Marianna Jagerčíková (1) – Špičková skialpinistka a ambassadorka Dynafit

Marianna Jagerčíková (35) má PhD v geologii a aktuálně se živí jako horský průvodce specializovaný na geologii. Pochází z Horehroní (oblast na Slovensku), ale už pätnásť let žije v Jižní Francii. Začala se věnovat objevování jeskyní a později začala i lézt na stěně. Marianna vyhledává strmé svahy a ráda objevuje neprozkoumané nebo málo známé zákoutí v Jižních Alpách. V současnosti se Marianna závodní věnuje běhu do kopce a skialpinismu. Mezi její největší sportovní úspěchy zcela jistě patří:

• Běh na vertikální kilometr – 9. místo ženy ve Vertical Kilometr World Circuit 2017
• Osobní rekord na vertikální kilometr – 39 min 11 s ve Francií Grand Serre
• Pierra Menta 2019 – 3. místo, ženský tým s Valentine Fabre
• 2 miesto na Majstrovstvách sveta skialpinizmu v šprinte 2019
• 1 miesto na Svetovom pohári skialpinizmu v šprinte v Madonna di Campiglio 2019
• Výstupy v Patagonii v sezónách 2015 a 2016 – Fitz Roy, aguja St. Exupéry, aguja. Guillaumet, Torres del Paine Norte, několik bigwall v Cochame

Na lyžích jsi prý stála už ve dvou letech. Takže tak trochu jako příběh Killiana Jorneta, akorát jsi nevyrůstala tedy v těch 3 – 4000 m? (smích)

Na Horehroní kulminujeme okolo 2000 m, prvych 3000 m bolo az v 17 rokochv Pyrenejach. V detstve sme strávili s rodičmi veľa času v prírode a v zime na lyžiach. Prve spomienky z lyzovania sa mi dobre utkveli, neustale som padala ! S kamaratmi sme sa aktivne hrali vonku. Skusali sme kopec sportovych aktivit vacsinou kolektivne sporty ako futbal, nohejbal, ping-pong, tenis, volejbal, hokej alebo bicykel. Dokonca sme chodili aj do posilovne. Bola to zlata doba, vsetky sporty bez dospelackeho dozoru ! Najviac som vsak lyzovala.

Už jako malá jsi tedy běhala po kopcích a snila jsi o tom, že se dostaneš ještě do větších hor než u Vás na Slovensku?

Ako mala som sa po kopcoch prechadzala, ani mi nenapadlo v nich behat. Snivala som hlavne ist do Tatier ! My sme boli vacsinou akcni v Nizkych Tatrach, takze Vysoke Tatry bol moj sen.

Na Slovensku jsi byla součástí nějakého týmu? Soutěžila jsi v něčem?

Na Slovensku som nepretekala. Pretekaniu som sa zacala venovat az, ked som mala 27 rokov vo Francuzsku, bolo to v behu do kopca (vertikalny kilometer). V detstve som sa zucastnila niekolko sutazi, ale len rekreativne. Najlepsie vysledky som mala v geografickej olympiade, kde som sa dopracovala na celoslovenske kolo ! Ti , co poznaju vedia, ze nejde o fyzicky sport (smiech).

Jaká cesta tě vedla ze Slovenska až do Jižní Francie?

Po strednej skole som chcela studovat v zahranici, a hlavne kriterium bolo, aby tam boli hory. Kedze som sa ucila po anglicky a francuzsky, vybrala som si Francuzsko a zacala som studovat v meste Grenoble. Z pociatku som nemala v umysle vo Francuzsku zostat, no casom sa tu udomacnila.

Těch věcí co děláš, je opravdu hodně a opravdu nechápeme, jak to všechno stíháš! (skialpinismus, běhání, lezení na skalách…) (velký smích)

Pred niekolkymi rokmi som sa venovala vsetkym tymto sportom, no posledne tri roky, od kedy v skialpe pretekam na medzinarodnej urovni, som vypustila lezenie. Lezenie mi vsak chyba a urcite sa k nemu vratit, ked skoncim s pretekanim.

Skialpinismus ti jde ale asi nejlépe. Začala jsi s ním už na Slovensku?

