Honza Tománek si vyzkoušel si svůj první třídenní traitlon. Závod Ultra Czech 515 HALF dokončil jako absolutní vítěz, navíc s traťovým rekordem 9:55:20.
Dvojnásobný Mistr Světa v 70.3 Ironmanu a jeden z našich nejlepších handicapovaných sportovců Honza Tománek letos slaví jeden úspěch za druhým. Na začátku června si vylepšil svůj osobní rekord na 70.3 LABE ARÉNA na poloviční distanci (1,9 km plavání – 90 km cyklistika – 21,1 km běh) s časem 4:25:29 a dokázal posunout i neoficiální český rekord v kategorii handcycle. V srpnu pak s úspěchem debutoval na celé ironmanské trati a během minulého víkendu si navíc připsal na své konto absolutní vítězství na Ultra Czech 515 Half (5 km plavání –211 km cyklistika – 42,2 km).
Honzo, přes všechna omezení kvůli koronaviru jsi toho letos stihl poměrně hodně. Kolik závodů jsi vlastně letos absolvoval?
„Letošní rok je opravdu bláznivý od samého začátku. Většina závodů byla nejprve přesunuta, poté zrušena, ale v Čechách se naštěstí od května již trochu závodilo. Zatím jsem v letošní „rouškové“ sezóně absolvoval čtyři poloviční ironmany, jednoho celého a nyní polovičního ultramana, což na skutečně prořídlý závodní kalendář není špatné. Dále věřím v další starty v říjnu a listopadu, ale jaká bude situace je zatím ve hvězdách.“
Kolik závodů, které jsi plánoval, bylo letos zrušeno? A který z nich tě mrzí nejvíc? Narušilo ti to nějak plány ohledně kvalifikací na příští rok?
„V podstatě všechny původně plánované starty byly zrušeny. Nejprve padl jarní závodní program, kdy jsem měl v plánu Challenge Riccione a 70.3 Ironman Graz, poté i nominační závod na mistrovství světa v dlouhém triatlonu v Americe. Následně se zrušily i podzimní závody včetně mistrovstvích světa v Taupo a na Hawaii.
Na straně druhé mnoho závodů v Čechách improvizovaně vzniklo, za což jsem velmi rád a objevil jsem třeba i závody v Polsku, které mě překvapily opravdu vysokou profesionalitou a kvalitou. Samozřejmě mě mrzí všechny starty, které neproběhly, nejvíce asi ta Amerika a samotná mistrovství světa v dlouhém triatlonu. Co bude příští rok uvidíme, velmi špatně se nyní plánuje. Uvidíme, jaká bude situace na podzim a v zimě, což hodně napoví o možném průběhu příštího roku.“
Když se podíváš na svou letošní sezónu, byl poslední závod tím nejnáročnějším po fyzické stránce?
„Byl! Kombinace tří závodních dní a zvládnutí jednotlivých distancí (5 km plavání –211 km cyklistika – 42,2 km) z mého pohledu samo o sobě nejnáročnějším cílem nebylo, ironmana bych hodnotil jako náročnější počin. Ale Ultra Czech 515 HALF jsem pojal opravdu hodně závodně, a navíc hned od úvodu útočil na absolutní čas a vítězství bez dřívější zkušenosti s třídenním modelem závodění, což se nakonec proměnilo v extrémně náročný cíl.“
Počasí vyšlo ideálně, sluníčko, mírný vítr, teplota vody 22stupňů…nicméně poměrně mrazivá rána s minimální teplotou 3°C. Jak jsi to dával?
„Podmínky mi seděly, pouze kdyby ráno bylo tepleji, byl bych spokojenější. Pro první den byla klíčová teplota vody, protože když v 5stupních jdete do vody, je opravdu velký rozdíl, když má voda 22 nebo třeba 15. Navíc bylo skvělé, že jsem mohl plavat v bez-rukávovém neoprenu, ve kterém mám lepší cit pro vodu, a bylo mi teplo. Druhý den byl start 136 km dlouhé cyklistiky opravdu trošku mrazivý, ale brzy jsem se dostal do tempa a zahřál se. V závěrečném maratónu jsem už podmínky nevnímal a útočil na traťový rekord!“
Byl to tvůj první třídenní triatlon – bylo něco z čeho jsi měl obavy?
