Zdraví na prvním místě. Ale na imunitu nemáme čas.

0

Když se potká pandemie obezity s viry, máme problém. I o tom jsem si povídala s trenérkou a lektorkou kurzů sportovní výživy, Ivou Kubešovou.

Ivo, roky učíš sportovce jíst a hodně času na seminářích věnuješ otázce zdraví. Dáváš teď studentům nějaké rady a tipy ohledně koronaviru?

Nejdříve nutno podotknout, že neučím jen sportovce :-). Na kurz chodí často i lidé, kteří se ztratili v protichůdných doporučeních a už vlastně neví, co jíst. Takže si v tom chtějí udělat trochu jasno. A ano, hodně času věnujeme tomu, jak předcházet zdravotním problémům a posilovat imunitu. Nestačí se jen naučit něco o časování jídel před a po trénincích, abyste navyšovali výkonnost. Každý sportovec musí především zůstat zdravý. Je vám na nic, když máte natrénováno a pak vás skolí před závody rýmička. Nebo když vás neustále brzdí únava nebo řešíte opakovaně záněty.

Základem zdraví jsou bezproblémově fungující střeva – to neplatí jen v souvislosti s koronavirem. Takže se hodně věnujeme tomu, jak si nezhuntovat střeva. Narušená funkce střev se neprojeví jen nepříjemnými pocity ve střevech, ale také únavou, bolestmi hlavy, záněty, kožními problémy, bolestmi kloubů, autoimunitním onemocněním, depresemi nebo zpomaleným metabolismem.

Zdravá střeva jsou základ pro silný imunitní štít. V ájurvédě se tomu říká „silný trávicí oheň“. Je to stejné jako u auta – pokud budete mít rozbité spalování v motoru, moc daleko nedojedete :-).

Ta nejzákladnější rada je nejíst průmyslově zpracované potraviny, mít pestrý jídelníček ze základních kvalitních surovin, v každém jídle barvičky, koření, bylinky, zařazovat pravidelně jídla bohatá na probiotika a enzymy… Důkladně kousat, nepít příliš během jídel a ohlídat si deficitní živiny (omega 3 mastné kyseliny, vitamíny a minerály).

Když řádí virózy, tak zajistit dostatek vit. A (tmavě oranžová a zelená zelenina), C (kys.zelí, šípek, rakytník, amalaki, citrusy…), vit. D (především podzim/zima ve formě suplementu), zinek (ve formě glukonátu), selen (zobnout si každý den para ořech). Skvěle se dají využít i různé adaptogeny, které snižují stres a posilují imunitu (eleuterokok, kozinec, cordyceps, rhodiola, lékořice…). Řadu z nich sportovci velmi dobře znají, protože zlepšují i sportovní výkony.

K tomu pohyb na čerstvém vzduchu, spánek, dostatečně pít, protože vysušené sliznice jsou náchylnější k infekcím.  Sem tam můžete kloktat třeba vodu s jablečným octem nebo dračí krví. Když kolem víc řádí viry a máme pocit, že na nás „něco leze“, tak v naší rodině zařazujeme víc bylinek a koření s protivirovým účinkem – černý bez, lichořeřišnice a další.

Vodu s dračí krví?

Dračí krev neboli sangre do drago je vlastně název pro mízu ze stromu Croton lechleri. Tinktura se používá zevně i vnitřně. Čtenáři si mohou na internetu přečíst, co všechno sangre do drago umí. V současné době se dá dohledat i spousta vědeckých studií o jejích antibakteriálníchi protivirových účincích, o jejím vlivu na podporu imunity, je to skvělá věc na rány, afty, průjmy a spoustu dalších zdravotních problémů.

Je to taková lékárnička v lahvičce, kterou používám pro sebe, pro dítě i pro psa :-). Podotýkám, než mě někdo nařkne z toho, že tady chci zmást veřejnost a tvrdit, že vás dračí krev ochrání před covidem, protože má protivirové účinky….tak ne, to rozhodně netvrdím.

