Které potraviny nebo doplňky zařadit do jídelníčku, pokud chcete posílit imunitu. Které z nich mohou zastavit replikaci virů?
„Inteligence je schopnost adaptovat se na změnu.“ S.Hawking. Pokud srovnáme naši schopnost přizpůsobovat se změnám s tím, jak se přizpůsobuje virus, kdo asi vyhrává?
V případě nebezpečí se musíte rozhodnout, jak budete reagovat – můžete se schovat, můžete zkusit utéct, nebo se musíte naučit bránit. Díky koronaviru se změnila v našich životech spousta věcí. Potřebujeme se přizpůsobit tomu, že v našem okolí jsou viry. A vždy budou.
Jenže adaptovat se na nebezpečí by nemělo znamenat to, že přestaneme žít.
My jsme se zatím přizpůsobili tím, že jsme vyhlásili nouzový stav a spoustu opatření, zákazů a omezení. Vlastně jsme se rozhodli před virem schovat. Jenže za poslední měsíce jsme si vyzkoušeli, že naše strategie není příliš efektivní a navíc působí víc škody než užitku.
Adaptovat se na změnu tím, že přestaneme normálně žít, je z mého pohledu šílenost.
Naše snahy reagovat na virus se smrskly na opatření, která ve finále ohrožují životy, zdraví, majetkové hodnoty i naši bezpečnost mnohem víc než virus. Že je to špatně už ví asi každý. Vytváříme si prostředí, ve kterém naše životy ničíme, zatímco viru se daří poměrně dobře.
Každému už dochází, že zpřísňování opatření a honění se za virem nepřináší výsledky. Lidé dál ve velkém umírají. Opatření nefungují , ale my se zmůžeme stále jen na to, že hystericky počítáme pozitivní testy a dáváme je do souvislosti s narůstajícími počty úmrtí. Čím víc pozitivních, tím větší nebezpečí, tím větší zpřísňování, aby se nepřetěžovaly nemocnice. Mluvíme neustále o zdraví, ale pro zdraví neděláme téměř nic. A to je problém. Protože pokud nesnížíme počet lidí, kteří se neumí viru bránit a navíc ty počty budeme navyšovat, tak se budeme motat donekonečna v začarovaném kruhu.
Kolik opatření přispělo k tomu, abychom u většiny lidí snížili pravděpodobnost, že skončí s těžkým průběhem v nemocnici na JIPce? Vždyť jsme se zatím nenamáhali vyzkoušet ani to, abychom zajistili dostatek klíčového vitamínu D alespoň rizikovým skupinám. Přestože díky studiím tušíme, že bychom počty lidí v nemocnicích i počty úmrtí snížili.
Víme, že jedním z důvodů, proč nemusí správně fungovat imunitní systém, je nedostatek klíčových mikroživin. Nejen vit.D, ale i zinku, selenu a dalších- víme, které vitamíny a minerály bývají nejčastěji deficitní a zajistit jejich dostatek není nijak komplikované. Kolik lidí by neumřelo, kdyby jim někdo včas udělal krevní testy a zajistil dostatečnou suplementaci? To už se asi nedozvíme. I kdyby to byl jeden člověk, fakt to nikomu nestojí za úvahu?
Stále tvrdím, že pokud tady máme tisíce lidí, jejichž chronické nemoce můžeme vyřešit změnou životního stylu, neměli bychom ty lidi motivovat ke změně? Říct jim, jak na to? Nesnížilo by to zátěž zdravotníkům? Předpokládáme předem, že jsou líní? Že jsou hloupí? Vím, že to tak u většiny lidí není. Jen prostě neví, jak začít. Někdy nemají tu správnou motivaci. Když by jim každý den v televizi někdo ukazoval statistiky úmrtí spojených s obezitou, neprobralo to by alespoň některé lidi k aktivitě?
Na svých kurzech jsem už od loňského jara měla spoustu lidiček, kteří na sobě začali makat, shodili přebytečná kila a většinou si vyřešili i mnohé zdravotní problémy. Mnohým z nich lékař řekl, že pokud nezmění životní styl, budou muset užívat léky. Stačilo je popostrčit a pak jim jednoduše vysvětlit, co proto musí udělat. Jakmile pochopí to, jak funguje jejich tělo, začnou přemýšlet nad tím, co jí a kdy to jí. Pak se výsledky dostaví během pár týdnů.
