Projekt 500 maratonů za 500 dnů: Plní skutečně Petr Jedlička svoji výzvu?

Na jaře 2022 se český maratonec Petr Jedlička pustil do svérázného dobročinného projektu. Rozhodl se, že během 500 po sobě jdoucích dnů uběhne každý den jeden maraton. Tato výzva vzbudila v běžecké komunitě velký ohlas. Je to totiž naprosto extrémní výzva, která je těžko srovnatelná s čímkoliv, co se kdy v české běžecké komunitě událo.

Náš web Běhej Srdcem nechtěl zůstat stranou a hned následující měsíc, kdy již měl na kontě nižší desítky maratonů a bylo zřejmé, že to myslí vážně, jsme Petra požádali o rozhovor. Souhlasil. Domluvili jsme se, že půjde o rozhovor psanou formou provedený na dálku. Připravili jsme tedy otázky. Všechny byly dobře míněné, avšak dotýkaly se i pochybností, které se od samotného začátku šířily nejen po internetu. Chtěli jsme Petrovi dát prostor se očistit a na všechny hlavní výtky z běžecké komunity jednou provždy odpovědět a vysvětlit je. Petr však po shlédnutí otázek přestal odpovídat. Po týdnu se nám podařilo spojit se s ním telefonicky, kde nám řekl, že už nemá o nabízený rozhovor zájem.

V běžecké komunitě mezitím sílily pochybnosti. Desítky, ne-li stovky lidí z facebooku a instagramu (včetně nás, řady našich přátel i lidí, kteří jsou dobře známí a v české běžecké komunitě něco znamenají) byli Petrem Jedličkou zablokováni.

Různé názory na plnění výzvy jsme znali od samého počátku. Ale všechno to byly spekulace, které nešlo považovat za průkazné. Proto jsme téma opustili a nadále se mu nevěnovali. Nicméně před nedávnem byla naše redakce kontaktována investigativní skupinou, která se sestává z nízkých desítek osob. Ti se několik měsíců věnovali sbírání dat o této výzvě.

Ve výsledku z toho vznikla pochybnost ohledně korektnosti plnění výzvy. Cílem tohoto článku je předložit část z posbíraných dat, vyvolat diskuzi a celou záležitost objasnit. V tomto článku však vynecháme všechny citlivé informace a přesah celé kauzy mimo sport. Naším cílem je pouze objasnění sportovní stránky celé věci.

Proč vznikly pochybnosti

Výzva Petra Jedličky je zcela extrémní. Proto se o výkony začalo zajímat hodně lidí a přišla od nich řada převážně dobře míněných otázek. Běžci se ptali například na následující:

• Screenshoty samy o sobě nic nedokazují. Existuje důkaz, že Petr Jedlička opravdu každý den maratony běhá? Existuje způsob, jak výkony ověřit?
• Proč Petr Jedlička nezveřejní svůj profil na Garmin Connectu nebo aspoň starší běhy?
• Pokud nechce aktivity publikovat veřejně, proč nenechá svůj profil auditovat vybranými běžci? Dobrovolníků na to bylo několik.
• Jak je možné, že hodinky mají u jednotlivých dnů takový rozptyl v kalorickém výdeji? V počátku mají v aktivitách rozdíl i přes 50 %. Na pražském maratonu přes 3000 kcal, během následujícího týdne již pod 2000 kcal a později se výdej stabilizoval na 2500 kcal. Dále je nereálné, aby algoritmus Garminu u maratonů kolem 3:35 spočítal jednou 2000 kcal a podruhé 2600 kcal. Vysvětlit by to mohlo snad pouze střídání hodinek, nošení/nenošení hrudního pásu apod. V následujících grafech je vidět postupný vývoj:
  1 z 2

  

  

• Každodenní maraton v času kolem 3:40 je hodně rychlý. Je reálné být každý den tak blízko 5 let starému osobnímu rekordu 3:20 (odpovídajícímu zlepšení výkonnosti též nic nenasvědčuje)? To by totiž znamenalo každý den maraton vysoko ve smíšené zóně.
• Jak je možné, že rozdělení časů z maratonů má od jisté chvíle tak malý rozptyl?
  1 z 2

  

  

• Proč za tyto otázky dostane od Petra Jedličky snad každý tazatel ban (blokaci) od samého začátku výzvy? Zde je například znění dotazu, za který byl zablokován Michael Novák. V řadě vláken na facebooku pak zablokovaní uživatelé diskutují, například v tomto.

Na otázky se ovšem odpovědí nedostávalo. Sdílené screenshoty naopak vyvolávaly otázky nové. Důležité je, že nejprve byly sdíleny aktivity bez mapky a později včetně ní. Konkrétně takto:

• Do maratonu 95 byly aktivity vždy bez mapky.
• Maratony mezi 96 a 171 byly až na 4 veřejné běhy sdíleny včetně mapy s aktivitou v odstínech modré, která viditelně překrývá barevnou mapu.
• Od 172. maratonu byla sdílena jen barevná mapa tak jak ji Garmin Connect běžně zobrazuje.
• Od 177. maratonu je navíc běhána až na výjimky a malé odchylky stále stejná trať.

