- Kronika Vesmíru (1) – Planckova epocha a počátky vesmíru
- Kronika Vesmíru (2) – Kvark-gluonové plazma a baryonová asymetrie
- Kronika Vesmíru (3) – Vznik lehkých prvků
- Kronika Vesmíru (4) – Rekombinace, CMB a temná hmota
- Kronika Vesmíru (5) – Temná éra a první hvězdy
- Kronika Vesmíru (6) – Fúze v jádrech hvězd
- Kronika Vesmíru (7) – Supernovy a tvorba těžkých prvků
- Kronika Vesmíru (8) – Kilonovy, chemická evoluce galaxií a sluneční mlhovina
- Kronika Vesmíru (9) – Akrece Země, diferenciace a magma oceán
- Kronika Vesmíru (10) – Pozdní těžké bombardování a první pevná kůra
- Kronika Vesmíru (11) – Kolize s Theií a vznik Měsíce
- Kronika Vesmíru (12) – Hadejská epocha – černá Země
- Kronika Vesmíru (13) – Vznik oceánů a hydrosféry – modrá Země
- Kronika Vesmíru (14) – Vznik kontinentů a TTG hornin – šedá Země
- Kronika Vesmíru (15) – Banded Iron Formations a raná mineralogická diverzifikace
- Kronika Vesmíru (16) – Vznik života – RNA svět a mineralogická katalýza
- Kronika Vesmíru (17) – První prokaryota, metanogeny a strom života
- Kronika Vesmíru (18) – Cyanobakterie a první fotosyntéza
- Kronika Vesmíru (19) – Velká oxidační událost – červená Země
- Kronika Vesmíru (20) – Boring Billion – Superkontinent Columbia/Nuna
- Kronika Vesmíru (21) – Vznik eukaryot
- Kronika Vesmíru (22) – Superkontinent Rodinia, rozpad a nutrientový boom
- Kronika Vesmíru (23) – Sněhová koule – Bílá Země
- Kronika Vesmíru (24) – Ediakarská biota – první multicelulární organizmy
- Kronika Vesmíru (25) – Kambrijská exploze – zelená Země
- Kronika Vesmíru (26) – Paleozoikum – kolonizace souše, ryby, první lesy
- Kronika Vesmíru (27) – Karbon – uhlí, kyslíkový vrchol a gigantizmus
- Kronika Vesmíru (28) – Masová vymírání v paleozoiku
- Kronika Vesmíru (29) – Permsko-triasové vymírání – The Great Dying
- Kronika Vesmíru (30) – Trias – Pangea a nástup dinosaurů
- Kronika Vesmíru (31) – Mezozoikum – dinosauři, pterosauři a rozpad Pangey
- Kronika Vesmíru (32) – Křída – konec dinosaurů a Chicxulub
- Kronika Vesmíru (33) – Kenozoikum – ledové doby, savci, primáti
- Kronika Vesmíru (34) – Vznik Homo sapiens
- Kronika Vesmíru (35) – Antropocén – éra člověka
Po vzniku Homo sapiens (díl 34) jsme svědky – a zároveň tvůrci – nové geologické epochy: Antropocénu.
Kdy přesně začíná, se vědci neshodnou. Část klade začátek přibližně do poloviny 20. století. Jiní ho posouvají k průmyslové revoluci nebo až k zemědělství. To je ale pouze o definici a není to důležité. Podstatné je, že epochu definuje to, že jeden druh, Homo sapiens, se stal hlavní geologickou silou na Zemi. Jeden druh má moc přetvářet celou planetu.
Od zemědělství k průmyslu
Kořeny sahají do neolitu před asi 10 000 lety. Lidé tehdy začali měnit krajinu: mýtili lesy, orali půdu a domestikovali zvířata i rostliny. Průmyslová revoluce v 18. a 19. století tento proces zrychlila. Využila uhlí a ropu, cement a hnojiva a tím vyzvedla na povrch uhlík, který ležel pod zemí stovky milionů let. Od poloviny 20. století proto roste koncentrace CO2 v atmosféře. Pro biosféru to znamená víc dostupného uhlíku. Ten se po dlouhé době vrací do koloběhu života.
Co zůstane v sedimentu
Geolog, který bude za miliony let vrtat do dnešních vrstev, v nich najde zřetelný podpis jednoho druhu. Spalování fosilních paliv zanechá v sedimentech a ledu chemickou stopu a globální teplota se při něm zvyšuje. Někteří vědci mluví o šestém velkém vymírání v historii Země, které tentokrát způsobuje člověk. Odlesňování a urbanizace mění krajinu a zemědělská půda zabírá velkou část souše. V oceánech se usazuje plast a v sedimentech zůstávají radioaktivní stopy po jaderných zkouškách i nové chemické látky. Beton, asfalt, těžba nerostů a přemístěné sedimenty budou v geologickém záznamu vidět miliony let.
Desítky let místo milionů
Z geologického hlediska je to extrémně rychlé. Změny, které dřív trvaly desítky tisíc až miliony let, teď probíhají během desítek nebo stovek let.
Hladina moří pomalu stoupá, ledovce ustupují a mění se rozšíření druhů. Atmosféra má nejvyšší koncentraci CO2 za posledních minimálně 800 000 let a pravděpodobně i za několik milionů let. Země už podobné stavy zažila a život se s nimi vždycky vyrovnal.
Otevřená budoucnost
Jak se bude Antropocén vyvíjet, nikdo přesně neví. Politické balíčky typu Green Dealu a podobné regulace tempo změn neovlivní, protože lidé nepřejdou na nic, co je dražší a méně pohodlné než dosavadní řešení. To pouze zničí Evropu. Reálné řešení přináší jen vývoj technologií. Jakmile je nový zdroj energie, materiál nebo postup levnější a výkonnější než ten starý, nahradí ho sám od sebe, stejně jako uhlí dřív nahradilo dřevo.
Jsme první druh v historii Země, který dokáže vědomě ovlivňovat globální klima a rozhodovat o tom, jak se bude planeta v příštích staletích měnit.
Antropocén je zatím poslední kapitola příběhu, který začal Velkým třeskem před 13,8 miliardami let. Jak tuhle kapitolu dopíšeme, záleží na nás. Vesmír a tedy náš seriál ale ještě nekončí.






























