Máš Jirko ještě vlastně české občanství? (smích)
Ještě ano, ale když bylo letos v Keni sčítání lidu, tak mě přišli započítat mezi místní lid. Sice, jako cizince, ale ptali se mě na hodně záludné věci. Jestli se chci v Keni v usadit, zdali mám ve vlastnictví dům, pole, traktor, loď nebo vařím na plynu či mám zavedenou elektřinu, vodu a další otázky, které jsem musel vyplňovat.
Kolik měsíců z roku už vlastně v Keni trávíš a po kolikáté to je?
Letos jsem v Keni strávil asi 6 měsíců, takže více než doma, protože jsem byl během roku i v dalších destinacích. Letos jsem tam už posedmé. Cítím se tam jako doma. V posledním roce už tam mám i celoročně pronajatý dům, takže opravdu to není jen fráze.
Tento rok si konečně zúročil a prodal všechno, co jsi natrénoval. Cítíš úlevu, nebo jen další težší cíle?
Jsem rád, že jsem si maraton konečně po pár letech zlepšil. Ale pravdou je, že jsem čekal, že to bude ještě o víc. Tak nezbývá než to prodat na jaře.
Takže už nejsi tlustý a pomalý, jak jsi sám s oblibou říkal? (velký smích)
Když jsem teď mimo přípravu na vrchol, tak pořád jsem (velký smích). le, když mám jasně daný cíl, za kterým si jdu, tak jsem trochu hubenější a i rychlejší. Ale jakmile je po vrcholu, tělo zase začne nasávat vydanou energii zpět, aby se zregenerovalo.
Co myslíš, že by ti teď řekl tvůj bývalý trenér Jiří Sequent, když tvrdil, že tenhle čas nikdy nemůžeš zaběhnout?
Když jsem ho potkal, tak říkal, že gratuluje, že tomu nevěřil a samozřejmě doplnil něco ve stylu, že dál už to moc zlepšit nemůžu (smích).
Pojď nám říct o tvém vysněném Berlínském osobáku trochu více… Zůstávala ti na patře z minulého roku stále pachuť neúspěchu?
Jo, vysněný osobák (pod 2:15,00) a čas to byl do doby než IAAF zveřejnila limit na OH 2020 (smích). Poté se má koncentrace upřela spíš na čas 2:11,30 a snažil se spíš připravit na tento čas. I v Berlíně jsem rozběhl první půlku za 1:05,30, ale pak někdy po 30.km jsem už vypadl ze skupinky a nabral pár minut a doběhl v čase 2:14,35. Určitě jsem rád, že jsem to tak zaběhl a rozhodně se nechci na nic vymlouvat, ale možná mě ještě trošku zbrzdila rýma v posledním týdnu před maratonem.
Ale mám s tím trošku problémy. Na jaře jsem v týdnu před maratonem dostal silný kašel a rýmu a zpětně si myslím, že jsem udělal chybu, že jsem se rozhodl nastoupit. Čas nestál za nic, ale pak jsem se další dva měsíce výkonnostně trápil než se z toho tělo dostalo.
Co tě v tuto chvíli žene dál? Co ti dávalo ten pocit, že to v tobě všechno je, ale musí si „jen“ všechno najednou sednout jak má?
Přesně, pocitově vím, že to může být ještě mnohem. Uvidíme, jak moc. Každopádně motivace je dost, protože pro splnění limitu na OH mi zbývá ještě kus cesty.
Přípravě jsem podřídil vše, prakticky tři měsíce jsem strávil v nadmořské výšce a soustředil se jen na běh. Zdraví drželo a pocity z tréninků byly také super. Kdybych nedal nový osobák v Berlíně, tak už snad nikdy (smích).
Cos udělal jinak v přípravě na tento závod, že to byl takový rozdíl proti tvým předchozím maratonům?