Jen ráda seznamuji své studenty s tím, co všechno nám nabízí příroda. A mám pak radost, když mi zavolá nějaký sportovec, že mu bylinky zachránily účast na závodech, když na něj „něco lezlo“. Možná větší radost, než když volají, že skončili na bedně 🙂

Ta poznámka, že to nezabírá na koronavirus, byla narážka na to, že zmizely z internetu některé příspěvky o přírodní léčbě v souvislosti s koronavirem? Jako třeba video Jaroslava Duška s Milanem Calábkem – „Malá Vizita & Duše K – tentokrát o koronaviru s Milanem Calábkem“?

Ano, podobných příspěvků ale zmizelo víc. Bylo to zdůvodněno tak, že by si někdo mohl informace o přírodní léčbě vyložit nějak špatně, i když nikdo netvrdil, že to léčí kovid. O tom jsem už psala v dubnu. V té době byl virus velká neznámá, ale už tehdy jsme věděli, že klíčová je imunita. Teď už se situace trochu uklidnila a myslím, že není problém najít spoustu užitečných odkazů a rad od vynikajících odborníků – třeba od Stephena Buhnera.

Od jara doufám, že se na nás kromě čísel o pozitivně nakažených začnou valit i informace o tom, jak dělat něco pro své zdraví a posilovat imunitu. Dodnes se ale tomuto tématu ministerstvo příliš nevěnuje, kromě pár zmínek o vitamínu D nebo omega 3 mastných kyselinách.

Ale virus je pro nás stále velká neznámá…

Je, ale také už spoustu věcí víme. Nejen třeba o zmiňovaném vitamínu D, ale třeba i o selenu. Víme, že klíčová je imunita, takže by bylo fajn lidem pravidelně připomínat, jak si zajistit nezbytné vitamíny a minerály. Když už jim řekneme, že mají mít dostatek omega 3 mastných kyselin, tak bychom jim měli říct, jak to mají udělat, kde ty omega trojky jsou a v jakém množství je potřebují. Je hezké, když vám někdo řekne, že je důležité, aby váš poměr omega 6 a omega 3 mastných kyselin byl 4:1 nebo ideálně 2:1, ale většina lidí vůbec neví, co jsou to mastné kyseliny :-).

Když jim řekneme, že si mohou koupit na imunitu koupit zinek v lékárně, bylo by fajn také dodat, že ideálně v chelátové vazbě. Že k vitamínu D je dobré zajistit dostatek vitamínu K2, atd. To je to, co učím své studenty – nestačí zobnout jeden vitamín nebo minerál. Potřebujete ucelený obrázek o tom, jak si jídelníček sestavit. Potřebujeme lidem dát takový jednoduchý manuál na použití.

Když máte auto, taky vám nestačí vědět, jaké palivo natankovat. Potřebujete něco vědět o údržbě, potřebujete umět zareagovat na změnu podmínek, přizpůsobovat tankování paliva tomu, jak jezdíte…Když se o auto nebudete starat, tak moc daleko nedojedete. Na prvním hrbolu na cestě se vám rozpadne. Většina lidí se v současné době stará víc o své technické hračičky než o tělo. Troufám si tvrdit, že věnujeme víc času protivirové ochraně mobilu než protivirové strategii, která by ochránila naše zdraví. Asi by to mělo být součástí základního vzdělání.

Také bychom teď měli každý den lidem opakovat, že obezita je v souvislosti koronavirem hodně velký problém. WHO už kolem roku 2000 varovalo, že přibývá lidí s obezitou a že je to problém, kterému se dá předcházet.

Jenže se nedělá nic, ani s osvětou, ani s kvalitou potravin…místo nějaké motivace, aby lidé změnili životní styl, tak jim dáme nějaké pilulky. A počet lidí s obezitou dál prudce narůstá. (to jde ruku v ruce s diabetem 2.typu, s vysokým krevním tlakem, chronickými záněty, metabolickým syndromem) A ČR patří mezi nejhorší státy Evropy, co se týká nadváhy i diabetu.

Na obezitu upozorňoval i Martin Balík z Kliniky anesteziologie, resuscitace a intenzivní medicíny VFN. V těžkém stavu se ocitají i mladí lidé, kteří mají kvůli morbidní obezitě spoustu rizikových faktorů.

https://video.aktualne.cz/dvtv/balik-pacienti-v-tezkem-stavu-maji-az-extremni-rozmery-lidi/r~6651d1a2f86211eab0f60cc47ab5f122/

Jenže virus tady je teď a těžko docílíme toho, aby lidé rychle zhubli….

