„Uvěř ve vítězství a vítězství uvěří v tebe.“ Paolo Coelho

Jména trenérů těch nejlepších atletů se často neobjevují v titulcích zpráv, ale bez nich se špičkoví sportovci na vrchol nedostanou. Za zlatými medailemi, nároďáky a mistrovskými tituly se skrývají ti, kteří postávají vedle dráhy se stopkami v rukou, kteří inspirují a povzbuzují.

Sestavují tréninkové plány, vymýšlí závodní strategii, učí, jak se vypořádat s prohrou či zraněním. Odhalují ponaučení z chyb, pomáhají posunout se dál k lepším výsledkům a motivují.

Jaké rady vlastně slýchají od svých trenérů elitní sportovci? Jak překonat strach a podat nejlepší výkon?

Ryan Hall

„Když jsem vyrůstal, můj táta mi vždycky před závodem říkal: „Jestli to není zábava, pak to nestojí za to, abys to dělal.“ Byl jsem zvyklý si na sebe nakládat hrozně moc, před závody i tréninky jsem byl pod neuvěřitelným tlakem, takže jsem si běhání vůbec neužíval. Tahle tátova věta mi zněla v uších na startech olympiád a vlastně je to poslední věc, na kterou myslím před startem. Musím si připomínat, že se nemám brát tak váženě.

„Běhání je konec konců jen sport a to hlavní ve sportu by mělo být, aby nás to bavilo.“

„Nejlepší radu, kterou pak mám od svého bývalého trenéra Renato Canovy, je to, že tréninkový program by se měl podřídit atletovi, ne atlet programu. To je zásadní, protože hrozně moc běžců se striktně drží tréninkového plánu a pokud se od něj jen trochu odkloní, tak mají pocit selhání, ale ve skutečnosti by se tréninkový plán měl neustále přizpůsobovat každodenním potřebám běžce a jeho kondici.“

Meb Keflezighi

(maraton)

„Bob Larsen, můj trenér, který mě trénoval skoro 19 let, říkal:

„Nevíš, co je před tebou, ale snaž se dělat průběžně správné věci a postupovat pomalu. Nepospíchej, nic se nestane přes noc.“

K vítězství a rekordu se dostanete tím, že nepodceníte detaily a vydržíte ty správné věci dělat průběžně, celodenně a dlouhodobě. Pak se budete zlepšovat a posouvat ke svému cíli.“

Renee Metivier Baillie

(maraton)

„Mark Wetmore, můj trenér na univerzitě, mi radil dát vždy na své smysly, ne na data ze sporttesterů a GPS hodinek. Lidé zapomínají věnovat pozornost svému tělu. Nechají se vláčet čísly z nejrůznějších technických pomůcek, ale zapomínají na ten nejdůležitější feedback – na to, jak se jim dýchá, jak se dokáží uvolnit, zda jim vyhovuje délka kroku….

Pokud se naučíte přečíst to, co vám tělo říká, budete více přítomní a váš běh se stane přirozený. V ten moment dokážete běhání nastavit přesně na tu správnou laťku, kdy trénujete dostatečně tvrdě, ale ne příliš, abyste se přetrénovali. Tam pak přicházejí ty nejlepší výkony. Nevědomky jsem si v mnoha závodech uškodila tím, že jsem se soustředila a stresovala časem a tempem.

Nejlepší závody byly vždy ty, kdy se mi podařilo zůstat uvolněná, přítomná a kdy jsem se řídila tím, co mi říkalo tělo a co napovídaly mé smysly.“

Lauren Fleshman

(5000m)

„Trenér Mark Rowland říká:

„Závod bolí. Buď připravená na to, že bolí. Netrénuješ, aby to nebolelo. Trénuješ, abys tu bolest dokázala snášet.“ “

Kara Goucher

(maraton)

„Trenér Mark Wetmore mi vždy před závody říkal:

„Chovej se jako pirát. Piráti nikdy nevypadali vystrašeně, i když možná strach měli. Nikdy ale nedali svůj strach najevo, jen byli připraveni udělat svou práci.“

Vždycky jsem byla před závody hrozně nervózní, ale snažila jsem se „chovat jako pirát“, neukázat svůj strach a zůstat soustředěná. Myslet na to, že s největší pravděpodobností jsou nervózní všichni a že strach je jen emoce, která se dá ovlivnit. Proto se snažím chovat sebevědomě, už proto, abych svým soupeřům nedala žádnou výhodu. “

Marián Jelínek – bývalý trenér Jaromíra Jágra

„Emoce je úžasný pomocník, ale proradný pán. Nepatřím k lidem, kteří se snaží emoce zklidnit či ztlumit. Snažím se učit lidi využít emoce, přesměrovávat je a spíš zvyšovat. Tím se podle mého názoru dá zvýšit i výkon.

Rozlišuji dva strachy, jeden je intuitivní, tedy ten, který se aktivován ve chvíli, kdy je např. ohrožen náš život. Mě ale zajímá strach racionální, který spojuje úspěšné lidi. S tímto strachem je potřeba se skamarádit, dokáže nás totiž nabít.

Není třeba se strachem bojovat, ale změnit polaritu strachu, transformovat ho. Brát strach jako možnost růstu. Je to náš kamarád, který říká, že konečně o něco jde.

Snažím se naučit své svěřence to, aby se na jakoukoli situaci dívali z pozice výzvy a ne hrozby, z pozice toho, co mohou získat, nikoli ztratit.

Je důležité vytvořit si pozitivní představy, co to pro mne bude znamenat, když vyhraji.
Když změním hrozby ve výzvy, tak se postupně naučím vyhledávat krizové situace.
Nejde tedy jen o to, zda se strachem bojuji, nebo se s ním skamarádím, ale o cílenou ochotu jít mu naproti, chtít se bát, vítat ho jako pomocníka!“

Na závěr nezbývá, než dodat slova Billa Bowermana:

„Vítězství je , když jste předvedli to nejlepší, co ve vás je. Pokud jste udělali maximum, zvítězili jste.“

Někdo má výmluvy, naši studenti mají výsledky

Přestaňte se ptát ostatních: „Tak co mám vlastně jíst?“ Naučte se sestavit si jídelníček na míru. 

CERTIFIKOVANÝ KURZ (NEJEN) SPORTOVNÍ VÝŽIVY

Více informací naleznete zde: KURZ (NEJEN) SPORTOVNÍ VÝŽIVY