Nic není nemožné….
Je to přesně rok, co mi na MČR praskla šlacha na chodidle. Přišla jsem o Evropský pohár v Dublinu a Mistrovství Evropy do 23let ve finském Tampere. Nemohla jsem chodit tři týdny, běhat dva měsíce, jen přemýšlet jak dlouho bude trvat dostat se zpět a jestli vůbec.
Tento víkend jsem byla na Evropském poháru, na soutěži, na které jsem mohla být před rokem. A kdyby mi někdo před rokem v ten osudný den řekl, že za rok to bude dobrý, lepší, vlastně nejlepší, nevěřila bych.
Během posledních deseti dní jsem si dokázala, že nic není nemožné. Že tvrdá dřina a víra se může proměnit v nepředstavitelné a neočekávatelné. Desetidenní v podobě tří českých rekordů a jednoho finského mi uteklo neskutečně rychle.
Jsem šťastná a bolí mě nohy 🙂 Nejskvělejší pocit.
Nyní následují dny volna a v pátek se odeberu na Štrbské Pleso, na Slovenko, a poté do italského Melaga, kde budu makat směrem k Curychu.
Moc děkuji všem za podporu a gratulace. I to je velkou součástí úspěchu.
3x národní rekord
Huelva -15:35,62 na trati 5 000 metrů (1.místo)
Zlaté tretra – 5:42,71 na 2 000 metrů
ME družstev – Braunschweig – 3000 m – 8:51,69 (4. místo)