Jenže tohle nikdo nepovažuje za důležité. Důležitý je pro nás teď jen virus. A tak využíváme jen pár nástrojů, které máme k dispozici, bez ohledu na to, jak negativně to ovliňuje naše životy.
Zaměřili jsme se na zpomalování šíření viru, ale následně jsme zjistili, že tady máme novou mutaci, která se šíří rychleji. Omezíme tedy naše životy ještě víc, ale šíření viru dál pokračuje. Vymýšlíme strategie, jak se před virem schovat. Už nás prý ale neochrání látkové roušky, v případě britské mutace možná nestačí ani respirátor. A takhle to bude pořád dokola. Virus je očividně chytřejší než my, protože se přizpůsobuje.
Pokud jsme alespoň trochu inteligentní, zaměříme se na vše, co ovlivnit můžeme. Očividně nedokážeme setkání s virem zabránit. Ale můžeme ovlivnit, jestli viru budeme usnadňovat replikaci, nebo jestli se naučíme virus deaktivovat. Naše tělo to umí a my mu můžeme ještě trochu pomoct.
Je pět minut po dvanácté
Bohužel zatím spoustu času trávíme diskuzemi, co je příčinou narůstajících čísel nadúmrtí. Může za to nedodržování opatření? Neschopnost chránit efektivně rizikové skupiny? Nové mutace, neschopnost testovat, trasovat, zajistit očkování pro lidi se sníženou imunitou? Určitě přibývá i lidí, kteří zemřeli prostě kvůli zanedbané péči, přibývají sebevraždy…
Tušíme, že tohle všechno hraje svou roli a že lidských tragédií bude čím dál víc.Neřeší se prevence jiných onemocnění, dopady toho, že děti nechodí do škol, budou katastrofální, přibývá depresí, alkoholiků, domácího násilí a lidem se hroutí podnikání i celoživotní sny.
A jak už jsem psala…nejvíc lidí na celém světě umírá na chronická onemocnění, kterým umíme předcházet. Umírají tedy zbytečně. Už roky i bez koronaviru. Jenže teď by nám umírali příliš rychle a najednou. A my to potřebujeme rozložit v čase….co je to za logiku? To přeci nemůže nikdo myslet vážně!! V tom případě nám totiž nejde o záchranu maximálního počtu životů.
Neustále se opakuje, že cena lidského života je nevyčíslitelná. Ale čí životy zachraňujeme a čí životy právě teď ničíme a zkracujeme? I člověku, který o zdraví nic moc netuší, začíná docházet, že opatření a námi zvolené řešení problému, zničí víc životů než samotný virus….ale pokud to bude postupně, s oploštěnou křivkou, tak to asi nikomu nevadí.
Považujeme se inteligentní bytosti, ale zatím jsme se nedokázali přizpůsobit. Přítomnost nového viru nás vystrašila natolik, že jsme místo deaktivace viru, deaktivovali naše životy.
Ničíme si imunitní systém jídlem, nedostatkem pohybu i stresem. A bohužel to odnesou i ti, na kterých nám nejvíc záleží.
Smiřme se s tím, že jakmile se náš život zase trochu rozhýbe, třeba pokud někdy skončí nouzový stav a zruší se alespoň některá opatření, bude to znamenat , že se virus bude znovu rychleji šířit. Virus prostě bude víc cestovat a bude mít přístup k více hostitelům. Už víme, že ani očkování nezabrání viru v šíření. Ano, očkování sníží pravděpodobnost těžkého průběhu, ale to přeci můžeme docílit i jinak (viz. informace níže). Jen se o tom moc nemluví. Nebudu tady rozebírat bezpečnost vakcín, ale očkování nám nevyřeší problém s virem, pokud se nám tady kdykoli může objevit nová mutace nebo úplně nový vir. Základem je zkrátka silný imunitní systém většiny lidí.
Nemůžeme se na zbytek života izolovat, zavřít se, nestýkat se ani nejbližšími lidmi, nikam nechodit. Už i senioři se ozývají, že než takový život v samotce, to raději risknou setkání s virem.
Já vím, že se spousta lidí bojí. Není divu – mediální strašení nekončí a premiér dokonce tvrdí, že nová mutace viru je zabiják a že COVID-19 nemůžete jen tak doma vyležet. Člověk, který je méně inteligentní, si pak může myslet, že setkání s virem je téměř jako rozsudek smrti v naprosté většině případů.
