Evoluce člověka a běh (11) – Čím jsou způsobené dnešní nemoci

Historii jsme v našem seriálu už probrali. Pojďme se ještě po evoluci zaměřit na několik věcí, ze kterých si můžeme vzít poučení…

Zopakuj prosím, co přesně je to mismatch disease.

Jak už víme, lidský organismus je výsledkem dlouhého procesu evoluce, přičemž mnoho vlastností našich těl bylo formováno v prostředí, které bylo výrazně odlišné od dnešního světa. Mismatch disease nastává, když naše biologická výbava (adaptace) není dobře přizpůsobena moderním podmínkám, které se rychle změnily v porovnání s pomalým tempem evoluce.

V podstatě jde o to, že tělesné a psychické mechanismy, které byly kdysi výhodné pro přežití v prostředí našich předků, se mohou stát nevýhodnými nebo dokonce škodlivými v kontextu moderního života.

Po celou historii lidstva až donedávna byly infekční nemoci ty nejzávažnější a téměř neexistovala obrana. Kdy se to změnilo?

Zásadní zlom v boji proti infekčním nemocem nastal během 19. a začátkem 20. století. S objevem mikroorganismů vědci jako Louis Pasteur a Robert Koch ukázali, že infekce způsobují bakterie a viry. Následovalo zavedení vakcín, zejména proti neštovicím a dalším nemocem. Hygiena a sanitace se výrazně zlepšily, což snížilo šíření nemocí jako cholera. Největší průlom ale přišel s objevem penicilinu Alexandrem Flemingem v roce 1928, což umožnilo léčit infekce, které byly dříve smrtelné. Od té doby se infekční nemoci výrazněji dostaly pod kontrolu.

Je možné, že se infekční nemoci, proti kterým jsme bezmocní, vrátí?

Asi narážíš na antibiotickou rezistenci. Je to tak. Nadužívání antibiotik dnes je obrovský problém, který snižuje jejich účinnost. Klidně se může stát, že tuto zbraň ztratíme.

Ale problémů je mnohem víc:

• nepredikovatelné mutace virů
• změny prostředí, urbanizace apod.
• globalizace a cestování
• snižující se proočkovanost

Jak nám s antibiotickou rezistencí může pomoct AI?

Analýza velkých dat může pomoct při vývoji nových vakcín a antibiotik. Pak samozřejmě AI také slibuje posun v personalizované medicíně.

Aby nevznikla nějaká představa, že to jsou disjunktní kategorie. Existují nějaké infekční mismatch diseases?

Ano. Jde např. o případy, kdy naše těla nejsou přizpůsobena moderním podmínkám, což zvyšuje riziko infekcí. Například v důsledku přehnané čistoty a hygieny se náš imunitní systém dostatečně nestimuluje a zvyšuje se citlivost na alergie či autoimunitní nemoci. Také život ve velkých komunitách a globalizace usnadňují šíření nemocí, které naše těla evolučně nezvládají tak efektivně.

Jsou nějaké další důležité velké kategorie nemocí?

Zmínili jsme mismatch a infekční, ale pak jsou tu další výzvy:

• chronické nemoci
• autoimunitní nemoci
• psychické nemoci
• metabolické poruchy
• genetické poruchy

apod.

Jsou genetické poruchy vlastně nemoci? Není boj s nimi jen přikládáním pod kotel dysevoluce?

Podle čeho poznám, zda je daná nemoc mismatch?

S jistotou to většinou nepoznáš. Ale máme silné indicie:

Pokud je nemoc způsobena nesouladem mezi našimi evolučně vyvinutými tělesnými mechanismy a moderním prostředím, může být považována za mismatch disease. Například alergie a autoimunitní onemocnění souvisejí s naším imunitním systémem, který je přetížen moderními faktory.

Nemoci spojené s moderním životním stylem jako je sedavý způsob života, špatná strava a stres, mohou být považovány za mismatch. Obezita a diabetes 2. typu jsou příklady, kdy se naše tělo nevyrovnává se životním stylem, který se rychle změnil.

Mnoho moderních chronických onemocnění, jako je metabolický syndrom, nebylo běžné v preindustriálním období. To také silně evokuje mismatch disease.

Pokud je nemoc rozšířenější v urbanizovaných nebo vysoce technologických oblastech, ale méně častá v tradičních nebo zemědělských společenstvích, může to naznačovat mismatch.