Za prvé – každé kilo dolů a jakákoli drobná změna ke zdravějšímu způsobu života se počítá. V únoru jsem měla na kurzu klučinu, který vážil 120 kg. Dnes má 90kg. První měsíce vyřadil fastfoody a hotovky v restauracích, začal si vařit, hlídal glykemický index. Pak postupně přidal pohyb. Jde to, když se chce.

Navíc virus tady s námi bude ještě dlouho, stejně jako další viry. A to je z mého pohledu důvod, proč bychom měli okamžitě začít snižovat počty lidí s chronickými nemocemi. Podporovat sport, hlídat kvalitu potravin, regulovat reklamu a propagaci ultrazpracovaných potravin, vymyslet třeba nějaké bonusy pro lidi, kteří do svého zdraví investují čas, omezovat spotřebu cukru a přeslazených nápojů….A v tomhle směru se nedělá nic. A co vím, tak to ani nikdo nemá v plánu.

V Chile třeba vymysleli program, kdy starším lidem pravidelně rozváží čerstvou zeleninu, ovoce, celozrnné výrobky, luštěniny… my dáme důchodcům 5000,- Kč a ovoce a zeleninu zdražíme.

Odborníci už teď  varují, že většina opatření zaváděných kvůli koronaviru, povede ke zhoršení pandemie obezity. Lidé se méně hýbou. Často se doma v karanténě přejídají, jí kvanta průmyslově zpracovaných jídel, protože se leckde zhoršila dostupnost čerstvých potravin…A stres, který je s opatřeními spojený, to vše ještě zintenzivňuje. A týká se to i dětí, to je asi nejhorší.

Už roky se ví, že obezita zvyšuje riziko, že chytíte chřipku. Když ji chytíte, budete mít pravděpodobně těžší průběh, stoupne pravděpodobnost, že skončíte na JIPce a budete mít vyšší riziko úmrtí. Dokonce jsou obézní pacienti déle infekční.

A u COVIDu se teď při analýzách dostupných statistik ukazuje totéž. S obezitou máte vyšší pravděpodobnost, že se nakazíte (riziko větší o 46%) , že skončíte v nemocnici (o 113%), že se dostanete na JIPku (74%) a máte i vyšší pravděpodobnost úmrtí (48%).

Doporučuji si přečíst celé povídání o obezitě a koronaviru:

Individuals with obesity and COVID‐19: A global perspective on the epidemiology and biological relationships

Najdete tam i obavy odborníků, že vakcína na covid bude u obézních lidí méně účinná. Není to věc, kterou bychom lidem měli říct? Třeba by alespoň někomu došlo, že je na čase něco se sebou udělat. Že i když bude vakcína, neznamená to, že riziko zmizí.

Jenže mluvit o tom, že by měli lidé v ČR hubnout, asi není příliš populární….

To není. Nedokážu si ani představit, co by to vyvolalo, kdybychom třeba řekli, že obézní lidé budou v karanténě delší dobu. Vlastně se bojíme lidem říct i to, že zdraví je jejich odpovědnost. Malujeme jim obrázek, že stát se o ně postará, zajistí léky hrazené ze zdravotního pojištění. Nijak je nemotivujeme. Tvrdíme, že je za každou cenu ochráníme. Otázkou je, jak vysokou cenu zaplatíme a jak dlouho můžeme někoho chránit tak, jak to děláme nyní.

Žádáme lidi, aby byli zodpovědní, nosili roušky a aby chránili lidi z rizikových skupin. Já bych také chtěla, aby se zodpovědnost vyžadovala i od lidí, kteří kašlou na své zdraví. Jejich nadváha už pak není jen jejich problém, ale problém nás všech. Čím víc obézních lidí, tím víc lidí skončí během setkání s viry v nemocnici, protože riziko nákazy a onemocnění je u těchto lidí mnohem vyšší.

Když budete provozovat rizikové sporty, bude vás např. pojištění stát víc, než když se věnujete turistice. Prostě je to vaše rozhodnutí, že riskuje své zdraví nebo život. Nikdo pak ani nepípne, že si má připlatit. No a pokud někdo riskuje své zdraví tím, že neřeší extrémní nadváhu, mělo by platit něco podobného.

