Linda Beniačová se Silviou Petrjánošovou berou zlato na Dynafit Transalpine Run 2022

0

Dynafit Transalpine Run je považován za jednu z nejdobrodružnějších běžeckých akcí a svým účastníkům nabízí nezapomenutelné zážitky před jedinečnou horskou scenérií.

Transalpine run je 8 denní dobrodružství (tento rok byl zkrácený pouze na 7) pro týmy dvou osob, které musí přežít každý den jednu etapu trialového závodu napříč Alpami z Rakouska do Itálie.

Letošní ročník přivítal 300 dvoučlenných týmů, které se utkají v hlavním závodě TAR 2022. Celkem TAR 2022 a nabídl v osmi vzrušujících závodních dnech vzdálenost 286,3 km a 17 070 m pozitivního převýšení (oproti 15 470 m kumulativního klesání).

Samotná trasa byla z velké části nová a především velkolepá, s ledovcovými pasážemi a několikanásobným překročením hranice 3000 m. Samotná královna etapy čeká 3. den z Imstu do Mandarfenu: S 54 kilometry a 2800 metry stoupání bude od účastníků vyžadovat vše. Nicméně následující den čekala na účastníky nejkratší etapa s horským sprintem k jezeru Riffelsee.

Transalpine run je zkrátka závod, který, když se jej rozhodnete jít závodně, prověří kompletně nejen vaši výbavu, ale hlavně vaši fyzickou připravenost a všestrannost. Musíte být rychlí, vytrvalí, odolní. Připočtěte si k tomu možné rozmary počasí v horách a výbavu jak pro horké dny, tak pro dny plné deště a máme z trialového výletu defacto jakýsi adventure race.

Určitě si dejte nějaký z našich předešlých článků o TAR, stejně jako náš první rozhovor s Lindou Beniačovou.

Moc velká gratulace k prvnímu místo v kategorii Masters. Ještě Vás bolí nohy?

Už nebolia. Celkom si zvykli na tie dávky km (smích). Na pár dní ma premohla únava.

První rok jsi tento závod absolvovala v roce 2019 a doběhly jste si na 4. místo v ženách. Už tehdy jsi věděla, že budeš chtít víc?

Ano, napadlo ma to, že sa na ten závod vrátim.

A další rok šla bohužel tvoje parťačka UTMB a na start jste se postavili v mixu Radkem Civišem a bylo z toho 2. místo v Maters. Jak vzpomínáš na tento ročník?

Bolo to super. Ako vždy krásna trasa, ale boj to väčší boj o bednu. Medzi prednými týmami sme mali vždy rozdiel len pár minút, tak sme každú etapu naozaj závodili. Na kopec mi Radek pomahal tlačením, na “rovinkách”sme sa snažili udžovať tempo a z kopca valiť čo to šlo (smích)

A tento rok znova v ženském podání se Silviou Petrjánošovou…

Bola to väčšia pohoda. Ako sme si urobili náskok už na prvej etape, tak sme to nemusili hrotiť a zastavili sme sa aj na občerstvovačkách a občas urobili fotku alebo video (smích).

Koukali jsme, že jste i dost trénovaly. Někde jinde než u Vás v Tatrách? Máte tušení jaký objem jste natočily včetně převýšení?

Silvia najčastejšie trenuje v Bratislave, v Nízkych Tatrách a v Rax Alpoch. Stretli sme sa v Tatrách a tam sme spolu vybehli. Ja som hlavne leto využila na tréning vo vyšších kopcoch. Malá Fatra, Julské Alpy a v Hohe Tauren v Rakúsku, kde sme mali aj trailový kemp s Runningzone Brno. Snažila som sa ísť viac do výšok, lebo mám v nich problém s dýchaním. (nad 2000m.n.m.)

Co jste si řekly, když jste viděli letošní itinerář a především 54km trasu s 2800+ převýšení?

Že bude dlhá (smích).

Od první trasy jste začaly závodit?

Ano, spomínala som pred závodom, že netreba prepáliť prvú etapu aby sme vydržali..
Mali sme každú etapu info o čase súperiek jednotlivých CP tak to bolo fajn. Nemuseli sme bežať na hrane (smích).

Jaká byla tento rok nejkrásnější trasa a čím to bylo?

Mne sa páčila 4etapa- šprint na Rifleesee. Nemám rada rýchle vertikalne behy ale tam to bolo naozaj nádherné. Počasie bolo fajn, tak sme mohli po kratkom závodení sa zastaviť a kochať okolím (smích). Bol to vlastne trochu pre nás voľnejší deň.

