Barbora Macurová již pár let vyhrává skoro všechno co může, ale do povědomí se začala dostávat až především tento rok. Ptáte se proč? Druhá na MČR v půlmaratonu (1:16:54), nebo zlato na MČR ve Skyrace na LHUT pár dní zpět z Beskyd (report zde). A to jsou samozřejmě výkony jen z tohoto roku. Vyhrála Beskydskou Sedmičku, LH 24, ale je i dvojnásobná celková vítězka Lysá Cupu a i vítězka České skyrunningové série do 23 let. Budeme si povídat především o LHUT, ale zajímat nás bude samozřejmě nejen ten.
Na to, že tě bavil především fotbal a florbal a atletika tě moc nezajímala, docela slušné výkony (velký smích)
Vedena jsi ke sportu byla především s důrazem na všestrannost, ale řekni nám, koho napadlo, že poběžíš v 18 B7? Upřímně, ono to byl tak trošku i můj nápad, jelikož mě tento závod opravdu lákal a vzhledem k tomu, že moje sestra vyhrála LH24, chtěla jsem vyzkoušet jaké to je, když musíte překonat sami sebe.
Byla možnost, že můžeme startovat jako 3 sestry a chtěla jsem do toho jít za každou cenu (smích). Ale možná mě do toho nejvíce motivovala právě moje nejstarší sestra Petra, jelikož jsem rok předtím strávila léto u ní v Norsku, kde jsme společně dost trénovaly a nějaká ta myšlenka o B7 padla.
Tu jsi běžela se sestrou (a ne úplně špatně). Kolik jich vlastně máš a jak jste dopadly?
Mám 2 starší sestry. Běžela jsem tento závod celkově 3 krát a pokaždé v jiné kategorii. Prvně jsme to běžely všechny 3, kdy to byl jeden z nejhorších ročníků, protože pršelo celou dobu a byla velká zima a tehdy jsme to doběhly za 17 hod a 17 min a povedlo se nám vyhrát v kategorii. Trasa se mi opravdu líbila, a i přes tu všechnu bolest jsem to o rok později chtěla zkusit znovu, to už jsem běžela se svojí nejstarší sestrou Petrou a zvládly jsme to těsně pod 15 hod. a jako ženy jsme zvítězily.
Do třetice všeho dobrého jsem běžela zase o rok později v kategorii mix s parťákem a zvládli jsme to za 14 hod a pár minut a umístili jsme se celkově na 2. místě a v kategorii na 1. Jediná kategorie, která mi chybí jsou jednotlivci. Takže třeba někdy v budoucnu (smích).
Mohli bychom o tvém tátovi říct, že byl (je) taky ultramaratonec? Jak to vypadá, geny se tedy nezapřou?!
Dá se říci, že je (byl) ultramaratonec, ale v jiném sportu – jde hlavně o běžky a kolo, ujel například během 24 hodin asi 220 km na běžkách nebo se s klukama hecli a jeli z Frýdlantu na Praděd, a když dojel neměl problém si se mnou zahrát na schovku:). Vytrvalost mám určitě po něm.
Z hor ses začala pokukovat i po závodech na silnici. Jak sis užila covidové MČR v půlmaratonu a jak jsi byla spokojená se svým výsledkem? (druhé místo v ženách)
Prvotní impuls byl zlepšit se v rychlosti a díky tomu, že se mě ujal loni na černé hoře skyrace trenér, tak jsme více zapracovali právě na rychlosti. Díky tomu se mi povedlo zaběhnout v Ostřešanech očekávaný čas podle tréninkového plánu.
Upřímně jsem byla spokojená celkem dost, jelikož by mě před rokem nenapadlo běžet po silnici takovým tempem. Moc jsme se v tom také neorientovala, takže jsem neměla ponětí, co to je běžet např. v tempu pod 4 na km (velký smích). Rok se s rokem sešel a v Pardubicích jsem poznala jaké to je běžet takto 21 km.
Dala sis trochu oraz a vyrazila jsi do Beskyd na LHUT a Skyrace trasu, kterou jsi dokázala i vyhrát. Jak na tento typ závodů vlastně trénuje?
Teď jsem spíše trénoval na silnici a musím říct, i když jsem tomu nechtěla věřit, tak Vám to dá také sílu běhat rychle plus sem tam nějaké ty výběhy do kopečků. Nyní důvěřuju trenérovi a prostě když máme nějaký cíl (závod), trénuju podle plánu (smích).
