určitě si dejte nějaký z minulých rozhovorů, co jsme s Honzou dělali.
Hned na úvod velká gratulace k 11.místu Filipa Tlamky na juniorském MS. Jsi jako trenér spokojený nebo tam byly ještě nějaké nedostatky? A velmi dobrý závod zajela v Abu Dhabi i Romana Gajdošová.
Děkuju! Filip zajel super závod a svůj letošní nejlepší výkon předvedl právě na MS. Tak by to mělo být. Za samotný závod v Quarteiře mu nemám absolutně co vytknout. Trochu rezerva byla v přípravě, kdy po MČR ve Varech zrušili původní MS na Bermudách. Zařadili jsme volno po sezóně a po 10 dnech přišla zpráva o přesunu MS do Quarteiry. Na druhou stranu sezóna s vrcholem až v listopadu je fakt dlouhá, takže to volno mu určitě i prospělo a nebyl vystřílený.
I Romča podala v AD super výkon a nebýt horšího plavání, tak to nemělo chybu. Poslední 2 závody šla hodně nahoru a je to velký příslib do příští sezóny. I to nejspíš přispělo k tomu, že se od ledna může připravovat s německou repre.
Musel jsi Filipa přemlouvat zpět do tréninku?
Mám štěstí, že netrénuju nikoho, koho bych do tréninku musel přemlouvat. Nebylo to jednoduché se dostat rychle zpět do formy, ale MS je dostatečná motivace. Navíc to pro něj byl poslední start v juniorské kategorii a o to větší výzva.
Trénoval Filip spíš s tebou nebo Romanou nebo jste jeli všichni sólo?
Plavecké tréninky máme hromadně a vede je Kuba Kočař. Jsem si jistý, že takové podmínky na bazéně jaké mají triatlonisté v Brně, nemá nikdo v republice.
U běžeckých a cyklistických tréninků je to jak kdy. Třeba Filip se mnou odtrénoval téměř komplet víc jak 14 dní ve výšce v Livignu a Mořici. U těch volnějších tréninku se to dá spojit. Jakmile se jde kvalita, tak to má každý ušité na svou výkonnost. Raději jim ten běžecký trénink odtáhnu na kole nebo cyklistický na motorce.
Hned další otázka je tedy to hlavní, proč tě vlastně dnes zpovídám. Cítíš se víc jako závodník nebo trenér? Nebo snad televizní komentátor? (smích)
Komentátor rozhodně ne. Ty 3 závody během OH byly zajímavé, bavilo mě to, ale zatím tudy má cesta nevede. Podle tvé první otázky na výsledky Filipa a Romany a ne moje, ti je to nejspíš jasné (smích). Jednoduše, letos jsem měl daleko větší radost z výsledků svých svěřenců než z těch svých. A bylo fuk jestli zajeli na MS nebo na Štěpánském běhu. Sice jsem splnil podmínky pro zařazení do reprezentačního týmu, ale repre závody už se mě týkat nebudou. Triatlon mě pořád baví, trénovat jsem úplně nepřestal, ale závody už si užiju maximálně tak někde tady okolo komína.
Mělo na tvé rozhodnutí vliv zranění achilovky v loňském roce?
Určitě jo. Nebyl jsem zvyklý na takový výpadek a štvalo mě to dost. Ale hlavní důvod už jsem řekl. Třeba při pohárovém závodě v Brně jsem měl daleko větší radost z jasného vítězství Romči a 3.místa Filipa, než ze svého 2.místa. V té chvíli nebylo co řešit.
S tou achilovkou bych rád poděkoval rehabilitačnímu oddělení Olympu, kteří se o mě starali fakt vzorně. Karolíně Velebové, která mi jako jediný doktor dokázala říct co je špatně a co s tím a taky firmě CEP. Jejich ponožky s podporou achilovky a kompresní program mohu doporučit na 100%.
Takže teď založíš nějaký velký tým nebo tréninkovou skupinu?
Nene, nic takového. Nadále zůstávám členem brněnského triatlonového týmu pod Michalem Kočařem. Ale jsem domluvený se svazem, že pomůžu reprezentaci s logistikou a pořád budu trénovat pár lidí individuálně. Sekat měsíčně 30 tréninkových plánů není můj styl.
Máš ve skupině víc eliťáků nebo hobíků? Jak si vybíráš svěřence, co musí splňovat a přibíráš ještě vůbec lidi?