Ku skialpu som cuchla, ked som mala 15 rokov s otcom a jaskyniarskymi kamaratmi. Vtedy som zacala aj jaskyniarcit. Isla som v otcovych slapajach. Mne sa najviac pacilo byt v prirode, pokochat sa vyhladmi, dobre si zalyzovat. Je to moj najoublubenejsi sport a aktivne sa mu roky venujem. Vo Francuzsku som dlho byvala na mieste, kde som mohla ist lyzovat z domu, s potencialom vyslapat vyskovych 1600 m.

Vela som lyzovala sama, pretoze priatelovi sa nie vzdy chcelo rano privstat. Casom som mala viacej kamaratov a vyhladavali sme novinky na lyzovanie, zlaby, malo frekventovane zakutia. Motivacia bolo objavovanie zimnej horskej prirody v oblasti, kde som byvala. Pozorovala som linie cele dni, ako sa menia podmienky, fotila, studovala dalekohladom. Zlyzovali sme skoro vsetko.

Jaký je rozdíl Skialpinismu v porovnání na Slovensku a ve Francii?

Moznosti kde ist lyzovat, je samozrejme viacej v Alpach. Tym padom, ze sme vo vyssej nadmorskej vyske, mame tu skorej sneh, pripadne sa da ist lyzovat na ladovec. Dalsi rozdiel, je ze tuna nie su obmedzenia a datumove uzavierky. Tie kopce su velke a ludia sa rozprchnu, je mensi tlak na prirodu. V Juznych Alpach je lavinova situacia menej nepriazniva ako na Slovensku, sneh sa transformuje a stabilizuje rychlejsie.

Napriek tomu su vsak ludia opatrni a vacsina je vybavena lavinovymi pristrojmi, sondou a lopatkou (toto sa mozno na Slovensku zmenilo). Je tu internetova stranka www.skitour.fr, kde ludia zdielaju svoje vychadzky a komentuju snehove podmienky, forum, kde sa vymienaju rady a material. Taktiez existuju knizni sprievodcovia na kazdy masiv, s trasami kde ist lyzovat od zaciatocnika az po strme zlaby.

Kdy jsi začala zjišťovat, že v tomhle asi budeš dobrá? Ve Francii musí být přece obrovská konkurence, ne?

Pretekat v skialpinizme som mohla zacat uz v 18 rokoch, ked som bola este na Slovensku. Chatar zo Stefanicky Igor Fabricius, ktory bol slovenskym reprezentantom v skialpe zbadal vo mne isty potencial a nahovaral ma, aby som si pretekanie vyskusala. Dosiahol, ze som si kupila aspon skialpove lyziarky, lebo dovtedy som chodila v zjazdovych lyziarkach. Potom som vsak odisla studovat do Francuzska a z pretekania na dlhe roky nebolo nic. V 27 rokoch som sa zacala venovat behaniu do kopca.

Vtedy som vela liezla a potrebovala som lahsiu aerobnu aktivitu pre aktivnu regeneraciu. Nebola som vsak dostatocne motivovana behat len tak, tak som si nasla preteky, na ktore budem akoze trenovat, co by ma malo motivovat. V casopise spolubyvajuceho, ktory sa venoval trailu, som nasla preteky “vertikalny kilometer”.

No a tychto sutazi sa zucastnuje vela skialpinistov v ramci ich letnej pripravy, takze som sa zacala stretavat s toutou kumunitou. Jedneho dna som isla lyzovat s kamaratmi, ktori mali pretekarsku vystroj. Nestihala som ich nasledovat. Tak som si tiez kupila pretekarsku vystroj a v ramci emulacii sa prihlasila na prve preteky, mala som 31 rokov.

CEO Dynafitu (určitě si dejte náš rozhovor s ním), je jeden z nejlepších skialpinistů. Potkali jste se s ním někdy na závodech?

Nie a ani mimozavode, len som o nom pocula.

A co s Killianem Jornetem? S tím ses někdy na závodech potkala?

S Kilianom som sa stretla hlavne na bezeckych pretekoch a na niekolkych skialpinistyckych (tam uz sa vela nezucastnuje). Inak to nie je osoba, ktora ma nejak zvlast inspiruje. Osobne ho vsak nepoznam. Lepsie sa poznam s Laetitia Roux a ona je velmi zaujimava osobka. A s Matteo Eydallinom, ktory je fakt super.

Co na Skialpinismu nejvíce miluješ a proč by ho měli naši čtenáři třeba zkusit?

