9.12.1994 odstartoval ve staré hospodě na Točné 1. ročník Pražské stovky. Na náročnou trasu vyrazilo 12 nadšenců a jen 5 z nich dorazilo do cíle na Zličíně. Tím se začala psát historie oblíbené akce na konci sezóny vedoucí krásnými terény v blízkém i vzdálenějším okolí hlavního města. 14.12.2018 odstartuje již další ročník legendárního ultra trailového závodu Pražská stovka z Modřan už po 25. A účastníků bude nejspíš několik stovek. Trasa povede po stopách prvních ročníků Pražské stovky na jih od Prahy. Bude vás čekat 125 km a 4500 m+.
Určitě si přečtěte také náš velký rozhovor s loňským vítězem René Mrázem.
Můžeme říct, že Olafovo kilometr přestal existovat, protože trasu už pár let značíš lépe než GPSka a dokáže prý zabloudit už jenom “úplný blbec” (smích)
Olafokilometr už si dávno žije svým vlastním životem (smích).
Na co se můžeme na jubilejním 25 ročníku (pro neznalé) těšit? Čím byly první ročníky specifické?
Specifické? Těžko říct. Snad možná že některé poslední ročníky startovaly daleko od Prahy. Dokonce několikrát i ze sousedních krajů (Vysočina a Plzeňský kraj). No a letos tak jako při prvních ročnících bude start a cíl v Praze. Stovkaři tak okusí terény přímo na území hlavního města a jeho blízkého okolí v okrese Praha – západ. Jen na malou chvilku se letos trasa podívá do okresu Benešov.
Co dalšího nám můžeš k letošním trasám prozradit? Bude jich zase pět?
Jsou 4 trasy. Dvě závodní a dvě čistě turistické.
jubilejní trasa: cca 125 km / 4500 m+
trasa B: cca 60 km / 2000 m+
trasa C: cca 39 km / 1100 m+
trasa D: cca 23 km / 700 m+
Co hlavní závod. Jak bude dlouhý a jaké bude mít převýšení?
Za jak dlouho myslíš, že uvidíme prvního běžce v cíli?
Uvidíme, to se strašně špatně odhaduje. Ale pracuji s časem 13 hodin pro otevření kontrol.
Kolik tvoří tvůj organizační tým lidí? Už jich máš více než 25?
Tým tvoří opravdu různorodá skupina dobrovolníků a kolik jich bude to vlastně ani do poslední chvíle ani já sám nevím.
V jednom z minulých rozhovorů jsi tvrdil, že jsi dokonce uvažoval že bys závod dělal “na full time”, protože se to k normální práci nedá zvládat a příprava ti trvá v podstatě “celý rok”…
Možná uvažoval, ale pouze ve velmi teoretické rovině. Přemýšlel jsem co by mně to dalo, ale co by mně to taky všechno vzalo. Zatím to zvládám i když je to mnohdy opravdu dost na hraně.
Lesníci tě s povolením tras tento rok moc nezlobili? (smích)
Letos musím říci, že to bylo docela v pohodě (smích).
Takže žádný odstřel prasat, orkán Xaver, -20°C, nebo místy 40cm sněhu se podle tebe konat nebude?
Pražská stovka se koná v období honů, takže i přes to že máme všechno nahlášené, střílející myslivce na trase můžete potkat každý rok. Co se počasí týče, necháme se překvapit co nám příroda připraví. Podle dlouhodobé předpovědi by mohlo být troška sněhu a deště a teploty kolem nuly.
Na koho se můžeme tento rok těšit na startu? Přijeli nějací vlčáci ze zahraničí?
Na startu bude řada borců. Ve startovní listině jsou velcí favorité, mezi muži by asi měli mít největší šance Petr Henék, Zdeněk Hruška nebo Petr Žákovský a u něžného pohlaví potom Eliška Kaniová, ruska Anna Korobko či Petra Ševčíková. Ale špičkových běžců je ve startovce opravdu spousta a v ultra se koná vždy řada překvapení. Uvidíme kdo se ještě přihlásí.
Kolik bude na trase občerstvovacích stanic?
Mělo by být 6 hlavních občestvovacích stanovišť.
17 km Jarov (#Trailpoint)
34 km Davle, hasičárna (#TrailManiacs)
60 km Rabyně, hospoda U Oldy
81 km Davle, hasičárna (#Rakovnická60)
104 km Černošice – Mokropsy, rest. U Králů
116 km Velká Chuchle, pitevna U Čahojů
Máš už vlastně taky povinnou výbavu?
Povinná výbava je na Pražské stovce velmi minimální a je popsána v propozicích.
„Jsou u Prahy kopce? V okolí Prahy jak víte nejsou žádné hory. Trasa letošní Pražské stovky se bude pohybovat pouze v nadmořské výšce 190 – 465 metrů nad mořem, přesto na celé trati nastoupáte i sklesáte 4600 metrů. Jak je to možné? Krajina na jih od Prahy se totiž vyznačuje vysokým množstvím roklí a srázů.“
Dá se ještě pořád na konci v Modřanské rokli natočit na 3km2 asi 30 km a tisíc výškových jako to umíš jenom ty? (smích)
To by možná šlo, nicméně Pražská stovka vede přes Modřanskou rokli jenom jednou.
Kolik % účastníků vlastně pořád ještě tvoří “původní stovkaři”?
Stovkaři co jsem znal z mých stovkařkých začátků v 90. letech dnes už většinou na stovkách nestartují, jedinou výjimkou je Jirka Hofman.
Pořád ještě trasu značíš “sám” a po závodě si to zase lidé rozeberou aby ti pomohli?
Většinou sám, občas se ale nějací pomocníci najdou.
Kolik máš ještě čísel a na jaké trasy?
Účast na Pražské stovce zatím nebyla nikdy omezena, ale byl bych rád kdyby se to udrželo ve zvládnutelných číslech.
Proč bychom závod měli zkusit, pokud jsme ho nikdy nešli?
To nevím, dnes už je podobných akcí spoustu, jako první stovku v životě pro začátečníky Pražskou stovku určitě nedoporučuju (smích).
V čem je tvůj závod jiný? Kromě toho že ho děláš srdcem jako my náš časopis?
Tak srdcem ho určitě dělám, ale myslím že i jiní organizátoři dávají do svých akcí srdce. Pokud ne, je to hned poznat.
Stoupá ještě pořád každý rok zájem o tvůj závod?
Účast poslední roky spíše stagnuje i když letošní ročník možná díky krátké kilometráži bude rekordní. Jsem stále moc rád, když mezi stovkaře přicházejí další nový lidé. Já osobně bych se chtěl spíš zaměřit na současné stovkaře, aby je to i po několika ročnících stále bavilo a vraceli se.
Komu bys chtěl určitě poděkovat?
Určitě všem dobrovolníkům co na Pražské stovce pomáhají, ať už jsou z řad mé rodiny, přátel nebo i dalších nadšenců. Bez nich by to rozhodně nešlo. To oni mají tu největší zásluhu.
