Kronika Vesmíru (34) – Vznik Homo sapiens

Před přibližně 300 000 lety se v Africe objevil náš druh, Homo sapiens. Z malé africké populace vyrostl poslední velký hráč v příběhu života na Zemi. Osídlil celou planetu, změnil její ekosystémy a začal ovlivňovat globální klima.

Řada před námi

Cesta k modernímu člověku byla dlouhá. Australopithecus žil před 4 až 2 miliony let a byl to dvounohý primát v savaně. Homo habilis (před 2,8 až 1,5 milionu let) jako první používal jednoduché kamenné nástroje. Homo erectus se objevil před 1,9 milionu let a vydržel do doby před 100 000 lety. Ovládl oheň a z Afriky se rozšířil do Asie a Evropy. Homo heidelbergensis a Homo neanderthalensis byli našimi předchůdci a příbuznými v Evropě a Asii. Homo sapiens vznikl v Africe před 300 000 lety. Jak se na téhle cestě vyvíjela stavba těla a schopnost vytrvale běžet, jsme rozebírali v seriálu Evoluce člověka a běh.

Nejstarší kosti z Maroka

Nejstarší dnes známé pozůstatky našeho druhu pocházejí z naleziště Jebel Irhoud v Maroku. Pazourkové nástroje, které tam lidé zahřívali v ohni, vyšly podle studie v časopise Nature na stáří 315 000 let s nejistotou 34 000 let. Obličej nalezených lebek se podobá našemu, ale mozkovna je delší a nižší. Starší představa kladla vznik druhu do východní Afriky před zhruba 200 000 lety. Marocké nálezy naznačují, že se moderní lidé vyvíjeli v propojených skupinách po celém kontinentu. Ne všichni vědci je ale k Homo sapiens řadí. Z kostí se totiž nepodařilo získat DNA, která by to potvrdila.

Mozek, řeč, spolupráce

Mozek moderního člověka má v průměru 1 350 cm3. Spolu s pokročilou řečí a abstraktním myšlením umožnil složitou spolupráci a vznik kultury. Lidé se díky tomu dokázali přizpůsobit velmi různým podmínkám.

Z Afriky ven

Před 70 000 lety začala velká migrace z Afriky. Homo sapiens se rozšířil na Blízký východ (před 60 až 70 tisíci lety), do Evropy (před 45 tisíci lety), do Austrálie (před 50 až 65 tisíci lety) a do Ameriky (před 15 až 25 tisíci lety).

Po cestě narážel na jiné druhy rodu Homo, třeba na neandertálce a denisovany. Docházelo k míšení. Dnes má většina lidí mimo Afriku 1 až 2 % neandertálských genů. Víme to z DNA. První návrh genomu neandertálce vyšel roku 2010 v časopise Science a jeho porovnání s lidmi z různých částí světa ukázalo neandertálské geny u lidí mimo Afriku. Denisovanské geny nesou hlavně obyvatelé Oceánie.

Symboly, pak pole

Před 70 až 50 tisíci lety proběhla takzvaná kognitivní revoluce. Rychle se rozvinulo symbolické myšlení, umění, náboženství a složité sociální struktury. Právě to mohlo pomoci druhu Homo sapiens stát se dominantním.

Označení revoluce ale zní náhleji, než jak se to podle části vědců odehrálo. Archeoložky Sally McBreartyová a Alison Brooksová v článku The revolution that wasn’t z roku 2000 ukázaly, že se prvky moderního chování objevovaly v Africe postupně a mnohé z nich jsou starší než tahle doba. Příkladem je jeskyně Blombos v Jižní Africe, kde našli rytý okr starý kolem 75 000 let. Podrobnosti popsala studie v časopise Science z roku 2002. Kdy a jak rychle vzniklo moderní myšlení, dnes pořádně nevíme.

Potom přišla neolitická revoluce. Před 12 000 lety, po poslední době ledové, lidé přešli od kočovného lovu a sběru k zemědělství a chovu zvířat. Rostla hustota obyvatelstva a vznikaly vesnice a později města. Pěstování obilí (pšenice, rýže, kukuřice) a domestikace zvířat (ovce, kozy, krávy) změnily krajinu víc než cokoli předtím.

Krajinu ale začal měnit už lov megafauny, tedy mamutů a obřích lenochodů, který předcházel polím. Globální dopad člověka na klima a geologii, antropocén patří do dalšího dílu.