Understanding the ASICS Running Shoes Lineup

0
Asics gravity
So you want to run in ASICS? It’s no wonder that ASICS is an industry leader when it comes to technical running shoes. But with all those different shoes to choose from, how do you know what will work best for you

Stehenní povázka, aneb proč mě bolí koleno

0
Končí nám běžecký rok 2013 a já, ač jsem byl ještě nedávno rozhodnutý nedělat žádnou pauzu, tak musím. Důvod zní Iliotibial band, taktéž stehenní povázka na levé noze. 
Tento druh bolesti už se mi dostavil jednou. Letos v srpnu. Pro změnu na pravém koleni.
Vždycky se dostavila bolest jako blesk z čistého nebe... Pořád mám před sebou onen srpnový den, kdy jsem končil na Hádech svůj 20km okruh a najednou při seběhu z kopce jsem pocítil nesmírnou bolest v boční straně kolene... Napadlo mě "křeče." Ihned jsem se zastavil a protahoval... Marně.. Zkoušel jsem to rozběhnout jednou, dvakrát, třikrát, ale nakonec jsem musel poslední 2 km domů prostě nějak "doskákat" .... Druhý den byla bolest pryč. Já si dal týden klidu a pak vyběhl na novo. Raději kratší trasu. Asi po 8 km byla bolest zpět. Zkoušel jsem to prokládat bosým běháním na atletickém ovále. Nic. Po dalším běhu jsem nemohl ani vyjít schody. Děsil jsem se, co to je a taky toho, že to přišlo asi měsíc před Beskydskou sedmičkou. Napadlo mě, že příčina může být v tom, že jsem jezdil do práce a z práce na koloběžce a koleno tak příliš přetěžoval. Přece jenom jsem se odrážel pořád jednou a tou samou nohou. A najezdil takto asi 127 km. Dřív než kohout, vůz i husárek, letěla do kouta koloběžka. Bouch, bác! Bohužel se koleno ozývalo i při sestupech na treku po Rumunsku... A B7 se blížila.. Jenže po Beskydské sedmičce byla bolest pryč. Asi léčivé schopnosti Beskyd. :-) Naběhl jsem zase na svoje oblíbené 20 km trasy a běhal vesele dál. Zaběhl si Vokoloprigl, dostal minimalistický New Balance na testování od CzechOUTu a..... Na přelomu listopadu a prosince jsem zase skoro nedoběhl domů... Tentokrát levé koleno... Já poučen z předchozích nezdarů, sestrojil elektrickou kytaru a věděl, že to přece samo odezní....To tak... Naštěstí mám svého běžeckého Guru Martina... Při jednom výběhu po oznámení druhu bolesti a určení místa bolesti mi suše oznámil: "Jo, to bude stehenní povázka. Zkus zkrátit délku kroku." Šlo s tím běžet, hlavně jsem nesměl zastavit, protože pak se bolest rozjela na plno. Já i s tímto hendikepem odběhl 17 km. Doma poprosil strejdu Googla a tetku Wiki o radu...
Pročetl toho spoustu a zjistil, co za potvoru jsem to už dvakrát k sobě pozval...





Ve zkratce jde v podstatě o pás fascie sahající od vnější strany pánve, přes kyčle a kolena a končící těsně pod kolenem. Má zásadní význam pro stabilizaci kolene při běhu. Bolest kolene vychází pak právě v místě červeného puntíku na obrázku. Příčin je několik. Například vysoká kilometráž, nebo špatná biomechanika, a nebo jak bylo v Kurvahoši "nebo voboje" . Taky je možnost hledat příčinu v nevhodné obuvi. Atd.
Mě napadlo, že u mě to bude asi ta biomechanika. (viz v srpnu ta koloběžka) Je mi navíc často vyčítáno, že se hrbím, takže je možné, že při delších trasách, už tělo nedržím jak mám. Nicméně asi nebylo ani pravé ořechové zaběhnout hned z fleku v těch minimuskách 21 km. 