Nemůžeme donekonečna omezovat sportovní a volnočasové aktivity a dusit děti ve školách v rouškách – potřebujeme se zaměřit na prevenci vzniku nemocí, které souvisí se životním stylem. Na to, aby tady nebyly miliony lidí s diabetem, vysokým krevním tlakem, aby se nám za chvíli nezdvojnásobil počet obézních dětí.

Jsi proti rouškám?

Já jsem spíš zastáncem toho, aby se k pravidlu 3R (roušky, ruce, rozestupy) přidaly ještě další 3R – respekt, rozum a redukce počtu chronických onemocnění, kterým můžeme předcházet (obezita, vysoký krevní tlak, diabetes 2.typu).

Teď se hodně mluví o tom, jak se společnost rozdělila mezi ty, kdo jsou pro roušky a pak ty, kdo virus zlehčují a roušky nechtějí nosit. Asi není dobré virus podceňovat, ale také nemůžeme panikařit.

Řada opatření mi nedává smysl a vadí mi chaotické a zavádějící informace. Místo ucelených informací jsme tady měli mediální masáž s narůstajícími čísly, o kterých asi nikdo moc netušil, co v praxi znamenají. Stačí zmínit to, že „počet pozitivních testů“  neznamená „počet nemocných“, ale spousta lidí to tak do dnešního dne takto chápe Média to tak prezentují. V různých zemích se úmrtí počítají různě – pokud do úmrtí na covid 19 zařadíme člověka, který měl sice pozitivní test, nicméně ho srazilo auto, tak je něco asi hodně špatně. Není divu, že jsou někteří lidé vyděšení, jiní naopak nevěří, že je tady nějaká hrozba.

Hodně lidí se viru bojí. Mají strach z  narůstajících čísel počtu těžce nemocných a přeplněných nemocnic. Na druhé straně jsou lidé, kteří jsou již ze všech těch opatření frustrovaní, mají zničené živnosti, bojí se především následků opatření – ať už v oblasti financí nebo školství. Bojí se toho, jak se to dlouhodobě projeví na celkovém zdraví naší populace (deprese, závislosti, zanedbaná preventivní péče). Strach je na obou stranách. A bez vzájemného respektu se těžko může hledat nějaké rozumné řešení.

Hodně lidí se teď hlavně bojí nástupu chřipkové sezóny..

Otázkou ale je, proč lidi trochu neuklídníme čísly z jižní polokoule, kde mají chřipkovou sezónu za sebou.  Chřipka s nástupem COVIDu vlastně zmizela.

Zdroj: https://www.economist.com/graphic-detail/2020/09/12/the-southern-hemisphere-skipped-flu-season-in-2020

Takže strach z viru vůbec nemáš?

Já se viru nebojím, ale logicky mám obavy třeba o maminku, která je kardiak. A tak se alespoň snažím všemi možnými prostředky posilovat její imunitu. Například používá dlouhodobě adaptogeny – kozinec, reishi, cordyceos, rhodiolu… Udělala jsem jí i „homemade“ bezový likér z květů a listů bezu černého :-). Koupila jsem jí respirátory, protože jednorázové roušky, co jí přišly poštou, nepovažuji za dostatečnou ochranu. To je asi můj úhel pohledu – nespoléhám se na to, že mi stát ochrání mé blízké, starám se o to, aby má rodina měla co nejlepší imunitu, snažím se pomoct seniorům v mém okolí, když o to stojí. Když věřím své imunitě, tak si nekupuji respirátor. Prostě jsme předsvědčená o tom, že i při setkání s virem si moje tělo poradí. Pro mou maminku je to jiné, takže se musí chránit víc. Moc mi nedochází, proč to takto nerozlišujeme.

Nejsem ani lékař, ani epidemiolog, nemám patent na rozum a nezávidím nikomu, kdo o opatřeních musí rozhodovat. Ale fungování stylem brzda/plyn asi není šťastné řešení. A když přijatá opatření zdevastují zdraví těch, kteří do rizikových skupin zatím nepatří, tak se budou problémy v budoucnu jen stupňovat a zátěž na zdravotní systém bude čím dál větší. Proto bychom prevenci neměli odkládat.

