Ramsau am Dachstein, 5. září 2026. První ročník Skyrace na Torlaufu. Startovní číslo připnuté, batoh zkontrolovaný, povinná výbava uložená. Hroty, folie, bunda, voda. Před námi 24 kilometrů a přes 2300 výškových metrů. Start na stadionu v Ramsau, cíl na Hunerkogelu v 2687 metrech. Mezi tím nádherná soutěska Silberkarklamm, alpská chata Guttenberghaus, cesta měsíční krajinou Dachstein Rundwanderweg a přeběh po ledovci Schladminger Gletscher.
Skyrace přichází na Dachstein
Torlauf se koná od roku 2017. Desátý ročník a teprve letos přidali Skyrace. Je to teď oficiální závod Mezinárodní skyrunning federace. První ročník nové disciplíny.
Ramsau leží v srdci Dachsteinu. Z každého místa vidíte masiv. 2995 metrů vápencových hran, ledovců a jižních stěn. Skyrace nekončí na vrcholu Dachsteinu, ale vede na Hunerkogel – 2687 metrů, horní stanici lanovky Dachstein Gletscherbahn, restauraci na střeše Štýrska. Odtud sjezd gondolou zpátky do údolí.
Čtyři tratě
V sobotu ráno startovaly čtyři závody.
Ultra vyběhlo ve tři ráno. 72 kilometrů, 3900 metrů nahoru. Noční běh, čelovky, samota v horách. Klaus Gösweiner doběhl za 8:54:50. Cíl zavírá v 19:00. Po dalších více než 7 hodin tedy dobíhali ostatní.
Maraton startoval v osm. 42 kilometrů, 2500 metrů nahoru. Klasika Torlaufu. Cíl na stadionu.
Skyrace startuje v půl deváté. 24 kilometrů, přes 2300 metrů nahoru. Technický alpský terén, ledovec, cíl na Hunerkogelu v 2687 metrech. Tohle je ta nová disciplína a podle nás to nejlepší, co Torlauf nabízí.
Půlmaraton startuje v devět. 24 kilometrů, 510 metrů nahoru. Nejkratší a nejpřístupnější varianta. Cíl na stadionu. Pro ty, kdo chtějí ochutnat Torlauf bez extrému.
Start Skyrace – osm kilometrů dolů
Stadion WM v Ramsau. Ráno ještě chladné, mlha se drží nad údolím. Startuje Ultra, maraton, skyrace, půlmaraton.
Skyrace vyráží v půl deváté. Pole se rozběhlo. Prvních osm kilometrů vede povětšinou z kopce přes místní část Kulm do Rössingu. Nohy letí. Čelo závodu jde hluboko pod 4 min/km.
Prvních osm kilometrů je ale jen rozběh. Klesání přes louky, les, kolem chalup. Dachstein visí nad vámi v mračnech, stále stejně daleko. Přes 2300 metrů nahoru čeká. Každý metr úvodního klesání zaplatíte později.
Takhle vypadá celá trasa:
Silberkarklamm
Nad starou Lodenwalke (nejstarší lodenový mlýn na světě) v Rössingu začíná stoupání. A s ním ráj lezců Silberkarklamm – úzká soutěska vyřezaná vodou do vápence. Dřevěné lávky, schody, hučení potoka, které přebíjí tlukot srdce. Vodopád Torbachfall padá ve stupních. Zprava visí i druhý vodopád Schleierfall se svým vysokým závojem.
Po stranách vidíte ferraty – Hias a Rosina, obě stupně D. Lezci lezou po řetězech vedle vás, vy běžíte turistickým chodníkem. Kameny, kořeny, zábradlí. Tempo se láme na chůzi dřív, než byste čekali. A po chvíli jdou úplně všichni.
Lávky byly suché. Ale nahoře na Rundwanderwegu ležely mokré kameny po nočním dešti. Klouzalo to. Po čerstvém dešti v samotné soutěsce by to mohlo být ještě složitější.
Silberkarhütte: první občerstvení
Nad klammem se otevře Silberkar. Dřív horská pastvina, dnes oblíbený výletní cíl. První občerstvovačka – Silberkarhütte v 1223 metrech. Časový limit 11:00. Kdo sem dorazí později, horu už nevidí.
Na stole stály dvacetilitrové nádoby okurek v láku. V té výšce a v tom tempu to působilo skoro absurdně. A přitom to bylo přesně to, co tělo potřebovalo. Slaná voda, kyselost, chlad. Ti rychlejší to vynechali kvůli frontě. Jiní se zastavili a nebrali to jako ztrátu času, ale jako nutnost.
Guttenberghaus: kilometr výšky
Z Silberkaru pokračuje stoupání po cestě 618 přes Feister Scharte k Guttenberghausu (2146 m). Nejvyšší alpská chata Štýrska. Časový limit 12:30. Mezi chatami nabíráte skoro kilometr výšky. Nic z toho není zadarmo.
Les končí, přichází kleč, pak suť. Serpentiny vypadají jako cesta, ale chovají se jako žebřík. Každý krok si musíte vydobýt. Každý metr stoupání je cítit.