Dle dostupných informací pak bolest většinou sama odezní, ale jakmile dotyčný zase začne běhat, po chvilce se dostaví zpátky. Super, tak vím co mi je, ale co s tím. Nacházím plno rad na fórech, ptám se přes internet i kamarádek fyzioterapeutek. (Obě říkají, že bych se měl stavit osobně. Aspoň se zjistí, kde je přesně příčina. Jak špatně to tělo držím apod.) Nacházím i plno protahovacích cviků. Zkouším je. Některé přináší úlevu od bolesti větší, jiné menší.
Hahaaaa! A mám tě. Peklo se nikdy nemýlí a na mě si nepřijdeš!...
Absolvoval jsem mezitím vším tři výběhy okolo 5 km. A.... Zase tu u PC sedím s P
riessnitzem, s kterým se pak válím přes noc pod peřinou... Nepomáhá ani 400 Ibalgin...Je to deprimující... Koncem ledna je 24 hodin kolem Lysé hory. Na facebooku jak naschvál Kilian Jornet, Anna Frost, Núria Picas, Emelie Forsberg a jiná esa vesele sdílí běžecké videa a fotky a já sotva vyjdu schody a možná přijdu o krásný zimní závod... Připadám si v tomto směru jak maniodepresivní robot ze Stopařova průvodce po galaxii...



Ale co se dá dělat. Budu to muset překousnout a zkusit tomu dát opravdový klid, (A ne to co pár dní zkoušet rozběhat.) protahovat, masírovat, mazat, dávat si rande s Priessnitzem, přečíst si Chirunning, zaříkávat, obětovat pár zvířat vyšším silám apod. Pokud to nezabere, pak skutečně zajdu asi k fyzioterapeutovi, nebo... možná ty Beskydy opravdu léčí!! :-) 
Tímto tak s běžeckým rokem končím. Běžecký tachometr se zastavil na čísle 1096 km. Škoda 1100 km by bylo hezčí, ale na to, že jsem v roce 2012 naběhal jen 300 km jsem s uplynulým rokem nad míru spokojený. 
Nooo, ještě mě napadá.... jestli to nakonec nebude taky spojené s tou velkou kilometráží...Na kterou tělo nebylo nikdy zvyklé...
Inu, jak praví klasik: "Uvidíme, jestli teda uvidíme"

Závěrem bych chtěl ještě všem čtenářům mého blogu popřát požehnané Vánoce. A hlavně hodně běžeckého zdraví a úspěchů v novém roce. 
Bohužel vím, jaké to je, nemít "běžecké zdraví"...A to jsem nedávno psal o tom, jak se mi zranění vyhýbají...




PS: Pokud znáte někdo nějaké další fligny a rady, rád je uvítám. :-)

Nike Running Shoes: the Definitive Guide 2016

0
Nike Running Shoes 2016 - best nike running shoes
What are the differences between Nike Pegasus, Structure, Vomero, Free, Lunarglide, Odyssey, Lunartempo.... We shed light on the 2016 Nike running shoes lineup

10 míst, které stojí za to vidět ve Valencii (a v průvodcích je většinou nenajdete)

0
V A L E N C I E Když jsme kupovali letenky do Valencie, neuvěřitelně jsem se těšila. Týden ve Španělsku, vlastní byt, pláže, moře, teplo. A protože Kuba není zrovna typ, co se chce týden proválet na pláži, tak nějak mi bylo jasný, že projdem celý město (možná dvakrát, třikrát), navštíme kdejakou památku, projdem každou sebezajímavější […]

Cizrnový koláč s jablky

0

Před dvěma týdny jsem měla ve svém Hilversumském bytě návštěvu a to až z Prahy. Přijelo za mnou rovnou 8 členů mé rodiny a následující den jsme vyrazili na týdenní plavbu lodí po Holandských kanálech. Když se vám sejde 8 lidí různého věku, chutí, diet a alergií, je celkem nadlidský úkol vymyslet, co jim upečete k snídani. Jeden je bezlepkář, druhému nedělají dobře mléčné výrobky a k tomu děti jsou mlsné a jedí očima, takže koláč musí i hezky vypadat.


