Adéla Stránská – vicemistryně světa v Redbull400

Adéla Stránská z týmu Iscarex Česká Třebová a INOV-8. Běhá už hlavně mimo dráhu. Občas si zaběhne i něco na silnici, nebo na dráze, ale hlavně kam přijede, tam většinou i vyhraje. Tu je druhá na Mistrovství světa v Redbull400, dvakrát vyhraje legendární Velkou Kunratickou, nebo si střihne desítku pod 35. Seznamte se…

Když budeme jezdit na běžkách, budeme mít desítku pod 35 jako ty? (smích)

Na běžkách jsem přestala jezdit asi v patnácti, od té doby uplynulo víc jak deset let a tisíce naběhaných kilometrů, ale zkusit to můžete (smích).

K běhu tě přivedl taťka. Také tak dobře běhal?

Běhal vždycky dobře na to, že hlavně jezdil na běžkách. A teď skoro v šedesáti letech běhá pořád skvěle, za což ho obdivuju. Tak třeba letos silniční desítka za 36:53 podle mě není vůbec špatná (smích).

„Pětku mám za 17:10,22. Desítku na silnici za 34:47. Tyhle časy byly ještě loni mým snem a najednou je mám.“

Výborně běhá ale i tvoje sestra…

Míša je talent a hlavně dříč. Měla cíl vyhrát mistrovství světa v běhu do vrchu a jen těsně ho nesplnila, byla 2x druhá. Ale zase je mistryně Evropy a to se počítá (smích). Sice to bylo v juniorské kategorii, ale to jak se ve svém věku uměla soustředit na trénink a výkon a dát tomu vše, to je obdivuhodné. Teď si sice už dva roky netrénuje, ale já věřím, že motivace přijde a ona ještě předvede svůj potenciál.

Dostala ses nejdříve k atletice…

K atletice ani tak ne. Nejdřív k běhání do vrchu a mimo dráhu, na což se “specializoval” můj klub českotřebovský běžecký klub Iscarex. Atletiku jsem si vždycky chtěla zkusit, a tak jsem se domluvila s Hvězdou Pardubice a hostovala ve druhé lize žen asi dva roky. Moc mi to nešlo, v roce 2012 jsem trojku zaběhla za 12:56. Takhle pomalu teď neběhám ani v tréninku. (smích).

Pak jsme s Míšou navázali spolupráci s Lukášem Dejdarem a od té doby hostuju za AC Vysoké Mýto. Je to pro mě srdcová záležitost, a tak se snažím vždy alespoň dvě kola za sezónu objet. A v pohodě dokážu zvítězit v 1. lize žen. Letos třeba pětka za 17:10 v sólo závodě (čti: od startu do cíle sama na čele (smích).

Běháš (stejně jako tvůj přítel) za tým Iscarex Česká Třebová. Kdo tě trénuje?

Trénuje nás oba můj táta. Říkáme mu trenér no. Občas mu do toho trochu kecám, mám svoji hlavu, tak mám třeba jiný názor na trénink. Ale většinou má nakonec stejně pravdu on (smích).

Z jakých tréninků se tvůj týdenní objem skládá?

Je to celkem pestré. Za týden máme zhruba 2 – 3 náročné tréninky, což jsou třeba úseky na dráze, nebo tempová vytrvalost, případně trénink kopců.

Abych byla konkrétní, tak teď poslední trénink na dráze byl: 2x 400m, 3x 1km, 3x 800m, 2x 600m, 1x 400m. Ten mám ještě v živé paměti, byl hodně těžkej. (smích) Za týden to pak je 70 – 100km, průměrně tak těch 80km. V neděli pak tradičně chodíme dlouhý běh 15 – 20km.

Prý ráda plaveš ve vířivce. Máme se tě teda bát i na triatlonu? (smích)

Hele, nebudeš tomu věřit, ale jeden triatlon už mám za sebou. Takovej ten nejkratší, co jde. Plavali jsme 400 m na koupališti v bazénu. Jak tam bylo hodně lidí, dělaly se vlny a já plavala prsa (nesměj se, kraula neumím).

„Měla cíl vyhrát Mistrovství světa v běhu do vrchu a jen těsně ho nesplnila, byla 2x druhá.“

No a tak jsem se bála, že jsem nebyla schopná potopit hlavu. Z bazénu jsem vylezla poslední, kolo bylo po silnici, to jsem nějak zvládla. No a běh za odměnu v lesoparku, tam jsem pořád někoho předbíhala a nakonec jsem byla první ve svý kategorii (smích).

Vyhrála jsi teď o víkendu už podruhé legendární Velkou Kunratickou..

Ano to byl můj cíl (smích).  A chtěla bych vyhrát i potřetí, takový hattrick by se mi líbil.

Popiš nám průběh závodu a jak bys ho porovnala s minulým rokem?

Tak závod to je velmi rychlý, takže už od začátku není na co čekat a peru to tam.

První kopec vybíhám ještě s malou rezervou, tak abych mohla nahoře na rovině běžet co nejrychleji. Z kopce se pak snažím nebrzdit. Poslední kopec už jdu na max a „vydechnu“ až v cíli (smích). Celou dobu musím dávat bacha na ostatní závodnice abych je nesrazila, musím předvídat jejich pohyb a včas je oběhnout.

Oproti loňsku jsem byla prostě celkově rychlejší, žádná změna v taktice nebo průběhu závodu tam nebyla. Taky možná bylo letos o něco tepleji, to se mi pak vždycky líp běží, člověk není tak zatuhlej a studenej.

