Tomáš Bystřický je trenér, biatlonista, reprezentant České republiky v letním biatlonu, horských bězích a SkyRunningu, vítěz na MS v letním biatlonu a účastník Mistrovství Evropy 2015 a světa 2016 ve SkyMaratonu. Člen Rock Point týmu a ambasador značky Dynafit s vítězstvím Pražské stovky 2014, Horských výzev 2014 a 2016 na kontě, účastník Gore-Tex Transalpine Runu 2014. Tomáš je navíc také skialpinista. Právě kvůli tomu poslednímu jsme s ním udělali rozhovor…!
Jak to máš Tomáši teď aktuálně se závoděním? Zajímá nás teď samozřejmě tvoje ultra…
Popravdě celkem mizerně, poslední rok mi dost komplikuje zdraví nebo jiné problémy. Sotva jsem se začal trochu hýbat po jednom úrazu, přišel další. Evidentně jsem tak dlouho chodil se džbánem pro vodu… Momentálně mám kotník v sádře, takže neumím říct, kdy do toho zase naskočím. Loni jsem stihnul jen jeden větší závod, doběhl jsem 11. na GGUT 50 km, protože červenec a srpen byly jediné měsíce, kdy jsem v kuse sportoval, ani se tomu nedá říct trénoval. Předtím jsem zaběhl ještě jeden menší půlmaraton v Českém středohoří a na konci léta se mi povedlo obhájit prvenství na malém triatlonu v Plzni.
Jak ses ke skialpům dostal?
Krátce po tom, co jsem před hodně lety objevil Kiliana (Jorneta), který o sobě tvrdí, že je spíš skialpinista, než běžec. Od té doby jsem se o skialpy začal zajímat jako o sportovní disciplínu a tréninkový prostředek, před tím jsem je vnímal spíš jako turistiku. Zjistil jsem, že většina předních horských běžců v zimě závodí, takže jsem se po tom začal pídit taky a když jsem se dostal do Dynafitu, nebylo cesty zpátky (smích).
Co všechno je k tomu potřeba? Je to nákladný sport?
Klasické sjezdové lyže, vázání a boty nejsou se skitouringem kompatibilní, takže to musí být přímo skialpové vybavení. Napoprvé doporučuji zajít do půjčovny a vyrazit, po první zkušenosti pak budete vědět jakým směrem a v jaké kategorii budete vybavení vybírat. Téměř nutná je přilba a batoh na oblečení pro sjezd. Vyrazit na kopec se dá v podstatě v zimním běžeckém oblečení, jen to chce něco navíc na sjezd do batohu.
Doufám, že žádný tuleň kvůli tomu odejít nemusel, viď? (smích).
Doufám, že žádný tuleň kvůli tomu odejít nemusel, viď? (smích).To už je samozřejmě dávná minulost, my teď naopak přispíváme na záchranu tuleňů Saimaa ve Finsku.
Kde se dají skialpy v Čechách provozovat?
To se dá ve všech našich horách, jde jen o to, jakým způsobem to berete. Pokud jako prostředek ke snadnému a svobodnému dosažení vrcholu, rozhledny, občerstvovny, tak se dá vyrazit kdekoliv. Pokud chci větší porci stoupání, užít si sjezd nebo potrénovat, už se musím rozhlédnout, co který náš kopec nabízí. Z tohoto pohledu jsou určitě lepší Krkonoše, Jeseníky a Beskydy než Jizerky. Já mám prochozenou spíš západní polovinu republiky, takže Klínovec a Bouřňák v Krušných, nebo Velký Javor na Šumavě. Super je i Králický sněžník. „Vyjít na kopec” ale můžete všude.
Je potřeba nějaká speciální sportovní průprava?
Ani ne tak sportovní jako spíš technická, když Vám někdo ukáže jak zacházet s vázáním a pásy, můžete si výrazně zkrátit cestu k super zážitku. Samozřejmě to není nic složitého, ale je potřeba dát si na pár věcí pozor. Když se vydáte na lyžích do kopce, předpokládá se, že už jste na nich jeli i z kopce. Ovládání sjezdových lyží je tedy jediná potřebná sportovní příprava. Nahoru už můžete jít, jak rychle chcete.
K čemu všemu nám skialpy mohou pomoci v zimní sportovní přípravě?
Je to kvalitní silový trénink, opět podle toho jak to člověk pojme. Když šlapu metry, chodím opakovaně kratší kopce a to se pak stehna nezastaví, pásy strhnu rychle, takže z dynamického výstupu přepnou nohy do spíš statického napětí ve sjezdu. Cestou dolů tedy můžou pěkně těžknout a vypínat, jako to známe z běhání. To je varianta intenzivního tréninku, tou druhou, asi vyhledávanější, je dlouhý aerobní trénink, který se nejde v takovém tempu a zpravidla do mírnějšího kopce. Pak je to super vytrvalostní příprava a vzhledem k různým podmínkám na horách a rychle se měnícímu počasí to může být i trénink odolnosti.
Mohu se naučit všechno sám, nebo potřebuji na začátek trenéra?
Nemusí to být nutně trenér, ale člověk, který už má „něco nachozeno” a umí přečíst terén, Vám to může opět výrazně usnadnit. Nejlepší ponaučení je sice z toho, co si sám člověk zažije, ale někdy nemusí být přímá stopa k vrcholu ideální a můžete se tak vyhnout spíš úsměvným situacím než zjistíte, že tudy ne.
