I přesto že se v redakci nepovažujeme ani zdaleka za cyklistické profesionály, rádi testujeme věci co jsou jiné, netradiční a spousta i vrcholových sportovců, o nich v podstatě ani „nemá tušení“. I proto jsme si nechali pár měsíců zpět nastavit posed (více v našem prvním a druhém článku). A i po pár měsících si budeme stát za tím, že to byla jedna z nejlepších investic které jsme na svém kole (a pro svoje tělo) mohli udělat.
Proč ale nezjistit kde jsou naše limitace? Nejen v efektivitě šlapání, ale i okysličení svalů a toho jako noha a tělo pracuje.
Právě proto jsme se stavili u Roberta Kleinera v jeho obchodě SPEEDWEAPONRY, abychom otestovali, co dalšího se dá ještě zlepšit… A pojďme hned začít tím, že nám sám vysvětlí, o co se dnes „budeme vlastně snažit“
„Vyspělé wattmetry jsou doslova pojízdné laboratoře. Ale jak už to tak bývá, pochopit souvislosti tajemně znějících ale velmi užitečných metrik, sledujících doslova každou Vaši svalovou skupinu není vůbec triviální. Byla by škoda se alespoň nepokusit se v tom zorientovat. Proč?
Dá se z toho docela dobře profitovat, když už ten waťák vozíte. Kromě té nejznámější – tedy poměr záběru levou a pravou nohou (Left/Right, udávané v %), jsou to zejména Torque Effectiveness, tj. efektivita záběru obou nohou do pedálu a jak dále uvidíme i jejich spolupráce a také Pedaling Smoothness tedy čistota nebo „kruhovitost“ šlapání chcete-li.
Pro začátek bude stačit, že si představíme že ne všechna síla kterou se do pedálu opíráme je užitečná a žene kliku a tedy i náš stroj vpřed. Ti studovanější budou asi vědět, že pokud chcete točit klikou bez zbytečných ztrát, síla kterou do ní pomocí pedálu posíláte musí být v každém okamžiku na kliku kolmá. Všechno ostatní je neproduktivní zbytečné úsilí, které se v celé soustavě ztratí bez efektu. Tohle je asi jasné.“
Tak například Pedal Smoothness (kruhovitost šlapání, dále PS) nám ukazuje, jak rovnoměrně je záběr nohy rozložen podél jedné kompletní otáčky kliky. Konkrétní číslo zde znamená poměr průměrné a maximální hodnoty síly kterou se během jedné otáčky opíráme do pedálů. Počítá se zvlášť jak pro levou tak pravou nohu a pohybyje se typicky v rozmezí 10-40%. 100% je možné dosáhnout pouze pokud byste byli stroj a šlapali zcela rovnoměrně podél celé otáčky tedy opravdu “do kruhu”.
Pokud se naopak opřete do pedálu pouze na krátký okamžik, většinou se to děje v té nejvýhodnější poloze kdy na pedálu “stojíte” je PS okolo 10%. Cílem je zapojit do hry co nejvíce svalových skupin a tak šetřit nejvýkonnější sval – tedy 4-hlavý stehenní, který se následně odmění delší výdrží.
Výzkumy ukazují, že takto lze získat dalších 10-30W ve váš prospěch aniž by to významně poznal Váš kardiovaskulární systém. Jedná se zejména o schopnost zapojit také zadní stehenní svaly a hýžďové svaly (Gluteus Maximus).
Situace je ale ještě o něco složitější, neboť nejenže nejsme stroj a jednoduše neumíme šlapat do kruhu, my si dokonce bráníme účinné funkci nohy která jde do záběru tou druhou nohou, která se pohybuje na opačném konci kružnice. Jakkoliv to zní nepochopitelně, je to celkem jednoduché. Zkuste si na místě stoupnout do pedálů abyste měli kliky vodorovně a bude Vám jasné, že přední noha bude muset „přetlačit“ tu zadní abyste se mohli rozjet dopředu. No a tady je ten profit.
