- Kronika Vesmíru (1) – Planckova epocha a počátky vesmíru
- Kronika Vesmíru (2) – Kvark-gluonové plazma a baryonová asymetrie
- Kronika Vesmíru (3) – Vznik lehkých prvků
- Kronika Vesmíru (4) – Rekombinace, CMB a temná hmota
- Kronika Vesmíru (5) – Temná éra a první hvězdy
- Kronika Vesmíru (6) – Fúze v jádrech hvězd
- Kronika Vesmíru (7) – Supernovy a tvorba těžkých prvků
- Kronika Vesmíru (8) – Kilonovy, chemická evoluce galaxií a sluneční mlhovina
- Kronika Vesmíru (9) – Akrece Země, diferenciace a magma oceán
- Kronika Vesmíru (10) – Pozdní těžké bombardování a první pevná kůra
- Kronika Vesmíru (11) – Kolize s Theií a vznik Měsíce
- Kronika Vesmíru (12) – Hadejská epocha – černá Země
- Kronika Vesmíru (13) – Vznik oceánů a hydrosféry – modrá Země
- Kronika Vesmíru (14) – Vznik kontinentů a TTG hornin – šedá Země
- Kronika Vesmíru (15) – Banded Iron Formations a raná mineralogická diverzifikace
- Kronika Vesmíru (16) – Vznik života – RNA svět a mineralogická katalýza
- Kronika Vesmíru (17) – První prokaryota, metanogeny a strom života
- Kronika Vesmíru (18) – Cyanobakterie a první fotosyntéza
- Kronika Vesmíru (19) – Velká oxidační událost – červená Země
- Kronika Vesmíru (20) – Boring Billion – Superkontinent Columbia/Nuna
- Kronika Vesmíru (21) – Vznik eukaryot
- Kronika Vesmíru (22) – Superkontinent Rodinia, rozpad a nutrientový boom
- Kronika Vesmíru (23) – Sněhová koule – Bílá Země
- Kronika Vesmíru (24) – Ediakarská biota – první multicelulární organizmy
- Kronika Vesmíru (25) – Kambrijská exploze – zelená Země
- Kronika Vesmíru (26) – Paleozoikum – kolonizace souše, ryby, první lesy
- Kronika Vesmíru (27) – Karbon – uhlí, kyslíkový vrchol a gigantizmus
- Kronika Vesmíru (28) – Masová vymírání v paleozoiku
- Kronika Vesmíru (29) – Permsko-triasové vymírání – The Great Dying
- Kronika Vesmíru (30) – Trias, Pangea a nástup dinosaurů
- Kronika Vesmíru (31) – Mezozoikum, dinosauři, pterosauři a rozpad Pangey
Po velkém vymírání na konci permu (díl 29) a po triasovém zotavení (díl 30) běží mezozoikum, druhohory od 252 do 66 milionů let před dneškem. Říká se mu věk plazů. Hlavní slovo v něm měli dinosauři.
Pangea se trhá
Na začátku mezozoika pořád držel jeden superkontinent, Pangea. Přes trias, juru a křídu se rozpadal.
Nejdřív se od sebe oddělily Laurasie a Gondwana. Laurasie je Severní Amerika, Evropa a Asie. Gondwana je Jižní Amerika, Afrika, Antarktida, Austrálie a Indie. Mezi nimi se otevřel Atlantský oceán. Kontinenty se vzdalovaly. Populace, které dřív sdílely jednu pevninu, se ocitly každá ve svém světě. Ekosystémy se tím rozrůznily. Vznikly i další nové oceány.
Dinosauři na všech kontinentech
První dinosauři se objevili v triasu, zhruba před 230 miliony let, ještě malí a v tehdejších ekosystémech nenápadní. Patřili k nim Eoraptor a Herrerasaurus.


Po vymírání na konci triasu dinosauři rychle obsadili souš na všech kontinentech.
V juře žili obří sauropodi, dlouhokrcí býložravci. Patřili k nim Brachiosaurus a Diplodocus. Vedle nich chodili velcí teropodi, draví dinosauři na dvou nohách.


Křída přinesla největší rozmanitost dinosaurů. Žil tu Tyrannosaurus rex, opeřený Velociraptor velký zhruba jako krocan, rohatý Triceratops a hadrosauři, býložravci s širokým zobákem.




Souš patřila plazům. V pozadí se mezitím vyvíjeli předkové savců a ptáci.
Křídla, moře a savci ve stínu
Pterosauři byli první obratlovci, kteří uměli aktivně létat. Quetzalcoatlus měl rozpětí křídel až 11 metrů. Let se v mezozoiku objevil dvakrát. Nejdřív ho zvládli pterosauři a teprve později ptáci.

První ptáci se objevili v juře. Nejznámější z nich je Archaeopteryx. V křídě už létaly modernější formy.

V moři plavali ichtyosauři, plesiosauři a mosasauři. Ichtyosauři tvarem připomínají delfíny, i když s nimi nejsou příbuzní. Plesiosauři měli čtyři ploutve a často dlouhý krk. Mosasauři byli velcí mořští ještěři.



Savci zůstali malí, noční a hmyzožraví. Velikostí odpovídali zhruba rejskovi. Žili ve stínu dinosaurů.

Jehličnany, pak květy
V triasu a juře rostly hlavně jehličnany, kapradiny a cykasy. V křídě se objevily kvetoucí rostliny (krytosemenné). Rychle se rozšířily, změnily ekosystémy a přidaly živočichům nový zdroj potravy. Z čínské křídy pochází třeba Archaefructus, jedna z raných kvetoucích rostlin.




Klima bylo po většinu mezozoika teplé. Výrazné polární ledovce chyběly.
Před 66 miliony let mezozoikum skončilo dopadem asteroidu. Zůstal po něm kráter Chicxulub.






























