- Kronika Vesmíru (1) – Planckova epocha a počátky vesmíru
- Kronika Vesmíru (2) – Kvark-gluonové plazma a baryonová asymetrie
- Kronika Vesmíru (3) – Vznik lehkých prvků
- Kronika Vesmíru (4) – Rekombinace, CMB a temná hmota
- Kronika Vesmíru (5) – Temná éra a první hvězdy
- Kronika Vesmíru (6) – Fúze v jádrech hvězd
- Kronika Vesmíru (7) – Supernovy a tvorba těžkých prvků
- Kronika Vesmíru (8) – Kilonovy, chemická evoluce galaxií a sluneční mlhovina
- Kronika Vesmíru (9) – Akrece Země, diferenciace a magma oceán
- Kronika Vesmíru (10) – Pozdní těžké bombardování a první pevná kůra
- Kronika Vesmíru (11) – Kolize s Theií a vznik Měsíce
- Kronika Vesmíru (12) – Hadejská epocha – černá Země
- Kronika Vesmíru (13) – Vznik oceánů a hydrosféry – modrá Země
- Kronika Vesmíru (14) – Vznik kontinentů a TTG hornin – šedá Země
- Kronika Vesmíru (15) – Banded Iron Formations a raná mineralogická diverzifikace
- Kronika Vesmíru (16) – Vznik života – RNA svět a mineralogická katalýza
- Kronika Vesmíru (17) – První prokaryota, metanogeny a strom života
- Kronika Vesmíru (18) – Cyanobakterie a první fotosyntéza
- Kronika Vesmíru (19) – Velká oxidační událost – červená Země
- Kronika Vesmíru (20) – Boring Billion – Superkontinent Columbia/Nuna
- Kronika Vesmíru (21) – Vznik eukaryot
- Kronika Vesmíru (22) – Superkontinent Rodinia, rozpad a nutrientový boom
- Kronika Vesmíru (23) – Sněhová koule – Bílá Země
- Kronika Vesmíru (24) – Ediakarská biota – první multicelulární organizmy
- Kronika Vesmíru (25) – Kambrijská exploze – zelená Země
- Kronika Vesmíru (26) – Paleozoikum – kolonizace souše, ryby, první lesy
Po kambrijské explozi (díl 25) vstupuje Země do paleozoika nebo-li prvohor (541-252 milionů let zpátky). Život se z oceánů rozšiřuje na pevninu a mění tvář planety.
Éra moří
První polovina paleozoika (kambrium, ordovik, silur) je pořád hlavně moře:
- Ordovik – obrovský nárůst biodiverzity v oceánech, první korálové útesy, rozvoj hlavonožců a ostnokožců.
- Silur – první ryby s čelistmi (dřív bezčelistní), první suchozemské rostliny (mechy a cévnaté rostliny).
Devon: věk ryb, zelený devon
Nejvýraznější změna přišla v devonu (přibližně před 419-359 miliony let). Často se mu říká “věk ryb” i “zelený devon”.
Rostliny se naučily cévní systém (xylém a floém). Mohly růst výš a efektivněji transportovat vodu a živiny. Vznikly první lesy – především stromovité kapradiny, přesličky a plavuně.
Na souš se vydali první obratlovci: primitivní obojživelníci (třeba Ichthyostega a Acanthostega). Ještě mají rybí ocas a ploutve, ale už i silné končetiny.
Život souš nakonec opravdu zkolonizoval. Přisly první komplexní suchozemské ekosystémy. Rostliny změnily složení atmosféry i půdy, ovlivňovaly globální klima a připravily podmínky pro další evoluční skoky. V karbonu se objeví předchůdci plazů – základ, ze kterého později vzejdou i savci. Život a geologie jdou stále spolu.