Kamkoliv (hlavně okolo Prahy) přijedeš na závod, tak vyhraješ… Nemohla bys prosím nechat tu bednu občas holkám alespoň ze středočeského kraje? (smích).

Hehe, ráda nechám, když budou lepší a porazí mě. Jsem čistokrevný závoďák, ráda soupeřím. Jsem nejšťastnější, když se sejde konkurence, když vidím na startu kvalitní soupeřky.

Jak se ti tento rok dařilo na mistrovství Evropy v běhu do vrchu (11km/700+)?

Popravdě, ve skrytu duše nejsem úplně spokojená, ačkoliv je 16. místo vlastně můj nejlepší výsledek. Na jaře jsem běhala velmi dobře, a tak jsem si pomýšlela na desítku no. Ten kopec mi tam vůbec nešel, bylo i dost teplo, to nemusím. Naštěstí zde byl velmi technický seběh, a tak jsem vždy pár holek předběhla. S Pavlou Schornou, Luckou Maršánovou a Dášou Rychnovskou jsme v týmech vybojovaly stříbro. To byla pecka!

Povedlo se ti “omylem” být druhá na mistrovství světa v Redbull400. Tuhle pohádku chceme slyšet!

Tak úplně omylem to nebylo. Naplánovali jsme si týdenní soustředění v Alpách a Redbull vycházel na den před odjezdem domů. Přemýšlela jsem jestli to má smysl se účastnit po týdnu trénování v kopcích, myslela jsem že budu mít úplně tuhý nohy. A taky jsem se už od středy musela šetřit a běhat, co nejvíc po rovině.

Naštěstí i počasí se zkazilo, tak mi ani nebylo líto, že už se nepodívám nahoru do hor. V sobotu pak lilo celý den, a tak moc děkuju mýmu supportu, že ten celý den tam se mnou vydrželi, byla zima, hnusně (smích). Vybojovala jsem úplně těsně 2. místo před Polkou, jen díky síle vůle, nohy jsem měla samozřejmě tuhý.

Jaký to je pocit, když se tě na startu bojí i muži?

Já doufám, že nebojí. Trénuju celkem dost, tak myslím že nemusí být smutní, když je porazím (smích).

Jaké máš časy na 5 a 10 km a kam bys je ráda ještě srazila?

Pětku mám za 17:10,22. Desítku na silnici za 34:47. Tyhle časy byly ještě loni mým snem a najednou je mám. Tak to zas musím posunout no. (smích) Tak třeba 16:30 a 34:00?

Chceš se teď soustředit hlavně na běhy do vrchů? Co ultra a skyrunning, to tě neláká?

Příští sezónu už plánujeme, chci běžet víc závodů v zahraničí. Hlavně vrchy. Na jaře si možná zkusím půlmaraton. Ultra určitě ne, to mě neláká. S během to už nemá moc společnýho (smích). Ráda běhám rychle.

Kdy tě uvidíme na hladké půlce nebo celém maratónu?

Jde o to, co myslíš hladkou půlkou. Jestli půlmaraton, jak mi z kontextu dotazu vychází, tak ten asi na jaře. Jestli ale myslíš atletickou půlku, tj. 800m, tak to je taky jedním z mých malých snů. Tak třeba už příští rok na lize žen. A na klasický silniční maraton zatím vůbec nemyslím, dřív tahle vzdálenost padne asi v horách.

Jaké jsou plány na další rok a do budoucna?

Jelikož už pracuju, a mám skvělého zaměstnavatele, a taky nemusím vše podřizovat škole jako dřív, tak si myslím, že se více dostanu na závody v zahraničí. Takže pomýšlím na světový pohár v běhu do vrchu a jeden nějaký delší (tj. pro mě 30 km) závod v horách.

Sezónu rozdělujeme vždy na víc částí. Na jaře běháme silnici, přes léto v horách a na podzim se zas vracíme na silnici, a na kratší závody a krosy. Trochu netradičně bude MS v běhu do vrchu až v listopadu v Argentině. Tak asi i tam bych se chtěla nominovat.

Jedeš prý docela cukrfree a na závodě i málo piješ a jíš. Co tě k tomu “vedlo”?

Se ségrou jsme tak různě experimentovaly, jak přicházeli ty módní vlny, ale nyní již nějakou spešl dietu nemám. Jím hodně maso a pečenou zeleninu. Miluju indický jídlo a rýži. Nebojím se ani hranclí a hamburgrů. Přítel moc nemůže lepek, takže třeba pečivo nejíme vůbec, k snídani máme většinou rýžovou kaši s ovocem nebo tapioku. Taky miluju třeba čokoládu a dortíčky. Umím skvělý čokoládový suflé a brownies (smích).

Tvůj přítel je výborný běžec. Už mu na tréninku dáváš náskok?

Hehe, když začínal běhat, tak jsem byla lepší. Teď už dává náskok on mě. Během tří let na sobě tolik zapracoval a výkonnostně se posunul, že nikoho takového dalšího neznám. Hodně mě tím motivoval a vlastně to byl on, kdo mi řekl, že se můžu dostat do české špičky když budu chtít. Tak na tom teď pracuju (smích).

Nejlepší boty na silnici?

Adidas Boston.

Nejlepší boty do kopců?

Inov-8 X-Talon.

A co si obuješ, když jdete s Honzou na ples? (smích).

Jakej ples, to vůbec neznám. My jenom pracujeme, trénujeme, jíme a spíme…