Skialp je najlepsi sposob ako objavit prirodu a hory, samozrejme v zime. Vyhodou je, ze nepotrebujete chodniky a mozete ist takpovediac vsade, v ramci bezpecnosti a sklony svahu, ktory dokazete zlyzovat. Dole sfrcite, podla kvality snehu viac menej rychlo, a mate o pekne dobrodruzstvo postarane. V porovnani v lete, rada idem do kopca, ale dole kopcom mam uz menej rada. Zatial co v zime to ide dole skoro samo.

Jaký máš největší skialpinistický zážitek?

Niekolko peknych zlabov v Juznych Alpach, to zostane v pamati najviac.

Jakých největších úspěchů jsi dosáhla?

Strieborna medaila na Majstrovstvach sveta v sprinte 2019.

Co všechno by si skialpinista měl pořídit a na kolik nás vybavení může přijít?

Odporucam relativne lahke lyze a lyziarky, pretoze vaha moze byt fakt handikap pri slapani do kopca a ked ste unaveny tiez to citit dole kopcom. Treba ratat minimalne 1500 eur na tu najzakladnejsiu vybavu (lyze, lyziarky, viazanie, palice, pasy). K tomu doplnky ako oblecenie, prilba, batoh, lavinova vybava sa mozu vystverat do dalsich 1000 eur. No mozete do seba investovat postupne.

Dostala ses někdy do nějakých opravdu těžkých situacích, kdy ses třeba i “bála o život”?

To bolo skorej pri horolezectve, ked nas chytilo zle pocasie pocas vystupu na Fitz Roy.

Měla by nějakou zajímavou “historku z natáčení”? (smích)

Sorry, asi ani nie.

Kdy jsi ke skialpinismu přibrala i jeskyňaření, běhy do kopců a lezení po skalách?

Je to celkom komplikovane, neviem ci sa v tom citatelia vyznaju. Chronologicky:

Skialpu a jaskyniarceniu som sa venovala od 15 rokov. V 15 rokoch som bola v najhlbsej slovenskej jaskyni Stary hrad s otcom a kamaratmi zo Speleo Detva. V jaskyniach ma otec poriadne vytrapil a je zazrak, ze som prezila dorastenecke roky bez zranenia. Navlacila som sa tolko skal a dreva na rubanie, ze mi staci na zvysok zivota (inak to bolo super).

Skialpu sa venujem doteraz a jaskyniam od mojich 20 rokov uz len sporadicky, aj ked sa v nich stale citim ako doma (hlavne ked s sa treba plazit alebo ist pokolenach, a samozrejme na rebrikoch !).

Skalnemu lezeniu som sa zacala venovat v 19 rokoch a aktivne som liezla do 32 rokov. Pomyslenym vrcholom bol vystup s Martinom Hurtajom na Fitz Roy v 2016. Beh do kopca som zacala v 27 rokoch, ked som potrebovala lahsiu aktivitu pre aktivnu regeneraciu popri lezeni. Pretekovy skialp v 31 rokoch a odvtedy menej leziem.

Co máme udělat, abysme si průzkum jeskyní mohli taky vyzkoušet?

Treba spoznat niekolko jaskyniarov a oni vas uz do jaskyne vezmu. Na zaciatok mozete ist do Stanisovskej jaskyne v Janskej doline v Nizkych Tatrach. Jaskyniarcenie je spolocenska aktivita, treba byt viaceri a treba si dobre rozumiet.

Pracuješ na univerzitě a k tomu jsi na volné noze jako průvodkyně. Kolik času ti zabírá co a kolik máš času ještě na sportování?

No nie je to uplne univerzita. Ucim geologiu v obcianskom zdruzeni “Univerzita tretieho veku”, takze je to relativne pohodova praca, bez skusok. Najviac som skusana ja ! Pocas roku sa cas, ktory travaim pracou a trenovanim meni. Napriklad v zime pracujem cca 10 %, no v lete 80 % casu. Na jar a na jesen, je to skorej 50%-50%. U mna zima trva od Novembra do Aprila.

Nás hodně zajímá historická geologie. Čemu se ale v tomto oboru nejvíc věnuješ ty?

Posledne roky ucim formovanie francuzskych Alp. Tiez k tomu podnikame vychadzky do terenu. Mam este mini projekt datovania zulovych okruhliakov v jaskyniach v Juznych Alpach.

