Petra Štěpánková: „Abeceda je ideální pro rozvoj koordinace, síly a vytrvalosti“

Atletka a trenérka Petra Štěpánková momentálně žije v Norsku, kde trénuje atletiku v jednom z největších atletických klubů Norska IL Tyrving – Friidrett. V Norsku je pátým rokem, a předtím vystudovala FTVS a MFF obor učitelství pro střední školy matematika tělocvik a k tomu má trenérskou specializaci na atletiku s trenérskou licencí 1.třídy. Během studia aktivně závodila v extralize za oddíl PSK Olymp Praha pod vedením trenéra Jiřího Nejdla. Můžete ji znát hlavně z videa (které jsme u nás sdíleli), na kterém naprosto excelentně předvádí běžeckou abecedu. A právě (a nejen) kvůli tomu jsme se jí rozhodli vyzpovídat.

Jak je těžké dostat se do Norska a trénovat tam atletiku?

Já jsem měla hned od začátku štěstí a ještě než jsem do Norska přijela, už jsem měla práci zařízenou. Tyrving je velký klub, který stále potřebuje trenéry, s mladšími dětmi nám pomáhají i závodníci (což je mimochodem tady v Norsku celkem běžné) nebo rodiče. Hodně mi pomohlo vzdělání a licence, bez toho bych tuto práci asi tak lehko nedostala. A možná i fakt, že ČR má v atletice velmi dobré výsledky.

Bezpochyby jsi měla i dobré výsledky v lize?

Nejprve jsem závodila za TJ Slavoj Pacov v druhé lize, poté za Sokol České Budějovice v první lize a nakonec za PSK Olymp v extralize. Moje hlavní disciplína byla skok daleký, ráda jsem běhala i 100, 200 a 400m a později zkusila i trojskok. Vždycky jsem snila o tom, skočit 6m, což se mi několikrát povedlo a asi nejlepšího výsledku jsem dosáhla na MČR v roce 2009, kde jsem obsadila výkonem 6,10m 2.místo. Pravidelně jsem se také účastnila Akademického MČR, které bylo výhradně pro studenty. Zde jsem většinou dálku i trojskok vyhrála. Byla to super zábava!

Jak dlouho už se atletikou zabýváš?

S atletikou jsem se poprvé setkala na základní škole, tedy je to téměř 20 let. No už je to pěkná doba.

Jak ses k ní vlastně dostala?

Začala jsem na základní škole. Do té doby jsem se věnovala sportovní gymnastice, plavání a basketbalu. Každý rok se pořádaly školní atletické závody, kterých jsem se pravidelně účastnila, a hodně mě to bavilo, stejně jako přespolní běhy. Když mi bylo 13, tak mě taťka vzal do Pacova a řekl, že tu má známé v atletickém oddíle a že bych to mohla zkusit. Zkusila jsem to a od té doby je atletika mou součástí. Byl to tedy taťka, který mě k atletice přivedl a poté ještě řadu let sám trénoval, fungovalo to velmi dobře. Dokonce i po letech, kdy jsem byla dlouho zraněná, jsem se nakonec opět vrátila k závodění (už na trošku jiné úrovni) a stále s ním spolupracuji.

Koho máš v Norsku na starost?

Jelikož Tyrving je velký klub, máme tu i velké množství skupin. Já jsem hlavním trenérem pro tři různé skupiny. První skupina jsou děti 12-13 let, kterých je na trénincích zhruba 50 – 60, zde mám pod sebou další 4 trenéry. Druhá skupina jsou děti 12-15 let, kterých je zhruba 20 a k tomu mám na pomoc 2 trenéry a třetí skupina jsou děti 13-18 let, zde jsou vybrané nejlepší děti z ročníku a tuto skupinu vedu sama.

Máš tam nějaká želízka v ohni?

Určitě mám želízka v ohni, hodně dětí je opravdu šikovných a těším se do budoucna, kam až se jejich výkony posunou. Z pár případů bych mohla zmínit některé výsledky např.: Hedvig 14 let, která má letos skočeno do výšky 1,71m, Sigmund 13 let letos 5,66m ve skoku dalekém, Sigurd 15 let letos 200m za 23,54s, Sondre 14 let letos 60m za 7,50s a spoustu dalších.

Jak dobře si klub stojí?

Náš klub si v Norsku stojí velmi dobře. Letos máme na kontě několik titulů mistrů republiky (jeden též ze štafety žen na 1000m (100-200-300-400), ke kterému jsem pomohla prvním úsekem), starty na mezinárodních závodech a i norské rekordy.

Jak moc se v Norsku sportuje?

V Norsku se sportuje opravdu hodně. Stačí vyjít na ulici a stále potkáváte nějaké běžce, jezdce na kole či kolečkových lyžích nebo dokonce maminky a tatínky na mateřské, kteří běhají i s kočárem. Spoustu lidí tu lyžuje, Norové se snad opravdu rodí s lyžemi na nohou. Spousta dětí tu kombinuje právě lyžování např.: s fotbalem nebo házenou. Sportují tu jak děti, dospělí, tak senioři. Je to radost se dívat kolem sebe a vidět nadšence, kteří třeba v 80 letech aktivně závodí za veterány. Velké množství lidí tu také chodí po horách, je tu krásná příroda, hory, jezera, fjordy, toho Norové taky hodně využívají.

Čím se zásadně liší (neliší) příprava atletů v Norsku a v ČR?