Mismatch nemoci často reagují na změny životního stylu, jako je dieta a cvičení, což naznačuje, že mohou být výsledkem environmentálních faktorů spíše než čistě genetických predispozic.

Jak souvisí mismatch diseases s kulturní revolucí?

Kulturní revoluce přinesla rychlé změny v životním stylu. Přechod k městskému životu a zpracovaným potravinám vedl k chronickým onemocněním. Moderní hygienické normy sice zlepšily zdraví, ale také snížily expozici mikroorganismům, což přispělo k alergiím a autoimunitním nemocem. Technologický pokrok a sedavý způsob života zvýšily riziko obezity a diabetu. Změna hodnot a priorit směrem k materiálnímu blahobytu vedla k nezdravým návykům. Kulturní revoluce také usnadnila globalizaci, což zvyšuje riziko šíření infekcí.

Mohou mít i jiné příčiny než kulturní revoluci?

Málo, ale ano. Třeba rychlé evoluční změny nebo proměny prostředí nezpůsobené kulturní revolucí.

Kolik procent dnešních nemocí je mismatch?

Pojďme se bavit o chronických nemocích, protože je to lépe zkoumatelné. Některé studie naznačují, že až 50–80 % chronických onemocnění může mít příčiny související s nesouladem mezi evolučním vývojem a moderním životním stylem. Konkrétní číslo se může lišit v závislosti na různých faktorech.

A kolik procent lidí dnes zemře na mismatch disease?

Chronická onemocnění, která mohou být spojena s mismatch, představují přibližně 70–80 % všech úmrtí ve vyspělých zemích.

Na co bysme umírali, kdyby nebyly mismatch nemoci?

To je nesmyslná otázka. Mismatch nemoci jsou logickým důsledkem našeho blahobytu. Těžko tyto dvě věci teď můžeme rozpojit.

I přesto se pokusím odpovědět.

Navzdory pokročilým lékařským technologiím bychom stále čelili hrozbě infekčních nemocí. I když máme vakcíny a antibiotika, viry, bakterie a další patogeny se neustále vyvíjejí. Nové kmeny, jako jsou rezistentní bakterie, by mohly být hlavní příčinou úmrtí.

Úrazy, nehody a katastrofy by nadále představovaly významnou hrozbu. Dopravní nehody, pracovní úrazy nebo přírodní katastrofy by byly stále častým důvodem úmrtí, ačkoliv bychom měli lepší lékařské postupy pro jejich zvládání.

Některé vážné vrozené vady, metabolické nebo neurodegenerativní choroby by i nadále ohrožovaly lidský život.

V konečném důsledku by ale největším faktorem byla biologická degradace těla spojená se stárnutím. I s moderními technologiemi. Pokud bychom překonali většinu nemocí a zranění, stárnutí by stále zůstalo klíčovým faktorem, který nelze zastavit.

Zopakuješ prosím, co je to dysevoluce?

Už jsme na to mnohorát narazili, jen jsme to asi ještě plně nevysvětlili. Dysevoluce znamená, že se vývoj lidské populace začíná ubírat špatným směrem kvůli tomu, že moderní technologie a zdravotní péče umožňují přežití jedinců s genetickými problémy, které by dříve v přírodě nepřežili.

V přirozeném prostředí by jedinci s určitými slabostmi nebo nemocemi nepřežili, což by znamenalo, že tyto geny by se dál nepředávaly. Ale dnes, díky medicíně, modernímu životnímu stylu a technologiím, přežívají a rozmnožují se i ti, kteří by v minulosti měli menší šanci na přežití. Výsledkem může být, že se v populaci hromadí různé zdravotní problémy nebo slabiny.

Dysevoluce tedy znamená, že se evoluce kvůli moderním podmínkám neubírá přirozeným směrem, ale spíše směrem, který může být pro lidstvo z dlouhodobého hlediska problematický.

Jaké máme druhy mismatch diseases?

Na to lze odpovědět řadou způsobů. Například Lieberman ve své knize používá toto členění:

• nemoci způsobené nedostatkem něčeho
• nemoci způsobené přebytkem něčeho
• nemoci způsobené nějakým novým jevem

K tomu se ještě dostaneme. Jak obecně s nimi lze bojovat?

