Čipy v mozku: co už je možné a kam směřujeme?

Roky jste ochrnutý od krku dolů. Prstem nepohnete, počítač nezapnete, zprávu nenapíšete… Co dělat když mozek pracuje a tělo ne?

V lednu 2024 si Noland Arbaugh nechal otevřít lebku. Robot mu do mozku zavedl 1024 elektrod. Byl první člověk s čipem firmy Neuralink. V době operace mu bylo 29 let. Třetím rokem s implantátem hraje na počítači celé dny a říká, že mu vrátil samostatnost.

Do května 2026 dostalo stejný implantát dalších 25 lidí ve čtyřech zemích. Někdo hýbe kurzorem, někdo hraje střílečku, jeden ovládá robotickou ruku, jiný skládá věty bez hlasu.

Ovládání počítače myšlením

V roce 2016 skočil Noland Arbaugh do mělké vody, zlomil si krční obratle a zůstal ochrnutý od ramen dolů. Vrátil se k rodičům. iPad se naučil ovládat tyčinkou v puse, jenže každý úkon znamenal zavolat někoho jiného. Pustil tyčinku? Někdo mu ji musí podat. Chtěl se dívat na film? Někdo mu musí srovnat hlavu.

Když se v roce 2023 dozvěděl o Neuralinku, přihlásil se. Mozek mu ještě sloužil a bál se o něj. Samostatnost, aspoň u počítače, převážila. V lednu 2024 šel na sál. Robot mu do motorické kůry, tedy do pruhu mozku, který chystá pohyb, zasadil 64 ohebných vláken a na nich 1024 elektrod. Každé vlákno je tenčí než vlas.

Druhý den šel domů. Bezprostřední komplikaci operace nehlásil.

Když čip poprvé spojil s počítačem, kurzor se naučil vodit během pár minut. Nejdřív se snažil hýbat prsty. Mozek povel pořád posílá, ruka ho neprovede. Pak zjistil, že stačí si pohyb představit.

První týden u počítače trávil osm až deset hodin denně. Hrál šachy, četl a psal zprávy. Jeden týden strávil ve hře Civilization VI 69 hodin a říkal, že se mu o ní zdá. „Předtím jsem nemohl dělat nic bez pomoci. Teď sedím u počítače, kdy chci,“ řekl v rozhovoru pro WIRED.

Firma k tomu přidala, že během pár hodin překonal dosavadní rekordy v rychlosti, jakou člověk vodí kurzor jen myšlenkou. Mluví se o rozhraní mozek-počítač. Nezávislé srovnání v odborném časopise k tomu zatím není.

Jak čip čte pohyb

Implantát N1 vypadá jako mince, v průměru má asi 2,3 cm. V disku je čip, baterie a vysílač. Z disku jde 64 vláken, každé s 16 elektrodami. Dohromady 1024 kontaktů, které poslouchají neurony v okolí.

Lebku otevře chirurg. Vlákna do tkáně zavádí robot R1, stroj, který Neuralink postavil jako šicí zařízení na mozek. Kamera mu ukáže cévy na povrchu, robot mezi nimi spočítá cestu a vlákno zapíchne zhruba 2 milimetry hluboko. Tepně, kterou vidí, se vyhne. Zákrok trvá pár hodin.

Když si pak se zařízením v hlavě pomyslíte „ruka doprava“, motorická kůra vyšle povel. Neuron v tu chvíli vystřelí vzruch, krátký elektrický pulz o velikosti kolem 100 mikrovoltů. Tak slabý signál elektroda na kůži nechytí. Elektroda těsně u buňky ano. Čip z těch pulzů udělá záznam a model se naučí, která kombinace neuronů znamená pohyb doprava a která dolů.

Nácvik vypadá nenápadně. Pacient se pokouší pohnout rukou, ruka stojí, mozek povel stejně odešle. Systém si zapamatuje, které neurony při tom pálí. Po pár hodinách pozná záměr a kurzor ho provede.

Z lebky nevede kabel. Data jdou do počítače bezdrátově. Baterie vydrží den, večer se dobíjí přes kůži: na hlavu se přiloží malý disk, podobně jako bezdrátová nabíječka na telefon.