Ti nejlepší se totiž se svou „zadní“ nohou nepřetlačují, ona jim naopak pomáhá vytahovat pedál „nahoru“. Jakkoliv to zní triviálně, triviální to vůbec není. Proto abyste toho byli schopnní je třeba být na kole uvolněný a mít pevný střed těla (proto ho určitě trénujete). Pokud by to triviální bylo, měli by všichni hodnotu Torque Effectiveness (efektivita záběru do pedálů, dále TE) 100%.
Typická hodnota při zatížení se však pohybuje mezi 60-95% a ukazuje mám jak mnoho nám zadní noha brání záběru té přední. 60% znamená že vám vaše vlastní noha krade 40% síly záběru té přední. Hodnoty se liší jak s velikostí zatížení (se zatížením ekonomika šlapání většinou roste), tak se liší i levá versus pravá (dominantní noha překvapivě většinou brání více) dokonce je i celkem typické, že slabší noha se více zapojuje až při konkrétním zatížení. A to už není čas rozebírat co se děje při jízdě ze sedla. Není vyjímkou, že poměr Levá/Pravá se často vymění a nemusí to být vůbec tím že levá najednou zabírá více (viz. níže).
Souhlasím, je trošku frustrující tohle všechno na své pojízdné laboratoři za jízdy vidět, ale zvyknete si. A dá se s tím i něco dělat. Tedy pokud máte alespoň průměrné vlohy a oboustranné měření záběru, tj umíte měřit každou nohu zvlášť. Například pomocí oboustranných pedálů s wattmetrem (PowerTap P1 apod.), nebo máte obě kliky s wattmetrem (Stages LR). Nikoliv Quarq, SRM, Power2Max ani WattBike. Problém těchto “semi” oboustranných měřičů je ten, že neumí rozlišit pravou nebo levou nohu a tak počítají že přesně půlka záběru jde na konto pravé nohy, druhá půlka na konto levé. Jenomže pokud noha která není v záběru (ta zadní) začne té co v záběru je (ta přední) překážet, wattmetr pouze zahlásí že jedete nižší watty tou v záběru. Ale čim to je už neprozradí. Neboli hodnota TE je u „semi L/R měřičů“ nedostupná.
Ano, z toho také vyplývá, že semi oboustranný měřiče Vám nebudou měřit celkový výkon správně, pokud neumíte správně šlapat. Chcete důkaz?
Zkuste si na tomto měřiči zašlapat pouze jednou nohou. Ačkoliv šlapete pouze jednou, bude vám ukazovat nenulový poměr L/R.
Člověk dnes totiž může vyladit svůj organismus fyziologicky, ale může utrácet zbytečně (a většinou i utrácí) desítky procent tohoto pracně získaného fyziologického výkonu na zcela špatné biomechanice (např. levá noha brání pravé v záběru apod.)“
Takže co teď s tím? Nechme promluvit Roberta Kleinera, duchovního otce produktu biomechanické cyklo analýzy:
Je důležité si říct, že:
- Se jedná o službu/pracoviště která nejenom že v ČR, ale ani nikde zatím v tomto komplexu neexistuje a dává skvělé možnosti a prostor pro zlepšení v podstatě kohokoliv
- Zkoumá věci, které nikdo v tomto komplexu takto hluboce ještě nezkoumal, resp. zabývá se tím pouze několik pracovišť na světě řádově měsíce
- Jde o spojení a hluboké pochopení současných technologií a možností – tj. např. wattmetr/ Motion senzor / měřič SmO2 – což dává mnohem komplexnější obrázek o daném sportovci
- Biomechanická/wattová analýza šlapání a pohybu není předmětem zátěžové diagnostiky ani nastavování posedu, ale je jen logickým a velmi užitečným pokračováním
A jak to všechno vlastně probíhá?
K samotnému testování jsme použili několik technických hraček, které jsou na trhu dostupné. Konkrétně se jednalo o oxymetr, oboustranný wattmetr v pedálech Favero a také cyklistický počítač, na kterém to v podstatě „celé stojí“.
