Dlouho to na žádný velký talent nevypadalo – z mládežnických a juniorských republikových šampionátů má Petr Pechek pouze jedinou medaili! V kategorii dospělých se ale postupně propracoval do absolutní domácí elity, a hlavně v ní vydržel až dodnes, přestože většina jeho vrstevníků už dávno s vrcholovým běháním skončila. Navíc si stále hledá nové výzvy: Už tuto sobotu se například postaví na start své první stovky. Přidá ke svým pěti titulům Mistra ČR v maratonu i první ultramaratonský?
Baví tě ještě běhání? (smích)
Určitě. Pořád se tam dají najít nové věci a zážitky. A nechci jen pořád sedět doma.
Jak vypadá tvůj denní program a jak do něj běh dostaneš?
Záleží, jak kdy. V pondělí a ve středu chodím po práci na tréninky s Kerteamem, v ostatní všední dny chodím běhat ráno, když odvedu syna do školy, a teprve pak jdu do práce. Večer se věnuju rodině. O víkendech buď jedu na závody, nebo dám si dlouhý běh, někdy jdeme s dětmi na výlet.
Uvidíme tě letos opět na pražském maratonu? A jaké máš na něm cíle?
Jsem přihlášený, ale teď o víkendu se chystám na MČR na 100 km, takže záleží na tom, jak se mi povede zregenerovat. Pokud maraton poběžím, rád bych opět získal medaili z mistrovství republiky, ale uvidíme – vůbec nevím, jaká bude letos konkurence a jak na tom ostatní jsou.
Jak tě vlastně napadlo, že si letos zaběhneš MČR v běhu na 100 km? Měl jsi to v hlavě už déle?
Chtěl jsem zkusit něco nového. Na kratších tratích se už asi nezlepším, ale tady bych ve svém věku ještě něco slušného zaběhnout mohl. Už vloni jsem běžel ME na 50 km a celkem se mi to povedlo – dostal jsem se pod tři hodiny, běžel jsem 2:57, což stačilo na 11. místo.
Máš na stovce nějaké konkrétní cíle?
Rád bych to běžel pod sedm hodin. Ale hlavně to chci přežít. (smích)
Jak podle tebe souvisí výkonnost na maratonu se 100 km závodem?
Určitě tam souvislost je. Na obě trati je potřeba dobrý vytrvalostní základ. Na maraton je určitě potřeba naběhat víc rychlejšího tempa a liší se z pohledu metabolického krytí – přeci jen se běží poměrně vysoko nad aerobním prahem. Ale když chceš na stovce slušný čas, bez rychlosti se také neobejdeš.
Uzpůsobil jsi nějak trénink?
O víkendech jsem běhal delší běhy než v přípravě na maraton, jinak byl trénink prakticky stejný. Ale několik běhů přes 50 km jsem v loni zařadil i v přípravě na maraton.
Vyžaduje takový závod více času na trénink třeba oproti maratonu?
Vyžaduje, hlavně ty víkendové dlouhé běhy. Přes týden bohužel nebylo na navyšování kilometráže dost času.
Připravuješ se i na tuto výzvu pod vedením trenéra Kervicera?
Speciální plán mi už pár let nepíše, trénink si převážně řeším sám, některé důležité věci s ním ale konzultuju.
Vyžaduje příprava na stovku v tvém případě něco jiného i mimo trénink?
Asi by to chtělo víc regenerace, ale to moc nestíhám. Možná o trochu víc spím – ve dnech, kdy pracuju z domova, si občas zdřímnu i po obědě.
Bude sobotní stovka jen jednorázová akce nebo tě v budoucnu uvidíme na dalších nadmaratonských vzdálenostech?
To se uvidí – podle toho, jak to v sobotu dopadne. Ale třeba běhy na určený čas, tj. 12hodinovka nebo 24hodinovka, to mě moc neláká.
Máš letos ještě nějaké další zajímavé plány, například horské maratony nebo běhy do vrchu, na kterých tě pravidelně vídáme?
Zatím vůbec nevím. Kvalifikace na MS v běhu do vrchu se běží tři týdny po stovce, to se asi dohromady nedám. Navíc je to jen 22 km, to je na mě moc rychlé, takže moc šancí nemám. Určitě ale budu objíždět malé závody, ty mám rád a běhám jich docela hodně. Můj oblíbený seriál jsou Běhy do kopců v Praze a okolí.
Co říkáš na všechny ty vytrvalecké rekordy, které se v posledních několika letech neskutečně posunuly?