Maratonci se tady stále míjejí se skyrunnery. Někteří vás pouštějí, jiné musíte složitě obíhat.
Dachstein Rundwanderweg: měsíční krajina
Na Gruber Scharte (2353 m) se trasy konečně rozdělily. Maraton pokračoval dál, skyrace zatočila do měsíční krajiny Dachstein Rundwanderwegu (velký okruh Dachsteinem mezi Ramsau a Bad Aussee).
Krasová plošina. Vápenec, suť, občas úsek zajištěný lanem nebo řetězem. Landfriedstein, Eselstein a Scheichenspitze na obzoru, když mlha opadne. Krajina vypadá jako z jiné planety. Šedá, ostrá, surová. Žádná tráva, žádné stromy. Jen kámen a obloha.
Chvílemi lehce pršelo. Kamenitý alpský terén se stal ještě kluzším. Vidíme několik pádů i rozbité koleno. Silný protivítr tlačí do hrudníku. Neustále nahoru a dolů. Pořád chůze, pár metrů běhu a zase chůze.
Z Rundwanderwegu zbýval necelý kilometr prudkým stoupáním přes Schladminger Gletscher k Hunerkogelu. Měkké. Tvrdé. Kluzké. Podle toho, kam šlápnete. Každý krok je gamble. Sníh se hroutí. Led drží, ale silně klouže. Hroty na boty jsou v povinné výbavě. Ale v tempu závodu je na ten kousek samozřejmě přezuje jen málokdo.
Pak ještě strmý kopec nahoru a cílová brána, do které nikdo neběží, protože to v tomto sklonu není ani možné. Značení? Ve větru a ve vyčerpání tu poslední odbočku snadno minete. Někteří neodbočili do cílové rovinky – stalo se to i nám. Běželi jsme rovně. Teprve po 200 metrech nám došlo, že tudy ne.
Hunerkogel měří 2687 metrů. Původní vrchol odstřelili, aby sem postavili horní stanici lanovky. Od května 2024 se stanice jmenuje Energiekristall. Vítr tam nenechá nikoho stát rovně. Turisti v péřovkách se krčí u zdi. Vy stojíte v cíli v tričku a běžeckých kraťasech a konečně můžete přestat.
Vedle brány stojí obří Gletscherrestaurant s 280stupňovým výhledem. O patro výš Himmelsbar – tam je fanzóna a taky uvnitř můžete uplatnit jídlo z poukazu. Plno lidí. Turisti, běžci, lyžaři z horní stanice. Sedí s nudlemi a kávou a koukají z okna na svět dva a půl tisíce metrů pod sebou.
Vedle restaurace visí Sky Walk – visutá plošina, Treppe ins Nichts – schody do nicoty, Eispalast – ledový palác. Turistická pevnost ve výšce, kde vítr nerespektuje, že dole v údolí je září.
Pod Hunerkogelem je ferratový ráj. Skywalk, Johann, Anna, Super Ferrata, Hunerkogel klettersteig. Jižní stěna Dachsteinu je na dosah ruky. Kdo sem nejezdí jen běhat, má o víkend co dělat.
Vítězové a čísla
Skyrace vyhrál Julian Tritscher z WSV Ramsau za 2:50:45. Člen rakouského reprezentačního týmu ve skialpinismu. Domácí hora, domácí vítězství. Mezi ženami vyhrála Carmen Kaar za 3:31:44. Do cíle doběhlo 160 lidí.
Český peloton byl silný. Vyhráli zde řadu kategorií – běžela tu například i Anna Pichrtová Straková – mistryně světa v běhu do vrchu z roku 2007. Když ji potkáte na trati, najednou je jasné, že sem nejezdí jen hobby běžci.
Výsledky jsou na Time2Win. Tamtéž bylo možné sledovat všechny závodníky v realném čase pomocí GPS čipu, který musel každý nést.
Po závodě
Sjezd gondolou (každých 7 minut) s fantastickým výhledem na masiv. Vidíte z ní například i kolmou nehostinnou Skywalk ferratu vystavenou větru. Pak shuttle na stadion a vyhlášení okolo 15:30. Ve startovném je také vstup do bazénu u stadionu a sleva na saunu.
Ubytování: Filzmoos a Sommercard
Ubytováni jsme byli ve Filzmoosu, což vřele doporučujeme – je to za nás jedno z nejhezčích alpských údolí s rodinnou atmosférou. Můžete v něm udělat řadu hezkých výletů všech obtížností. Oproti Ramsau je Filzmoos takřka neznámý a mnohem méně turistický. K ubytování tam navíc dostanete Sommercard, se kterou je autobus do Ramsau zdarma.
Závěr
První ročník Skyrace na Torlaufu je přesně to, co tomuhle závodu chybělo. Cíl na ledovci místo na stadionu. Technický alpský terén místo plynulé stopy. Přes 2300 metrů nahoru a zpátky gondolou s fantastickými výhledy.
V Silberkarklammu řve padající voda. Na Guttenberghausu chybí kyslík. Na Rundwanderwegu bojujete s protivětrem. Na ledovci každý krok klouže. A na Hunerkogelu konečně můžete přestat.
Skyrace se stal tím nejlepším, co Torlauf nabízí.
