- Kronika Vesmíru (1) – Planckova epocha a počátky vesmíru
- Kronika Vesmíru (2) – Kvark-gluonové plazma a baryonová asymetrie
- Kronika Vesmíru (3) – Vznik lehkých prvků
- Kronika Vesmíru (4) – Rekombinace, CMB a temná hmota
- Kronika Vesmíru (5) – Temná éra a první hvězdy
- Kronika Vesmíru (6) – Fúze v jádrech hvězd
- Kronika Vesmíru (7) – Supernovy a tvorba těžkých prvků
- Kronika Vesmíru (8) – Kilonovy, chemická evoluce galaxií a sluneční mlhovina
- Kronika Vesmíru (9) – Akrece Země, diferenciace a magma oceán
- Kronika Vesmíru (10) – Pozdní těžké bombardování a první pevná kůra
- Kronika Vesmíru (11) – Kolize s Theií a vznik Měsíce
- Kronika Vesmíru (12) – Hadejská epocha – černá Země
- Kronika Vesmíru (13) – Vznik oceánů a hydrosféry – modrá Země
- Kronika Vesmíru (14) – Vznik kontinentů a TTG hornin – šedá Země
- Kronika Vesmíru (15) – Banded Iron Formations a raná mineralogická diverzifikace
- Kronika Vesmíru (16) – Vznik života – RNA svět a mineralogická katalýza
- Kronika Vesmíru (17) – První prokaryota, metanogeny a strom života
- Kronika Vesmíru (18) – Cyanobakterie a první fotosyntéza
- Kronika Vesmíru (19) – Velká oxidační událost – červená Země
- Kronika Vesmíru (20) – Boring Billion – Superkontinent Columbia/Nuna
- Kronika Vesmíru (21) – Vznik eukaryot
- Kronika Vesmíru (22) – Superkontinent Rodinia, rozpad a nutrientový boom
- Kronika Vesmíru (23) – Sněhová koule – Bílá Země
- Kronika Vesmíru (24) – Ediakarská biota – první multicelulární organizmy
- Kronika Vesmíru (25) – Kambrijská exploze – zelená Země
- Kronika Vesmíru (26) – Paleozoikum – kolonizace souše, ryby, první lesy
- Kronika Vesmíru (27) – Karbon – uhlí, kyslíkový vrchol a gigantizmus
Po kolonizaci souše (díl 26) přichází karbon (359-299 milionů let zpátky). Obří lesy, extrémně vysoký kyslík, gigantické organizmy. Jde o vrchol “zelené” fáze Země v paleozoiku.
Bažinaté pralesy
Povrch pokrývaly obrovské, husté, bažinaté pralesy. Dominovaly v nich obří přesličky (třeba Calamites), stromovité plavuně (třeba Lepidodendron – výška přes 30-40 metrů) a různé kapradiny a semenné rostliny.
Rostly především v tropických a subtropických oblastech na superkontinentu Euramerika. Šlo o nejrozsáhlejší lesy v historii planety.
Lignin
Stromy produkovaly lignin – tvrdou dřevní hmotu. Houby a bakterie ho zpočátku neuměly efektivně rozkládat. Mrtvé stromy padaly do bažin, kde bez proto kyslíku nehnily. Ukládaly se jako uhlí.
Právě díky karbonu máme dnes obrovské zásoby černého uhlí. Většina dnešních uhelných ložisek vznikla tady – šlo o základ budoucích zásob fosilních paliv. Teprve později (perm, trias) se vyvinuly ligninázy – enzymy schopné lignin rozložit.
Masivní ukládání uhlíku do sedimentů zároveň stáhlo CO₂ z atmosféry. To přispělo k pozdějšímu ochlazování planety na konci karbonu a v permu.
35% kyslíku
Nastala masivní fotosyntéza a pomalý rozklad organické hmoty. Koncentrace kyslíku v atmosféře dosáhla 35% (dnes je přibližně 21%). Tedy nejvyšší hladina v historii.
Důsledky: výrazně vyšší energetická efektivita dýchání, možnost existence mnohem větších organizmů než dnes (ač jejich limity jsou stále platné), vyšší riziko požárů. Lesy hořely velmi snadno.
Giganti
Vysoký kyslík unesl opravdové obry. Největší suchozemští členovci všech dob:
- vážky s rozpětím křídel až 70-75 cm (Meganeura)
- obří stonožky dlouhé přes 2 metry
- obří švábi a pavoukovci
- velcí obojživelních (někteří přes 4-5 metrů)
Na souši se také objevují první plazi – předchůdci budoucích dinosaurů a savců.
Na konci karbonu se kontinenty slučují do superkontinentu Pangey. Ta se plně zformuje až v permu. V něm se pak připraví půda pro největší vymírání v dějinách. Rostliny tady totiž začínají sahat do atmosféry, do klimatu i do velikosti živočichů.
