Kronika Vesmíru (14) – Vznik kontinentů a TTG hornin – šedá Země

Po vzniku prvních oceánů vstupuje Země do archejské eony (přibližně 4,0 až 2,5 miliardy let zpátky). Planeta se mění z černé na šedou – Grey Earth.

Povrch byl převážně pokrytý tmavým bazaltem a začínajícími světlejšími horninami. Celková barva z vesmíru byla šedá až šedozelená – ještě zdaleka ne modrá jako dnes.

TTG a první kontinenty

V archejské eoně vznikají první skutečná kontinentální jádra.

Země se ochlazovala. V plášti probíhaly intenzivní konvekční proudy. Na některých místech magma bohaté na křemík stoupalo k povrchu a chladlo pomaleji než dřív. Tím vznikaly lehčí horniny, které nedokázaly klesnout zpět do pláště.

Nejcharakterističtější horniny té doby jsou TTG (Tonalit – Trondhjemit – Granodiorit). Světlé, křemičité, výrazně lehčí než bazalt. Právě díky nim mohly na povrchu vznikat první stabilní kontinentální kůry – předchůdci dnešních kontinentů.

Ty první kontinenty byly malé, roztroušené a nestabilní. Poprvé v historii planety ale existoval rozdíl mezi hustým oceánským dnem (bazalt) a lehčími kontinentálními krunami.

Raná tektonika desek

V archejské eoně už pravděpodobně fungovala primitivní forma tektoniky desek, i když jiná než dnes. Desky byly tenčí, teplejší a pohybovaly se rychleji. Docházelo k subdukci (podsouvání) oceánské kůry pod kontinentální. To vedlo k intenzivnímu vulkanismu a tvorbě nových kontinentálních hornin.

Stromatolity: důkaz, ne vznik

Archejská epocha je taky obdobím prvních důkazů života – ne nutně jeho vzniku (k tomu se vrátíme v dílu 16).

Nejstarší známé stromatolity (útvary vytvořené mikroby) jsou staré přes 3,5 miliardy let. V téhle době už existovaly první prokaryotické organismy (bakterie a archea).

Atmosféra byla pořád bez kyslíku. Fotosyntézu a její důsledky probereme v dílech 18 a 19.

Z chaotické, magma-dominantní planety je planeta se stabilnějšími kontinenty, rozvíjející se tektonikou desek, prvními mikroskopickými formami života a výrazně bohatší geochemickou diverzitou. Už to není jen horká, mrtvá koule – je geologicky aktivní a chemicky komplexní a pomalu se na ní připravují podmínky pro složitější život. V dalším díle geologický záznam prvního velkého střetu života s geologií: pruhované železné formace.