Proč to nedopadlo zrovna v předchozích maratonech máme vyhodnocené. V podstatě buď nepřálo zdraví, počasí a nebo to nebyl hlavní vrchol, párkrát jsem měl vrchol 1/2maraton a pak maraton byl trošku už pak slabší. Na Berlín jsem se opravdu zkoncentroval, jak nikdy a přineslo to ovoce v podobě osobáku.
A v průběhu závodu?
Velkou výhodou v Berlíně bylo, že jsem mohl běžet ve velké skupince a nemusel se starat o tempo. I trať je v Berlíně top rovná se skvělým asfaltem, takže opravdu nejrychlejší na světě.
Tvůj osobák na HM (1:03:22) jsme sledovali přímo na trati, ale už je to dva a půl roku a od té doby ses k němu moc nepřiblížil. Padne příští rok?
Velmi rád bych ho posunul, ale jarní trénink bude veden spíš k dalšímu vylepšení maratonu. Nicméně si asi “odskočím” z Keni na 1/2maraton do Prahy, tak uvidíme.
A teď k dalším cílům. Jaké jsou na rok 2020 a dál? Už tedy víme, že jsi raději v Keni, než u nás. Už umíš svahilsky a máš tam stádo koz?
Stádo koz nemám, ale svahilsky už umím říct pár vět. Hlavní cíl pro jaro je posunout co nejvíce osobák na maraton.
Nejsi už jenom běžec, ale nějakou dobu pracuješ velmi dobře na self brandingu. Pořádáš se svým trenérem Robertem Štefkem běžecké kurzy, trénuješ pár lidí… Budeš brzo malovat obrazy, jako Karel Gott? (smích)
Když se připravuji na vrchol sezóny, tak se soustředím jen na běh. Ale ve zbývajícím období se musím i nějak živit. Takže, jak zmiňuješ pořádáme běžecké kempy, občas mám přednášky a výběhy pro firmy, trénuji pár běžců, ty mladé nadějné samozřejmě zdarma, protože chci, abych měl také nějaké kvalitnější nástupce. Samozřejmě se musím starat i o sociální sítě.
Občas vytvoříme i nějaké video z běžeckého života na youtube. Nezdá se to, ale je toho celkem dost. Takže to není jen ta romantická představa některých lidí, že jen spím, jím a trénuji a všechno ostatní mně zajišťují lidé kolem mě. Jsem OSVČ, takže musím dělat faktury, podklady pro daňová přiznání, reklamní smlouvy se sponzory atd.
Co se ti na životě v Keni vlastně líbí? kromě toho, že je to domov šampionů, kde je vysoká nadmořská výška a perfektní podmínky na trénování?
Mám tam takový svůj klid. Všude kolem je motivace a hlavně tam mám také výkonnostně lepší spoluběžce, kteří mně dokážou pomoct v tréninku a to mě posouvá dál.
Ještě stále máš pronajmutý jeden domek, kde máš svoje masážní křeslo, matraci a sud s ledem, nebo už si přikoupil (pronajal) další místnost?
Aktuálně mám v pronájmu čtyři dvoupokojové apartmány s kuchyní, sprchou a předsíní. Ale zatím jen pro kamarády, kteří chtějí přijet trénovat do Itenu. Jestli se je všechny nechám to uvidím podle dalšího zájmu. Ale asi ne a nechám si celoročně jen ten svůj.
Líbí se ti žít takovým prostým životem, kde jsi asi v podstatě pořád v přítomném okamžiku?
Jo, to je na tom to krásné. Člověk si uvědomí, jak je život pomíjivý a, že toho ke štěstí zas tolik nepotřebuje.
Jak řešíte se svým trenérem tréninky? Máš je v Excelu, Training Peaks, nebo jenom v emailu?
Používám hodinky Garmin, takže vše mám pak on-line v garmin connectu a Robo se na to může kdykoliv podívat a vyhodnotit, zda je trénink v pořádku. Tréninkový plán dostávám na každé čtyři týdny v Excelu.