„Obavy ne, pouze respekt. Z tohoto pohledu je pro mě nejhorší plavání, protože jsem závislý na pomoci support týmu při vlezu a výlezu z vody. Zpravidla je vše bez problému, ale ten pocit závislosti mě trošku svazuje. Dále jsem byl samozřejmě zvědavý na to, jak se mi podaří zregenerovat do dalších závodní dní, ale zvládal jsem to dobře a upřímně jsem byl překvapený, že i brzké ranní vstávání mi s narůstající únavou nečinilo problém.“
Lišila se v něčem příprava na třídenní triatlon od tvého běžného tréninkového plánu?
„Vůbec. O tom že budu startovat jsem se rozhodl až 14 dní před startem, a to už není čas něco v zaběhlém tréninkovém rytmu měnit. Z pohledu celkové distance se to zas tak moc nelišilo od ironmana, ale ten závodní koncept byl jiný. Když nemáte předchozí zkušenost, je velmi problematické trénink ideálně naladit. Současně ale musím konstatovat, že stávající tréninkový model byl zcela adekvátní možná jen by stálo za to být v dějišti závodu o den dříve, více se naladit na prostředí a pracovat s vizualizací, ale nyní to neberu jako rozhodující faktor.“
Jaký byl cíl na závod? Věřil jsi, že budeš absolutní vítěz nebo byly ambice skromnější?
„Sen byl čas pod 10 hodin, absolutní vítězství bylo až druhořadé. Svou druhou ambici jsem nikomu nezmiňoval, ale vyhrát to celé jsem chtěl! No a podařilo se to! 😊 “
Jak to máš s promýšlením taktiky na závod? Držíš se vždy plánu, nebo taktiku řešíš až na trati podle toho, jak se to vyvíjí?
„Každý závod je jiný a také podmínky jsou vždy jiné. Samozřejmě mám dopředu připravený nějaký koncept, ale nevyplácí se na něm lpět, když cítíte, že někdy prostě nemáte ruce a nejede to, nebo fouká vítr apod.
Na ultramanovi jsem se podmínkám operativně přizpůsoboval zejména druhý den ve 136 km dlouhé cyklistice, kdy jsem se rozjížděl vzhledem k nízké teplotě volněji a tempo postupně stupňoval. Za teplejšího počasí bych jel v úvodu určitě rychleji, ale kdybych na původním plánu lpěl a neulevil bych si, pravděpodobně bych na to doplatil minimálně nataženými svaly horních končetin, což by negativně ovlivnilo závěrečný maratón.“
Kdy sis během těch tří dnů nejvíc sáhl na dno?
„V závěrečném maratónu. Věděl jsem, že pokud chci útočit na absolutní čas pod 10 hodin, musím maratón zvládnout pod 1:58 hodiny, což teoreticky nebyl vzhledem k tréninkovým hodnotám problém, ale nikdy jsem v závodě takové tempo nejel ani v poloviční distanci, protože podmínky nejsou vždy ideální.
Na běžecké formuli jsem rozjel vysoký rychlostní průměr okolo 23 km/h, což bylo momentálně na hranici mých fyzických a technických možností. Teprve po absolvování prvních 22 km jsem si dovolil podívat se na průběžný a čas možná začít trošku taktizovat. Prvních 10 km běhu jsem bojoval po cyklistickém programu předchozích dní s novým pohybovým stereotypem, ale později jsem se srovnal. Naopak posledních 10 km jsem pro změnu bojoval se žaludeční nevolností a již jsem nebyl schopen přijmou žádné tekutiny.“
Vícedenní závody jsou asi trochu odlišné od klasiky, kdy přijedeš, odzávodíš a jedeš domů. Je něco, co bys na příštím vícedenním závodě, naplánoval jinak?
„Určitě ano. Už bych nešel do poloviční distance. Chci jet celého ultramana, kde nebudu řešit při svém debutu čas a nebudu se tolik honit! Rozhodně by to v obou případech chtělo mít ubytování přímo na místě závodu, abych eliminoval zbytečné přejezdy autem ze závodu na ubytování a obráceně, což bezesporu bere energii a zkracuje to možnost efektivní regenerace.“
Jak dlouho se dáváš po tak náročném závodě do kupy, abys byl ready na další závod? A jak taková regenerace v tvém případě vypadá? Sauna, masáže, komprese….Máš nějaké vychytávky, tip, který bys mohl doporučit ostatním sportovcům?
