Pojď se prosím Filipe naším čtenářům sám představit…
Jsem triatlonista věnuji se především Olympijským, sprint a supersprint distancím. Ale pro zpestření si jednou za rok rád zajedu i polovičního Ironmanna.
Pokud se podíváme do tvých výsledků na Czechtriseries, jsi extrémně dobrý plavec. Předpokládáme správně, že jsi s plaváním začínal?
Ano, od 4.třídy jsem plaval závodně. Na střední škole mě kamarád nalákal na místní triatlon. Po dokončení závodu jsem byl přesvědčený, že už další nepojedu. Ale především díky Aquatlonům, jsem se postupně z plavce stal triatlonistou.
Jakých úspěchů jsi v plavání dosáhl?
Byl jsem všestranný, plaval jsem Znak, polohovky, prsa i delší krauly. Byl jsem však rád, když jsem se dostal do finále na MČR jak v dorostencích tak i později v dospělých. To mi však nestačilo a možná i proto jsem začal s triatlonem.
Trénuješ za klub Titan TriLife. Proč zrovna ten? Je u Vás v okolí nejlepší? Zvučných jmen tam máte opravdu hodně…
Dlouhou dobu žiju ve Zlíně. V počátku jsem byl rád, že jsem v nějakém klubu a můžu společně jezdit na závody a to mi stačilo. Když jsem se triatlonu začal věnovat víc, začal se náš klub TITAN TRILIFE rozvíjet. (lepší parta, závodníci, trenéři, podmínky i příležitosti.) teď patří náš klub ke špičce v republice především díky kvalitnímu trenérskému vedení a dobrému kolektivu. Proto mám štěstí, že žiju ve městě, kde je triatlonový klub na takové úrovni.
Máme správnou informací, že tě trénuje samotný Jan Řehula? (bronzový ze Sydney z roku 2000)
V K23 to byl reprezentační trenér. Na soustředění jsem pod ním několikrát byl, ale mými osobními trenéry je dvojice Matěj Nekoranec a Lukáš Vrobel.
Pod Matějem jsem už 3. rokem. A loni v létě jsem začal trénovat více s Radimem Grebíkem pod Lukášem Vrobelem. Oba trenéři se doplňují
Lukáš Vrobel teď předvedl na Czechman takový výkon, že by se za něj nemusel stydět i profík a to s minimálním úsilím. Co na jeho výkon říkáš?
Věděl jsem, že zajede hodně kvalitní výsledek. Bylo vidět, že se poctivě připravuje. Navíc pokud v minulosti dokázal jezdit tak kvalitní výsledky, tak má určitou svalovou paměť.
Hodně se mi líbí jeho přístup. Ukázal nejen svým svěřenců že je to o práci a systematičnosti v tréninku. A jde vzorem.
Jaký je Lukáš Vrobel trenér?
Lukáš má velké zkušenosti i znalosti, které dokáže dobře přenést do tréninku. Věřím jeho metodám. Navíc se ukazuje, že mi jeho tréninkový plán sedí dobře. Jsem rád, že můžu být pod jeho křídly a rozhodně bych neměnil.
Nově se k Lukáši připojí i Luboš Bílek. Co říkáš na tento nový “tandem”?
Vážím si obou. Luboše Bílka ale neznám natolik, abych mohl odpovědět. Rozhodně je to však velká Česká trenérská ikona a výsledky jeho práce mluví za vše.
Na co se zaměřujete? Co tvoří tvůj tréninkový plán a kolik hodin odtrénujete?
Vzhledem k nejasnému startu sezóny se ještě dost zaměřujeme na nespecifický trénink. Mimo základní vytrvalost jezdím na běžkách, chodím nordic walking a především s druhým trenérem Matějem Nekorancem klademe důraz na silový trénink a rozvoj dynamiky v posilovně. V tomhle období trénuju průměrně kolem 25 hodin týdně.
Jaké jsou tvoje dlouhodobé i krátkodobé cíle a jak jich chcete dosáhnout?
Letos bych chtěl posbírat body v ITU žebříčku pokud se bude bodovat a postavit se na start WC v Karlových Varech. Chtěl bych také uspět na MČR v OH triatlonu. Na triatlonu mě baví posouvat vlastní limity, takže bych se chtěl dostat co nejdál to půjde. Konkrétní závod jako cíl nemám.
Kdybych se tě zeptal na tvé osobní rekordy, které bys mohl vypíchnout, jaké to budou?
6.3. jsem zaběhnul 10 km za 31:53 s mezičasem na 5 km 15:41.
Protože z triatlonového závodu si osobní rekord neudělám, tak nejvice je asi těch plaveckých:
200 znak: 2:07
200 prsa: 2:24
400 polohově: 4:38
200 vz: pod 2 minuty
1500 vz: pod 17 minut
Na kole nejsou výsledky tolik objektivní.
