Kronika Vesmíru (20) – Boring Billion – Superkontinent Columbia/Nuna

Po Velké oxidační události (díl 19) je ve vzduchu kyslík. Mezi zhruba 1,85 a 0,85 miliardami let ho pořád bylo málo – daleko méně než dnes.

Fosilie z té doby skoro nic nového neukážou. Život je skoro jen prokaryota: jednobuněčné bakterie a archea. Žádné velké masové vymírání, žádný evoluční skok ve tvaru těl. Globální teplota drží. Vědci tomu ironicky říkají Boring Billion (Nudná miliarda let).

Stopa v horninách je tichá. Pod ní se skládá první opravdu velká pevnina a v buňkách se začínají skládat věci, bez kterých by pozdější život nevypadal jako život. Země se na tu složitost připravovala celou miliardu let.

Columbia, taky Nuna

Nejvýraznější geologický rys té miliardy: superkontinent Columbia (někdy Nuna). Zformoval se přibližně před 1,8 miliardami let. První opravdu velká kontinentální masa v historii Země. Obsahovala většinu tehdejších kontinentálních ker – souvislejší a výrazně stabilnější než dřívější drobné proto-kontinenty.

Nerostla jednou a hotovo. Cykly růstu a částečného rozpadu, intenzivní tektonika. Columbia sahala do globálního klimatu i do koloběhu živin.

Na konci miliardy se souš pomalu trhala. Do oceánů šlo hodně živin. Ten náraz později pomohl rozjet změny v kryogeniu – éře Sněhových koulí.

Kyslík stoupá po troškách

V atmosféře běžela druhá oxidační událost: kyslík pomalu přibýval, s velkými výkyvy. Pořád daleko pod dnešní hladinou.

Život a geologie se dostaly do relativní rovnováhy. Mineralogická stabilita – žádný další velký reset chemie planety, jaký přišel s oxidační událostí o díl dřív. Kontinenty se stabilizovaly. Chemie Země byla komplexnější, jen to nebylo vidět na první pohled. Geochemická příprava na budoucí bouřlivý vývoj života už běžela.

Stopy složitějších buněk

V téhle miliardě se objevují první stopy eukaryot. Buněčné mechanismy, které později nesou pohlavní rozmnožování a mnohobuněčnost, se tu začínají skládat. Život se učil složitějším strategiím. Ve fosiliích to skoro není vidět.

Země z té miliardy odchází zralejší, stabilnější a chemicky komplexnější – připravená na evoluční skoky, které přijdou.

Biologové vznik eukaryot často berou jako druhou největší revoluci po vzniku života.