Zabránit tvorbě laktátu při náročném tréninku nelze. Při vysoké zátěži, kdy tělo nemá dostatek kyslíku, se tato odpadní látka hromadí a způsobuje svalovou bolest, klesá pH v těle a rychle nastupuje únava. Laktát je sůl kyseliny mléčné a díky jeho tvorbě dochází ke změnám vnitřního prostředí organismu, tzv. zakyselení. To vnímáme jako pocit bolesti ve svalech. Laktát je následně příčinou ztráty svalové síly, snížení koordinace, pocitu ztuhlosti, zhoršení techniky atd.

V těle se vytváří laktát v malém množství neustále (tzv. klidový laktát). Hodnota tohoto laktátu se pohybuje od 0,5 do přibližně 1,5 mmol/l. Takto malé množství stačí organismus metabolizovat a celková hladina tak zůstává na přibližně stejné úrovni. Pokud se naše fyzická aktivita zvýší, pak vzniká větší množství laktátu (mezi 2-4 mmol/l) – v této hladině je vlastně trénink nejúčinnější (teoreticky se udává okolo 4 mmol/l)

Maximální hodnoty laktátu při zátěží mohou stoupnout až ke 25 mmol/l, u špičkových sportovců jsou naměřené hodnoty laktátu při maximální zátěži nižší. U špičkových sportovců nepřesáhnou třeba 4 mmol/l.

Trénovaný jedinec odbourává v klidu 0,5 mmol/l laktátu za minutu, netrénovaný jen 0,3 mmol/l za minutu. Méně trénovaný sportovec tak potřebuje pro odbourání laktátu více času.

Lze tvorbu laktátu nějak ovlivnit?

Jak už bylo zmíněno, tak trénovaní jedinci tvoří laktátu méně. Ale do jisté míry můžeme hladinu laktátu ovlivnit i naší stravou.

Hladina laktátu v krvi v těle ovlivňuje celkové pH organismu. To by se mělo za normálních podmínek pohybovat v rozmezí 7,36 – 7,44 (tudíž mírně zásadité). Samozřejmě, že můžeme ovlivnit nástup kyselosti a tím i únavy správně zvolenou stravou.

Jsou potraviny, které kyselé prostředí podporují, vytvářejí. Ale samozřejmě nás budou zajímat potraviny, které naopak s kyselostí bojují. Někteří sportovci využívají v případech překyselení dokonce jako suplementaci jedlou sodu, ale ta může navodit i mnoho nežádoucích následků, jako např. zvracení, nevolnost atd. Je rozhodně lepší řešit překyselení dlouhodobě a využívat zásadité potraviny dostatečně včas.

Pár příkladů zásaditých a kyselinotvorných potravin (pozor: kyselinotvorné není to samé jako kyselé!!!)

Příklady zásaditých potravin, kterým bychom měli dát přednost

• Kořenová a listová zelenina, brokolice, zelí, květák, růžičková kapusta,
• Česnek, cibule
• Ovoce: limetky, citrony, banány, jablka, …
• Limetky
• Rýže

Příklady potravin způsobujících kyselost (při překyselení nutné omezit či úplně vynechat)

•  
• Maso a masné výrobky
• Sladkosti, cukr, umělá sladidla
• Sycené a slazené nealko nápoje
• Produkty z bílé mouky
• Káva, černý čaj
• Alkohol
• Léky

Kromě zásadité stravy lze využít i vhodnou suplementaci 

Jednou z látek, která může snížit hladinu laktátu je inosin, který zvyšuje zásobování svalů kyslíkem. Dokonce se několik let uvažovalo i o jeho zařazení na dopingovou listinu. Nestalo se tak, protože je to přírodní látka, tělu vlastní a je pro náš organismus velice prospěšná.

Inosin má vliv na zlepšení zásobení červených krvinek kyslíkem. Červené krvinky jsou v přítomnosti inosinu více zásobovány kyslíkem, zvyšuje se využití v krevních vlásečnicích a v konečném důsledku se zvyšuje uvolňování kyslíku do okolních tkání. Zkrátka fyzickou námahu mnohem lépe udýcháte.

Pro vytrvalostní sporty je důležitý i jeho účinek na tvorbu laktátu. Inosin zlepšuje zásobování svalů kyslíkem a je okamžitým zdrojem energie.

Inosin tak výrazně zlepšuje sportovní výkony. Jeho účinek nastává velmi rychle po užití, obvykle po 30 minutách.