V roce 2013 vybojovala 7. místo na atletickém MS v Moskvě, když skoro do ¾ trati na vedoucí pozici zatápěla na chodecké dvacítce dospělým soupeřkám. Na předcházejícím MEJ v Rieti se Anežka stala juniorskou mistryní Evropy v chůzi na 10 km, ve finále 3000 m překážek doběhla devátá (po pádu na voďáku). Při EP juniorek došla na chodecké desítce stříbrná a se sestrou Eliškou byly dvě v soutěži družstev. Při podzimním MS v cyklistice ve Florencii Anežka dojela na 19. místě v silničním závodě. České mistrovské juniorské tituly má z atletiky i cyklistiky. Na mistrovství světa v Pekingu si dokráčela nakonec pro osmou příčku a příští rok ji uvidíme v Riu.To je Anežka Drahotová, která ráda riskuje a do závodů chodí po hlavě.
Ráda závodí stylem ‚buď a nebo‘ a asi i proto při cyklistice častěji padá. Ale také často vítězí!
Určitě nepřehlédnětě náš první rozhovor
Cyklistika, chůze, běh, nebo v současné chvíli nějaká úplně jiná disciplína? (smích)
Musím říct, že si s těmito vystačím. I když se ještě donedávna dalo vyjet na lyže (běžky) což je pro mě supr.
Ještě pořád platí, že tě baví chůze více než běh?
Platí stále to, že chůzi trénuji mnohem více než běh. Proto mi více jde a tím pádem i více baví. Doufám ale, že po OH se běhu začneme věnovat poctivěji.
A co cyklistika… uvidíme tě závodit na olympiádě v Riu, nebo to bude jenom chůze?
V Riu určitě ne. Budu se soustředit “pouze” na chůzi. Co si ale nenechám ujít je letošní MČR v silniční cyklistice.
Jak se v současné chvíli na Rio připravuješ?
Máme za sebou i před sebou 😀 náročná soustředění. Postupně se tréninky zkvalitňují a lehce zkracují. Můj první start bude v Dudincích, pak Pražský půlmaraton. Už se moc těším.
Bude to tedy tvůj velký splněný sen?
Pro mě bude splněným snem na OH také uspět. Těším se ale samozřejmě i na tu atmosféru a vše okolo.
Pokud se ohlédneš za svou dosavadní kariérou, stála ta dřina za to?
Určitě. Tohle jsem si vybrala a nelituju.
Víme, že v podstatě “neběháš” a jenom chodíš. Jak je možné jít z chodeckého tréninku desítku za 34 min a HM za 1:14?
To je pravda. Proto vidím do budoucna velké zlepšení (pokud se tedy začnu běhu věnovat) a na to se také moc těším. Ráda posouvám svoje hranice :-D.
Bavíme se přece ale o zrychlení o několik minut na kilometr oproti tvému chodeckému tréninku…
Ano, ale chůze a běh, je to malinko jiné. Časy se moc nedají porovnávat. Trénujeme spíše podle tepové frekvence.
Chodeckou desítku zase umíš za 42 min a HM za 1:28, to nám smrtelníkům prostě hlava nebere!
To ano, je to už docela fofr.
Víme, že svému trenérovi Ivu Pitákovi říkáš, co nechceš, co chceš a jdeš si pak tvrdě za tím…
Trenér dává na moje pocity. Ví, že když už je toho moc, je dobré ubrat a naopak. Jsem moc ráda, že nám to spolu funguje.
Musí tě v tréninku ještě pořád brzdit? V několika závodech jsi byla na pokraji zhroucení a jednou tě dokonce odvezli na vozíčku…
Vozík proběhl jednou a byl to spíše omyl. Trenér mě brzdí zejména na trénincích těsně před závody, kdy už mám formu a tzv. mi to “líta”. Na objemových soustředěních v zimě mě občas musel na trénink přemlouvat :-D.
Měla jsi tento rok alespoň nějaký čas na sebe a své blízke?
Po Pekingu jsem měla měsíc volno, takže byl čas na rodinu i přátele. I během těch náročných dní si na své blízké čas najdu.
Co tvoje dvojče Eliška? Už jsme o ní hodně dlouho neslyšeli…
Je pravda, že Eliška už tolik nezávodí, soustředění s námi absolvovala. Uvidíme, co z toho bude pro letošní sezónu. Musím se jen pochlubit, že se dostala na architekturu.
Gymnázium už jsi dostudovala… co teď? Víme že překrásně maluješ a baví tě matematika, takže to bude nakonec ta vysněná architektura?
Bylo to náročné rozhodnutí, ale chtěla bych se zaměřit na sport. Moje vysněná architektura se tedy odkládá na neurčito 🙂 Chtěla bych se věnovat jazykům a dál chodit kreslit a malovat. Hlava si občas musí odpočinout.
