho i nedostatek potravy.

Úplné zotavení trvalo dlouho. Složité ekosystémy s bohatou škálou býložravců a predátorů se objevily až po 5 až 10 milionech let.

Jeden kontinent, jeden oceán

Pangea vznikla už na přelomu karbonu a permu (o tom jsme psali v dílu 27), když se severní pevnina Euramerika srazila s jižní Gondwanou. V triasu tak existovala jediná obrovská pevnina, kterou obklopoval světový oceán Panthalassa. Atlantský oceán ještě neexistoval. Vznikne až později, při rozpadu Pangey.

Takto rozlehlý kontinent měl výrazné klima. Na pólech neležel led a planeta byla celkově teplá. Pobřeží byla vlhká, ale vnitrozemí ležící tisíce kilometrů od moře tvořily rozsáhlé pouště s extrémními teplotami a silně sezónním počasím. V takovém prostředí měli výhodu odolní a přizpůsobiví živočichové.

Souboj synapsidů a archosaurů

V permu dominovali na souši synapsidi, skupina, ze které později vzešli savci. Patřil k nim například Dimetrodon s typickou hřbetní plachtou nebo dravý Gorgonops. Vymírání přežila jen část z nich, hlavně dicynodonti jako Lystrosaurus a cynodonti, přímí předkové savců.

Uvolněný prostor ale rychle obsazovala jiná skupina: archosauři. Z této vývojové linie pocházejí krokodýli, ptakoještěři, dinosauři a ptáci. Už ve středním triasu byli archosauři hlavními predátory souše. Dominovali hlavně předkové a příbuzní krokodýlů, často velcí a obratní dravci.

První dinosauři se objevili zhruba před 230 miliony let, v pozdním triasu. Patřili k nim Eoraptor a Herrerasaurus z dnešní Argentiny. Byli malí až středně velcí, chodili po dvou nohách a v tehdejších ekosystémech hráli spíše vedlejší roli. Ve stejné době se z cynodontů vyvinuli první savci, drobní noční živočichové velikosti myši.

Triasové vymírání

Trias skončil před zhruba 201 miliony let dalším hromadným vymíráním. Bylo menší než permské, přesto patří mezi pět největších v historii Země. Pravděpodobnou příčinou byla obří vulkanická činnost spojená s počínajícím rozpadem Pangey, která do atmosféry uvolnila obrovské množství oxidu uhličitého.

Vyhynula většina velkých příbuzných krokodýlů i mnoho posledních velkých synapsidů. Dinosauři přežili a obsadili uvolněné místo. S nástupem jury začala jejich skutečná vláda.

Trias byl mostem mezi největší katastrofou v dějinách života a érou dinosaurů. Biosféra se zotavila, Pangea začala praskat, synapsidi ustoupili archosaurům a nenápadní první dinosauři se připravovali na svou příležitost.