Ladislav Dvořák. Trenér KONRAD TOOLS TEAMu

Ladislav Dvořák je dlouholetý závodník brněnského triatlonu, bývalý reprezentant ČR v dlouhém triatlonu a mistr ČR ve středním triatlonu, nebo také 10. muž z Mistrovství Evropy ve středním triatlonu a vítěz závodu Czechman. Ladislav v nynější době figuruje jako trenér v brněnském týmu KONRAD TOOLS TEAM (dříve EKOL), navíc má na starosti Vrcholové sportovní centrum mládeže ČTA a triatlon na Sportovním gymnáziu Ludvíka Daňka v Brně.

KONRAD TOOLS TEAM vznikl na základech Morava tri-club, později nesoucího název Kepák team, Olympo team a EKOL TEAM. Založili jej pánové Tomáš Kočař, Michal Kočař a Olin Tegze v roce 1987. Klub má za sebou velmi bohatou a sportovními úspěchy ověnčenou historii.

KONRAD TOOLS TEAM je v posledních letech jedním z nejúspěšnějších sportovních klubů města Brna z hlediska mezinárodních sportovních úspěchů a patří mezi nejlepší evropské triatlonové kluby.

Prvním světovým závodníkem českého triatlonu byl Tomáš Kočař, který v letech 1986 – 1996 vybojoval řadu předních umístění na největších světových triatlonech. Jeho nástupci pak dovedli český triatlon na absolutní evropský a světový vrchol. V barvách týmu startovali esa světového triatlonu a čeští olympionici FILIP OSPALÝ, MARTIN KRŇÁVEK, RADKA VODIČKOVÁ, PAVEL ŠIMKO, LENKA RADOVÁ, nebo také dlouhodobě nejlepší český IRONMAN PETR VABROUŠEK.

Mezi nynější hvězdy týmu patří VENDULA  FRINTOVÁ, JAN ČELŮSTKA (náš velký rozhovor zde), LUKÁŠ KOČAŘ (náš velký rozhovor zde), ROMANA GAJDOŠOVÁ (náš velký rozhovor zde), ALŽBĚTA HRUŠKOVÁ, MILOSLAV BAYER a mnoho dalších talentovaných závodníků.

Triatlonisté KONRAD TOOLS TEAMu mají na svém kontě zejména tyto úspěchy:

•       2x mistr Evropy v triatlonu,
•       5x stříbro na Mistrovství Evropy v triatlonu,
•       5x bronz na Mistrovství Evropy v triatlonu,
•       3x páté místo na Mistrovství světa v triatlonu,
•       mistr Evropy v triatlonu družstev,
•       mistr světa v duatlonu,
•       mistr Evropy v duatlonu,
•       9x vítězství ve Světovém poháru v triatlonu,
•       4x akademický mistr světa v triatlonu,
•       13x účast na Olympijských hrách (2000, 2004, 2008, 2012, 2016),
•       47 titulů mistra ČR v triatlonu v elitní kategorii.

KONRAD TOOLS TEAM zastřešuje Vrcholové sportovní centrum mládeže ČTA a úzce spolupracuje se Sportovním gymnáziem Ludvíka Daňka v Brně. Vedle toho se podílí na organizaci vrcholných sportovních akcí, kterými je mezinárodní triatlonový závod TRIATLON SUPERPRESTIGE, konaný každoročně na brněnské přehradě a také na dalších významných akcí v Brně a okolí: Delikomat manager triatlon, KALÁB jihomoravská triatlonová liga, Nejlepší sportovci města Brna, Brněnský masakr.

Svůj první triatlon jsi absolvoval již v roce 1999. Co se od té doby v triatlonu změnilo? Je ten posun podstatný?

Předem děkuji za zájem o rozhovor (smích). Od roku 1999 se toho změnilo hodně, něco víc, něco míň. Největší posun vidím v materiálu a vybavení na plavání, kolo, běh, regeneraci, testování, analýzu atp. V důsledku a poznání toho všeho jsou rychlejší časy na závodech a efektivnější přístup k tréninku u nejlepších. 

Na vrcholové úrovni už bohužel nezávodíš, ale přesunul ses do role trenéra. Jak bys tyhle dvě role srovnal?

U mě to vychází, že závodění bylo náročnější fyzicky, trenérství je náročnější psychicky. Pořád ale celkem dost sportuju, abych to vyrovnal.

Tvůj nejlepší výkon je nepochybně 10. místo z Mistrovství Evropy. Jak na tento výkon teď zpětně vzpomínáš?

Trochu bych s tím nejlepším výkonem polemizoval (smích). Měl jsem tehdy krizi na běhu a propadl se z asi 6. místa právě na to 10. Ale i tak to beru jako můj úspěch a vzpomínám jen v tom nejlepším.

Kolik jsi toho tehdy měsíčně odtrénoval?

Pro jistotu jsem se podíval do tréninkového deníku (smích). Měl jsem trénink rozdělený na mezocykly po 4 týdnech, kdy 4tý týden byl často volnější. Za mezocyklus jsem se podle zdravotního stavu pohyboval v rozmezí 80-105hodin. Cca 80 km plavání – 1200 km na kole – 250 km běhu. Takže žádný zázrak, důležitější je trénovat správně.

