Kronika Vesmíru (12) – Hadejská epocha – černá Země

Po Velkém úderu a vzniku Měsíce vstupuje Země do období, které je jedním z nejméně známých a zároveň nejdramatičtějších v její historii – hadejské epochy (přibližně 4,5 až 4,0 miliardy let zpátky).

Toto období dostalo jméno podle řeckého boha podsvětí Háda – a ne náhodou. Země v té době skutečně připomínala peklo.

Black Earth – Černá Země

Povrch planety byl převážně pokrytý temným bazaltovým magmatem. Odtud pochází název Black Earth. Globální magma oceán z předchozí fáze už částečně ztuhl, ale pevná kůra byla velmi tenká, nestabilní a neustále protrhávána vulkanickou činností.

Teplota povrchu se pohybovala mezi 1000–1500 °C v místech, kde magma vystupovalo na povrch. Celá planeta byla obrovskou továrnou na lávu.

Intenzivní vulkanismus a první atmosféra

Země v hadejské epoše zažívala extrémní vulkanickou aktivitu. Plášť byl ještě velmi horký, takže magma neustále stoupalo k povrchu. Vznikaly obrovské vulkanické plošiny a první proto-kontinenty.

Z vulkánů a štěrbin unikal plyn, který vytvářel první sekundární atmosféru:

• Vodní pára (H₂O)
• Oxid uhličitý (CO₂)
• Dusík (N₂)
• Menší množství metanu, amoniaku, sirovodíku a vodíku

Kyslík v atmosféře prakticky nebyl. Atmosféra byla redukční (nikoliv oxidační) a pravděpodobně hustší než dnes.

Problém s horninami

Hadejská epocha je nazývána také „obdobím bez hornin“. Skoro žádné horniny z této doby se nedochovaly, protože byly buď roztaveny, nebo překryty novějšími vrstvami. Jediným přímým svědectvím jsou již zmíněné zirkony staré až 4,4 miliardy let.

Tyto zirkony dokazují, že už velmi brzy po vzniku Země existovala:

• tekutá voda na povrchu (alespoň lokálně)
• pevná kůra
• pravděpodobně i první primitivní oceány

Pozdní těžké bombardování v hadejské epoše

Během hadejské epochy stále probíhalo pozdní těžké bombardování. Velké impakty občas roztavily velké části povrchu a „resetovaly“ kůru. Některé vědce to vede k hypotéze, že život mohl vznikat opakovaně a být několikrát zničen, než se konečně uchytí.

Shrnutí hadejské epochy

Země v této době byla:

• extrémně horká
• vulkanicky hyperaktivní
• bez kyslíku v atmosféře
• s tenkou, nestabilní kůrou
• s prvními oceány a možná i s prvními organickými molekulami

Byla to planeta v přechodovém stavu – mezi žhavou koulí magmatu a budoucí modrou planetou s pevnými kontinenty.

Hadejská epocha končí přibližně před 4 miliardami let. Země se postupně ochlazuje, stabilizuje a připravuje na další velkou kapitolu – vznik prvních kontinentů a oceánů v archejské epoše.