- Kronika Vesmíru (1) – Planckova epocha a počátky vesmíru
- Kronika Vesmíru (2) – Kvark-gluonové plazma a baryonová asymetrie
- Kronika Vesmíru (3) – Vznik lehkých prvků
- Kronika Vesmíru (4) – Rekombinace, CMB a temná hmota
- Kronika Vesmíru (5) – Temná éra a první hvězdy
- Kronika Vesmíru (6) – Fúze v jádrech hvězd
- Kronika Vesmíru (7) – Supernovy a tvorba těžkých prvků
- Kronika Vesmíru (8) – Kilonovy, chemická evoluce galaxií a sluneční mlhovina
- Kronika Vesmíru (9) – Akrece Země, diferenciace a magma oceán
- Kronika Vesmíru (10) – Pozdní těžké bombardování a první pevná kůra
- Kronika Vesmíru (11) – Kolize s Theií a vznik Měsíce
- Kronika Vesmíru (12) – Hadejská epocha – černá Země
- Kronika Vesmíru (13) – Vznik oceánů a hydrosféry – modrá Země
- Kronika Vesmíru (14) – Vznik kontinentů a TTG hornin – šedá Země
- Kronika Vesmíru (15) – Banded Iron Formations a raná mineralogická diverzifikace
- Kronika Vesmíru (16) – Vznik života – RNA svět a mineralogická katalýza
- Kronika Vesmíru (17) – První prokaryota, metanogeny a strom života
- Kronika Vesmíru (18) – Cyanobakterie a první fotosyntéza
- Kronika Vesmíru (19) – Velká oxidační událost – červená Země
- Kronika Vesmíru (20) – Boring Billion – Superkontinent Columbia/Nuna
- Kronika Vesmíru (21) – Vznik eukaryot
- Kronika Vesmíru (22) – Superkontinent Rodinia, rozpad a nutrientový boom
- Kronika Vesmíru (23) – Sněhová koule – Bílá Země
Po vzniku prvních prokaryot (díl 17) přibližně před 3,5 miliardami let se na Zemi objevila oxygenní fotosyntéza. Geologické důsledky (BIF v dílu 15) a globální dopad na atmosféru (GOE v příštím dílu) necháváme jinde.
Nejdřív bez kyslíku
Ještě před cyanobakteriemi existovala anoxygenická fotosyntéza. Bakterie využívaly sluneční světlo, ale neštěpily vodu a neprodukovaly kyslík. Cyanobakterie přinesly oxygenní variantu: štěpení vody (H₂O) uvolňuje kyslík jako odpad.
Do té doby byl veškerý život na Zemi závislý na chemické energii (chemotrofie) – využíval vodík, sirovodík, metan nebo železo. Život byl omezený na místa, kde byly tyhle chemikálie dostupné.
Pak se objevily cyanobakterie. První organismy, které dokázaly využívat sluneční světlo k získávání energie a jako vedlejší produkt produkovat kyslík.
Oxygenní fotosyntéza:
6 CO₂ + 6 H₂O + světelná energie -> C₆H₁₂O₆ (glukóza) + 6 O₂
Poprvé v historii vesmíru byl kyslík produkován ve velkém množství jako odpadní látka.
Chlorofyl a štěpení vody
Cyanobakterie vyvinuly složitý fotosyntetický aparát obsahující chlorofyl, který dokázal štěpit vodu (H₂O) a uvolňovat z ní kyslík. Vody je na Zemi obrovské množství – na rozdíl od omezených zásob chemických sloučenin. Život tím získal prakticky neomezený zdroj energie ze Slunce.
Nejstarší fosilní důkazy cyanobakterií a jejich stromatolitů pocházejí přibližně z období 3,5 miliardy let (západní Austrálie a Jižní Afrika).
Kyslík v oceánu, anaerobi do nik
Volný kyslík se začal hromadit nejdřív v oceánech. Okamžitě ho spotřebovávaly reakce s minerály a rozpuštěným železem – tak vznikaly pruhované železné formace v dílu 15. Anaerobní organismy byly vytlačeny do úzkých ekologických nik. Chemický charakter planety se začal měnit.
Globální přechod k oxidační atmosféře a masové vymírání anaerobů přijde až o miliardu let později – v dílu 19. Byl položen základ pro budoucí oxidaci atmosféry. Otevřela se cesta ke složitějšímu životu: eukaryota a mnohobuněčné organismy potřebují hodně energie, kterou poskytuje kyslík.
Bez cyanobakterií bychom dnes neměli kyslíkovou atmosféru a pravděpodobně by tady nebyl komplexní život vůbec.
V dílu 19 uvidíme, co se stalo, když produkce kyslíku konečně překonala kapacitu planetárních pohlcovačů – Velkou oxidační událost (GOE).