A právě použité mapky vyvolávají řadu pochybností (viz dále). Vytvořit si screenshot s falešnými daty je otázkou chvíle. Je to o to snazší, že v Connect aplikaci i na webu lze aktivitu přímo editovat.

Jasné odpovědi na zmíněné otázky neexistují dodnes. Vzhledem k netransparentnosti a absenci odpovědí na klíčové otázky tedy řada běžců o plnění výzvy pochybovala. Ale vesměs zůstalo jen u diskuzí na řadě různých míst na internetu, závodech apod. Sami jsme toho byli mnohokrát svědky. Nicméně neexistovala žádná centrální platforma, která by tyto skupinky sdružila dohromady. Díky zmíněné pracovní skupině toto téma ovšem dostalo nový rozměr.

Kdo stojí za auditem výzvy

Již jsme zmínili, že ověřování výzvy si na starost vzala relativně velká skupina lidí spojených s během. Hlavním koordinátorem je trenér Petr Donner mladší. O jeho motivaci hovoří v paralelně vydaném článku. Jména ostatních členů jsou naši redakci známá. Celkem se na celé věci podílelo hned několik elitních běžců, několik mistrů a mistryň republiky v atletických disciplínách, českých rekordmanů, běžeckých trenérů, novinářů, významných bloggerů a další osoby vesměs spojené s českou běžeckou komunitou.

Naše redakce navíc požádala o názor několik běžců z komunity mimo tuto skupinu, kteří výzvu sledují od samého počátku. Jejich reakce si můžete přečíst v též ve zmíněném paralelně vydaném článku.

Aktivity v odstínech modré

Maratony mezi 96 a 171 jsou až na 4 výjimky pouze v odstínech modré. Tyto 4 aktivity byly veřejné běhy nebo závody mimo domácí lokalitu. Ve 3 případech z nich je vidět barevná mapa, v jednom žádná.

Na základě screenshotů modrých aktivit se už před časem objevilo podezření, že jsou trasy na screenshotech maratonů přebarvené. Překryvy na Connectu vypadají jinak. Modré zobrazení sice Garmin Connect Mobile také umí, nicméně se pak zobrazí čistě modrá barva (jednotná a bez prosvítání barevné škály po okrajích a bez takto tvarovaných půlměsíců). Screenshoty neukazují trasu tak, jak ji poskytuje Garmin Connect Mobile pro danou platformu a mapový podklad. Názor na to sděluje grafik a uživatel Garminu Michal Komárek v paralelním článku.

1 z 9

Toto samotné samozřejmě není přímým důkazem o neplnění výzvy, ale vyvolává to řadu otázek. Nicméně pro tuto chvíli nebudeme spekulovat o tom, jak byly tyto mapky vygenerovány. Pojďme se raději věnovat maratonům od 177 dál.

Duplicitní aktivity

Řada z aktivit, které Petr Jedlička nasdílel, jsou naprosto totožné, co se týká rozložení tempa. Velmi podobné je na nich i počasí na trati (které je také vidět na screenshotech).

Způsob obarvení na Garmin Connectu funguje tak, že se nejprve najde nejpomalejší a nejrychlejší úsek. Tyto úseky jsou pak zbarveny sytě modrou, resp. sytě červenou barvou. Barvy všech ostatních úseků jsou pak podle krajních hodnot interpolovány.

Shoda na následujících screenshotech byla analyzována speciálním softwarem a je u uvedených aktivit stoprocentní. Je nanejvýš nepravděpodobné, že by se mezi 153 po sobě jdoucími maratony (analyzovány byly pouze barevné aktivity, tj. 177 – 329) na tak dlouhé vzdálenosti (maraton) podařilo dosáhnout byť jediné stoprocentní shody v rozložení tempa. Jak uvidíme dále, ve skutečnosti je v stoprocentní shodě s jinou aktivitou hned 118 z těchto 153 aktivit.

Duplicity se vyskytují i před maratonem 177 (tj. aktivity v odstínech modré), ale méně. Uveďme například 140 = 162. Ovšem kvůli jejich nejasnému původu jsme se jimi podrobněji nezabývali.

Zároveň i počasí na screenshotech je identické nebo téměř stejné. Tady je třeba napsat, že Garmin Connect počasí na aktivitách zpětně aktualizuje. Může se stát, že zaběhnete aktivitu, nahrajete ji na Garmin Connect a následující den se teplota třeba o stupeň změní a mírně se posune i směr větru. To nastává z toho důvodu, že později dojde ke zpřesnění dat od poskytovatele údajů o počasí. Toto si může každý otestovat tím, že si udělá screenshot několika aktivit ihned a s odstupem hodin nebo dnů.