Je to nebezpečný sport?
Tak asi jako každý, který se provozuje v horách, je tak nebezpečný, jak velkému riziku se vystavujeme. V Česku asi vyloženě ne, pokud tedy nepůjdeme na první túru do Obřího dolu v Krkonoších, ale třeba já jsem si zlomil lopatku na široké upravené cestě . Takže je to o přístupu.
Je potřeba jít na túry vždycky ve více lidech? Nebo stačí ve dvou?
Pokud budete trénovat u sjezdovky tak to asi nutné není, ale kamkoliv do lesa už je nutné vyrazit s parťákem. Dneska se sice téměř všude dovoláte pomoci mobilem, ale nemusíte být schopni, proto vždy alespoň ve dvou! Túry v Alpách a obecně vysokých horách už mají svoje pravidla, měl by je vést zkušený skialpinista, ideálně horský vůdce. Každý nese vlastní lavinovou výbavu a celá skupina musí postupovat přesně podle pokynů vůdce. Já takových na kontě ale zatím moc nemám.
Potřebuji umět lyžovat, nebo stačí jen „mít fyzičku”?
Je to rozhodně lepší, moje „umění” bylo hodně zaprášené, když jsem poprvé šel nahoru, ale je to lepší než nic. Už se mi ale také stalo, že jsem vzal někoho s sebou a před sjezdem se ukázalo, že je to jeho poprvé i dolů, to se pak dějí věci.
Organizuješ už několikátým rokem závod Noc tuleních pásů. O jakou akci se jedná?
Já ho určitě sám neorganizuji, jen pomáhám Jirkovi a jeho týmu, na kterém je těžiště práce. Můj díl je v komunikaci, tedy sponzoři, stránky, fb, logo, barvy, grafika, čelenky, fotky, medaile a tak. Dělám tedy jen obal k tomu krásnému jádru, které vytvořili a baví mě to, protože NTP je unikátní
akce. Letošní vyprodaný ročník to jen podtrhnul.
Jak se letošní ročník povedl?
Podle dosavadních ohlasů povedl a to hodně . Kapacita 400 účastníků byla vyprodána ani ne za dva dny. Takový počet ani zájem u nás zkrátka nemá obdoby. Aby to ale nebyly jen superlativy, jsme si vědomi slabých míst, ať už před závodem, tak v průběhu samotného večera. Poslední dva ročníky jsou úplně jiné, než předchozích 10. Běží se na nové trase a v novém formátu. Tím pádem ještě stále hledáme to nejlepší řešení. Letos se startovalo ve vlnách, což bude v tomto počtu lidí (pokud ho nesnížíme) nejlepší řešení, jen nasazení do těch vln bude třeba vyladit.
Co je na tomto závodu specifické? Je jediný svého druhu v ČR?
Byl první, který se začal chodit ve dvojicích a po tmě. Specifická je především trasa, jak náročností, tak charakterem. Je dostatečně těžká pro závoďáky na poctivý trénink i slušnou výzvou pro ty na širších lyžích, takže se potkává špička se začátečníky. Trasa navíc není výrazně závislá na podmínkách, protože na výstup se toho sněhu zas tolik nepotřebuje a všechny sjezdy jsou po sjezdovkách, které bývají vysněžené jako první. My ho bereme spíš jako skitouringové setkání, NTP už není součástí Českého poháru a je otevřená všem. Ceny pro vítěze jsou jen poctivé medaile, všechny hodnotné ceny směřují do tomboly. Máme tam díky partnerům půjčovnu vybavení, dík pořadatelskému týmu i skvělou atmosféru, no a to, že se řada účastníků už předem nemůže dočkat večerní kapely, je jenom třešnička.
Jaké stránky bychom měli sledovat, když by nás sport začal zajímat?
Jeden jediný server asi nelze doporučit, co se týká termínovky akcí, tak jednotná bohužel není. Takže jako zdroj technických informací tulenipasy.cz a skitourguru.com, ohledně závodů pak extremnízavody.cz a pak googlit jednotlivé akce.
Věnuje se tomuto sportu dost lidí, nebo boom teprve začíná?
Já se na chlupatých lyžích pohybují třetí rok a přijde mi, že počet zájemců a nadšenců roste přímo exponenciálně. Ať jsou to moji vrstevníci, nebo výrazně starší, sportovci co hledají novou aktivitu nebo lidi z kanceláře, každý kdo si to vyzkouší, se vrátí. Pracujeme na tom, aby se rozšířila síť půjčoven a testcenter, většina z nich navíc pořádá testovací eventy přímo na kopci, takže cesta k první zkušenosti se pro zájemce výrazně zkracuje.
Pak je na Vás jestli si vybavení budete jen občas půjčovat, nebo pořídíte vlastní. Tak jako tak se stanete nezávislí, alespoň na chvíli, můžete vyrazit v podstatě, kam chcete, na co si troufnete. Kde je sníh, tam jedu, ten kopec si vyšlápnu a s nikým se nemačkám. Lidí začala chodit spousta a určitě to ještě poroste. Letos by NTP chtělo běžet asi tak dvojnásobek účastníků, kdyby byl prostor.