Zastoupení je více méně vyrovnané. Já si nikoho nevybírám ve smyslu, že bych někoho oslovoval. Triatlon je malý sport, všichni znají všechny a přetahování nedělá dobrotu. S lidma kteří mají zájem o spolupráci si sednu, pokecáme a pokud najdem společnou řeč, tak není důvod nespolupracovat. Žádná pevná kritéria ani počet lidí nemám. Prostě si musíme vzájemně sednout.
Všichni vidí, že triatlonová reprezentace výsledkově hodně upadla. V čem vidíš problém, jde o peníze?
S těma penězma je to jak slepice a vejce. Co bylo dřív? Takže nejdřív sehnat peníze a pak příjdou výsledky nebo nejdřív udělat výsledky a pak příjdou peníze? Není to jednoduché, ale já osobně v penězích hlavní problém nevidím. Nejsou kvalitní trenéři.
Jak nejsou trenéři? Vždyť je tolik tréninkových skupin. Jen v Praze je výběr opravdu hodně široký.
Abych to upřesnil, já mluvil o výkonnostním sportu. Tomu se zas tak moc lidí nevěnuje. A sice jsem říkal, že v penězích problém nevidím, ale i ti trenéři s tím souvisí. Mnohem lepší bussines je napsat plán 20 lidem na dálku, než se starat o 5 dorostenců/juniorů/eliťáků, kde je ta častá fyzická přítomnost trenéra nezbytná.
Takže víc trenéru co se bude věnovat mladým a trochu peněz a bude dobře?
Víc kvalitních a vzdělaných (vzdělaný možná není to úplně správné slovo, ale jiné mě teď nenapadá) trenérů, kteří budou aspoň trochu zaplaceni a výsledky přijdou.
Co ty a pozice repre trénera?
Nemám na to školy (smích). Ale myslím, že důležitější jsou ti osobní trenéři, kteří svěřence vidí denně na tréninku, mačkají stopky, tvoří plány a zodpovídají za přípravu 11 měsíců v roce. Ne repre trenér, který ty lidí vidí v součtu měsíc v roce a je to spíš takový koordinátor.
Hypoteticky kdybys byl reprezentační trenér, koho ve světovém triatlonu bys bral za největší motivaci/příklad/inspiraci?
Vím, že teď všichni mluví jen o Norech, ale mně se hodně líbí francouzský systém.
Proč zrovna ten?
U nich v tom vidím opravdu systém se širokým záběrem. Není to o tom, že se jim někde objeví jeden dva talenti jednou za 5-10let. Oni patří mezi špičku dlouhodobě a nepřetržitě. Mají 3 lidi v top10 ITU žebříčku, 8 lidí ve stovce. A každý rok se jim objevují mladí, kteří jsou schopni závodit top level. Jasně, součástí toho systému je i francouzská liga, která je minimálně posledních 10 let nejsilnější ligou ve světě. A liga stojí na klubech, které jsou velmi dobře zabezpečené od státu.
Blummenfelt tě tedy nebere?
To zas ne. Letos byl jednoznačný vládce. Vyšlo mu úplně všechno. Na něm jde krásně vidět, že zkratky ve sportu nikam nevedou. 10 let tvrdé práce. Škoda, že byl Vincent Louis před OH zraněný. S jeho běžeckou formou z roku 2020, by to měl Kristian těžké. Vincent je v mých očích bez slabiny, něco jako Alistair v období Londýna/Ria. Kristian má pořád ještě rezervu v plavání. Ale to je kdyby, zlato z Tokia má Norsko.
Kouzelná rybka a jedno přání. Co bys hned v triatlonu změnil?
Zakázal bych v krátkém triatlonu hrazdy. To co se dneska vozí, nemá s bezpečností nic společného. A v dlouhém bych se rybky zeptal, jak vyřešit drafting.
Takže abych shrnul to naše povídání. Končíš se závoděním na reprezentační úrovni, triatlonovému svazu budeš pomáhat s logistikou, dál trénuješ malou skupinku jak eliťáků tak hobíku, vzhlížíš k francouzskému systému výchovy triatlonistů, chtěl bys hodně vzdělaných trenérů a můžu se k tobě přihlásit na trénink.
Jo to celkem sedí a když dáš tohle shrnutí na začátek, tak lidi ani nemusí číst článek (velký smích).