V jeho srdci najdete tříosý gyroskop a akcelerometr a několik snímačů pohybu, které poskytují okamžitá a především hloubková data o pohybu. Data ze senzorů jsou dále filtrována do algoritmů a vyjádřena v MPI hodnotách (Motion Performance Indicators). Vlastnit takovou věc tak v podstatě nic neznamená a je potřeba se pročíst datovými sety a udělat z nich ucelené závěry.
Spojil jsi několik věci dohromady a udělal z toho službu pro cyklisty. Wattmetry jsou běžně dostupná věc, Moxy je na trhu nějaký pátek ale moc lidí o ní neví, Leomo je naopak velká novinka. Proč spojení těchto tří věcí?
No to je dost jednoduché. Tyhle tři věci dohromady znamenají malou revoluci ve vědění kolem pohybu. Každá z nich sama o sobě je vlastně velká bomba ale když to dáš dohromady je to prostě pecka! Wattmetry samy o sobě existují řádově čtvrt století ale každý rok je kolem vyhodnocení a metodiky využití měřičů výkonu něco nového a kvalita informací tak roste. Naopak MOXY problematika je přes svou relativní kvalitu pořád na začátku, a LEOMO prakticky to samé. Ale to nám vůbec nebrání je použít pro revoluci v oboru. Tyhle věci mně osobně vždy lákaly, nerad kopíruju něčí styl, z toho už žádná revoluce vzniknout nemůže.
Pro koho bys Vaší službu doporučil? Je lepší už mít bike fitting, nebo to není nutné?
Určitě. Čím lépe na tom člověk se svou biomechanikou je, tím větší zábavu u nás bude mít! Je to trošku paradox protože tam kde všechny ostatní služby jako je zátěžová diagnostika nebo Bike fitting vlastně končí mi s radostí začínáme. Nemusíme se pak zabývat úplně bazálními problémy které jsme rádi když si někdo vyřeší u fitra případně v zátěžové laboratoři. Ale samozřejmě neodmítneme nikoho, jen ta cesta k optimu mu bude chvilku trvat.
Jak celé vyhodnocení probíhá a co pak jezdec může očekávat, že “se stane”?
Vyhodnocení je vlastně práce s čísly, grafy, znalostmi a místy i experiment: „Co se stane když“. Takže celé vyhodnocení má na starosti velmi kvalitní analytik, který chápe souvislosti a logicky umí doporučit řešení.
Ale to neznamená že bychom vše chtěli řešit svépomocí. Samozřejmě že základní věci zvládneme respektive můžeme nakousnout. Pozice na kole, nastavení kufrů na tretrách, optimální výška sedla, doporučení vzhledem k úpravě symetrie záběru, nebo jak eliminovat nežádoucí ztráty jak záběrové tak nezáběrové nohy.
Zároveň tímto ale otvíráme široké pole pro další navázané profesionály jako jsou fyzioterapeuti a další odborníci kteří mohou následně problémy jezdce řešit. Není nic jednoduššího než vzít naši závěrečnou zprávu do ruky a odebrat se ke svému oblíbenému fyzioterapeutovi, trenérovi, mentorovi, prostě k někomu kdo se může daným problémem do hloubky zabývaty a který by měl umět zjednat nápravu.
Leomo dělá to samé i pro běh. Plánujete toto testování dělat i pro běžce? Tedy spojení Moxy, Leoma a například běžeckého wattmetru Stryd?
Ano to je pravda první přednáška která cosi vykopla pro běžce ohledně motion senzorů Leomo byla teprve minulý týden. Takže opět jsme hodně čerstvý a těší nás například to že ohledně STRYDu už máme velmi solidní know-how a náskok.
Samotné LEOMO STRYD využívá jako etalon pro svoje metriky. Takže my právě v této chvíli budujeme metodiku jak uchopit běžeckou analytiku a biomechaniku, včetně objektivní wattové reality. Pokud k tomu má kdokoliv ze čtenářů co říct budeme, rádi ho uvítáme v týmu. Jsme rádi za každou pomocnou ruku, která má nějakou zkušenost s během a analytické myšlení.
V dalším pokračování tohoto článku si rozebereme samotné výsledky testování.