Tak to se hodně těžko porovnává. Každý trenér má své metody. Jelikož jsem se nezabývala nějakou podrobnou studií přípravy atletů v těchto dvou zemích, tak je těžké porovnávat ČR a Norsko jen na základě mých zkušeností. Nelze to moc zobecnit. V Norsku působí i mnoho zahraničních trenérů, kteří si trénují po svém. Myslím, že tu není vysloveně nějaká zásadní věc, kterou bych mohla zmínit.

Co je podle tebe nejdůležitější část přípravy atleta?

Tak jako v jakémkoliv jiném sportu je podle mě nejdůležitější mít dobrý základ, na kterém pak člověk může stavět. Proto přikládám velkou váhu hlavně podzimní přípravě, ze které pak člověk čerpá během sezóny. U mých svěřenců se zaměřuji hlavně na všeobecnou přípravu – vytrvalost, sílu, koordinaci, atd. Na těch dětech je to opravdu velmi dobře vidět. Ten, kdo má dobrý základ, je bez zranění, postupně se zlepšuje a forma drží celkem dlouho.

Víme, že už to není jen o fyzické připravenosti, ale čím dál více se ukazuje, že jde i (a především o hlavu)…

Ano, to rozhodně ano. Sama mám zkušenosti, že nakonec člověk závodí nejlépe na menších závodech nebo na závodech, které si jde jen tak zkusit. Žádný tlak a stres. Pokud je člověk uvolněný, je pak sám překvapený, jak lehce to všechno jde. Myslím, že obzvláště na velkých akcích je opravdu důležité mít srovnané myšlenky a případně spolupracovat s odborníky. Je škoda, když na to člověk má, ale kvůli hlavě to nedokáže prodat.

Jak důležitá je v přípravě atleta běžecká abeceda?

Tak to se asi zase bude lišit názor od názoru. Podle mě je hodně důležitá a já na ni nedám dopustit. I proto se to vlastně jmenuje abeceda, je to takový základ.

K čemu všemu slouží?

Abeceda jak už jsem řekla je takový základ. Díky ní člověk získá cit pro pohyb, vnímá svoje tělo a dokáže ho ovládat. Osvojuje si správné pohybové stereotypy, načasování pohybů a taktéž posiluje různé svalové partie. Podle mě je to výborný prostředek pro rozvoj koordinace, síly a dokonce i vytrvalosti. Záleží jen na tom, jak si ji člověk přizpůsobí.

Když jsme ukázali tvoje video, skoro všem zaplesalo srdce…

Tak to mě těší. Chtěla jsem si vlastně jen tak pro sebe natočit nějaký zásobník cviků a pak se na to podívat. Později mě ještě napadly další cviky, které jsem tam mohla zařadit. Když už se to video takto rozšířilo, tak doufám, že to lidi potěší a pomůže třeba najít novou inspiraci a vyzkoušet jiné cviky.

Dá se to vůbec naučit, aby to někdo zvládl tak skvěle jako ty? (třeba z nuly)

To rozhodně ano! Myslím, že to není žádná velká věda.

Co bys doporučila aby to někdo uměl třeba jen z třetiny tak dobře jako ty?

Určitě bych doporučila, pokud někdo s abecedou teprve začíná, tak určitě mít někoho, kdo se na něj bude dívat (třeba trenér že ;)). Když se to totiž člověk učí sám a nevidí se, tak si často myslí, že ten pohyb dělá a přitom to tak není. Takže určitě mít někoho, kdo ho to naučí nebo se alespoň natočit a poté si podívat, co tam vlastně člověk vytváří. Já v tomhle měla velké štěstí, že jsem se dostala k trenéru Jiřímu Nejdlovi, který mě vlastně většinu těchto cviků naučil.

Na co by se podle tebe měli v dnešní době soustředit nejen hobicí, ale i běžci s ambicemi na bednu?

Podle toho co se má na mysli. V dnešní době je tolik možností a produktů moderní doby, že mi někdy přijde, že se z toho všeho dělá zbytečná věda a zapomíná se na to, proč se to vlastně celé dělá. Pro dobrý pocit a radost z dobře odvedené práce. Takže já bych si spíš přála, aby se lidé zaměřili na to, že si to mimo jiné vlastně chtějí hlavně užít.

Věnuješ se mnohem více věcem, než pouze trenérství. Můžeš nám říct o jaké jde?

Tady v Norsku je to tedy především trenérství, k němu mám malý úvazek na mezinárodní škole, kde učím tělocvik. Během léta pořádám letní sportovní tábor na Chaloupkách, s přítelem Jakubem Opočenským pořádáme sportovní kempy v Trutnově pod záštitou Kasper-Swix Teamu a další sportovní aktivity jako např. ABB půlmaraton. Letos máme novinku na jaro, kdy se 27.4.2019 bude konat běh NaHoru Run. No a jinak samozřejmě dalším volnočasovým aktivitám jako je kolo, lyže, turistika atd.

S přítelem také organizujete sportovní Kempy

Ano. Jsou to sportovní kempy pod záštitou Kasper Swix Teamu, které fungují již 6 let. Děti se zde setkají s různými sportovními aktivitami, potkají zajímavé osobnosti ze sportu a zvláště pro ty starší fungují kempy jako dobrý trénink. Běh, kolo, kolečkové lyže či brusle, gymnastika, míčové hry, plavání a spousta dalších aktivit čeká každý rok na všechny účastníky.