No, chvíli mi to trvalo, než jsem vymyslela ideální kombinaci, která bude vyhovovat všem. Vznikl z toho koláč s cizrny, strouhaného kokosu, koření, ořechů a jablek. Pro ty, kteří si to chtěli ještě vylepšit, jsem udělala tvarohovou polevu na pokapání koláče před servírováním. Nakonec to dopadlo dobře, koláč všem chutnal a s čerstvou kávou na palubě lodi to byla přímo ideální kombinace.




Ingredience


  • 250 g cizrny z konzervy

  • 50 g strouhaného kokosu

  • prášek do pečiva

  • med nebo cukr na oslazení

  • skořice

  • vanilkový extraktu

  • 3 vejce (já měla 6 z důvdu dvojnásobného množství)

  • vlašské ořechy

  • jablka


 Tvarohová poleva:


  • 250 g tvarohu nebo bíleho jogurtu

  • med/cukr

  • vanilkový extrakt


Postup:

1.Cizrnu rozmixujeme společně s kokosem, práškem do pečiva, medem, kořením, vanilkovým extraktem a vejci do hladkého těsta. 





2. Do vzniklého těsta přimícháme ořechy a promícháme.




          3.Těsto dáme na plech a poklademe pokrájenými jablky. 







      
     4.Koláč pečeme v troubě na 175 stupňů přibližně 40-45 minut. 


    5.Před podíváním můžeme koláč vylepšít tvarohovou polevou.






  Dobrou chuť :)!

Cizrnové muffiny podle Fitness Brokolice

0


Chtěla jsem upéct něco zdravého a jednoduchého, ale zároveň zdravého. Pečení mě baví mnohem více než vaření, navážit, zamíchat a trouba se postará o zbytek. Lákalo mě vyzkoušet recept bez mouky, ano jde to-pečení bez mouky!



Neváhala jsem a sáhla po mé oblíbené kuchařce od Fitness Brokolice a tradáááá zásah! Cizrnové muffiny bez mouky a cukru! Chutnají skvěle, díky banánu a hořké čokoládě mají nasládlou chuť a příprava je rychlá a snadná. Inspirujte se touto nápaditou veganskou Fitness kuchařkou, otevře vám nové kuchařské obzory J!




Ingredience:



-       250 g cizrny (pro rychlou přípravu jsme použila cizrnu z plechovky)

-       50g ovesných vloček (nakonec jsem jich přidala více, aby těsto bylo hustší, záleží na vašich preferencích)

-       60 g rozinek/brusinek

-       40g hořké čokolády (použila jsem karobové boby)

-       2 banány

-       2 lžičky jedlé sody

-       150-180ml vody


Postup přípravy:


1.     Cizrnu rozmixujeme z banánem a vodou, poté přimícháme ovesné vločky a jedlou sodu.




2.     Do směsi přidáme rozinky a čokoládu a naplníme formu na muffiny, nebo můžete použít muffinové košíčky.






3.     Pečeme ve vyhřáté troubě na 180 stupňů cca 30 minut.



Dobrou chuť :)!


New Balance Running Shoes: the Definitive Guide 2016

0
New Balance running shoes definitive guide 2016
Fresh Foam, Vazee, Pace, Prism, Zante, 860... What is all this about? Check out the best New Balance running shoes - updated 2016!

Pražský půlmaraton – výsledky

0
Gratuluji všem běžcům sobotního půlmaratonu. Měli jste možnost být u toho, když padl světový rekord!

Těším se, že se s některými uvidíme na maratonu 7. května.

Také doporučuji na velikonoční neděli závod na 15. km v Golčově Jeníkově, který každoročně startuje Jarmila Kratochvílová.

POLÁK FERDINAND  01:34:03 
OLIVA ALBERT  01:36:43 
MATOUŠ MICHAL  01:37:48 
TŮMA PETR  01:47:53 
ŘEHÁK ADAM  01:48:57 
TŮMOVÁ NATÁLIE  01:58:06
MATOUŠ JAKUB  02:00:51 

Garmin Varia UT800 Smart Bike Light In-Depth Review

0
Today, Garmin introduced their latest generation front bike light – the UT800.  This light builds upon the connected concepts from their first generation lights, such as integration with their head units.  With the UT800 though, the company has shifted the … Read More Here

Prostě Anežka!