První rok je shrnut v článku na Inside BCI. Měsíc po operaci začal kurzor Nolandovi zaostávat. Podle firmy přestalo fungovat 85 % elektrod. Vlákna se z mozku vytáhla. Po operaci tkáň otéká, hojí se a v lebce se mírně hýbe. Neuralink uvedl, že se Nolandův mozek posunul třikrát víc, než při návrhu počítali. Vlákna jsou ohebná a nemají kotvu. Tkáň trochu uhne a vlákno vyjede ven. Z 1024 elektrod zůstalo funkčních kolem 150, tedy devět nebo deset celých vláken.

Noland si myslel, že mu čip vezmou, nebo že půjde na sál znovu. Neuralink další operaci nechtěl a přepsal software. Model přestal čekat na všech 1024 kontaktů a naučil se číst jen ty, které ještě seděly v tkáni. Firma zkrátila prodlevu mezi čtením a pohybem kurzoru a zvedla citlivost. Podle firmy byl za pár týdnů rychlejší než těsně po operaci a překonal vlastní BCI rekordy. Na kurzor těch 150 elektrod stačilo. Kotva, která vlákno v mozku udrží ale chybí.

Léčba druhého ochrnutého člověka

V červenci 2024 dostal implantát druhý člověk. Jmenuje se Alex, je mechanik a po úrazu páteře je ochrnutý od krku dolů. Hry předtím ovládal pusou, přes joystick QuadStick. Páčka je jedna, takže pohyb po mapě vě hře a míření nejdou současně.

Ve střílečce Counter-Strike 2 Alex jede dopředu, uvidí soupeře, pustí páčku, foukne do brčka, přepne na míření, zamíří a vystřelí. Než to stihne, je mrtvý. S čipem si pomyslí „podívej se vlevo“ a pohled ve hře se otočí. QuadStick mu mezitím zůstane v puse na pohyb. Poprvé od úrazu dělá obojí současně. V aktualizaci Neuralinku k tomu říká, že po mapě jezdí a rozhlíží se, aniž by hýbal joystickem. Pomyslí si, kam se chce dívat, a obraz tam jde. Kurzor ovládal během několika minut po zapojení. Firma pak oznámila další rychlostní rekord stejného typu jako u Nolanda.

Skvělé je, že vytažení vláken u něj nenastalo. Mezi prvním a druhým pacientem změnili operační postup. Vlákna zasunuli o něco hlouběji než 2 milimetry, zmenšili mezeru mezi diskem a povrchem mozku a při výkonu víc fixovali hlavu. U Alexe zůstalo funkčních přes 400 elektrod. Ze dvou lidí těžko říct, jestli zaúčinkovala oprava nebo bylo šťastnější hojení.

Alex čip používá i na kreslení ve 3D. V programu Fusion 360 například navrhl držák na nabíječku, nechal ho vytisknout a vestavěl ho do stolu.

Řeč bez hlasu

U Kennetha Shocka lékaři v lednu 2024 poznali amyotrofickou laterální sklerózu, ALS. Nemoc postupně odpojuje svaly od povelů z mozku. Během toho roku se mu rozpadla řeč. Než dostal implantát, skládal věty pomalu, písmeno po písmenu, pohybem očí.

V lednu 2026 mu vlákna zavedli do oblasti, která řídí mluvení. U Nolanda a Alexe sedí v kůře pro pohyb ruky. Ve studii VOICE, která z těch elektrod skládá řeč, byl Kenneth druhý. Před ním už řeč z mozkových signálů zkoušel Brad Smith, třetí člověk s čipem a taky s ALS. Z myšlenek a pohybu očí sestříhal video a namluvil ho hlasem složeným ze svých starých nahrávek, jak popisuje Inside BCI.

Když mluvíte, mozek posílá povely jazyku, rtům a hlasivkám. U ALS svaly povel neprovedou, mozek ho odesílá dál. Elektrody ten vzorec nahrávají. Jedna kombinace neuronů odpovídá hlásce. Z hlásek se složí slovo, ze slov věta a tu přečte syntetizátor.

Nácvik měl tři kroky. Nejdřív Kenneth věty říkal nahlas a systém si zapisoval, které neurony při tom pálí. Pak jen naznačil pohyb rtů, bez zvuku. Signál je slabší, model se ho naučil číst. Nakonec pusou nehýbe vůbec a větu si jen představí. Na videu Neuralinku tak mluví ke kameře.