Na jaře byla média plná důrazných doporučení, aby důchodci a další rizikové skupiny nechodili do obchodů, aby vše dezinfikovali. Byli jsme schopni jim nákupy potravin i léků donést. A jsou to stále především lidé z rizikových skupin, kteří se musí chránit a dodržovat opravdu striktně opatření. Jsou to oni, kdo by měli používat účinnější ochranné prostředky. Já jsem si původně myslela, že stát zajistí na kritická období pro lékaře, učitele a rizikové skupiny respirátory nebo nanofiltry. Ne, že se důchodcům pošle pár jednorázových roušek. Ale očividně jsem strategii státu úplně nepochopila :-).

Většina důchodců v mém okolí nosí bavlněné roušky, které vymění možná po týdnu, chodí si do lékáren, do obchodů…zdaleka se nechrání tak, jak to bylo na jaře. A někteří z nich pak obviňují mladé lidi, že je ohrožují.

Před týdnem jsem byla svědkem toho, jak starší paní v obchodě začala doslova ječet na jednu slečnu, která neměla roušku. Dívčina odpověděla, že ji nemá ze zdravotních důvodů (nevím, zda to byla či nebyla pravda). Ale paní mlela svou, že jsou to jen výmluvy, že mladí jsou bezohlední, že jim na zdraví ostatních nezáleží, že si chtějí jen užívat a ohrožují její zdraví. Nutno podotknout, že ta důchodkyně byla silně obézní a v nákupním vozíku převládaly uzeniny, sušenky a další „mňamky“. A to je to, co je za mě špatně. Mnohem víc lidí zemře předčasně (a zbytečně) kvůli nezdravému životnímu stylu.

Jenže ne každý se dokáže změnit, i když by třeba chtěl zhubnout. Co s tím?

Ve výživě je bohužel chaos. V médiích je spousta informací vytržených z kontextu. Je to tak trochu jako když máte stovky dílků puzzle – je to jen hromada něčeho, co nedává smysl, nevidíte ani základní obrysy obrázku. Většina lidí netuší, jak funguje jejich tělo, neví, co tělo nutně potřebuje pro bezproblémový provoz. Výživa není složitá na pochopení, ale nutriční rady se nesmí zvrtnout do zákazů nebo nějakých odborných termínů.

Naše děti se učí vyjmenovat aminokyseliny, ale když se jich zeptáte, jak vypadá jejich optimální dávka bílkovin, tak to neví. Diabetici neznají rozdíl mezi glukózou a fruktózou, a když je na něčem napsáno „nezvedá hladinu cukru“, tak si myslí, že ta potravina neobsahuje cukry a nemá žádné kalorie. Takže se vracím k tomu, že bychom měli lidi vzdělávat.

Já mám zásadu, že informace musí být jednoduché, aby je lidé uměli uplatnit v praxi. Žádné počítání kalorií, ale selský rozum. Dřív to bylo jednodušší – nebyly tady průmyslově zpracované potraviny plné cukru, nezdravých tuků a konzervantů. Děti odkoukaly od maminek, jak se vaří, jedlo se to, co právě příroda nabízela.

Teď jsme lidem vnutili kalorické kalkulačky, univerzální vzorečky na výpočet metabolismu, jeden rok jim řekneme, že vejce jsou špatně, pak máslo je špatně – jezte margaríny…pak zase, že to vlastně tak není. A tak má většina lidí pocit, že je to všechno moc složité a náročné, takže se na to raději vykašlou.

Ale ono by opravdu pro začátek stačilo jíst skutečné potraviny. Najít si čas na vaření, na pohyb a na kvalitní spánek.  Vrátit se k nějaké té moudrosti našich předků, k tomu, co nám nabízí příroda, víc se hýbat na čerstvém vzuchu, víc se smát (a třeba i zpívat – ne v kolektivu a ne operu, samozřejmě) a starat se o sebe i své blízké.

Někdo má výmluvy, naši studenti mají výsledky

Kurzy (nejen) sportovní výživy – nově distanční studium

Více o kurzu zde:

On-line Kurz (nejen) sportovní výživy

On-line Kurz (nejen) sportovní výživy

ZANECHAT ODPOVĚĎ

Zadejte svůj komentář!
Zde prosím zadejte své jméno