Český vytrvalostní běh má další důvod k optimismu. Šestadvacetiletý Martin Zajíc zvládl v neděli 25. října 2026 svůj maratonský debut ve Frankfurtu za 2:13:15 a obsadil 21. místo. První polovinu proběhl za 1:07:20, druhou dokonce za 1:05:55. Výsledkem je čtvrtý nejrychlejší čas české historie a jeden z nejpozoruhodnějších maratonských debutů, jaké jsme v posledních letech u českých běžců viděli.
Ještě na začátku letošního roku jsme s Martinem Zajícem na Běhej srdcem rozebírali jeho český rekord na silniční desítce 28:19. Bavili jsme se o tréninku, běžecké ekonomice, navyšování objemu a také o tom, proč podle něj vytrvalci často přecházejí na delší tratě příliš brzy.
O devět měsíců později stojí Zajíc v cíli frankfurtského maratonu s časem, který ho řadí mezi nejrychlejší české maratonce všech dob. A především s průběhem závodu, který naznačuje, že na 42,195 kilometru rozhodně neřekl poslední slovo.
Určitě si dejte náš poslední velký rozhovor právě s Martinem Zajícem.
Druhá polovina rychlejší o 85 sekund
Na Zajícově debutu není zajímavý jen výsledný čas. Možná ještě důležitější je způsob, jakým k němu dospěl. Frankfurtským půlmaratonem proběhl za 1:07:20, tedy přibližně v tempu 3:11,5 min/km. To samo o sobě znamenalo velmi solidně rozběhnutý první maraton. Jenže Zajíc v druhé polovině nezpomaloval, jak to při premiéře na této distanci často bývá. Naopak začal zrychlovat. Druhých 21,0975 kilometru zvládl za 1:05:55, v průměru kolem 3:07,5 min/km.
To znamená negativní split o minutu a 25 sekund. Nešlo tedy o závod, při kterém by si v první polovině vytvořil časovou rezervu a posledních deset kilometrů pouze přežíval. Byl schopný druhou polovinu absolvovat výrazně rychleji. Celkový průměr 3:09,5 min/km udržel na celé maratonské vzdálenosti. A to při své první zkušenosti se závodem, kde už nestačí pouze rychlost a aerobní kapacita, ale zásadní roli hraje hospodaření s energií, občerstvování i schopnost udržet běžeckou ekonomiku po více než dvou hodinách výkonu.
Právě zvládnutá druhá polovina je dobrým signálem do budoucna. Samozřejmě z jediného závodu nelze určit, jaký je Zajícův skutečný maratonský strop. Jeho premiéra ale ukazuje, že přechod na nejdelší olympijskou běžeckou disciplínu zvládl mimořádně dobře.
Čtvrtý nejrychlejší Čech všech dob Zajícův výkon má ještě jeden rozměr. V dlouhodobých tabulkách Českého atletického svazu před ním figurují pouze tři běžci.
1. Karel David 2:11:57 1993
2. Róbert Štefko 2:12:35 2004
3. Pavol Klimeš 2:12:59 1988
4. Martin Zajíc 2:13:15 2026
5. Peter Klimeš 2:13:27 1987
Zajíc tak překonal dosavadní čtvrtý výkon Petera Klimeše o dvanáct sekund. Na třetího Pavola Klimeše mu scházelo pouhých šestnáct sekund a na druhého Róberta Štefka čtyřicet.
Od českého rekordu Karla Davida z roku 1993 ho dělí minuta a osmnáct sekund.
Pro srovnání, ještě před dvěma týdny se česká běžecká veřejnost radovala z výkonu Yanna Havleny, který v Chicagu posunul osobní rekord na 2:15:19. Byl to nejrychlejší český maraton za posledních sedm let. Zajíc nyní při své premiéře tento čas překonal o více než dvě minuty.
