Tereza Hrochová. První maraton a hned nominace na letní olympijské hry v Tokiu!

0

Tereza Hrochová je 25letá nadějná běžkyně, která si svým prvním maratonem vyběhla nominaci na letní olympijské hry v Tokiu! I přes svůj obrovský úspěch, působí mladá česká běžkyně skromně a náš rozhovor se nesl v přátelském duchu. Přitom se vedle sportovních úspěchů může pyšnit i těmi studijními. Minulý rok úspěšně dostudovala Právnickou fakultu a má titul Magistr práv, čemuž by se ráda po běžecké kariéře věnovala.

Tereza se v předchozích letech věnovala především běhu do vrchu či běhu na dráze na 1500 a 3000 metrů. To, že dokázala v čase 2:29:06 zaběhnout nominaci na OH, ukazuje na její mimořádný běžecký talent. Samotné nadání ale samozřejmě nestačí. Příprava na maraton pro Terezu představuje mnohdy těžký dvoufázový trénink, který absolvuje pod vedením trenéra Vladimíra Bartůňka za oddíl AK ŠKODA Plzeň.

I přes úspěchy napříč všemi disciplínami, které Tereza okusila, je pro ni kariéra atletky dočasnou záležitostí kvůli financím. I když se běh může zdát jako finančně nenáročný sport, je potřeba absolvovat mnohá soustředění. Tereza již v tomto roce trénovala 3 týdny na Kanárských ostrovech a 10 týdnů v Alpách. Nemalou finanční zátěž představuje také běžecký materiál. Více o této mladé nadějné běžkyni se dočtete v článku.

Zaregistrovala jsem Vaše závody od roku 2010. Předcházel běhu nějaký jiný sport, kudy vedla Vaše cesta na dráhu?

Dělala jsem spoustu sportů, například orientační běh, mám koně, takže jsem jezdila na koni. Od malička jsem byla vedena i k tenisu, který mě ale moc nebavil (smích) a k lyžování, které jsem měla vážně ráda.

V sezóně 2021 se soustředíte na tři tratě: 10 km, půlmaraton a maraton. Která disciplína je vaše nejoblíbenější?

To nejde porovnávat, každá je úplně jiná. Nejdéle běhám půlmaraton, už dva roky. Letos jsem poprvé zkusila nejen maraton, ale i desítku, a to na Mistrovství republiky a poté po druhé v Birminghamu.

V které disciplíně se cítíte nejlépe?

To záleží na závodu a vážně to asi nejde říct. Ani nejde o to, jak se kde cítím, ale záleží hodně na okolnostech. Ale ten maraton, ten už byl hodně dlouhý (smích).

Jak se připravujete? Jaký je Váš průměrný kilometrový objem za týden?

To je těžké říct, záleží na období, jestli se už neladí forma na nějaký závod. V průměru ale určitě nad 100 km za týden. Hodně běhám dlouhé běhy a fartleky. Dost se to mění s ohledem na přípravu, ve které jsem. Jiný trénink samozřejmě byl, když jsem běhala 1500 m na dráze. Teď jsem musela objem hodně zvýšit.

Když jste se postavila na start maratonu, čekala jste, že by z toho mohla být nominace?

Já jsem od toho nečekala vůbec nic. Byla jsem domluvená s trenérem, že když si bude myslet, že jsem připravená, tak poběžím. Říkal, že už s časem za 2:35 už by byl spokojený. Nejde jen o to, že to byl můj první maraton, ale svojí roli hrál i věk. Holky, s nimiž běhám, jsou starší a věnují se vytrvalostnímu sportu mnohem déle.

A samozřejmě je znát i to, že jsem předtím běhala 1500 metrů a 3 kilometry, což je úplně něco jiného než vytrvalostní sport. S trenérem jsme si řekli, že to prostě zkusím rozběhnout na limit. A že buď to urvu, nebo to neurvu (smích).

Tak je super, že jste to takhle skvěle urvala. Jak se Vám běželo, přišla během maratonu nějaká krize? Jak jste to měla s občerstvením během závodu?

Běželo si mi překvapivě dobře, což jsem ani nečekala. Na 10 km a půlmaratonských závodech se většinou polévám a taky trochu piji. Tady ale dost pršelo, tak nebylo potřeba polévat. Běželi jsme 6 okruhů, kde na každém okruhu byla občerstvovačka, tam jsem se pokaždé napila.

Snažila jsem se úplně vypnout hlavu, ale samozřejmě mi na půlmaratonu projelo hlavou, že jsme teprve v půlce. Nebo když jsem viděla ceduli, že běžíme hodinu a půl, tak jsem si řekla „hmm, ještě hodinka, tak to je super.“

Přišel na řadu nějaký gel, nebo jste to zvládla úplně bez jídla?

Gel jsem připravený měla, přilepený na flašce, ale když jsem ho otevřela, tak mi fakt nechutnal, tak jsem ho vyplivla.

Jste na gely zvyklá, nebo je vůbec při tréninku nepoužíváte?

Právě že vůbec. Ale poslední týdny, když jsme byli na soustředění v Livignu, tak mě trenér do nich trochu nutil. Většinou se totiž říká, že maraton bez gelu uběhnout ani nejde. Zkoušela jsem jim přijít na chuť, ale není to nic pro mě.