Jak závod z tvého pohledu probíhal? Hlídala sis první místo již od začátku závodu?
Asi ano, vyběhla jsem prostě podle pocitu a nějak to stále šlo, tak jsem nezpomalovala a běžela dál.
Minulý rok třetí, tento rok první. Jak by to kartami zamíchalo, kdyby se tam objevila i Zuzka Kocumová. Myslíš, že by tě zase dokázala potrápit?
Myslím si, že ano, Zuzka má také mnoho zkušeností a má hlavně bojového ducha, který se nikdy nevzdává, takže si myslím, že by určitě bojovala. LHUT tě asi hodně baví a ráda se sem vracíš.
Co je na tomto závodě tak specifické a proč by na něj naši čtenáři měli dorazit?
Asi takhle od té doby co běhám, už jsem měla možnost poznat mnoho závodů, které se konaly na Lysou nebo se přes ní přebíhalo.
Skvělé je, že se mi povedlo díky běhání na LH dostat do té naší Beskydské běžecké bandy a poznat spoustu skvělých lidí a nasbírat od nich mnoho zkušeností! Lhut bych řekla že je ten nejlepší závod, který může být, protože ho pořádají lidi, kteří mají vztah právě k LH a celkově pořádají tento závod srdíčkem, což jde poznat!
Víme, že i tvůj přítel je skvělý běžec. Pomáhal ti i nějak na trati?
Filip běžel Ultra, takže mi nemohl nijak pomáhat, ale celou dobu jsem na něj myslela a on na mě taky, což určitě pomohlo nám oběma.
Na jakém dalším závodě o tobě zase pravděpodobně hodně můžeme slyšet? Zcela jistě plánuješ vyjet i do vysokých hor. Máme pravdu?
Momentálně je v plánu možná ME v Estonsku na 10000 m na dráze, tedy pokud se nominuju, poté na konci července má být Youth World Skyrunning Champs v Itálii, kam bych také chtěla jet. A v srpnu 15.8. Janské Lázně (smích).
Jak to teď vlastně máš? Srdcem v oblacích a v horách a občas tě baví se podívat i na silnici?
Upřímně se mi během roku změnil pohled celkově na běhání. V rychlosti můžete vidět určitě pokroky a to lze nejlépe vidět na silničních závodech, takže mě začaly bavit právě tyto závody, protože je to taky určité překonávání sama sebe.
Co se týče hor, tak především miluju ty naše kopce a celkově svobodu, kterou pocítíte takto v kopcích. Trenér to o mě ví a snaží se proto vybírat také závody, které jsou i v kopcích. Pokud se chci ale zrychlit, jiná cesta než přes silnici nevede (smích).
Máš nějaká skrytá přání a tužby, o které by ses s námi mohla podělit? Osobní maximum, nebo třeba vyhraný závod…
Skrytá přání určitě mám, třeba být zdravá a spokojená, což také jsem. Snažím se být vděčná za každý běh a taky si ho samozřejmě užívat. Přiznám se, že už proběhla nějaká ta myšlenka o Olympiádě, ale zatím je to v oblacích! Určitě bych chtěla v budoucnu zaběhnout maraton v nějakém dobrém čase, ale na to musím ještě potrénovat:).
Jsi zcela jistě sportovní multitalent. Co třeba triatlon, nebo skimo? Koketovala jsi v hlavě třeba s touhle myšlenkou?
Triatlon bych chtěla určitě zkusit, ale jen tak z legrace. Ráda zkouším nové věci a výzvy. Ale abych pravdu řekla, primárně se chci zaměřit na běh a různé jiné závody chci zkusit rekreačně (smích).
Co dělá Barbora Macurová, když zrovna odpočívá (jestli tedy vůbec na něco takového má v kalendáři čas) (velký smích)
Určitě na to také čas je, ráda trávím čas s dětmi od mé sestry. Také mám ráda hudbu, 10 let jsme hrála na piano, takže si občas ráda zahraju. Také ráda zpívám. Kdyby nebyla ta corona doba, nejspíše bych někde také vysedávala s kamarády na pivku či na kafíčku a hlavně bych ráda už na nějaký ten koncert nebo fesťák! Těším se, že s Filipem někam společně pojedeme, např. Na Slovensko, kde má rodinu nebo třeba na Pálavu. Ráda poznávám nová krásná místa (smích).
