Cesta ČESKEM. 1000 km dlouhý a první oficiální přechod Česka

3

Martin Úbl pochází z Plzně, kde se narodil, což je empiricky dokázáno. Zlomem v jeho životě byla chvíle, kdy ho po vysoké škole kamarádi přihlásili do konkurzu na práci v rychlém občerstvení…..kam ho nevybrali ani do prvního kola. V tu chvíli pochopil, že svět je temné a kruté místo. A možná by stálo za to ho trochu prosvětlit. A důkladně prozkoumat. Tak začal cestovat a později o cestování také přednášet a posléze i psát knížky. Na tyto činnosti navázal se svými kamarády vytvořením prvního dálkového přechodu v ČR, Cesty Českem.

Před patnácti lety jsem s kamarády začal chodit do hor dlouhé přechody, kam vás cestovka nevezme. Postupně jsme projeli prakticky celý Balkán, Island, Nepál, Bolívii, Peru a spoustu dalších zemí a cest. V roce 2019 jsme prošli jeden z nejtěžších treků na světě: Great Divide Trail v Kanadských Rockies. To je 1200 km dlouhý přechod naprostou divočinou, kam se vydá tak padesát lidí ročně. Když jsme se vrátili, říkal jsem si, že je škoda, že nic takového nemáme u nás. Rok 2020 se tedy nesl ve znamení přechodů, plánování a trasování této cesty.

O našich zážitcích vyšly dvě velmi nevážné knížky: Neuvěřitelné příhody z hor a Neuvěřitelně uvěřitelné příhody z hor. V listopadu roku 2020 vychází třetí knížka: Lehce neuvěřitelné příhody z hor/ Zima je jen pocit. Třeba vám budou inspirací na vašich cestách, anebo alespoň uvidíte, že nikdy není tak špatně… aby nemohlo být hůř!

Tento rozhovor ale bude “celý” o projektu cesta ČESKEM, což je 1000 kilometrů dlouhý a první oficiální přechod Česka Cestu Českem může jít každý. Je jen na vás, kdy, kde a jak se na cestu vydáte. Můžete ji jít vcelku. Po jednotlivých úsecích. Rozdělit si ji na víkendy. Ze západu na východ nebo naopak. Po chatách nebo se stanem. Pomalu, rychle,po rukou, nebo třeba běžet. Jít může každý!

Martine, pojď nám prosím sám představit tento projekt…

Cesta Českem je nekomerční projekt, který jsme dali dohromady s kamarády, a jehož mottem je, že ”může jít každý”. Je to 1000km dlouhá a nádherná trasa přes celkem devět pohoří, přičemž každé má svou atmosféru. Na webových stránkách www.cestaceskem.cz najdete veškeré informace k plánování vaší trasy a na FB skupině Cesta ČESKEM se můžete doptat ostatních dobrodruhů na veškeré další podrobnosti. Postupně se k nám přidává spousta dalších lidí, co nám pomáhají, a stává tak z toho takový projekt od lidí pro lidi, což je hrozně moc fajn.

Je nám jasné z tvého životopisu, jak ses k naplánování této cesty dostal, ale nějaký hlubší význam to skutečně nemělo?

Sakra, teď bych tady měl asi napsat, že mě něco osvítilo, nebo že jsem si chtěl zlepšit karmu… (smích). Ale spíš je to opravdu tak, že jsme chtěli postavit cestu, která zde chyběla, a kterou by mohlo jít více lidí, kteří chtějí trávit čas v přírodě. Když vidíme tu pozitivní zpětnou vazbu, nebyli jsme jediní, kdo to tak cítil. A pokud díky tomu víc lidí vyrazí do přírody, a bude se zde chovat zodpovědně a bude se o ní zajímat…tak v tom případě už mi to ten hlubší význam dává (smích).

Vždycky tě bavilo chodit po horách, nebo ses k tomu nějak musel dopracovat?

Mě vzala babička asi v šesti letech na zájezd ROH do Tater a od té doby bylo rozhodnuto. Ale s kamarády si už asi dvacet let v každém kopci slibujeme, že příští rok jedeme do termálních lázní, tak třeba to jednou vyjde! (smích).

Jak se tohle dá vlastně zvládat s “normálním povoláním”. Každý tvůj delší trek přece musí být na několik měsíců?

Já vám řeknu hrozně velké tajemství, jak to udělat. Doporučuji zajít za nadřízeným a požádat ho o navýšení mzdy. A až vám to schválí, říct mu, že pro něj máte ještě jednu zprávu… a podle logiky, že lidé, kterým se přidává, ti se nevyhazují, to funguje (smích).

Pojďme ale k tvému projektu Cesta ČESKEM. Víme, že celá cesta má asi 1030 km, kolik má ale celkové převýšení?