Jako bychom zapomněli, že smrtnost u covidu je jen o trochu vyšší než u chřipky a že bez souběžných zdravotních problémů – komorbidit – nemoc zabíjí málokdy.
Pokud jste majitelem fungujícího imunitního systému, nemáte se čeho bát. Když naučíte vaše tělo správně reagovat na stres, viry nemají šanci vaší obrannou bariérou proniknout. A i pokud se jim podaří do těla vstoupit, stále to neznamená, že jste bezmocní.
Je pravda, že nefungující nebo oslabený imunitní systém je pro virus něco jako otevřené dveře pro zloděje. Usnadňuje to přístup dovnitř.
Ale je jen na nás, jestli se naučíme ty dveře zabouchnout, nebo jestli se smíříme s tím, že jsme ideálním hostitelem, kde se virus bude nerušeně replikovat.
Věcí, které každý z nás může udělat je spousta.
Jak aktivovat imunitní systém a deaktivovat virus
Když už jste se rozhodli nenechat svůj život náhodě a chcete převzít kontrolu, tak začněte hezky od základů – přestaňte si ničit základnu vašeho imunitního systému – vaše střeva. Dejte si je do pořádku, zajistěte si dostatek klíčových vitamínů a minerálů, správný poměr omega 6 a omega 3 mastných kyselin (ideálně 3:1), každý den se hýbejte a dostatečně spěte (už jsem o tom podrobněji psala v článku: Likvidace zdraví v přímém přenosu. Není už čas na změnu?
Nezapomínejte, že způsobů ochrany je víc – čím víc jich zapojíte, tím lépe. Ano, stále platí, že pokud patříte mezi rizikové skupiny, je dobré vyhýbat se místům, kde je spousta lidí. Poproste někoho z okolí, ať vám nakoupí. Nechoďte do přeplněných supermarketů a vyražte místo toho s rodinou někam do přírody. Když už mezi lidi musíte, tak používejte dobře padnoucí respirátor.
Hygiena by měla být samozřejmostí
Základní doporučení samozřejmě dál platí. Patří sem i důkladné mytí rukou mýdlem, alespoň 20 vteřin. Všichni už také víme, že lipidovou membránu viru rozpouští i ethanol. Takže když není po ruce mýdlo můžeme použít dezinfekční gely a ubrousky. Já vím, že tohle všichni ví, ale před rokem si každý z nás mydlil ruce jako chirurg před operací, ale teď máme tendenci to trochu podceňovat.
Ruce si asi myjeme všichni, ale nejsou to jen ruce, kde se viry zachycují. Vědci přišli i s nápadem, že můžete deaktivovat virus na sliznicích v ústěch a v nose – a to je místo, které příliš neřešíme, přitom ústa a nos jsou hlavní vstupní branou. Takže zvažte třeba i kloktání. Vědecká studie potvrdila účinky ústních vod (např. Listerinu), které zlikvidovaly až 99,9% virů během 30 vteřin.
Pro vyplachování nosu pak vědci zkoušeli vodu s kapkou dětského šamponu ( když to budete zkoušet, použijte 1% roztok – nikoli tedy samotný šampon :-)). Vědci zjistili, že po 2 minutách roztok zlikvidovatl více než 99,9% viru.
Že vám to zní šíleně? Výplachy nosu pomocí speciální konvičky néti nejsou nějaká převratná novinka. Používá se nejčastěji solný roztok (0,9%) – lékaři doporučují tehnle způsob nosní hygieny nejen při alergických rýmách nebo po operacích nosu, ale prostě jako pravidelnou údržbu, kterou by měl dělat každý. Díky proplachování nosu se z povrchu nosní dutiny odplavuje zánětlivý sekret a alergeny a navíc to pomáhá zvlhčovat sliznici. Takže když už si pravidelně čistíme zuby, rozhodně neuškodí věnovat nějaký čas i hygieně našeho nosu.
Mytí rukou a propláchnutí nosu samozřejmě nezaručí 100% ochranu, ale je to způsob, jak snižovat virovou nálož, které jste vystaveni a kterou můžete někomu ve svém okolí předat. Já to používám většinou když jdu na návštěvu k nějakým starouškům.