Hlas v reproduktoru je jeho. Syntetizátor je natrénovaný na nahrávkách z roku 2020, z doby, než mu ALS řeč změnila. Mezi představou věty a zvukem uběhne pár sekund. Na hovor přes stůl je to pořád pomalé. Pro člověka, který předtím skládal větu očima, je to ale způsob, jak znovu mluvit, psát a ovládat počítač.

Robotická ruka

Alex je taky první, kdo tímto čipem ovládá robotickou ruku. Běží to ve studii CONVOY. Pomyslí si, že ruku zvedne, otočí a sevře, a ruka to provede. Ve videu z dubna 2026 s ní pije, gestikuluje a škrábe se. Zvládne vypínač, kliku a hrnek. Jemná práce prstů, třeba pinzeta, v tom záznamu není.

Barrow Neurological Institute v Arizoně, kde část studie běží, to shrnuje tak, že nejdřív dostal ovládání počítače a teď ještě ruku, která mu rozsvítí, otevře dveře nebo posune věc na stole. Cíl je domácí použití bez pečovatele u jednoduchých pohybů. Registr studie počítá se třemi účastníky a s během do roku 2031.

Operace bez řezu tvrdé pleny mozkové

V květnu 2026 Neuralink poprvé zavedl vlákna transdurálně. Dura mater, tvrdá plena, je obal mozku. Při běžném výkonu se rozřízne, aby se robot dostal na povrch. Řez přidává riziko krvácení a infekce.

Nový postup plenu nechá vcelku. Robot vlákna protlačí skrz ni. Cévy pod plenou má ukázat zvláštní zobrazení, plena zůstane neporušená.

Pacient byl Lee Marten, policejní seržant z Vancouveru s ALS. Výkon 20. května 2026 vedl neurochirurg Andres Lozano v nemocnici Toronto Western, která spadá pod torontskou síť University Health Network. Marten ovládal kurzor do hodiny a zotavení šlo podle plánu. Je šestadvacátý člověk s tímto implantátem. Popisuje to CBC.

Neuralink v tom vidí cestu, jak operaci zkrátit, když jich má být víc než pár desítek. Z jedné úspěšné operace se to ještě nedá brát jako hotová metoda.

Kolik už máme zkušeností

V lednu 2026 Neuralink Reutersu řekl, že ve studiích je 21 zařazených lidí. Zařazený ještě nemusí mít čip v hlavě. V září 2025 firma mluvila o dvanácti lidech, kteří implantát už měli. V květnu 2026 ho dostal šestadvacátý. Novější součet ke dni tohoto textu veřejně není.

Běží čtyři větve stejného pokusu. Americká PRIME v Arizoně a na Floridě. Britská GB-PRIME v nemocnici University College London, k květnu 2026 se sedmi pacienty. Kanadská CAN-PRIME v torontské síti University Health Network, tři lidé, dva po úrazu páteře a jeden s ALS. UAE-PRIME v Cleveland Clinic v Abú Zabí.

Lidé v nich čipem ovládají počítač, někdo přes něj mluví, jeden má robotickou ruku. Závažnou zdravotní komplikaci firma veřejně nehlásí. Vytažení vláken u prvního pacienta do toho součtu nepočítá.

V říjnu 2025 podle šéfa Barrow Neurological Institute odešel do New England Journal of Medicine rukopis o prvních třech pacientech, včetně údajů o bezpečnosti (HealthLeaders). Časopis ho zatím nevydal. Není to zpráva amerického lékového úřadu FDA.

Blindsight: přijde vidění bez očí?

Další projekt se jmenuje Blindsight. Pokud jste fanoušky kvalitní sci-fi, určitě vám neuniklo, že název pochází z díla Petera Wattse Blindsight. Má vrátit orientační zrak lidem, kteří oslepli kvůli oku, očnímu nervu nebo kvůli retinitis pigmentosa, nemoci, při které odumírá sítnice. Počítá i s lidmi, kteří se narodili slepí, pokud jim funguje zraková kůra, tedy část mozku, kam obraz normálně dorazí.