Geologie je jedním z nejvíc mind-blowing oborů vůbec… napadne tě teď něco fakt zajímavého, co by se čtenářům hodilo vědět?

Toho je velmi vela! Najdolezitejsie je aktualne pochopit dopad cloveka a ludskej aktivity na globalne klimaticke zmeny a cyklus uhlika medzi atmosferou-hydrosferou-biosferou-lithosferou. To by mal vediet kazdy!

Tak pojď naším čtenářům prozradit, něco úplně základního v kostce. Jak dlouho myslíš, že tady budou ještě ledovce? A myslíš že si za to opravdu můžeme sami?

V Juznych Alpach som mohla pozorovat ako zmizli 2 mensie ladovce orientovane na Juh a dosledky ustupu ladovca v severnych orientacia na skialpvych trasach, ktore boli lyzovatelne pred 20 rokmi. Teraz tam mate skalny prah, ktory sa uz nezasnezi, ani pri najlepsej voli Perinbaby. Tie zmeny su pre nasu generaciu pozorovatelne a uvidime tiez, co bude, toto je len zaciatok. Vedecky vyskum v paleoklimatickych zmenach poukazuje na vplyv ludskej cinnosti.

Napriklad take CO2, ktory je sklenikovy plyn a ktory vypustame do atmosfery spalovanim fosilnych paliv a priemyslom (beton, ocel a ine). Za poslednych 2,5 milionov rokov sme mali periodicke striedanie ladovych dob a medziladovych, kazdych cca 100 000 rokov. Prirodna variabilita CO2 bola medzi 180 a 280 ppm (ppm znamena 1 miliontina). Za poslednych 200 rokov nasej priemyslnej aktivity sme do ovzdusia vyslalii CO2 a dosiahli 400 ppm ! Sme 100 ppm nad, co sa tu prirodne striedalo pre take masivne klimaticke zmeny ako ladova doba a medziladova ! Pre mna niet pochyb, za klimaticke zmeny si mozeme sami.

Jsi ambassadorka značky Dynafit. Proč zrovna značka, co má ve znaku sněžnou kočku?

Logo Dynafita sa mi vzdy pacilo. Ich material lyze, lyziarky a viazania pouzivam uz dlhsie roky (este predtym ako som bola ich ambasadorkou) a som hrda, ze ich mozeme reprezentovat ! Low-techove viazanie mi velmi ulahcilo skialpovy zivot (smiech).

Když bychom chtěli jít na skialpy, nabízíš I možnost vzít někoho za poplatek na okolní kopce? Nebo třeba v létě na jeskyně?

Ako horska sprievdkyna mozem sprevadzat len na letnej turistike a v zime na snezniciach. Ak by som chcela sprevadzat na skialpoch, musela by som mat klasifikaciu horskeho vodcu. Do jaskyn, treba byt jaskynnim vodcom. Kazdy zostava vo svojej brandzi. Je to skoda, lebo by som isla radsej na lyze ako na sneznice. Aktualne, vsak v zime nesprevadzam a koncentrujem sa na skialpovy trening. 

Co používáš za aplikaci, když si plánuješ trasy? Fatmap, nebo něco jiného?

Pouzivam len obycajnu papierovu mapu v mierke 1:25 000 a vyssie spominanych lyziarskych sprievodcov. Vo francuzskych mapach su okrem letnych chodnikov vyznacene aj klasicke zimne trasy.

Jaké plány máš (nejen na další sezónu). Víme, že proběhla teď nedávno etapa Světového poháru a s výkonem jsi nebyla nějak extra spokojená. Co se stalo?

Niekolko dni pred pretekami som bola chora, takze je mozne ze horsie vysledky vyplyvaju z tohto faktu. Taktiez sme od Marca minuleho roka nepretekali a bolo tazko odhadnut pretekarsku formu. V sprinte som mala trocha smolu (odopla sa mi lyza v cikcakoch, ktore boli uzke a chcela som prejst z jednej stopy do druhej) a stratila cenny cas v silno nasekanej skupine.

Profil Vertikalu mi nevyhovoval, boli to strme zjazdovky a pre nedostatok snehu som na zjazdovkach od oktobra netrenovala, takze mi chybal specificky trening. Inak som sa citila dobre, tak dufam, ze v buducich pretekoch budu vysledky lepsie.