Co s viry, kterým se ale podaří do těla proniknout? Nemusíte panikařit – imunitní systém má celkem 3 obranné linie. Pokud si s virem nezvládne poradit externí linie (kůže a sliznice s jejich výměšky), stále není nic ztraceno. Celý ten systém je skvěle propracovaný a kdybychom se měli podívat na podrobnosti, tak to je na dalších několik článk Spíš se zkusme podívat na samotné viry v našem těle a na to, jak jim můžeme bránit v replikaci a jak můžeme náš imunitní systém podporovat.
Viry jsou naší přirozenou součástí
Virů se jen tak nezbavíme. Vědci tvrdí, že pokud bychom dokázali eliminovat všechny viry na planetě, život za pár dní skončí. O virech toho zatím moc nevíme. Jen to, že jich je faaakt hodně a že jsou prostě všude, nejen kolem nás, ale i uvnitř nás.
Ano – viry jsou naší součástí, stejně jako bakterie. Teprve v posledních letech vědci s překvapením zjišťují, že viry máme nejen v ústech nebo ve střevech, ale také na kůži, v dýchacích cestách, v krvi, v moči a dokonce náš nervový systém je kolonizován různými viry, které nemáme spojené s konkrétním onemocněním. Stejně jako máme přítelské bakterie, existují dle vědců i viry, které mohou pro člověka být prospěšné. Vědci odhadují, že právě teď v sobě máte nějakých 380 bilionů virů (10x víc virů, než bakterií). Některé mohou způsobit nemoc, některé s vámi prostě koexistují.
Vědci už pojmenovali téměř 7 tisíc různých virů, ale to jen zlomek z toho, co na naší planetě existuje – vědci odhadují, že to mohou být miliony druhů. Virů je prý na světě víc než buněk. Nedýchají, nejí, nevyrábí energii. Hledají nějakého hostitele, kde se mohou replikovat. Vědci je nepovažují za „živé“ a tudíž tvrdí, že je tedy nemůžete „zabít“. Můžete je deaktivovat, denaturovat, zastavit jejich replikaci.
Každý den přibývají nové a nové zajímavé studie např. o nejrůznějších fytolátkách, které mohou replikaci virů zastavit. Vědci tak často potvrzují moudrost našich předků, kteří se naučili využívat při virových infekcích nejrůznější bylinky (černý bez, šalvěj červenokořenná)
Nedávno také byla zveřejněná velmi zajímavá studie o šišáku bajkalském a o jeho schopnosti inhibovat replikaci SARS-CoV-2 Tahle bylina se v tradiční čínské medicíně používá 2000 let např. při léčbě hypertenze, infekcí horních cest dýchacích, proti krvácení z nosu, při zánětech ledvin, kašli, zvracení, silné menstruaci, při záškrtu, spále nebo hepatitidě. Dnes se kořeny této rostliny a její extrakty využívají například pro posilování imunity a snížení vysoké horečky. Nejnovější studie potvrzují protivirové účinky. Dále se šišák bajkalský uplatňuje při léčbě celé řady zánětů, zejména jater, dále na snížení vysokého tlaku. Vědci zjistili, že obsažený baikalin má i protirakovinné účinky (rakovina prostaty, kůže a prsu. Snižuje hladinu cholesterolu a tlumí srdeční arytmie a fibrilace. Mírní bolest hlavy a nervovou podrážděnost.
Zkrátka nám každý den přibývají důkazy o tom, že nejsme proti virům bezmocní. Dnes není problém sehnat si účinné extrakty, tinktury či přímo sušené rostliny. Spousta z nich výborně posiluje imunitní systém a navíc nám často pomáhají zvládat i větší dávky stresu (ať už fyzického nebo psychického). Ale tím nejdůležitějším pro dostatečnou obranyschopnost těla zůstávají střeva.
Základem je starat se dobře o přátelské bakterie…nelikvidovat je průmyslově zpracovanými potravinami a poskytnout jim kvalitní potravu – prebiotika. To v našem jídelníčku znamená mimo jiné pestrý výběr vlákniny.
Zkuste se zamyslet nad tím, kolik rostlin je součástí vašeho jídelníčku v průběhu roku? Je to alespoň 200? U svých klientů se často setkávám s jídelníčkem, kde je za rok sotva 50 rostlin. Když pak jí průmyslově zpracované potraviny, ve velkém si dopřávají rafinované cukry, mouku a nezdravé tuky, neřeší psychický stres, navíc se naučí řešit bolístky pomocí růžových pilulek z lékárn, je na problém zaděláno. Jak asi mají v takovém prostředí chudinky bakterie pracovat ve váš prospěch?