Převýšení má přibližně 30 000 výškových metrů, což je slušné číslo. Z tohoto pohledu je nejnáročnější úsek Beskydy, kde jak píšeme a jak by řekl Vinnetou: „Přechod Beskyd je stejně děravý jako ústa staré ženy.“

Myslíš, že jí zvládne opravdu každý? Není to teda něco jako Bhutan Snowman Track? (velký smích)

Myslím, že každý, kdo je v průměrné kondici, může tento přechod zvládnout. Kdo se tak necítí, může začít jednodušší nebo kratší částí, rozchodit se, a pak pokračovat dál. Samozřejmě, kdyby ses rozhodl skákat sounož pozadu, asi bys to nedal, ale takových lidí tam zas tolik nečekáme (smích).

Takže fotky z konci treku alá “čekání na potravinovou pomoc” se ve skupině neobjevují? Prosím, vysvětli čtenářům ty fotky (velký smích)

Vím, na co narážíš. Na našich trecích přicházíme většinou o hodně kil, u kluků i kolem patnácti. Na konci pak děláme fotku bez triček, kdy koukáme do dálky a celé se to nazývá “Čekání na potravinovou pomoc”. Je to vždy ta nejhnusnější fotka, co máme. Tak to tady asi úplně nehrozí, ale myslím, že po 1000 kilometrech se aspoň trochu vyrýsuje každý…

Takže na nás po sestupu ze sedel nebude čekat balík s novými botami, nová kniha, ani dopisy od milenek?

Po sestupu ze sedel vás bude čekat to, co si tam objednáte! Je to jen a jen na vás, co vás motivuje (smích).

Cílem tvého projektu (zatím), není nějak říkat kdo co má jít, ani za kolik, ale prostě jsi to připravil “jentak” pro lidi. Je to tak?

Ano, tím, že se zájemci nemusí nikam hlásit a nemusí nic platit, je to jen na nich, jak se na cestu vydají. My budeme rádi, když to pro ně bude komfortní, když je to bude bavit, a když se budou chovat slušně k přírodě. A pak je jen na nich, zda půjdou ze západu na východ, obráceně, po etapách, nebo jak jsem již zmiňoval, skákat pozadu.

Víme ale, že plánuješ něco ve stylu Pacific Crest Trail, nebo Great Divide Trail – tedy nějaká pamětní listina, knížky, nebo fastest known time?

Ano, nyní připravujeme grafiku certifikátu za absolvování celé trasy. Pro někoho to možná nebude důležité, pro někoho to třeba bude krásná vzpomínka. Určitě budeme dávat dohromady nějaký list těch, kteří se na cestu vydají atd. Zároveň připravujeme další aktivity k tomu, ale ty budeme spouštět až v příštích týdnech.

Co všechno na stránkách najdeme… Jednotlivé etapy, jejich vzdálenost, převýšení, stručný popis a odkazy na GPS. Něco dalšího?

Měli byste zde najít vše pro to, abyste mohli vyrazit a věděli jste vše, co potřebujete vědět. Krom toho co zmiňuješ, zde najdete tedy i odkazy na doporučené vybavení, na pravidla chování se v chráněných územích, informace, jak si výlet naplánovat a i kolonku “Nebuď prase”. Od listopadu jsme totiž partnerem aktivity “Nejsem prase” snažící se o zlepšení stavu našich hor.

Prý se k cestě připojilo už i několik „Trail Angels“ a tyto informace plánuješ postupně doplňovat. Je tomu tak a můžeš lidem vysvětlit, o co jde a jak to vůbec vzniklo?

Trail Angels je něco, co mi osobně dělá velkou radost. Jsou to lidé, kteří žijí někde poblíž cesty a jsou ochotni turistům pomoci, nechat je u sebe přespat na louce, doplnit si u nich vodu, popovézt je, prostě co kdo může. A nám se začali hlásit lidé, že jim celý projekt přijde super, a že by moc rádi pomohli.

Takže nám přibývají jak Trail Angels, kteří jsou vždy napsáni v kilometráži každé etapy, tak i lidé, kteří nám pomáhají s organizací a prací na trase samotné, nebo zajištění tohoto projektu. A tím pádem můžeme dělat daleko víc věcí a ještě s fajn lidmi.

Celá cesta je pod záštitou Klubu českých turistů. Je tedy celá cesta i po značení?

Naprostá většina cesty ano. Není důvod, aby to tak nebylo, když zde máme značení v perfektním stavu. Tam, kde tomu tak není, tak je to většinou z důvodu, že značka vede po silnici, nebo zpevněné cestě, zatímco se dá třeba jít pěknou pěšinou vedle.

Kde celá cesta končí a kde začíná? Jsou ta místa něčím specifická?

Celá cesta začíná na nejzápadnějším bodě a končí na nejvýchodnějším bodě ČR. A řekl bych, že ty body jsou specifické tím, že… jsou nejzápadnější a nejvýchodnější! (smích).