A co strava, držíte nějakou speciální dietu?

To je u mě trochu problém, jsem hrozně nenažraná. Tři týdny před maratonem po mně trenér chtěl, abych omezila sladká a smažená jídla (takže i brambůrky) a lepek. To pro mě bylo trochu utrpení. Ale snažila jsem se to dodržet. Naštěstí maso, které miluji, jsem mohla v podstatě neomezeně.

Jaká byla odměna po závodě?

Hned po závodě jsem hlad neměla, tak jsem si dala, co bylo na hotelu. Akorát pak k večeři jsem si objednala KFC (smích).

Říkáte, že máte ráda běhy v kopcích. Jaký je Váš oblíbený běžecký trénink?

To hodně záleží na tipu tréninku. Když běháme hodně klusy, tak si na ně zvyknu a běhají se mi pak krásně. Teď mám právě v oblibě střídavý běh. Co mám taky opravdu ráda, jsou běhy do kopce, tam člověk nejde na čas, ale na pocit. Teď jich v přípravě moc není, soustředíme se na rychlejší delší úseky převážně na rovině. Ale na podzim je Mistrovství světa v běhu do kopce, kam bych moc ráda jela.

Jaké je Vaše oblíbené počasí na závod?

Ideálně okolo 10–15 stupňů. Vedro nesnáším dobře. Na maratonu jsme měli okolo 12 stupňů, ale protože pršelo, nebylo to ideální. Déšť mě hodně ochlazoval, a tím už bylo chladno až moc.

Jak u Vás probíhá regenerace?

Hodně chodím do sauny. Skvělé jsou i lymfatické kalhoty, člověk si může jen sednout a ono to pracuje samo (smích). Mám i masážní pistoli, ale na tu jsem většinou líná. Ale když už něco cítím, tak mě to donutí.

Jaká byla regenerace po maratonu?

Večer jsem šla do sauny, abych trochu zregenerovala, a druhý den na masáž. Třetí den jsem šla klusat. Ze začátku to samozřejmě bolelo, ale jakmile jsem se rozběhla, šla jsem i tempem pod 4 km na kilák, takže to nebylo tak hrozné.

Jste ročník 1996, ještě studujete?

Minulý rok jsem dostudovala práva. A teď studuji Veřejnou správu, což je u nás na fakultě takový podobor práv.

Budete se tomu chtít v budoucnu věnovat?

Právě teď s tím hodně bojuji, jak skloubit práci a sport. Potřebuji 3 roky koncipienství na plný úvazek. Musela bych to nějak kombinovat s prací na dálku, což asi není úplně ideální.

A jak šla kombinace školy se závody?

Když to šlo, na přednášky a semináře jsem moc nechodila a učila jsem se sama. Zkoušková období byla náročná, nejenom sama o sobě, ale i kvůli tomu, že se kryla se závody.

Říká se, že běžecká bota se proběhá za cca 500 – 800 km. Dodržujete toto pravidlo, nebo spíš jedete na pocit?

Na pocit, tímto pravidlem se neřídím. Když cítím, že jsou boty proběhané, tak se zeptám trenéra.Ten v tom má praxi, takže pozná podle podrážky, jestli už mám boty vyhodit, nebo ne.

Je běh na této úrovni finančně náročný?

Poměrně jo, ono se to nezdá. Letos už jsem byla tři týdny na Kanárech a 10 týdnů v Alpách, takže to fakt naskáče. Plus boty, které nejsou úplně levnou záležitostí, dále k tréninku využíváme horské kolo a cyklotrenažér.

Takže z mého pohledu studenta a vlastně amatéra, to drahé je. Mám od oddílu a svazu nějaký budget na přípravu právě na ta soustředění. To jsou peníze, které musím proúčtovat, ale plat jako takový nedostávám. Od školy mám stipendium, které pokrývá část přípravy.

Tak to je z mého pohledu trochu smutné…

Já už jsem se s tím smířila, že budu dělat to, co jsem vystudovala. Počítám s tím, že atletice se budu takhle ještě chvíli věnovat, dlouhodobá záležitost to určitě není.

Na závěr bych Vás poprosila o radu pro naše běžce v Běžeckém klubu České spořitelny. Co byste poradila někomu, kdo aktivně běhá, například okolo 50 km týdně, a chtěl by se zlepšit na 10 km?

Tak to je asi spíš otázka na trenéra. Určitě je důležité, aby byl trénink vyvážený. Aby tam bylo všechno: něco delšího a pomalého i něco rychlejšího, klidně nějaké ty kopečky. Hlavně aby to bylo pestré. Co mám já v tréninku jako novinku, jsou střídavé běhy. Střídám po 1 km tempo z rychlého do klusu. To je určitě taky skvělá změna.

Děkuju moc za skvělý rozhovor a ještě jednou Vám moc gratuluju nejen k nominaci, ale i k úspěšně dokončenému studiu. A přeju především hodně zdraví do dalších kilometrů!
Moc děkuju.

ZANECHAT ODPOVĚĎ

Zadejte svůj komentář!
Zde prosím zadejte své jméno
Captcha verification failed!
CAPTCHA user score failed. Please contact us!