Poznej sám sebe
Rozhodli jsme se mít pod kontrolou virus, ale vlastně mu příšernými jídelníčky připravujeme ideální půdu – ideální prostředí, do kterého může snadno proniknout a ve kterém mu nebude nikdo bránit v replikaci. Troufám si říct, že dneska ví většina lidí víc o novém viru a vakcínách než o vlastním zdraví a o tom, jak pečovat o fungující střeva.
Je pravda, že teprve začínáme zjišťovat, jak moc jsou jednotlivé druhy bakterií klíčové pro různé procesy v těle, ale základní principy toho, jak si zajistit zdravá střeva, znaly už naše babičky. Není to raketové inženýrství – jen máme pocit, že to není moc důležité.
Abyste si ale udělali maličkatou představu o tom, jak klíčová je správná výživa (nejen vaše, ale i ta určená pro vaše přátelské bakterie), pojďme se podívat na to, s čím přišli poslední vědecké výzkumy ohledně koronaviru a složení různých druhů bakterií v našich střevech.
Dnes už víme, že po prodělání nemoci COVID-19, zůstávají viry dlouhé týdny ve střevech. I když už máte čisté dýchací cesty a třeba negativní test, ve stolici stále viry mohou být. Ukazuje se také, že pacienti mají po prodělání nemoci vyšší množství určitých druhů bakteríí (Ruminococcus gnavus, Ruminococcus torques, Bacteroides dorei.R ganvus), které jsou spojované se zánětlivými nemocemi střev.
Naopak je ve střevech méně druhů bakterií, které mohou pozitivně ovlivňovat naši imunitu (Bifidobacterium adolescentis, Faecalibacterium prausnitzii, and Eubacterium rectale).
Vědci se snaží zjistit, zda by se nedal průběh nemoci COVID-19 ovlivnit probiotiky.
Nepomohlo by zařazení více protivirových přírodních látek do stravy stopnout množení viru ve střevech? Nedala by se léčba covidu 19 urchlit? Dala by se snížit virová nálož, dalo by se urychlit vyčištění těla od viru a zároveň snížit úmrtnost?
Tým vědců z různých institutů z Pakistanu, Chile, Kandy a USA se rozhodl prozkoumat potenciál kombinace medu a černého kmínu (Nigella sativa). Už předchozí studie ukázaly, že tahle super dvojka má protivirové, protibakteriální, protizánětlivé i imunomodulační účinky. Vědci podávali pacientům po dobu 13 dnů med rozmíchaný v teplé vodě (1g/1kg váhy na den) a černý kmín ve formě kapslí (80mg /kg/den). A světe div se, při léčbě covidových pacientů vědci docílili rychlejší zmírnění symptomů, nižší mortality a pacienti se viru rychleji zbavili.
Tak si tak říkám – nebylo by fajn, kdyby to vědělo víc lidí? Místo toho, abychom jim při pozitivním testu řekli, aby si dali jen paralen a doufali, že průběh nemoci bude mírný? Olej z černého kmínu nebo extrakt a med si bez problémů sežene každý. Chápu, že to nemusí být ideální podpůrný prostředek pro všechny, ale vždyť to není zdaleka jediná věc, která může zmírnit příznaky nebo urychlit léčbu. Možná ale černý kmín a med není pro média dostatečně sofistikovaná metoda…
Bohužel to tak je zatím se většinou studií, které se zaměřily na využití levných doplňků nebo přírodních léčiv. Moc pozornosti se zatím v médiích nedostalo ani aminokyselinám. L-arginin nebo l-glutamin přitom sportovci běžně používají. L-glutamin je svělý pomocník při propustnosti střev a snížené imunitě, l-arginin zase zlepšuje prokrvení.Málokoho napadne využití těchto aminokyselin, pokud nejde o sport.
Podobně je to i s n-acetylcysteinem. Většina lidí si myslí, že je to něco „na kašel“. Kolik lidí ho ale využívá, když na ně něco leze? Když potřebují navýšit antioxidanty v těle? Třeba když to přepísknou s tréninkem a jejich tělo se musí vypořádat s pořádným stresem? NAC je prekurzorem glutathionu, který chrání buňky před oxidativním stresem.