0

Začala jsem si jí všímat, protože se často objevovala na instagramovém profilu Tomáše Touhy. Zjistila jsem, že to je jeho parťačka z rádia Spin a moderují společně pořad Be In! a Spektrum. Z jejich fotek na mě čišela dobrá nálada a vypadalo to, že ti dva zažívají spoustu legrace a vtipných okamžiků. Ikdyž na druhou stranu, nudu na Instagram dávat nebudou, že jo. Každopádně jsem ale začala sledovat profil Anežky Slané a ta holka mě prostě baví, doporučuju její Instastories. Hezky se na ní kouká, je to taková panenka. Ale zdání klame, když promluví, tak vás dostane její chraplák a hlavně humor, který mám ráda. Občas nějaké to sprosté slovíčko, které to pěkně okoření.  S ničím se moc nemaže (slovo nesere se sem na blog nehodí), používá často ironii a umí si dělat srandu (slovo prdel se sem taky nehodí) sama ze sebe. Navíc je mi ještě sympatičtější tím, že sportuje. Hraje florbal za Panthers Praha, běhá a plave. Obléká se nejčastěji do černé, barvy si užívá hlavně na botách a batozích, kterých má asi milion. Někdy vás dostane tím, že si nečekaně oblékne žluté triko s obrázkem. A miluje jednorožce. Chtěla jsem na úvod zavtipkovat o jejím příjmení. Něco ve smylsu, že je sladká, ale rázně mi to zatrhla. Takže prostě Anežka.


S Barčou jsme si s ní povídaly v útulném bistru Kostelní 16 na Letné.


Anežko, když jsem si o tobě něco hledala na internetu, tak jsem našla čtyři roky staré video s tvým medailonkem ze soutěže Miss Sport Českolipska :-). Tak jsem se chtěla zeptat, co tě k účasti vedlo a proč jsi do toho vlastně šla?

To je taková věc, na které je nejhorší, že když si někdo zadá moje jméno do Googlu, tak mu vyjede tohle :-). Já jsem hrála florbal za Českou Lípu, než jsem přestoupila do Prahy. Tím, jak je to malé město, tak tam hrozně frčí tyhle soutěže jako Miss Atletika, Miss Fotbal a tak dále. No a za každý sport se tehdy vybraly jedna dvě holky, které do toho šly. Za florbal jsme tam byly dvě, já a jedna holčina, která to pak snad i vyhrála. A vlastně tam šlo jen o to, že se natočilo takovéhle video s rozhovorem, byly i nějaké fotky a jen hlasování na internetu. No a tím to skončilo. Do žádné volné disciplíny nebo promenády v plavkách bych asi nešla :-).


A jak jsi se dostala k florbalu?


Tak v Lípě to je momentálně sport s největším záběrem, protože je tam obrovský klub. Tím, že ho vede můj brácha a moje starší sestra se tomu taky věnovala, tak jsem k tomu tu cestu měla předurčenou. Samozřejmě mě nikdo nenutil, mě to docela bavilo a šlo mi to, tak jsem u toho zůstala.



V Praze jsi jak dlouho?


No v osmnácti jsem šla na vysokou a od té doby jsem tady. Dneska je to rok, co jsem udělala magisterské státnice.


Jak se ti podařilo najít práci v rádiu?


Když jsem byla ještě na bakalářském studiu, tak jsem dělala docela dlouho Kiss patrolku. No a když jsme měli nějaký výjezd na akci, tak jsme dělali živé vstupy do éteru. Nějak mi to šlo, tak jsem začala dělat kulturní servis. Pak mě vzali na zvukovou zkoušku, líbil se jim můj hlas a bylo to. Nikdy by mě vlastně nenapadlo, že budu moderátorka v rádiu.  Díky tomu jsem pak vlastně na magistru změnila obor a šla jsem studovat mediální studia.