Trénoval jsi tehdy i s českou triatlonovou legendou Filipem Ospalým. Co ses od něj naučil?

Ano, trénování s Filipem bylo super. Často z toho byla hodně nabitá skupina i s Martinem Krňávkem a Karlem Zadákem. Naučil jsem se toho od něj a Martina Krňávka doufám hodně a moc jim za to děkuju! Nejdůležitější byla asi zodpovědnost a chuť do tréninku.

Chtěl by ses (třeba jen na chvíli), ještě do těchto dob vrátit?

Vrátit bych se chtěl hned! Byla to opravdu vynikající doba a trénink s tak vynikajícími triatlonisty byl hodně motivující. Moc si vážím každého tréninku a jejich přátelství.

Výkony, které se posledních pár let zajíždí, jsou úplně mimo naše chápání. Tak třeba takový Kristian Blummenfelt a jeho 1,9 km plavání po 70 s/100m, 90 km průměrem 48 km/h a půlmaraton po 3:10 min/km. Ono se také “není čemu divit”. Když umí 5km za 13:40 (velký smích). A co potom Jan Frodeno a jeho 7:35:39? Čím si tohle vysvětlit…

Ano, výkony jsou to neskutečné, ale k pochopení asi jsou (smích). Ostatní ze světové špičky zase nejsou tak daleko. A i náš Lukáš Kočař s 1/2IM za 3:38 nebo Tomáš Řenč s IM za 7:54 s mnohem horšími podmínkami než například Norové mají super časy.

Na pódiové umístění na světovém triatlonu například na střední distanci je potřeba zajet čas v podstatě pokaždé pod 3:50. Má na to někdo z ČR? A to samé na Olympijské, nebo dlouhé distanci?

Jak se naši prosadí uvidíme. V dlouhém triatlonu fandím a věřím například Lukášovi Kočařovi a Tomášovi Řenčovi. V krátkém triatlonu je závodníků víc. Určitě neřekli poslední slovo Vendula Frintová a Jan Čelůstka, z mladších Romana Gajdošová, Alžběta Hrušková, Petra Kuříková, Iveta Fairaislová, Radim Grebík…

Máš dojem, že se poslední roky o triatlon zajímá více lidí?

Můj dojem je, že zájem celkově roste. Za což jsem rád a doufám, že to tak bude i dál.

Stejné to bude asi i s tím, že “každý první”, kdo někde vyhrál nějaký pouťák, začne ve velkém trénovat lidi. Máš také ten pocit? A pak nedej bože hned natrénovat na dlouhý triatlon a startovat rovnou na Havaji…

Ano mám stejný pocit. A v běhu je to ještě mnohem horší.. Nicméně je to asi dané tím, že sportujících lidí přibývá a dobrých trenérů je málo. Navíc dobrý trenér asi nemá moc zájem trénovat někoho na maraton za 3 hodiny či IM za 10 hodin pokud to není jeho kamarád, nebo to nemá dobře zaplacené. Podle mě je to bohužel produkt naší společnosti.

Trénuje se, jak se trénovalo vždycky, nebo o hodně víc?

Tady bych chtěl říct, i k ostatním otázkám, že nevím všechno (smích). Tohle už je pro mě otázka na velkou debatu a přesnější specifikaci.. Obecně bych řekl, že se za posledních cca 20 let v dané výkonnostní skupině trénuje v průměru +- stejný hodinový objem.

Pojďme se teď podívat na tvoji roli trenéra. Jak dlouho v ní jsi a kolik svěřenců máš na starost?

S trénováním jsem trochu začal už kolem roku 2012, postupně jsem vypomáhal tehdejšímu trenérovi EKOLu Tomášovi Klímovi a po jeho odchodu k atletice jsem v klubu přijal pozici trenéra. Druhým trenérem v klubu je zkušený Tomáš Kočař. Celkem máme na starost cca 25 závodníků.

Co je pro tebe největší “game changer”, s kterým v tréninku pracuješ?

Fanoušci čísel a technologií by asi chtěli slyšet něco jako wattmetr, moxy monitor, mySASY, měření laktátu, srdeční frekvence atp.

Pro mě je ale nejdůležitější přesvědčit svěřence ke správnému dlouhodobému systematickému tréninku a velká motivace. To s jejich výkonností udělá nejvíc. Watty, SF, mySASY a pocit pak využívám k analýze.

Proč například zmiňovaným wattům nevěříš? Nebo je to spíše o tom že máš pocit, že nemohou nahradit trenéra?

Věřím tomu a mám rád nové technologie atp. Ale jak jsem řekl, využívám je k hlavně k analýze tréninku, ne k jeho řízení. V tomhle se mi hodně líbil tvůj článek s Jiřím Dostalem! Samozřejmě je ale spousta přístupů a na vrchol nebo k vytyčenému cíli vede podle mého názoru více cest. Každý ať si najde tu svou. Jinak čísla můžou někomu stačit nicméně dobrého trenéra nahradit nemůžou.