U nás v rodině ho používáme roky, když máme pocit, že na nás něco leze – 600mg NAC v kobinaci s vit.C (2g v průběhu dne), několika cucavými pastilkami zinku a protivirovými tinkturami (třeba z černého bezu a lichořeřišnice – na střídačku po 3 hodinách 20 až 30 kapek) . Netvrdím, že to zafunguje vždy, ale u zdravých lidí bez zánětů a bez jiných chronických onemocnění, to většinou rozjíždějící se virózu zastaví. Tím samozřejmě nikoho k ničemu nenavádím, netvrdím, že to je léčba covidu – jen prostě konstatuji, že je dobré umět si navýšit antioxidanty v těle, když je to potřeba.
Bohužel se většina odborníků tváří, že jídelníček, pohyb, dostatek spánku a cokoli, co snižuje náš stres, jsou jen jakýmsi nepodstatným pomocníkem. Ale jsou to naprosto klíčové věci, bez kterých tuhle krizi nepřekonáme. Jestli nezačneme s důrazem mluvit o výživě, nemůžeme čekat, že se nad tím lidé budou zamýšlet. Kdy to pro nás bude hlavní téma?
Každý den bych lidem opakovala, že obezita není jen „kosmetický“ poblém. Obezita zvyšuje nejen pravděpodobnost vzniku chronických nemocí v průběhu let, ale zvyšuje i riziko těžšího průběhu nemocí jako je chřipka nebo covid-19. Denně by se mělo zveřejňovat, kolik lidí z těch, kteří umírají, jsou obézní, jaká mají další chronická onemocnění, kterým umíme životním stylem předcházet.
Nejvíc mě děsí, jak katastrofální jsou jídelníčky dětí. Poslední dobou řeším čím dál mladší sportovce, kteří mají nejen zažívací problémy, ale také opakované záněty, celkově sníženou imunitu, trpí únavou a poslední dobrou přibývá i depresí – na to vše má náš jídelníček vliv a není dobré nechávat řešení až na chvíli, kdy se objeví zdravotní problémy.
Spousta mladých sportovců sice řeší bílkoviny, kalorie, suplementy, ale často jim chybí základní znalosti, jak zůstat zdraví. Jak říkám svým studentům: „Střeva jsou základ. Když nefunguje spalování motoru, řešit detaily ohledně paliva je vám na nic :-).“
A když už jsem zmínila děti – víte, že vědci dnes dokonce zkoumají spojitost mezi střevním mikrobiomem a multisystémovým zánětlivým syndromem u dětí? Ten se objevuje u dětí a mladistvých po překonání nákazy koronavirem SARS-CoV-2, i když třeba vlastní nemoc měla jen mírný průběh. Jde o onemocnění, které je podobné Kawasikiho chorobě.
Syndrom multisystémové zánětlivé odpovědi (PIMS-TS) je naštěstí vzácný, dojde k němu pravděpodobně u méně než jednoho dítěte z tisíce těch, které prodělaly infekci covid-19. Jde ale o závažnou reakci imunitního systému. Mezi přínaky patří horečky, vyrážky, někdy otoky rukou a nohou, záněty spojivek, zvětšení mízních uzlin, bolesti břicha, případně průjmy, zhoršené dýchání a objevují se známky závažného selhávání orgánů (zhoršená funkce srdce, ledvin, plic, zažívacího systému, krve nebo poruchy vědomí).
Vědci jsou překvapení tím, že i po prodělání lehké formy covidu dlouho přetrvává ve střevech disbióza. Už dlouho víme, že těžší průběh COVID-9 je spojován s nařušeným střevním mikromiomem (vědci identifikovali zatím 23 druhů střevních bakterií, které v těchto případech ve střevech chybí). Také už víme, že chybějící střevní bakterie jsou právě ty, které pomáhají ve střevech produkovat mastné kyseliny s krátkým řetězcem (short chained fatty acids – SCFA). A ty jsou pro naše zdraví hodně důležité.
SCFA jsou vlastně konečné produkty fermentace rozpustné vlákniny (prebiotik) a jsou důležité nejen pro zdraví střev, ale mohou také přímo ovlivnit metabolismus nebo funkci periferních tkání a rovněž mohou snížit riziko nějakých trávicích problémů, rakoviny a kardiovaskulárních chorob. Mají také protizánětlivé účinky.
