- Naše zkušenosti s epigenetickou podporou při přípravě na maraton (březen 2026)
- Závěr přípravy na maraton a naše zkušenosti s epigenetikou (duben 2026)
V tomto článku shrnujeme druhou polovinu tréninku na maraton a jak v něm lze chytře využít doplňky stravy.
Duben 2026 pokračoval přesně tam, kde březen, o kterém jsme psali před měsícem, skončil. Všechno šlo podle plánu. První polovina měsíce přinesla další mírný nárůst objemů. Od poloviny března jsem měl za sebou 31 dní v řadě s více než 1000 km běhu + chůze a tuto sérii jsem několikkrát prodloužil. Tělo na výrazně zvýšenou zátěž celkově reagovalo skvěle, necítil jsem žádnou extrémní únavu, žádné bolesti šlach nebo kloubů, které by nutily ubrat. Doplňky jsem bral nadále podle původního plánu sestaveného Blankou Pechkovou Gololobovovou. Pojďme se podívat na nějaká data.
Trénink v dubnu
Do 2/3 dubna jsem ještě navýšil týdenní kilometráž. První tři dubnové týdny to bylo 132, 175 a 123 km běhu. Po přičtení chůze jsem v polovině dubna měl více než 1000 km aktivity za 31 dnů. Poté jsem cíleně ubíral a druhá polovina měsíce už byla výrazně klidnější.
K žádným vyloženě rychlostním tréninkům jsem se už nedostal. Nijak zásadně to ale nevadí, objemy jsou totiž základem tréninkové pyramidy a s nimi samotnými lze u neprofesionálního atleta většinu vytrvalostních tratí solidně odběhnout.
Zde jsou data včetně srovnání s předchozím měsícem
Nejdůležitější zpráva? Žádný kumulativní nárůst únavy. Loni v podobné fázi přípravy jsem jel na doraz. Letos byly objemy dokonce vyšší, ale i během nejnáročnějších týdnů jsem se cítil dobře a tělo by asi zvládlo i více. Bottleneck byl letos spíš v tom, kolik času jsem byl ochoten tréninku věnovat. Regenerace probíhala parádně a ráno jsem vstával bez těžkého pocitu v nohách. Tělo vždy do druhého dne zvládlo zregenerovat do té míry, že bylo možné absolvovat další dlouhý trénink. Mám z odvedeného tréninku skvělý pocit a dosáhl jsem odtrénovat více, než jsem si začátkem března představoval.
Spánek – mírné zhoršení
Cílem mé přípravy letos není pouze čistý trénink, ale i spánek. Průměrný čistý spánek za duben se o něco zkrátil. Částečně to bylo kvůli mírně horší disciplíně ohledně času usínání. Z průměrné doby spánku v březnu 7:34 jsem v dubnu na 7:12. Nejde o laboratorní experiment a v reálném životě prostě občas člověk potřebuje čas i na jiné věci než trénink a spánek. I přesto se průměrná doba udržela nad 7 hodinami, což je stále velmi dobré a nad dlouhodobým průměrem. Přiznám se ale, že jsem po povedeném březnu doufal v další útok na 7 a půl hodiny. Nicméně rozhodně jsem nepociťoval nedostatek spánku nebo pocit nevyspání během dne.
Jak fungoval stack doplňků v dubnu
Stack zůstal stejný jako v březnu.
Základní denní stack (kurperin + OPC + resveratrol + omega 3 + K2 dopoledne/po obědě a kurperin + OPC + šišák večer) jsem držel důsledně. Večerní kombinace hořčík (2 kapsle) + tryptofan zůstala neměnná a fungovala nadále. Před závodem jsem na pár dnů večerní dávku ještě zvýšil.
Ukončil jsem krátkodobé kúry, které byly časově omezené:
- Mateří kašička – skončila po 14 dnech (ještě v březnu)
- Selen + Zinek – dokončil jsem měsíční kúru na konci března
- Směs 206 – skončila po 10 dnech
-
Sršní nektar jsem používal méně – ve velkém až při závodě
V druhé polovině dubna jsem absolvoval velice komplexní laboratorní vyšetření biomarkerů z krve s výbornými výsledky (doplňky jako selen, zinek, omega 3, hořčík apod. jistě výsledku napomohly).
Jak doplňky používat v praxi
Z pohledu praxe se ukazuje, že největší efekt přináší u doplňků konzistentní a smysluplně poskládaná kombinace. Základní denní stack (kurperin, OPC, resveratrol, omega 3, K2, hořčík) dává smysl držet dlouhodobě jako základ. Podporuje řízení zánětů, regeneraci a celkovou adaptaci na zátěž. Klíčové je brát je pravidelně a nečekat akutní efekt – přínos je kumulativní. Možná bychom ještě přidali vitamin D.
Večerní kombinace hořčíku a tryptofanu se ukazuje jako velmi funkční pro podporu spánku a regenerace, což je pro vytrvalostní trénink naprosto zásadní. Právě kvalita spánku často rozhoduje o tom, jestli tělo zvládne absorbovat vysoké objemy.
Krátkodobé kúry (selen + zinek, mateří kašička apod.) dávají smysl spíše cíleně – typicky v obdobích vyšší zátěže, oslabení imunity nebo jako doplnění při specifickém deficitu. Není nutné je držet dlouhodobě, ale mohou dobře „doplnit“ základní stack ve správný moment.
Co se týče kombinací, důležité je nepřehánět to s množstvím a spíše vrstvit doplňky podle funkce:
- základ (dlouhodobě): řízení zánětu, buněčná ochrana, adaptace
- regenerace a spánek: večerní stack
- akutní podpora: krátké kúry podle potřeby
Pro koho to dává smysl? Největší přínos má podobný přístup u lidí, kteří mají dlouhodobě vyšší tréninkovou zátěž a chtějí ji udržitelně zvládat – tedy typicky vytrvalostní sportovci. U rekreačních sportovců s nižším objemem bude efekt méně výrazný a často postačí jednodušší základ (omega 3, hořčík, případně vitamin D).
Celkově se potvrzuje, že doplňky nejsou náhrada tréninku, spánku ani stravy – ale pokud jsou dobře poskládané, dokážou výrazně pomoct s tím, aby tělo zvládalo víc a lépe regenerovalo.
Celkový efekt po dvou měsících
Po dvou měsících systematického používání epigenetického stacku můžu říct, že se jednalo o skvělou investici do přípravy. Tělo zvládlo výrazně vyšší tréninkovou zátěž s menší kumulací únavy, lepší regenerací a stabilně kvalitním spánkem. Rozdíl oproti loňské přípravě je znatelný – a to nejen v pocitech, ale i v datech. Cílový maraton nakonec byl o 6 minut rychlejší než po loňském tréninku (2:46), což je rozhodně úspěch.
Nešlo o žádný „magický boost“, kdy by doplňky sami o sobě umožnily běžet rychleji. Jde o to, že tělo prostě neslo tréninkovou zátěž lépe. Méně zánětů, rychlejší ústup svalové únavy, lepší nálada a hlavně schopnost držet vysoké objemy bez přetrénování nebo zranění. Míra účinku mě samotného ale překvapila.
Pokud budeme experimentovat s doplňky dále, určitě se o zkušenosti opět podělíme!