Minulý rok se ti vedlo především ve štafetových závodech. Čím to je? Máš rád týmovou spolupráci?
Je to především díky dobrému týmu. štafety mě opravdu hodně baví! Mám rád akční pojetí triatlonu a to štafety nabízí. Navíc ve světě je trend triatlon zkracovat a udělat ho divácky atraktivnějším.
Zároveň se ti povedlo obsadit i překrásnou druhou příčku v kategorii Triatlon Czechtriseries hned za Honzou Volárem. Na jaký loňský závod vzpomínáš nejvíce? Budeme hádat… Czechman? (velký smích)
Na loňského mrazivého mokrého Czechmana určitě nezapomenu. Byl to závod, který jsem si jel užít a nečekal jsem od sebe žádný výsledek. Díky počasí jsem si ho opravdu užil (smích). Sice jsem závod nedokončil kvůli zraněnému kotníku, ale o důvod více, postavit se na start i letos.
Pokud ale mám vybrat závod, který se mi loni povedl, tak určitě MČR v Příbrami a především v Brně, kde jsem skončil 2. v kategorii opět za Honzou Volárem.
Jel jsi něco více extrémního?
Extrémní závody mě tolik nelákají, ale v minulém roce jsem si vyzkoušel Welzlův kvadriatlon. Byl to závod, který se skládal z běhu, plavání, inline bruslí a horského kola. Tratě byly opravdu hodně náročné a nechyběly ani úseky, kdy se v běžecké nebo cyklistické části brodilo v metr hluboké řece. Raději se ale věnuji a snažím zlepšovat o olympijském a sprint triatlonu.
Budeš v půlkách pokračovat? Nebo to bylo jen o zpestření tvého závodního kalendáře?
Prozatím je to pro mě opravdu jen zpestření. Baví mě závodit s ostatními a taktizovat. Ne pouze laborovat nad optimálním výkonem během závodu jak tomu v půlkách je. Je ale možné, že se tomu časem budu věnovat více než teď. Zatím to ale neplánuju.
Tento rok je znova velmi, ale velmi nejistý. Nebo se pletu a všechno půjde “lehce” přes PCR, nebo antigenní testy?
Ano. Tento rok stále není 100% jasný žádný závod. Připravuju se tak, abych byl v květnu/červnu připravený. Věřím, že alespoň nějaké mezinárodní závody pod ITU se podaří uspořádat za nějakých bezpečnostních opatření a testů.
Hlavní cíle budou tedy sprinty a super sprinty? Co bude highlight sezóny?
Ano. Ale i Olympijský triatlon. Chtěl bych se dostat na startovku na svěťák do Karlových Varů.
Co nějaká soustředění? Jsou, budou? A pokud ano, tak co si od nich slibuješ a s kým je absolvuješ?
Právě jsem na kratším soustředění ve Velkých Karlovicích především na běžky. Měl jsem být na Kanárech společně s repre skupinou, ale nakonec sepodminky pobytu natolik změnily, že jsem usoudil, že bude lepší odtrénovat doma. V Březnu je otevřená možnost Mallorca s klubem, ale opět to není jisté.
Je příjemné občas změnit prostředí a trénovat někde jinde. Na Mallorce se objem najíždí sám, tak doufám, že to situace dovolí.
Co je podle tebe nejlepší rada, aby člověk dobře a dostatečně zregeneroval?
Univerzální rada asi není, ale já se snažím neztrácet zbytečně čas cestováním dál za tréninkem a raději si odtrénuju v bližším okruhu. A čas využiju ať už na aktivní nebo pasivní regeneraci. Určitě i psychické rozpoložení v této době dost ovlivňuje míru regenerace a kvalitu tréninku.
Co dělá Filip Václavík, když zrovna nesportuje?
Dělám si trenérský kurz, trénuji děti i dospělé triatlonisty především ve vodě v našem triatlonovém klubu. Rád cestuju a poznávám nová místa nejen pro trénink. Na druhou stranu si také rád poležím, dám dobrou kávu nebo dobré jídlo (smích) naštěstí to jde ruku v ruce se sportovní přípravou.
Jakou nejlepší radu ti dal trenér?
Je jich mnoho. Především více poslouchat chování vlastního těla. Doba se mění a máme k dispozici obrovské množství dat. Je dobré je sledovat, ale také se od nich umět odprostit a vnímat sám sebe a snažit se posunout nejen na základě čísel a grafů, ale i pomocí toho co nám každému v tréninku svědčí.
Nejlepší knížka, kterou bys našim čtenářům doporučil?
Čtu především knížky pro osobní rozvoj. Poslední dobou je to swim, bike, run-eat, cena vítězství a také Pomalu-žít život jednoduše. Knížka, kterou jsem dostal od trenéra a vlastně jsem uvažoval, jestli ji nezmíním i v minulé otázce (smích). Ale knížka, která mi toho dala opravdu hodně je : Vnitřní svět vítězů od Mariana Jelínka