A tady se vlastně zpátky dostáváme k tomu, že naše bakterie můžeme podpořit nejen tím, že si do jídelníčku zařadíme pestré zdroje probiotik (fermentované potraviny, kefík, jogurt, kys.zelí, kimči…), ale také bychom měli dbát na to, aby bakterie měly dostatek vhodné potravy. Dostatek vlákniny ve vašem jídelníčku je pro bakterie nezbytný.
Každý den bychom tak měli zařazovat prebiotika – ovoce, zeleninu, luštěniny, celozrnné produkty, ořechy a semínka. Neměli bychom zapomenout na to, že trávení živin pozitivně ovlivníme klíčením, máčením (u ořechů a semínek na to spousta lidí zapomíná) a že do zdravého jídelníčku patří i spousta druhů koření a bylinek.
Víte co se říká – láska je kořením života. Bez lásky by náš život za moc nestál. A stejně tak to platí o jídelníčku. Bez koření za moc nestojí.. Když už nic, tak si dejte alespoň závazek, že do každého jídla přidáte nějakou tu špetku voňavého koření – skořice, hřebíček, kurkumu, černý kmín, oregano…
Proč se dobrovolně ochuzovat o zdravotní benefity i lepší chuť jídla? Naučte se používat co nejvíc druh koření, objevujte nové kombinace, nové recepty, nové způsoby, jak do jídelníčku zařadit víc probiotik, prebiotik i koření. Vyzkoušejte si třeba domácí kysané zelí s kurkumou. Na internetu najdete i recept na mojí oblíbenou variantu kys. zelí s ananasem – stačí na to zelí, sůl, ananas, kousek zázvoru, kurkuma a špetka pepř a hned máte hotovou protizánětlivou dobrotu :-).
Vím, že krize kolem koronaviru už nás všechny unavila. Občas cítíme bezmoc, občas vztek. Zkuste ale přestat řešit ostatní, přestaňte řešit to, co ovlivnit nemůžete. Nenechte se deaktivovat virem ani nouzovým stavem.
I když máte pocit, že vám dochází energie, zkuste zůstat aktivní. Tělo i mysl potřebují impulzy. Bez správných podnětů vše oslabuje a zpomalují se reakce.
Takže se hýbejte, učte se a objevujte. Znalosti využijete nejen pro sebe, ale i pro vaše blízké. Nečekejte, až se někdo jiný o vaše zdraví postará.
Jak už bylo řečeno na začátku – ne vše v našem okolí můžeme mít pod kontrolou, ale to, co do jde dovnitř (ať už je to jídlo nebo informace) – to je jen naše volba.
A to, co máme uvnitř, je to hlavní na čem záleží. To je to, co ve finále rozhoduje o tom, jestli se zvládneme přizpůsobit změnám, jestli zůstaneme zdraví a jestli nás tahle krize posune k lepšímu a spokojenějšímu životu.
Chcete se naučit sestavit vyvážený jídelníček? Nechcete už se spoléhat na nějaké univerzální rady vytržené z kontextu? Ať už se snažíte zlepšit imunitu, nebo potřebujete zhubnout přebytečná kila a nabrat svaly, základem je vědět, jak funguje vaše tělo.
Pokud nevíte, kde začít, vyberte si za našich kurzů. Naučíme vás vše podstatné, abyste si uměli jídelníček přizpůsobit na míru. Ať už vám jde o zdraví nebo sportovní výkony.
On-line Kurz (nejen) sportovní výživy
Seminář Síla bylin pro maximální výkona a zdraví
Zroje:
https://nutrition.bmj.com/content/3/1/74
https://link.springer.com/article/10.1007/s13668-020-00325-1
https://www.medicalnewstoday.com/articles/covid-19-gut-bacteria-may-influence-severity
https://www.nationalgeographic.com/science/2020/10/super-antigen-tied-multisystem-inflammatory-syndrome-children-long-covid/
https://www.ncbi.nlm.nih.gov/pmc/articles/PMC7237927/
https://www.medicinapropraxi.cz/pdfs/med/2010/08/10.pdf
https://www.business-standard.com/article/current-affairs/daily-gargling-with-mouthwash-may-inactivate-human-coronaviruses-study-120102000470_1.html
https://onlinelibrary.wiley.com/doi/10.1002/jmv.26514