Rádio Spin se zaměřuje hlavně na hip hop. Je to hudba, kterou si poslechneš i doma nebo toho máš z práce dost?


Jo, jsme zaměření na hip hop, myslím si, že jsme v tomhle dost specifické rádio. To, co hrajeme my, nikdo jiný moc nehraje. Ale zase dnešní moderní hip hop se už pomalu začíná stávat mainstreamem. My jsme jedineční v tom, že hrajeme i ty starší věci. Určitě sama poslouchám to, co tam máme, ale třeba to nehrajeme tak často. Když vyjde něco nového, co mě fakt baví, tak to začnu poslouchat i sama, ale jak pak sedím v tom rádiu, tak se mi to rychleji oposlouchá. Takže mě to dřív přestane bavit. Ale když se podívám do svého telefonu, tak to mám zaměřené spíš na tento styl.


Když vysíláš, tak si sama vybíráš hudbu, která se bude pouštět?


Ne, tak to není. Já mám vždycky už hotový celý playlist dopředu. Ale vkládám si do něj svoje vlastní  jingly a podkresy a trochu do toho zasahovat můžu. Například když mluvím o nějakém novém klipu, tak tam pak dám tu písničku. Ale když do toho nezasáhnu, tak se nic nestane a jede to.


Čím se řídí to, o čem budeš mluvit?


Nemám dané obsahy, ale spíš témata. Užívám si svobodu menšího rádia. Jsou třeba volné vstupy, kdy můžu mluvit o čemkoliv chci. Záleží na mě, ale samozřejmě vše uzpůsobuju rádiu a snažím se vyhýbat tématům, kde bych vyloženě řešila věci, které tam úplně nepatří, třeba politiku. Chci včechno podávat spíš humorně a nepouštím se moc do vážných situací. Samozřejmě ale lidi informuju o tom, co se zrovna děje. Když je nějaké téma, kterému úpně nerozumím, tak se ho snažím přiblížit posluchačům vlastním pohledem. Chci být pro lidi autentická. Když třeba mlvím o nové desce Wiche, tak jí mám naposlouchanou ve svém volném čase a prezentuju jí proto, že mě baví.




Vyhovuje ti být jen za mikrofónem nebo bys chtěla být i vidět?


Mě to hrozně vyhovuje být schovaná, protože ne vždycky mám třeba náladu se namalovat :-). Já jsem zkoušela nějaké konkurzy do hudebních pořadů v televizi, většinou mě někdo oslovil prostřednictvím rádia. Na jednom mi řekli, že když mluvím, tak mám moc vykulené oči, takže to nevyšlo :-). A na druhém nakonec vybrali někoho jiného. Já se do toho zatím ale moc neženu. Ale ve studiu máme kameru, takže posluchači mě vidět můžou, když vysílám.


Dívá se na to někdo?


No třeba moje mamka, která mi pak píše, že jsem se mohla aspoň učesat :-).


Jak často vysíláš?


Vysílám každý všední den tři hodiny v kuse. Od pěti do osmi večer. Když chci jet někam na dovolenou, tak mám za sebe záskok.



Jak prožíváš nervozitu?


Různě. Třeba v rádiu, kde mě poslouchá najednou deset tisíc lidí, to moc nevnímám, protože je nevidím. Ale pak když moderuju nějakou akci, kde přede mnou stojí dvě stě lidí, tak jsem nervozní víc. V rádiu nemám hned tu zpětnou vazbu, ten kontakt. V reálu vidím, jak se ti lidé tváří. Jsou to úplně jiné disciplíny. V televizi se to dá opravit, natočit znovu a jinak, ale tady ne. A ikdyž před kamerou řekneš něco špatně v přímém přenosu, tak pozornost lidí je trochu rozptýlená i tím, že se na tebe dívají, v rádiu tě jen poslouchají, takže to vnímají víc. Nebo když natáčím nějaké video, tak moc nevím, co s rukama. To v rádiu neřeším.


Máme rády tvůj humor, který používáš často i na Instagramu. Je těžký být pořád vtipná?