„Záleží, jak se aktuálně cítím a jak vysoká je únava. Zpravidla následující 1-2 dny dávám absolutní volno a řeším „pouze“ manažerskou činnost, PR, tiskové zprávy a rozhovory s mediálními partnery apod., což je po závodě možná ještě náročnější než absolvování samotného závodu v roli sportovce. Tato činnost mě baví, ale někdy je toho opravdu hodně. Pocit akčnosti krátce po závodě vystřídá depresivní nálada, kdy se opět musím začít hýbat, abych stabilizoval své vnitřní prostředí. Na dobití baterek nejlépe pomůže izolace od okolí, vycházka do přírody a kvalitní gastronomický zážitek, který jsem po ultramanovi vlastně ještě nestihl! 😊“
V létě jsi u nás absolvoval Kurz (nejen) sportovní výživy, přestože jsi už zkušený sportovec, který už má výživu za roky závodění dost vyladěnou. Přineslo ti to něco nového?
„Jednoznačně ano. Více přemýšlím o načasování a skladbě jídla. Snažím se efektivně pracovat s navyšováním svalového glykogenu. Dále chci vychytat i navyšování jaterního glykogenu, ale všeho s mírou a postupností.“
V čem si myslíš, že u nás obecně mají sportovci ve výživě největší rezervy?
„Jsem přesvědčen, že je to právě načasování a skladba potravin. Většina sportovců trénuje své fyzické a technické dovednosti, někteří řeší i optimalizaci psychiky, ale naprosté minimum pracuje s výživou jinak než jen s „nutným“ palivem, které se při výkonu spálí. O významu glykemického indexu, tréninku metabolismu či zvyšování glykogenu nemá mnoho sportovců a bohužel ani trenérů ponětí.“
Vraťme se ještě k srpnovému závodu. První celý ironman byl tvůj hlavní cíl letošní sezóny… nicméně start byl nakonec tak trochu spontánní, ze dne na den. Na Ocean Lava Triathlon Polska ses původně registroval na poloviční distanci (1.9 km plavání – 90 km cyklistika – 21.1 km běh).
Zní to tak trochu šíleně, změnit ze dne na den plány přímo na celého ironmana. Navíc když jsi nikdy, ani v tréninku, neabsolvoval 42.2 km. Jak k tomu došlo?
„Přiznávám, zní to trošku šíleně a vlastně to trošku šílené bylo. Jedním z hlavních letošních cílů byla účast na celém ironmanovi (3.8 km plavání – 180 km cyklistika – 42.2 km běh), otázkou ale bylo kdy a kde to bude. Jak jsem zmiňoval v úvodu, tak mnoho závodů bylo zrušeno a aktuálně se další závody ruší. Uvědomil jsem si, že start na celé distanci v rámci Ocean Lava Triathlon Polska může být poslední možností jet letos celého ironmana, tak jsem se rozhodl nečekat a jít do toho po hlavě.
Podobně jako absolvování kultovního Vasaloppet v roce 2017, tak i Ocean Lava Triathlon Polska byly křest ohněm, ale když máte před sebou smysluplný cíl, je to tím největším a nejlepším hnacím motorem.“
Celý ironman, poloviční, vícedenní…na které závody se teď budeš nejvíc zaměřovat? Dá se říct, že teď máš nějakou „srdcovku“, které jsi propadl?
„Aktuálním cílem je závodit, což vzhledem k současné korona-situaci je samo o sobě smělý cíl! Určitě chci dále závodit na poloviční a celé ironmanské distanci, ale současně se netajím ambicemi o pokoření celého ultramana (10 km plavání – 421 km cyklistika – 84 km běh).“
Kam se letos ještě chystáš na závody?
„To je otázka, protože se trošku bojím, aby Ultra Czech 515 HALF pro mě nebyl tečkou za letošní sezónou. Rád bych ještě startoval na Ocean Lava Italy, Ocean Lava Malta a Ironman Cascais, ale možnosti cestování jsou nyní již značně omezené. Přestože jsem optimista, tak nevidím závěr letošního roku na sportovním poli v jasných obrysech, zkrátka uvidíme. Mimo zajištění závodů samotných pomalinku začínám pracovat i na finančním zajištění dalšího roku, tak ať či tak, nudit se nebudu! 😊“
Držíme palce, ať se Ti dál daří!
Více informací o Honzovi Tománkovi:
www.facebook.com/paramaniak
www.honzatomanek.com