Superkompenzace, polarizovaný trénink, nebo úplně něco jiného?

Určitě je třeba vycházet z principů správného zatížení a regenerace. Jaký tréninkový model komu sedí už je individuální. Při plánování vycházím hlavně z tréninku kritické rychlosti.

Pro neznalé… řekni nám něco víc o kritické rychlosti prosím

Zjednodušeně lze říct (dle literatury), že je to rychlost/výkon, který je sportovec schopný udržet 30-35 min. Teoreticky si každý může použít měřítko jaké chce, jen je důležité podle něj trénink dobře sestavit.

Nejlepší sportovní knížka, kterou by si měl určitě každý přečíst?

Nejsem moc velký čtenář, ale hodně se mi líbila knížka Wigginse Můj čas, nebo Běhání s Keňany.

Nejlepší rada, kterou ti někdo s ohledem na sportování dal?

Asi Martin Krňávek s dýcháním a ještě jednu tajnou, kterou říkám jen mým nej svěřencům. Oni se jí občas smějí, ale mě fakt hodně pomohla. Jinak pro pobavení dávám občas radu, že když chceš zrychlit, dej si těžší převod, nebo protáhni krok a zachovej frekvenci, je to tak jednoduché (smích).

Platí podle tebe, že “neexistuje” nic jako přetrénování, že je to jen nedostatek odpočinku?

Podle mě jde hlavně o ten stav, kterému se chceme vyhnout. A asi je jednodušší někomu říct, že jsem přetrénovaný, než vysvětlovat, že jsem měl dlouhodobý nedostatek odpočinku v poměru k zatížení.

Sportovec nechce/nemůže pokračovat v závodě dál ve stejném tempu, protože už mu to neumožní tělo, nebo hlava?

Samozřejmě, že jak u koho (smích). Je několik limitujících faktorů výkonu a každého může limitovat něco jiného.

V KONRAD TOOLS TEAMu máš opravdu řadu velkých hvězd, pomáhají si nějak v tréninku? Máte společná soustředění atd?

Ano, určitě si pomáhají a trénují spolu většinou rádi. Minimálně v plavání a na Velodromu se spolu připravují prakticky všichni, kromě Venduly Frintové, která obvykle trénuje v zahraničí. Ale kvůli letošní situaci si do Brna přijela na týden zatrénovat i ona.

Každý rok máme minimálně jedno společné soustředění například na Gran Canarii nebo letos v Novém Městě na Moravě.

Jaké ambice s týmem máte?

Určitě bychom chtěli tým nadále udržet mezi nejlepšími sportovními kluby v Brně, mít minimálně jednoho závodníka na OH, což se nám od zavedení triatlonu na OH jako jediným daří. A celkově navázat na úspěchy, které se našim závodníkům v posledních cca 20ti letech podařilo dosáhnout.

Jak moc s týmem například řešíte stravu a posilování těla?

Obojí se závodníky od určitého věku řešíme. Bez správné stravy nebo posilování těla by to, až na nějaké vyjímky, nešlo. Ti nejlepší jsou natolik svědomití, že už na ně jen lehce dohlížíme, případně to zkonzultujeme.

Kdo jsou dnes Vaše největší želízka v ohni?

Našimi nejlepšími závodníky jsou Vendula Frintová, Jan Čelůstka, Lukáš Kočař, Romana Gajdošová, Alžběta Hrušková. V mladších kategoriích Šárka Půstová, Filip Tlamka a Jakub Marek.

Na Triatlon Fest v Račicích se Vám skutečně hodně zadařilo. Co bys o tomto formátu závody řekl?

Mohlo to být i lepší (smích). Vendule Frintové vypadla ve finále tretra a Honzovi Čelůstkovi chybělo na lepší umístění opravdu málo, ale aspoň mají větší motivaci na další závody. Formát závodu mi přijde divácky zajímavý, což je v triatlonu potřeba.

Máš pocit, že jsou naši reprezentanti dobře ohodnocení? Například prize money v teď v Račicích, bylo podle nás skutečně tristní…

Ano, to je ta druhá stránka věci. Podle mého názoru byli závodníci ohodnoceni hodně špatně. Bohužel je to tak na většině závodech v ČR. Vítěz si za celý den závodění a dělání reklamy na triatlon vydělá sotva pár tisíc a třetí už je po odečtení nákladů v mínusu. Přitom v Račicích závodili i závodníci patřící do světové a evropské špičky.

V poslední době přemýšlím o agentuře či asociaci, která by se za sportovce ve špatně ohodnocených sportech u nás postavila. Ale bohužel jsem se v dnešní době, kdy skoro všechny zajímá jen vlastní zisk, moc s pochopením nepotkal.

V jakém stavu se podle tebe nachází současný český triatlon?

To je u mě zase na velkou diskuzi (smích). Něco funguje dobře, něco hůř.. Super je, že sportujících lidí celkově přibývá a díky tomu, že je triatlon krásný sport, jich hodně skončí u něj. Za nejdůležitější považuji aby nás triatlon bavil, vyhrávalo u nás všech fair play a pokud budou i výsledky, bude to jen dobře.