Kronika Vesmíru (22) – Superkontinent Rodinia, rozpad a nutrientový boom

Po vzniku eukaryot (díl 21) se přibližně před 1,1 miliardami až 750 miliony let skládá a zase trhá superkontinent Rodinia.

Oceány se při tom naloží živinami. Bez toho by ediakar a kambrium pravděpodobně nevypadaly jako exploze složitého života.

Rodinia a oceán Mirovia

Kolem 1,1 miliardy let se většina tehdejších kontinentů sloučila do jedné obrovské pevniny. Rodinia (z ruského „rodina“ = vlast) byla obklopená jedním obřím oceánem: Mirovia.

Na rozdíl od pozdější Pangei byla poměrně stabilní po desítky milionů let. Vznik doprovázela intenzivní tektonika – pohoří, vulkanizmus, metamorfóza hornin.

Rozpad a nutrientový boom

Přibližně před 800-750 miliony let se Rodinia začala rozpadat. Kontinenty se od sebe oddělovaly a mezi nimi vznikaly nové oceánské pánve.

Nově vystavené horniny a čerstvá pohoří erodovaly. Řeky vymývaly do oceánů obrovské množství fosforu, železa a dalších živin. Ten geologický přísun podpořil růst planktonu, cyanobakterií a řas. Více fotosyntézy znamenalo více kyslíku v atmosféře.

Rozpad zároveň sahal do oceánských proudů a do koloběhu uhlíku – tedy do globálního klimatu.

Tektonika tu nebyla kulisou evoluce. Aktivně ji formovala: uvolňovala živiny a měnila prostředí. Bez toho geologického hnojení oceánů by složitost života pravděpodobně nerostla tak rychle. Rozpad a nutrientový boom připravovaly vývoj složitějších eukaryot, vznik mnohobuněčnosti, ediakarskou faunu (první měkkotělá mnohobuněčná zvířata) i pozdější kambrijskou explozi.

Cryogenian

Rozpad Rodinie se časově překrývá s obdobím Cryogenian (720-635 milionů let). Extrémní výkyvy klimatu. Právě tehdy přišlo několik globálních zalednění (Snowball Earth).

Z relativně stabilního stavu Země míří k klimatickým a biologickým změnám, které přepíšou tvář planety.