Celá cesta je rozdělená celkem do 10 etap a mají od 36 do 170 km. Má to nějakou logiku? Že si třeba můžeš dát kteroukoliv z 10 částí za prodloužený víkend?

Já doufám, že to logiku má a že ji tam lidé najdou (smích). Ale rozdělení je podle geografického charakteru. Jedno pohoří, jedna etapa.

Kdybys měl vypíchnout nějaké zajímavosti, co by to bylo? Víme že jsi neskutečně moc nadšený z Broumovských a Rychlebských hor…

Já jsem nadšený z toho, jak to je celé pěkné. Bál jsem se, že tam budou hluchá místa, kde se budeš muset prostě protrápit, ale nic takového jsme nepotkali, je to prostě hezký. A každý si tam může najít to svoje. Mě potěšily zejména menší a méně navštěvované hory, které jsem tolik neznal. No a pak Labská bouda, kterou vždy když vidím, tak si říkám, že to prostě není možný! (smích).

V Broumovských Horách se můžeš toulat pár hodin, než se vůbec dostaneš na Sněžku… Myslíš že i teď v “době covidové”? (smích)

Myslím, že v době covidové bych raději doporučil zůstat schovaný v Broumovských horách, než se hnát mezi ty davy cestou na Sněžku (velký smích).

Kdy je podle tebe nejlepší celou cestu absolvovat? Myslíš, že by se dala jít i v zimě, ale musel by člověk mít sněžnice a skialpy?

Za mě se dá dle počasí začít již v druhé půlce dubna, od května určitě. A pokud dojdeš do konce září, mělo by to být úplně v pohodě. Ale z FB skupiny vidím, že na cestě jsou lidé i teď, tedy na konci listopadu, takže je to hlavně o osobní odvaze a co má kdo rád.

V zimě by to byla kombinace pochodu a sněžnic/skialpů/běžek, takže by to chtělo více plánování a dobré počasí. Ale proč ne? Myslím, že to někdo dřív, nebo později zkusí.

Víme, že by se dala projekt i na MTB, ale ne celá, je tomu tak? A co třeba na Gravelu?

Myslím, že cesta se dá na kole naplánovat podél. Zde jde hlavně o zákazy v některých parcích.

Cestu jsi připravoval několik měsíců s několika kamarády, ale nikdy jsi jí nešel celou. Nebo se už něco změnilo?

My ji samozřejmě celou prošli, jinak bychom to nenaplánovali. Ale ne vcelku, protože tentokrát to bylo víc o měření, zapisování a plánování. Takže prošlé to máme, ale celé ne. Tím pádem ale někdo může být první a to je přece skvělé, ne?!

Jak dlouho myslíš že by ti cesta trvala, kdyby sis jí fakt chtěl dát hodně rychle? 15 dnů?

V Kanadě jsme ve výrazně horších podmínkách dokázali jít i 35 km denně. Pokud jdeš na lehko, dá se jít 40, i víc km. Dovedu si tedy představit 20-25 dní. Ale cílem by tedy v tu chvíli byl opravdu „jenom“ ten čas.

Proč se ptám… třeba takový ultra běžec Pavel Paloncý by to možná dal na “jeden” zátah (velký smích)

Možný to je. Na Huayhuash trek v Peru, který jsme šli deset dní, běžela nějaká Etiopanka snad za 40 hodin, aniž by spala. A to je to kolem 4000-5000 metrů nad mořem. Ale to je právě to pěkný, každý si může jít jak chce a jak ho to baví.

Je nám jasné, že jižní cesta by prostě nebyla dost hornatá, ale přesto víme, že plánuješ i jižní variantu (tedy po hranicích Česka)

Ano, původně jsme to dokonce chtěli táhnout jihem. Ale když teď vidíme ten zájem, začínáme jižní větev už plánovat. A já věřím, že bude pěkná. Očekávám od toho, že si cestovatelé budou moct zase víc vybrat. Můžou jít jeden rok sever, pak jih. Nebo to obejít celé… no, už se na příští sezonu těším a doufám, že se tam budeme potkávat!

Tohle je konec našeho prvního rozhovoru. Brzy se můžete těšit na pokračování!

Připravili jsme si pro Vás s Martinem ještě krásnou SOUTĚŽ o tři jeho knížky Lehce neuvěřitelné příhody z hor/ Zima je jen pocit

Stačí jediné. Napište nám pod tento rozhovor, nebo FB post kolik má cesta ČESKEM etap, jak je dlouhá a jaké má celkové převýšení. V půlce prosince vybereme tři šťastné výherce, kteří se mohou těšit na tuhle krásnou cenu!

3 KOMENTÁŘE

ZANECHAT ODPOVĚĎ

Zadejte svůj komentář!
Zde prosím zadejte své jméno