Někdy se mi stává, že když jsem mezi novými lidmi, tak se mě bojí. Je to tím, že právě třeba nechápou můj humor. Je pravda, že občas plácnu něco blbýho :-). Ale když mě neznají, tak neví, že to myslím s humorem. Ale jinak to moc neřeším. Co mě napadne, to napíšu. Vždycky to vychází z mých zážitků, jsem upřímná.


Pracuješ nějak na své image?


Asi o tom zas nijak moc nepřemýšlím. Snažím se být přirozená. Nemám moc ráda, když někdo přehnaně prezentuje svoje pocity. Nesoustředím se na získávání fanoušků a lajků. Na sociálních sítích píšu a říkám, co mě napadne.





Stalo se ti třeba při vysílání, že jsi něco řekla a vzápětí toho litovala?


To se mi stává docela často, naposled v pátek. Mě se děje strašně moc věcí, protože mluvím tři hodiny denně. Těžko z toho vybrat ty nejlepší špeky :-).


Dřív jsi moderovala ve dvojici, teď sama. Je to v tom velký rozdíl?


Jak v čem. Má to své pro, třeba si volím témata jen podle sebe. Nevýhoda je, že musím mluvit, ikdyž mám blbý den a náladu. Není tam ten druhý, který tě umí vytáhnout nahoru. Když jsem na to sama, tak musím být trochu herečka a schovat to.


Měla jsi jako parťáka kluka, snesla bys vedle sebe holku?


Spíš ne. Já jsem hodně dominantní osoba, tak potřebuju někoho stejně dominantního. Myslím si, že ten chlap je prostě lepší do té dvojce. Kdyby to byla holka stejně dominantní jako já, tak by to byl asi docela problém :-). Ani asi v rádiu není tolik atraktivní, když jsou tam dvě holky.


Moderování v rádu není tvoje jediná práce, že?


Přesně tak, dělám k tomu ještě v jedné PR agentuře. Je fajn, že je to dost flexibilní.


Kdy máš čas na trénink florbalu?


Pondělí, středa a pátek od osmi. Holky z týmu mě asi trochu nesnášejí, protože jsem bojovala za to, aby tréninky začínaly později. Udělal se kvůli mě trochu kompromis, že pondělní a středeční je od osmi. Takže většinou přebíhám z rádia už převlečená rovnou na trénink.  Pátek začíná dřív, ale ten jsem si nahrazovala ve čtvrtek s klukama. Letní příravu jedu individuálně, to záleží na mě, jestli si jdu ráno odběhat schody nebo něco večer po práci.





Další věc, kterou o tobě víme je, že jsi milovnice bot a batohů. Kolik jich doma máš?


Tenisek mám tak 40 párů, tedy těch, co nosím.


Kolik z nich je běžeckých? Ty jsi totiž taky zapálená běžkyně.


Běžecké boty mám dvoje od Nike. V tomhle případě to řeším tak, že si koupím jedny a běhám v nich tak dlouho, dokud nejsou hodně prošlapaný.




Kam nejčastěji vyrážíš běhat?


Nejradši to mám u rodičů v České Lípě, kde můžu vběhnout do lesa. To je úplně top. Ale v Praze bydlím na Žižkově a potřebuju, aby mi běhání zabralo maximálně hodinu a čtvrt, abych to stihla do práce. Takže je pro mě nejjednodušší Vítkov. Tam jsem si vytvořila trasu, ke které mám vztah a baví mě. Vychází to na deset kilometrů.


Běháš tedy hlavně ráno před prací?


Ano, mě to hrozně vyhovuje. Taky teď chodím ráno plavat a to mě taky baví a jsem z toho nadšená. Začala jsem, když mě z běhání a florbalu bolely kotníky. Ze začátku jsem plavala „na paní radovou“, ale postupně jsem si pořídila brejličky a dokonce sluchátka pod vodu. Ranní plavání mě tedy hrozně chytlo, ikdyž musím vstávat v 5:30. Nejvíc mě to probere a hlavně mám pocit, že mám pak celý den lepší náladu a nastartuje mě to.



