- Kronika Vesmíru (1) – Planckova epocha a počátky vesmíru
- Kronika Vesmíru (2) – Kvark-gluonové plazma a baryonová asymetrie
- Kronika Vesmíru (3) – Vznik lehkých prvků
- Kronika Vesmíru (4) – Rekombinace, CMB a temná hmota
- Kronika Vesmíru (5) – Temná éra a první hvězdy
- Kronika Vesmíru (6) – Fúze v jádrech hvězd
- Kronika Vesmíru (7) – Supernovy a tvorba těžkých prvků
- Kronika Vesmíru (8) – Kilonovy, chemická evoluce galaxií a sluneční mlhovina
- Kronika Vesmíru (9) – Akrece Země, diferenciace a magma oceán
- Kronika Vesmíru (10) – Pozdní těžké bombardování a první pevná kůra
- Kronika Vesmíru (11) – Kolize s Theií a vznik Měsíce
- Kronika Vesmíru (12) – Hadejská epocha – černá Země
- Kronika Vesmíru (13) – Vznik oceánů a hydrosféry – modrá Země
- Kronika Vesmíru (14) – Vznik kontinentů a TTG hornin – šedá Země
- Kronika Vesmíru (15) – Banded Iron Formations a raná mineralogická diverzifikace
- Kronika Vesmíru (16) – Vznik života – RNA svět a mineralogická katalýza
- Kronika Vesmíru (17) – První prokaryota, metanogeny a strom života
- Kronika Vesmíru (18) – Cyanobakterie a první fotosyntéza
- Kronika Vesmíru (19) – Velká oxidační událost – červená Země
- Kronika Vesmíru (20) – Boring Billion – Superkontinent Columbia/Nuna
- Kronika Vesmíru (21) – Vznik eukaryot
- Kronika Vesmíru (22) – Superkontinent Rodinia, rozpad a nutrientový boom
- Kronika Vesmíru (23) – Sněhová koule – Bílá Země
Po pozdním těžkém bombardování má Země první nestabilní kůru. Přibližně 4,5 miliardy let zpátky se odehraje Velký úder (Giant Impact): kolize proto-Země s planetou velikosti Marsu.
Théia a disk trosek
Proto-Země už byla velká a diferencovaná. Srazila se s jinou planetou velikosti Marsu. Tu hypotetickou planetu vědci pojmenovali Théia.
Impakt byl téměř tangenciální (šikmý) a obrovskou rychlostí.
Obě planety se částečně roztavily a promíchaly. Obrovské množství materiálu z pláště Země a z Theie vyletělo do vesmíru. Z toho vyvrženého materiálu se během několika týdnů až měsíců vytvořil obrovský disk trosek kolem Země. Z disku se zformoval Měsíc.
Proč tahle teorie sedí
Měsíc má velmi podobné složení izotopů kyslíku jako Země. U měsíce, který by Země jen „normálně“ zachytila, by to neplatilo.
Měsíc má velmi malé železné jádro. To sedí s tím, že vznikl převážně z pláště Země a Theie – železo už bylo v jádrech obou planet.
A je neobvykle velký v poměru k mateřské planetě. Žádná jiná terestrická planeta nemá tak velký měsíc.
Co kolize udělala se Zemí
Výrazně urychlila rotaci Země. Den trval jen asi 5 hodin.
Naklonila osu Země – díky tomu máme roční období. Měsíc osu rotace zároveň stabilizuje. Působí jako gyroskop, a klima je proto relativně stabilní. Bez téhle kolize by Země vypadala jinak: rotovala by pravděpodobně chaoticky, neměla by tak stabilní klima a dnes bychom tu nebyli.
Vytvořila taky silné přílivy a odlivy. Ty pravděpodobně pomohly vzniku života v přílivových zónách.
Velký úder je zrození Měsíce – a jedna z událostí, bez kterých by na Zemi později nevznikl život. Po kolizi vstoupila Země do hadejské epochy – období černé, žhnoucí planety.