Jo, pěkně se na to kouká. Otázka je, čím je to způsobeno, jakou roli v tom třeba hrají boty nebo metody tréninku.
Kam až to půjde?
Těžko říct, ale třeba maraton pod dvě hodiny v regulérním závodě určitě brzy někdo dá.
Změnilo se nějak masové běhání v posledních letech?
Určitě běhá víc lidí než třeba před deseti lety, ale myslím, že ten největší boom už máme za sebou.
V posledních letech se roztrhl ve světě pytel s novými technologiemi. Víme, že v tom jsi spíše konzervativní, ale zeptáme se na tvé názory. Co karbony?
Ty určitě pomáhají. Hlavně v tom, že šetří nohy, tolik v nich nebolí, takže to pomůže udržet nastavené tempo po celý závod.
Běžecký wattmetr?
Ten nepoužívám, trénuji podle pocitů. Při tréninku ani moc nesleduji tepovou frekvenci.
HRV (variabilita srdeční frekvence)?
Kdysi jsem testoval systém mySasy, ale nepřišlo mi, že by to pro mě bylo moc přínosné. Skoro pořád mi to totiž ukazovalo vysokou připravenost k tréninku, dokonce i den po maratonu! Opak mi to ukázalo pouze jednou – když jsem byl večer před tím v hospodě a měl trochu kocovinu.
Jedlá soda? (smích)
Před tréninkem nebo před závodem jí nepoužívám. Jenom na pečení. (smích)
Víme, že jsi testoval různé zajímavé doplňky stravy. Je mezi nimi něco, co tě zaujalo?
Zase tolik jsem toho nezkoušel. Dřív jsem užíval maximálně céčko, a když na mě něco lezlo, vzal jsem si echinaceu. V posledních letech ale beru pravidelně doplňky stravy, které fungují na principu epigenetiky – konkrétně řadu Epigemic. Moje žena Blanka se tím hodně zabývá a vymýšlí mi různé kombinace.
A funguje ti to?
Podle mě to funguje. Dobré zkušenosti mám třeba s extraktem z granátového jablka, který podporuje tvorbu testosteronu. To je v mém věku docela potřeba. Hlavně když jsem ho bral poprvé, bylo to opravdu znát. Určitě je to dobré i na podporu regenerace, řada z těch věcí je hodně protizánětlivá, třeba kurkumin nebo kvercetin. A pravidelně beru také omega-3 a vitamin D3, někdy OPC či ostropestřec mariánský…
Co sršní nektar?
Zatím jsem nezkoušel, ale někdy bych ho chtěl zkusit.
Chystáš v této sezóně nějaký zajímavý projekt nebo závod?
S Blankou na konci dubna organizujeme jeden z běhů v seriálu Běhy do kopců v Praze a okolí – Běh na Červenou horu. Není to žádná velká akce, vloni tam byla necelá stovka běžců, ale nějaký čas příprava přeci jen zabere.
Kolikrát jsi byl tuto sezónu na běžkách?
Moc často jsem se na ně nedostal. Kolem Vánoc, kdy jsem měl čas, bohužel nebyl sníh ani na horách. Vyšlo to jen párkrát o jarních prázdninách a minulý víkend. Celkem mám letos najeto jen 152 km.
Co neběžeckého před sebou teď v životě máš?
V dubnu budu mít 40. narozeniny, ale žádnou větší oslavu zatím neplánuji. Možná to oslavíme až v létě společně s Blankou, která bude mít také kulatiny (smích).
Petr Pechek (*1983)
Pochází z běžecké rodiny – skvělými běžci byli (a stále jsou) jeho otec František i matka Šárka (za svobodna Balcarová). V dětství se věnoval i běžeckému lyžování.
V rámci domácích šampionátů dosáhl největších úspěchů v maratonu – z MČR má na této trati 5 zlatých, 4 stříbrné a 3 bronzové medaile. Na stupně vítězů se opakovaně dostal i v půlmaratonu a běhu do vrchu.
Na mezinárodních akcích se mu nejlépe dařilo v horském maratonu – největším individuálním úspěchem je 11. místo z MS 2011, v týmech má v této disciplíně zlatou (Karpacz 2018) a stříbrnou medaili (Szklarska Poreba 2013). Vloni rovněž skončil 11. na ME v silničním běhu na 50 km.
Osobní rekordy
- 1 500 m: 4:05,00
- 3 000 m: 8:42,20
- 5 000 m: 14:57,35
- 10 000 m: 31:01,50
- Půlmaraton: 1:06:33
- Maraton: 2:18:28
- 50 km: 2:57:52
