Rozhodl se rozběhat Česko

0

Jmenuje se Jan Bielik , je mu čerstvých 19 let a má velký sen: rozběhat co nejvíc lidí. A rozhodně se mu to daří, alespoň v Plzni.

Honzo, vyrůstal jsi ve sportovní rodině ve smečce 5 malamutů- maminka jezdila spřežení , takzvaný „mushing“. V kolika letech jsi absolvoval svoje první závody se psem?
Svůj první závod na kole s pejskem jsem jel už v 5 letech a od té doby bylo jasné, čemu bych se chtěl věnovat….V 11 letech jsem přešel z prvního stupně na druhý, na sportovní škole, kdy jsem si musel vybrat, jaký sport bych chtěl dělat…. po půl roce, kdy jsem si vybral běh na lyžích”, jsem zhubl 10 kilo, začal pořádně běhat, jezdit na inlinech, na kole a změnil se mi svět….

Jak ses dostal od běhání na lyžích k atletice?
V deváté třídě jsem vyhrál kros v Rokycanech a dostal nabídku od budoucího trenéra atletiky na SG pro studování třídy A, která je zaměřená právě na atletiku. Nabídku jsem přijal a v roce 2011 nastoupil na Sportovní gymnázium v Plzni, třídy A.
Najednou se celý svět točil kolem běhání, školy a canicrossu. Místo smečky malamutů mi doma vyrůstal 2. alaskan husky – Snickers, který byl společně s Lentilkou (1. alaskánkem), leadrem rodinného týmu. Ještě v tom samém roce jsme vyrazili na Trophée des Montagnes ve Francii, kde se koná každoročně nejtěžší závod světa v canicrossu.  Tam jsem ve své kategorii vyhrál. Na úspěšné vlně se nesel i následující půl rok, kdy jsem si poprvé vyzkoušel svojí halovou sezónu v atletice a na HMČR vybojoval 3. místo na 3.000m.

Pak tě ale zbrzdily vážné zdravotní problémy – konkrétně operace srdce. Jak jsi zvládal nucenou pauzu od běhání a co ti nejvíc pomohlo vrátit se zpátky ke canicrossu?
Nejdříve jsem to tak vážně nebral. Ale poté, co mi pan doktor Hána řekl, co se jak má, tak jsem musel na půl roku zmírnit. Nejhorší pro mě asi bylo to čekání na operaci, kdy jsem věděl, že půl roku nesmím závodit a jen tak lehce běhat. Po operaci jsem se dával horko těžko zpátky, ale hoodně mi pomohli přátelé z tréninkové skupiny a pejsci, kteří měli roupy pořád něco dělat

Kdy a jak vznikla myšlenka začít organizovat společné tréninky běhání se psy?
Tato myšlenka vznikla s narůstajícím trendem canicrossu (u nás v Plzni je tomu přesně rok). V dnešní době zažívá  canicross velký boom, což je úžasné! A tak vznikla iniciativa trénování nových canicrossařů po celé české republice.

Organizuješ i společné běhání bez psů?
Ano. Trénování canicrossu mě tak nadchlo, že jsem se pustil i do oblastí běhání a funkčních tréninků. Nově máme středeční tréninky a nedělní běhy. Chtěl jsem ukázat veřejnosti, že běhání není jen o tom, že se sejde partička 10 lidí a vyběhnou si 8km. A tak dokola…. Ale že existuje plno tréninkových, zajímavých metod! Také jsme natáčeli běžecké styly, v dalším tréninku budeme řešit tep / laktáty aj….
A právě takto vedeme středeční tréninky, kde se běžec/běžkyně dozví co nejvíce o běhání 🙂

Tréninky vedeš sám nebo je vás víc?
Tréninky vedu společně s kluky z naší tréninkové skupiny Petra Konopa. A i když kluci jsou více vytížení atletikou, najdou si každý týden čas na společné tréninky, což mě velice těší 🙂

Kolik lidí chodí na tréninky a může přijít i úplný začátečník?
Na středeční tréninky chodí tak 10 běžců/běžkyň. Tréninky jsou dělané jak pro začátečníky, tak i pro ostřílené borce. Každý si v nich najde své a jsou zajímavým zpestřením 🙂

Také pořádáš PAB tréninky. O co jde?
Jedná se vlastně o funkční trénink, který je o to zajímavější, že probíhá v písku. Střídání anaerobního a aerobního prahu při tréninku s kombinací příznivého prostředí – písku, je zajímavým zpestřením jak pro běžce, tak i pro širokou veřejnost. Zájemci so mohou těšit na PAB soupravy, posilování, otestování vlastní kondičky i plno zábavy 🙂

Chodíš si zaběhat někdy úplně sám – bez psů a bez lidí?
Možná to tak nevypadá, ale i takové chvíle se najdou. Zvláště teď o prázdninách, i když jsou vzácné 🙂

Na jaké závody se letos chystáš? Účastníš se i závodů bez psů?
Tak bez pejsků běhám na dráze, krossy a někdy i silníční závody. S pejsky se teď chystáme na poslední závod Nativia Challenge a do Francie na nejtěžší etapový závod světa v canicrossu – Trophée des Montagnes.

Co bys doporučil lidem, kteří by rádi začali běhat se svým čtyřnohým kamarádem, ale nemají možnost přijít na společné tréninky? Jak mají začít?
Určitě bych doporučil najít co nejvíce informací o canicrossu (je toho hodně na internetu, třeba i na našem webu www.rozbehamecesko.cz), našel si parťáka a nebo mě kdokoli může kontaktovat. Rád každému poradím jak začít 🙂
(Kontakt: honzabielik@seznam.cz)

Máš nějaký velký běžecký sen?
Rozběhat Česko a ukázat canicross široké veřejnosti 🙂

Kde najdu víc informací o vašem společném trénování a chystáte něco teď na prázdniny?
Naše webové stránky jsou http://rozbehamecesko.cz . Zde najdete informace o canicrossu, o nás, o společných trénincích a také běhání :). Přes prázdniny bychom rádi ukázali poslední trénink s názvem „ranní fresh“, kde by si každý mohl přijít na své 🙂

ZANECHAT ODPOVĚĎ

Zadejte svůj komentář!
Zde prosím zadejte své jméno