Kamera sejme scénu a pošle ji bezdrátově do implantátu v té kůře. Elektrody neurony podráždí a člověk dostane vjem. Jsou to fosfény, bodové záblesky, podobné těm, když si zatlačíte na zavřené víčko. Elon Musk to přirovnal ke grafice starých her. Pár bodů, podle kterých se dá vejít do dveří a neztratit se v místnosti.

V září 2024 dala FDA projektu status průlomového prostředku. Úřad ho tím bere přednostně. Povolení k použití u lidí to není. Neuralink říká, že je technicky připravený a čeká na souhlas, se startem počítá do konce roku 2026. Člověk ten implantát zatím nemá. Před lidmi to tři roky úspěšně zkoušeli na opicích.

Co je nav plánu dál

Do sluchové kůry chce firma dávat vlákna lidem, kterým neslouží ucho nebo sluchový nerv. Studie na lidech podaná není.

Druhý směr je pohyb pod místem úrazu. Čip by povel „pohni nohou“ přečetl v mozku a poslal ho elektricky do nervů pod přerušenou míchou. Na papíře z toho může být chůze u části lidí s poraněnou míchou. Studie na pacientech je tady ale ještě daleko.

Na konci roku 2025 Musk mluvil o výrobě implantátů ve velkém a o operaci, která by byla skoro celá automatická. Stejný den domů a nižší cena. Transdurální postup je první hmatatelný kus toho plánu. Firma také chce víc elektrod, menší pouzdro a delší baterii. U ovládání kurzoru se dnes mluví o tempu kolem osmi bitů za sekundu. Desítky bitů by byly rychlejší psaní a plynulejší pohyb. To je cíl vývoje.

Kdo další je tu mimo Neuralinku?

Neuralink je nejdál a je nejviditelnější. Není ale jediný.

Synchron zavádí elektrody žilou až do cévy v motorické kůře, lebku neotevírá. V USA a Austrálii má kolem deseti pacientů. Vstup je šetrnější, signál hrubší.

Blackrock Neurotech používá tuhou mřížku elektrod, ve výzkumu známou jako Utah array. Slouží přes dvacet let a má za sebou desítky implantací. Zásah do tkáně je větší. V čase ten signál drží stabilněji než vlákno, které umí vyklouznout.

Paradromics v červnu 2026 na Michiganské univerzitě poprvé natrvalo vložil rozhraní Connexus, ženě s onemocněním motorického neuronu. Jeden modul nese 421 elektrod. Soustava jich unese až čtyři, dohromady 1684.

Precision Neuroscience pokládá na povrch mozku tenkou fólii elektrod, zatím na krátkou dobu kolem operace.

V Číně NeuroXess uvádí 54 ohebných implantátů od svého vzniku. Neuracle v březnu 2026 dostal od tamního úřadu NMPA registraci systému NEO, opřenou o 36 pacientů. NEO snímá z povrchu tvrdé pleny. To je jiná hloubka než vlákno mezi neurony.

Soukromí – čí je signál, který přístroje čtou?

Co soukromí u tohoto přístroje? Elektrody slyší záměr pohybu. U řečového implantátu slyší pokus říct větu, včetně věty, kterou člověk jen drží v hlavě a rty nepohne. Z toho se dá přečíst něco, co neřekl nahlas. Kdo má ke klíči přístup, je otázka na firmu, nemocnici a úřad.

A je tu závislost na výrobci. Noland popsal, jak se sesypal, když vlákna přestala držet. U kochleárních implantátů, přístrojů pro lidi, kteří neslyší, se už stalo, že výrobce přestal držet starší model a aktualizace skončila. Čip za kostí se vyměňuje hůř.

Závěr

Noland s implantátem pracuje třetím rokem. Nikdo nemá zatím víc a to je docela krátká doba. Ze 26 lidí se nepozná, jak často vlákna vyklouznou, jaká je průměrná rychlost kurzoru a kdo výkon nesnese. A veřejnost samozřejmě vidí hlavně záběry, které vybere firma. Je tedy velmi brzy na nějaké velké vyhodnocování. Na druhou stranu Noland, Alex a Kenneth s tím dnes žijí. Když vlákna vydrží a čísla ze studií budou sedět, budeme mít léčbu pro část lidí s ochrnutím a s ALS.