Sportuješ ráno na lačno?


Ne, vždycky si dám aspoň nějakou tyčinku nebo banán.


Kompenzuješ si plaváním a běháním ten týmový florbal? Potřebuješ si občas odpočinout od lidí?


Kdybych si z toho měla vybrat jedno, čemu se budu věnovat, tak si vyberu ten florbal. Protože mě to baví a máme naprosto skvělej kolektiv. Vždycky se na trénink těším, je to pro mě zábava. Ale běhání a plavání je pro mě skvělej doplněk. Jsem při tom hodinu sama, úplně vypnu, poslouchám hudbu a přemýšlím nad tím, nad čím chci.


Co třeba fitko, to tě neláká?


Do fitka chodím jednou týdně, dva roky zpátky jsem chodila třeba třikrát týdně. Ale pak mi došlo, že mě to hrozně nebaví. Takže jsem se zase vrátila k tomu běhání. Mě to v tom fitku přijde hrozně neakční. Sedím na stroji, dám si dvacet opakování, počkám...., dám si dalších dvacet opakování a pořád dokola. Nijak mě to nenaplňuje.


Máš nějaké sportovní ambice?


Já dělám sport hlavně proto, že mě baví. Né, že bych nebyla cílevědomá, ale pro mě je úspěch, že ve svých 26ti letech pořád držím krok s těmi mladými juniorkami, které ovládají nejvyšší ligu :-). V běhání zatím nemám cíle uběhnout půlmaraton nebo maraton. Bojím se, že když bych se rozhodla to běžet, tak by mě to začalo hrozně štvát. Jako, že musim, né, že chci.



Hřešíš občas?


Jasně. Miluju hranolky, bonbóny a víno. Nejvíc gumové bonbóny, marshmallowny, medvídky a tak. Samozřejmě, že se snažím to regulovat a nesníst každý den balíček. Asi nikdy nedosáhnu six packu (podívejte se na Anežčiny fotky z dovolené u jezera Como a uvidíte, jak „nemá“ six pack :-), pozn. red.)  a tady těch věcí, ale asi by mě nebavilo se zatím hnát, když bych musela omezit něco, co mám ráda.


Řešila jsi někdy váhu?


Měla jsem takový období, kdy jsem si užívala života. Vždycky jsem hrála florbal, ale taky jsem chodila na party a tak. Trochu jsem se zakulatila, tím, jak jsem pila sladké drinky. Ani můj stravovací režim nebyl ideální, jedla jsem třeba dost pozdě večer. Ale pak jsem si najednou řekla dost a začala jsem běhat. Asi jsem se viděla na nějaké fotce. Je to tak tři čtyři roky zpátky. Zhubla jsem nějakých deset kilo, ale nijak jsem na to netlačila. Hlavně jsem se hlídala v jídle. A člověk se musí hýbat!


Když máš volnou chvíli mezi prací, rádiem a sportem, kam třeba v Praze ráda zajdeš?


Miluju vietnamskou kuchyni, takže ráda zajdu na Bun Bo Nam Bo nebo Pho. Volný čas ale stejně nejraději trávím sportem nebo nějakým výletem. I to kolo občas vytáhnu, ikdyž ho nesnáším. Teď jsem si ještě oblíbila čtení knížky v parku. Čtu něco lehčího, u čeho si můžu odpočinout. Teď zrovna Továrnu na sny od blogerky Anie Songe.






Co nakupování, vejde se ještě někam?


Baví mě Zoot, protože si to vyberu, pak si to objednám a vyzkouším všechno najednou. Ráda taky nakupuju boty na Footshopu. Podívám se na net, objednám, jdu si je tam do obchodu vyzkoušet a většinou si je koupím. Málody se mi stalo, že bych je tam nechala. Ale jinak mě hrozně deprimuje trávit volné odpoledne v obchoďáku nebo prostě po nákupech.


Dneska máš žluté tričko, ale většinou tě vídáme v černém oblečení.


