Nejúčinnější cestou k ekologii je ekonomická prosperita

Lidstvo roste na různých místech a v různých dobách nerovnoměrně. Díky tomu se dá leccos predikovat a vyhodnocovat. Mimo jiné vliv naší činnosti na ekologii.

Spotřeba energie vyspělé části světa je 100 – 200 GJ na člověka a rok a dosáhne na ni přes desetinu populace. To odpovídá cca 5000 kg spáleného uhlí/ropy/plynu. Nebo třeba obohacenému uranu o velikosti hrací kostky.

Pro ještě lepší představu: 1 GJ = 1000 Kč. Každá tisícovka utracená za spotřební zboží v důsledku znamená spotřebovaný 1 GJ = 30 kg uhlí apod.

Důležité je, že od jisté meze životní úrovně roste spotřeba minimálně. Důvody asi teď nejsou důležité. Např. v ČR je posledních 15 let v podstatě konstantní. Totéž +- pár desítek let většina Evropy. Je pravda, že roste účinnost. Energii dokážeme stále lépe využívat (ačkoliv už se blížíme limitům). Bez toho by spotřeba rostla o trochu více, ale stále mírně.

Evropa je malá. Menší než si všichni myslíme. Země EU spotřebují ročně 40 EJ energie a toto číslo je už dlouho konstantní.

Spotřeba lidstva je přes 600 EJ (ekvivalent 20 bilionů kg uhlí/rok) a strmě roste. Z toho cca 89% pokrývají fosilní paliva, 6% vodní energie, 3% jaderná a zbytek jsou nevýznamné zlomky procenta. (Kdyby se někomu nezdály ty podíly, nechť si uvědomí, že se bavíme o energii a ne elektřině. Elektřina je méně než třetina energetické spotřeby. Mimo ni je třeba počítat hlavně dopravu a teplo.)

Kolik by stála transformace 600 EJ na „ekologické“ zdroje? V Německu se za Energiewende utratilo přes půl bilionu eur a dostali se jen na 10% (34% elektřiny). Přímou úměrou (a ta je jen spodním odhadem) tedy přes trilion eur = 20% majetku planety. A ekologické v uvozovkách, protože emise na kWh se v Německu po dobu Energiewende naopak podle většiny studií ještě lehce zvýšily (a ty nejoptimističtější hovoří o poklesu pouze v řádu procent). Nemluvě o dalších negativních faktorech.

Transformace primárního zdroje energie vždy byly extrémně náročné a dlouhé. Z původní biomasy na uhlí, stejně tak potom na ropu a později na plyn. To byly ovšem transformace, které se ekonomicky vyplatily. A ekologicky nám pomohly. Zalesněnost Evropy je dnes přes 40% (až dvojnásobek než při průmyslové revoluci. Po vytěžení byly lesy hojně vysázované např. kvůli stavebnímu materiálu). Čistota vzduchu se výrazně zlepšila. Ve městech je vidět, přestože jsou 10x větší než před 60 lety, každý spotřebuje 10x víc energie a jezdí v nich 1000x víc aut. Stačí si představit, jak by Země vypadala o transformaci dříve při současné spotřebě a průmyslu.

Před exkurzí do středověku se tedy někdo mohl zamyslet nad tím, zda 1) snižování spotřeby a 2) transformace na „eko“ něco vůbec řeší.

1. Snižovat by mělo smysl, kdybychom měli omezené zdroje. Kolik jich tedy máme? Fosilních paliv je dost, ale ty by stálo by za to šetřit pro chemický průmysl, protože tam nemáme náhradu. Nové vodní elektrárny nebudou, jsou už všude, kde to jen trochu šlo až na pár afrických národních parků. Ale jaderného paliva máme jen v už známých nalezištích na desítky tisíc let současné spotřeby planety. Technologie je zvládnutá a funkční. Výsledná energie je levná, spolehlivá, bezpečná, regulovatelná a ekologická (bez uvozovek). Nemluvě o zásobách thoria, kterých je ještě o řád víc. Další jsou nepodstatné – využívat vítr je extrémně neefektivní a slunce je dobré leda pro osobní minielektrárny jako decentralizace.
2. Násilná transformace taky není potřeba. Proběhne sama na základě postupu technologií. Ovšem ne směrem k méně energeticky koncentrovaným zdrojům, ale přesně naopak. A ne centrálním plánováním, ale trhem. Kdybychom trhu neházeli klacky pod nohy, máme dneska pravděpodobně všude v Evropě čistou a téměř neomezenou energii (resp. minimálně elektřinu, jejíž podíl na energiích by tak mohl růst).

Evropa si tyto jednoduché otázky nezodpověděla a dopracovala to na nejpomaleji rostoucí region na světě a za posledních 15 let si nechala ujet vlak moderních technologií. Poslední evropský hi-tech leader byla Nokia. Poslední velký evropský vynález 30 let stará MP3 (napadne vás něco novějšího, co ovlivnilo svět?). Vznikly tady obrovské zbytečné státní a nadstátní aparáty, které dusí průmysl vysokými daněmi a nesmyslnými omezeními. Plno lidí a podniků si místo práce zvyklo natahovat ruce pro nepřehlednou směs grantů, dávek a dotací. Kritizujeme celý svět za všechno možné, ale sami praktikujeme středověké zelené tmářství typu placaté Země. Centrálně plánovat společnost a pokrok pomocí přerozdělování nikdy nefungovalo. Pokrok vždy vznikal sám tam, kde pro to měl podmínky. Jsem optimista, jednou nás nějaká hluboká ekonomická deprese přivede k rozumu a skanzenem asijských turistů se nestaneme 🙂