Budeš mít teda třeba brzo i cestovní kancelář? (smích)
Uvidíme (smích). Ne zatím nic takového neplánuji, ale kdyby měl někdo ze čtenářů zájem jet na náš běžecký kemp nebo do keňského Itenu, tak mu samozřejmě rád pomůžu.
Jak se ti povedlo ME v krosu? Ten souboj na předních pozicích byla teda čistá dokonalost. Tebe jsme bohužel v podstatě vůbec neviděli…
Kros se mi povedl asi jako každý rok, takže nic moc. Je to jiná disciplína než silniční běh, ale v připravném období je to velice prospěné na získání síly a rozbití stereotypu přípravy na dlouhé tratě. Samozřejmě jsem na trati nechal vše, ale soupeři jsou o kus předemnou.
Kromě toho sis ještě střihnul tvůj oblíbený závod okolo brněnské přehrady.
Jo, bylo to 13 dní po maratonu, tak to nebylo lehké. Den po maratonu jsem odjel zrelaxovat na týden k moři a moc tam neběhal, ale Vokolo priglu je srdcovka. Kluci mě trošku prohnali, hlavně z kopce mi to tam vůbec neběželo. Naštěstí jsem obhájil popáté v řadě, tak jsem byl spokojený.
Co říkáš na humbuk na nové boty s fajfkou? Není to tak trochu “podvod”, když nejlepší světový odborník na biomechaniku Ross Tuecker tvrdí, že ta bota dokáže přidat rychlému běžci třeba 3-5 minut na rychlém maratonu?
Nezkoušel jsem je, tak to nemůžu objektivně hodnotit. Nicméně se velmi pohnuly výkony na půlmaraton a maraton ve světových i evropských tabulkách, ale může to být způsobeno i “placebo” efektem a tím, že je rok před OH, tak hodně běžců maximalizuje svůj trénink, aby se tam dostalo.
Určitě jsi zaznamenal dění okolo Salazara a velký problém s názvem RED-S. Co na to říkáš?
Tak nějak se vždycky říkalo, že je to v NOP na hraně. Ale to musí rozhodnout povolané osoby.
Nemůžeme se pozastavit ani před velkým dopingovým skandálem v Rusku, ale i v Keni to není v poslední době úplně veselé…
Ano, někteří Keňané dopují, jsou chyceni a to je dobře. U nich je problém bohužel v tom, že jejich motivace je v mnoha případech otázka přežití jich a jejich rodiny, tak si pomůžou i za cenu oběti vlastního života. Někdy jsou chyceni i z neznalosti, kdy je třeba bolí noha a doktor jim na to dá lék obsahující anabolika. Samozřejmě, že když jsou chyceni na EPO, tak to není náhoda. Ale přijde mi, že se s tím snaží něco dělat. Pořádají semináře a učí běžce, že když jdou k doktorovi, tak než užijí nějaký lék, tak by si ho měli vyhledat, jestli není na seznamu zakázaných látek, aby aspoň ty problémy z neznalosti odpadly.
Jak budeš trávit Vánoce a Nový rok? Budeš zase v teple?
Na Vánoce budu doma. Ale na Silvestra bych měl běžet závod na 10km v Barceloně, tak na si na pár dní zkrátím zimu. A někdy v půlce ledna se poletím připravovat do Keni.
Má vlastně Jirka Homoláč třeba měsíc “volno”? Teda chtěli jsme napsat volněji. Třeba po tom Berlíně zrovna…
Zhruba dvakrát ročně mám desetidenní pauzu úplně bez běhu a vůbec mi to nevadí. Protože po dlouhé přípravě a závodech bývám i psychicky unavený, tak je potřeba se pořádně odpočinout. Třeba v srpnu jsem měl za celý měsíc jeden den volno a naběhal 840km, to hlavu trošku unaví (velký smích).
Jakou známkou bys ohodnotil letošní sezónu?
2. Doufám, že příští rok budu moct napsat 1.