Já chodím pořád hlavně v černém. Jediné, co mám barevné jsou boty a batohy. Ale dneska jsem měla nějakou dobrou náladu. Moc barevných věcí nemám. Asi to mám dneska všechno na sobě :-). Nosím hlavně černou a bílou. Občas se u mě objeví růžová, vínová nebo červená. Někdy mám ambice se obléknout jinak, ale pak se stejně vracím od dveří pro tu mojí černou. Mám asi deset nebo patnáct černých triček, liší se třeba jen v tom, že jedno má kapsičku, jedno je delší, druhé kratší. Vybírám a řeším, které si vezmu, ikdyž ostatním to musí přijít vždycky stejné, prostě černé tričko :-).



Co plány na léto?


U mě to je letos prodloužený víkend u Lago Di Como, nějaké svatby, rozlučky a soustředění v Plzni. Plus dva florbalové turnaje. Každý rok si říkám, že třeba pojedu někam na tři týdny, ale nikdy jsem to ještě neudělala.


Máš v hlavě nějaký nápad, který bys chtěla zrealizovat?


Mě by hrozně bavilo psát, něco jako blog. Baví mě být kreativní a něco vymýšlet, hlavně texty. Mohlo by to být třeba o botech, o sportu nebo tak. V tom bych se viděla. Ale zakládat nějaký nový blog pro mě teď asi nemá smysl, protože bych se to mu nemohla věnovat (Anežka začala alespoň přispívat svými články do online magazínu Shut Down, pozn. red.)

A chtěla bych psa.


Když bys měla říct na závěr pět slov, která tě charakterizují, co by to bylo?


Černá, ukecaná, boty, jednorožec a sport.


Proč jednorožec?


Mě hrozně baví to zvíře. Je to tak infantilní. Vím, že to je teď hrozně moderní, ale já už na nich ulítávám hrozně dlouho. Mám jedno tričko, kde je malej jednorožec. Jinak žádný oblečení s ním nenosím, ale doma mám jednorožčí plyšáky a pyžama :-).


A jedna úplně poslední. Přemýšlíš o budoucnosti?


Nijak zvlášť, já moc neplánuju. Rozhoduju se spontánně. Líbí se mi, jak to mám teď pestré. V práci mám třeba seriózní akci, kde jsem v lodičkách a šatičkách a v batohu mám tenisky, do kterých se přezuju a běžím do rádia, kde mluvím o hip hopu. Baví mě to.

Prostě Anežka! :-)


Nepřehlédněte

Představujeme multifunkční běžeckou kalkulačku

0
Připravili jsme pro vás na Běhej srdcem novou funkci - univerzální běžeckou kalkulačku, která zvládne vše, co jste kdy chtěli počítat. Potřebujete spočítat tempa, svoji...

Ondřej Rut (1) – Plavání je velmi technické. Voda může pomoci...

0
Ondra pracuje jako trenér moderního pětiboje a plavání. Je to nadšenec do jakéhokoliv sportu a miluje především triatlon. Sportu se věnuje od malička. Jako...

Běžecká kalkulačka: Stáhněte si naší novou appku!

0
Již přes 5 let máme na webu univerzální běžeckou kalkulačku, kterou mohou naši čtenáři využít pro 20 druhů především běžeckých výpočtů. Stále ji pomalu...

Matúš Vnenčák. Slovenský skialpinista, výborný trailový běžec a šéf Oberalpu

0
Matúš Vnenčák je výborný slovenský trailový běžec a skialpinista. Kromě toho, že mu jde v podstatě jakýkoliv sport, se věnuje i vynáškám nákladů na...

Nejnovější počin z dílen Garminu – Epix Pro a Fenix 7 Pro...

0
Garmin poslední květnový den uvedl novinky ze světa sportovních hodinek. Jedná se o updatované modely řady Fenix 7 se jménem Fenix 7 Pro a...

Sršní nektar – neskutečně jednoduchý trik jak sundat na půlmaratonu 5...

0
Během loňského roku proběhlo v Čechách testování Sršního nektaru na skupině běžců a běžkyň a jeho závěrem je, že slib zlepšení o pět minut...