Je důležité udržovat zdravý životní styl, což zahrnuje vyváženou stravu, pravidelnou fyzickou aktivitu a dostatek spánku. Přístup k preventivní zdravotní péči a včasná diagnostika jsou nezbytné pro efektivní léčbu.

Podařilo se nějaké mismatch diseases vymýtit?

Tak třeba mismatch disease australopitéka, který slezl ze stromů a začal běhat a měl s tím plno problémů. My už problémy nemáme.

Ty se ale ptáš na nemoci posledních desítek a stovek let. Na to je příliš brzy. Můžeme být nějakými opatřeními úspěšní v boji proti nim, ale vymýtí je až dlouhý čas.

Přesto mohu uvést kurděje – nedostatek vitaminu C. Člověk zpravidla onemocní změnou stravovacích navyků kvůli změně prostředí. My jsme ale odhalili příčinu a jsme schopni tomu předejít nebo okamžitě vyléčit. Řada dalších nemocí jako neštovice jsou pak díky objevům v medicíně velmi vzácné.

Mají domestikovaná zvířata také problém s mismatch diseases? 

Obezita se u domácích mazlíčků jako jsou psi a kočky stává stále častějším problémem kvůli nedostatku pohybu a nevhodné stravě.

Dále trpí alergiemi na potraviny, parazity nebo prostředí, což může souviset s méně diverzifikovanou stravou a změnou prostředí.

Některá plemena psů jsou náchylná k autoimunitním onemocněním, což bývá důsledkem chovatelských praktik.

A co ta v žijící přírodě?

U některých druhů, jako jsou gepardi, došlo k výrazné ztrátě genetické variability, což může vést k vyšší náchylnosti k nemocem a oslabení populace.

Zvířata mohou trpět na zdravotní problémy spojené s ekologickými změnami, jako je znečištění nebo ztráta habitatu, což narušuje jejich přirozený životní cyklus.

Měnící se klimatické podmínky a lidská činnost mohou vést k nárůstu parazitických infekcí, které mohou ovlivnit zdraví zvířat.

Trpí nějakými mismatch nemocemi kosmonauti na orbitálních stanicích?

V mikrogravitaci kosmonauti zažívají ztrátu kostní hmoty a svalové síly, což je výsledkem nedostatečné mechanické zátěže na kosti a svaly.

Izolace a stres spojený s dlouhodobým pobytem ve vesmíru mohou vést k úzkosti, depresi nebo jiným psychickým problémům. Tyto faktory mohou být zhoršeny nedostatkem sociální interakce a změnou životního rytmu.

Kosmonauti často trpí nespavostí nebo narušeným spánkovým cyklem kvůli osvětlení, hluku a změně rytmu dne a noci.

Změny v krevním oběhu a srdeční činnosti v mikrogravitaci mohou vést k problémům se srdcem a cévami.

Kosmonauti mohou mít oslabený imunitní systém, což je důsledkem stresu a změn v prostředí, a mohou být náchylnější k infekcím.

Co za hypotetické mismatch diseases můžeme čekat, pokud postavíme základnu s trvalou posádkou na Marsu?

To by bylo opravdu extrémní. Prvním problémem by byla ztráta svalové hmoty a kostní hmoty způsobená nízkou gravitací, což by mohlo vést k osteoporóze a slabosti svalů.

Dalším rizikem by byly psychické problémy, jako úzkost a deprese, vyplývající z izolace a dlouhodobého pobytu v uzavřeném prostoru. Poruchy spánku by mohly být častější kvůli odlišnému dennímu rytmu a osvětlení na Marsu.

Dále bychom mohli očekávat kardiovaskulární problémy, které by vznikly v důsledku změn v krevním oběhu a srdční činnosti. A nakonec by mohly nastat imunitní dysfunkce, jelikož specifické podmínky na Marsu, jako je zvýšená radiace, mohou oslabit imunitní systém.

To je dost zásadní. Má vůbec smysl kolonizovat Mars?

Věřím, že ano. Člověk dokáže neuvěřitelné věci.

Jsou dnešní problémy některých lidí s jejich genderovou identitou mismatch disease?

Společenský rámec k těmto otázkám se změnil. To následně evokovalo nové a nové případy. Přestože problémy s identitou existovaly už dávno, nikdy to nebylo v této míře. A zdaleka to není jen tím, že o tom lidi začali mluvit. Jinými slovy ano, tyto problémy splňují charakteristiku mismatch disease.