Trenér, který je v tabulkách přímo před ním
Na celém příběhu je zajímavá také jedna souvislost. Zajícovým trenérem je Róbert Štefko, bývalý špičkový vytrvalec a druhý nejrychlejší maratonec českých historických tabulek. Štefko zaběhl v Praze roku 2004 čas 2:12:35. Jeho svěřenec se k němu tedy při svém úplně prvním maratonu přiblížil na čtyřicet sekund. Když jsme se Zajíce v lednu ptali na přínos jeho trenéra, odpověděl:
„Trenér je borec a někdo, kdo mě provází na téhle cestě.“
V rozhovoru dále zdůrazňoval, jak důležité pro něj je mít vedle sebe člověka, který si cestu vrcholového vytrvalce sám prošel, zná její úskalí a dokáže mu pomoci s dlouhodobým směřováním. Tahle zkušenost může být při přechodu na maraton zvlášť cenná. Zatímco na desítce lze řadu problémů ještě překonat vysokou intenzitou a schopností vydržet nepohodlí, maraton dokáže i dobře připraveného běžce tvrdě potrestat za několik chybných rozhodnutí v první polovině. Zajícův frankfurtský průběh naznačuje, že se svým trenérem dokázali najít odpovídající závodní tempo.
Od rekordní desítky přes rychlou pětku až k maratonu
Zajíc nevstupoval do Frankfurtu jako neznámý talent. Poslední roky postupně budoval výkonnost, která ho dostala mezi českou špičku na dráze i na silnici. V říjnu 2024 zaběhl ve Valencii půlmaraton za 1:02:31, třetí nejrychlejší český výkon historie. Letos v lednu na stejném místě překonal český rekord na silničních 10 kilometrech časem 28:19. V srpnu pak přidal osobní rekord na dráhových 5000 metrech 13:33,53.
Ještě v lednovém rozhovoru pro nás časopis přitom zdůrazňoval, že přecházet na delší tratě příliš brzy nemusí být správná cesta. Sám chtěl dál rozvíjet rychlost na dráze, přestože si uvědomoval, že z finančního a marketingového hlediska může být silnice atraktivnější. V přípravě postupně navyšoval tréninkový objem a začal více pracovat s tepelným tréninkem, dechovým cvičením i psychickou stránkou výkonu. Už v lednu nám popisoval týdny, při kterých se dostal až na 160 kilometrů.
To všechno jsou důležité součásti jeho dlouhodobého vývoje. Neznamená to samozřejmě, že by se výkonnost ze silniční desítky dala jednoduše převést na maraton. Každá distance vyžaduje trochu jiné schopnosti a právě maraton často odhalí slabiny, které na kratších tratích nejsou patrné. Zajíc ale prokázal, že rychlost vybudovanou na dráze a kratších silničních závodech dokáže přenést i na 42 kilometrů.
Kolik má ještě v nohách?
Čas 2:13:15 by v českém prostředí představoval mimořádně hodnotný výkon pro jakéhokoliv maratonce. V případě šestadvacetiletého Zajíce je podstatné, že ho dosáhl při prvním startu. Nelze automaticky předpokládat, že při dalším pokusu poběží o dvě nebo tři minuty rychleji. Maraton není disciplína s lineárním výkonnostním růstem a zkušenější běžci dobře vědí, jak málo někdy stačí, aby se povedená příprava v závodě nepromítla do očekávaného výsledku.
Zajíc má ale několik předpokladů, které česká vytrvalost dlouhodobě potřebuje: vysokou základní rychlost, zkušenosti z kvalitně obsazených zahraničních závodů, rostoucí objemovou připravenost a trenéra, který sám patřil mezi nejlepší evropské vytrvalce. A po Frankfurtu také první důkaz, že zvládne více než dvě hodiny běžet v tempu blízkém třem minutám na kilometr, aniž by se v závěru výrazně propadl.
V lednovém rozhovoru nám Zajíc na otázku, co je jeho dlouhodobou prioritou, odpověděl, že chce být co nejrychlejší, prosadit se mezi nejlepší evropské běžce a pravidelně startovat na velkých zahraničních akcích. Frankfurt je na této cestě důležitým krokem. Česká maratonská špička má další výrazné jméno a historické tabulky, ve kterých se dlouhá desetiletí téměř nic neměnilo, dostaly nového člena.
Martin Zajíc: 2:13:15. První maraton. Čtvrtý nejrychlejší Čech historie. A především výkon, na kterém se dá dál stavět.