Byly tam nějaké náročnější vložky nebo sníh, nebo nesmeky zůstaly po celou dobu v batohu?

Občas techniký terén vo väčších výškach a mokré ostré skalné utvary. Niektoré časti boli zaistené reťazami a lanami od organizátorov. Nesmeky sme nakoniec nemuseli použiť aj keď na jednej etape sme ich mali povinne v batohoch.

Jaká byla naopak nejnáročnější?

Pre mňa asi tá 3. etapa a najdlhšia z Imstu do Mandarfenu. 54km a 2 800m. Mala som menšie krízy v kopcoch a na konci už mi fakt nechcelo bežať ten záver 10km na rovine.

Předposlední etapa musela být zkracená, to bylo tak špatné počasí?

Ano, počasie sa zmenilo. Dážď prišiel skôr ako ukazovala predpoveď. Aj štart bol posunutý z 8 na 6hodinu ráno. Mali sme ísť 2x do výšky nad 2800m.n.m. ale prešli sme len jeden kopec na ktorom bol sám organizátor a každému jednomu z nás pretekárov oznámil, že kvôli zlému počasiu (dážď, zlá viditeľnosť..) trasu zkrátia. Zbehy boli hrozne blátivé a rozmáčané. V tom závodiť, tak asi by pár urázov bolo. Bolo to správne rozhodnutie.

Kdy přišla největší únava?

Najhoršie to bolo asi v prvých 3 etapách kým si telo zvyklo. Potom už to bolo lepšie. Únava prichádzala len v menších krízach pri stúpaniach do výšok. Ale vľúdne slovo parťáčky a následovný zbeh to spravil (smích).

Podle videa z osmé etapy to tvojí kamarádce nechutnalo, nebo byla naštvaná z něčeho jiného?

Silvia išla podľa mňa 7 etáp ako stroj (smíhc) a na poslednej 8.etape spomalila do posledného kopca a prišla menšia kríza a zle sa jej dýchalo. Ale rozchodila to a do cieľa už sme dobehli so slzičkami šťastia.

Komu bys závod doporučila? Myslíš že se dá dát z normálního běhání po rovině někde ve městě, nebo v tom případě si dát jenom ochutnavku dvou etap s názvem RUN2?

Určite na tento závod to chce prípravu v horách a nie je to závod pre ľudí, ktorí sa boja výšok. S prípravou behu na rovine by som TAR silne nedoporučovala.
Ak človek nie je moc skúsený s etapovým závodením tak zkrátená trasa RUN2 je vhodná voľba a možno o rok si vyberie celý TAR.

Uvidíme tě na startu i příští rok?

Neviem. Rada by som ale tento závod okrem toho že je fyzicky náročný a vyžaduje si dlhodobú prípravu, tak je i finančne náročný. Tento rok mi dosť pomohli sponzori, tak uvidíme čo bude o rok.

O TAR se říká že je to jedna velká rodina. Cítíš to stejně?

Ano, určite. Je tam fantastická atmosféra. Pretekári a aj celý tým organizátorov su veľmi priateľský, ochotní. Dávajú do toho srdce.

Čeká tě ještě něco do konce roku?

Psotkov memoriál vo Vysokých Tatrách a možno už v decembri nejaký menší skimo závod (smích).

Víme, že běhání i trénuješ. Můžeš nám o tom říct něco více?

Trénujem deti aj dospelých v našom bežeckom klube v Brne. Runningzone Brno. Vediem i lekcie kruhových tréningov pre posilnenie bežcov a venujem sa bežcom v skupinách alebo individuálne. Od tých , ktorí chcú zabehnúť svoj prvý závod až po tých skusenejších, ktorí to myslia s tým závodením vážnejšie a prípadne bojujú aj o predné umiestnenia. Či už na kratších závodoch alebo na ultra vzdialenostiach.

A ještě určitě jedna otazka. Jakou výbavu jsi zvolila? Samozřejmě nás zajímají především boty…

  • Bež. vesta Dynafit sky 6
  • Paličky – Dynafit ultra
  • Triko, kraťasy a hlavne ľahká nepremokavá bunda Dynafit shakedry a nepremokavé gate dynafit alpine waterproof 2,5l overpants
  • Boty
    Dynafit Ultra 50
    Hoka Speedgoat
    Dynafit Alpine DNA

ZANECHAT ODPOVĚĎ

Zadejte svůj komentář!
Zde prosím zadejte své jméno
Captcha verification failed!
CAPTCHA user score failed. Please contact us!