Nejsignifikantnější z pohledu pravděpodobnosti je to, že žádná dvojice aktivit není „téměř shodná“ (tj. s několika málo odlišnostmi). Buď jsou „naprosto totožné“ (nula odlišností) nebo mají odlišných data pointů hodně. Je extrémně nepravděpodobné (v praxi i statisticky zcela vyloučené), že by rozdělení odlišností všech dvojic vypadalo právě takhle.

Aby toho nebylo málo, existuje jen minimum aktivit se shodným počasím, které nemají shodnou aktivitu. Pouze 3 z 25 shod počasí neměly totožnou trasu. Pokud už je shodné počasí, je v naprosté většině případů totožný i screenshot aktivity.

Pojďme se podívat na konkrétní příklady totožných aktivit. V následující galerii jsou konkrétní screenshoty (můžete rozkliknout první a pohybovat se mezi nimi šipkami):

Pro jednoduchost uvádíme i odkazy na konkrétní posty s aktivitami na facebooku a instagramu, chcete-li se o duplicitách přesvědčit sami. Kdyby někomu odkazy nefungovaly, pak je pravděpodobně Petrem Jedličkou zablokován. V takovém případě je třeba se na ně podívat z jiného profilu nebo po odhlášení z facebooku, resp. instagramu (případně v anonymním okně prohlížeče). Také je možné, že budou odkazy v budoucnu smazány.

Speciálně bychom chtěli upozornit na duplicity, které jsou dosaženy na trati mírně odlišné od té standardní. Jde například o 301 = 269 nebo 181 = 243 = 307. Jsou to vždy jediné záznamy na dané konkrétní trase (v obou případech odlišná trať při průběhu Slaného). Tj. všechny běhy na této trase jsou naprosto identické.

A pokud jsou duplicity samy o sobě extrémně nepravděpodobné, pak pětice totožných aktivit 244 = 289 = 310 = 186 = 230 je naprosto nereálná.

Podezřelé jsou i odlišnosti identických tras co se týká různých popisků, občas i odstínů barev. To Garmin Connect nedělá. Naznačovalo by to manuální skládání obrázků. Například maraton č. 9 nebyl dokonce při skládání ani správně zarovnán a výsledný screenshot je tak našikmo.

Z uvedených dat můžeme s jistotou tvrdit, že řada aktivit byla použitá opakovaně ve více dnech výzvy.

Délka trasy na screenshotech

Délka trasy na téměř žádných screenshotech nemá maratonskou vzdálenost, ale pouze 20 – 21 km. Je to poznat na řadě sdílených aktivit. Pojďme vybrat jednu konkrétní. Velmi dobře je to vidět např. na následujícím screenshotu, který byl nasdílen Petrem Jedličkou jako maraton s pořadovým číslem 313 (viz facebook, instagram):

Uběhnutou trať lze vidět naklikanou i na následujícím odkazu: mapy.cz/s/labatomeje. Přikládáme také její screenshot:

Opravdu nerozumíme tomu, jak by mohl Garmin Connect ukazovat maratonskou vzdálenost a k ní mapku, která ji neodpovídá.

Přitom neobstojí argument, že jsou vždy uběhnuta 2 kola s tím, že to druhé je v protisměru. Ze screenshotu je patrné, že kol nemohl být sudý počet – v takovém případě by začátek i konec aktivity musel být na stejném konci uběhnuté trasy. Zelený a červený pin jsou ale na opačných koncích.

Stejně tak není možné argumentovat stopnutím hodinek mezi prvním a druhým kolem. Výsledný obrázek by vypadal jinak – určitě bychom viděli spojnice jednotlivých úseků, mezi kterými byly hodinky vypnuté.

Vysvětlením nemůže být ani argument, že byla běžena 3 kola (po směru hodin, proti a zase po), protože ani to neodpovídá vzdálenosti z téhož screenshotu.

Ještě by mohlo obstát dost krkolomné tvrzení, že se Petr Jedlička po trati vracel a dvakrát (resp. sudý-počet-krát) se otočil. Pak by jisté úseky (o celkové délce 10,5 km) musel běžet třikrát (lichý-počet-krát). Ale nikde po celé trase není vidět jediný překryv aktivity. Stejně tak ani na žádném z ostatních maratonů na stejné trase není vidět překryv. S ohledem na to, že téměř všechny ostatní maratony jsou z podobné trasy se stejnými parametry (převýšení), musel by se každý den otáčet na stejných místech nebo otáčení před během vždy složitě propočítávat.

Závěr

Z předložených dat v tuto chvíli za redakci nechceme vyvozovat žádné ukvapené závěry. Nicméně na stole je řada otázek, které je třeba zodpovědět. My jsme zatím žádné uspokojivé odpovědi nedostali. Snad tedy tento článek pomůže tomu, aby byly pochybnosti co nejdříve řádně vysvětleny a důvěra v plnění výzvy obnovena. Rádi budeme publikovat stanovisko autora výzvy Petra Jedličky.