Kenenisa Bekele je, byl a bude, nejlepší běžec všech dob!

V jednom z nejúžasnějších a nejpřekvapivějších maratónských představení všech dob, etiopská hvězda Kenenisa Bekele o víkendu všem definitivně ukázal, proč je považován za nejlepšího běžce všech dob. Bekele, který neakceptoval přepálené tempo Berhana Legeseho, odpadl na 35 km v jednu chvíli až o 13s, aby pak hned dokázal vstát z mrtvých a povedlo se mu vyhrát letošní maraton v Berlíně v naprosto úžasném a neuvěřitelném čase 2:01:41. Minul tak světový rekord Eliuda Kipchogeho o pouhé dvě sekundy…

To, že se Bekelemu povedlo vyhrál tento závod takovým comebackem, je i dost výstižná metafora pro jeho dosavadní maratonskou kariéru. Pojďme si ale v rychlosti připomenout, kdo Kenenisa Bekele vlastně je.

Tři olympijské zlaté medaile, stále platné světové rekordy jak na 5 (12:37:35), tak i na 10 000 (26:17:53) metrů, 11 titulů mistra světa v cross country. Bekele se v posledních letech velmi těžce snažil přenést stejnou úroveň a kvalitu jeho výkonů i do maratonu. Před Berlínem ale bohužel dokázat dokončit za posledních 29 měsíců jen jeden jediný maraton, odstoupil nebo vzdal čtyři ze svých posledních šesti maratonů. Ve 37 letech a 3 let uplynulých od jeho posledního vítězného maratonu, začalo mnoho lidí Bekeleho odepisovat.

Bekele v Berlíně útočil znovu zezadu, jako v některých svých předchozích velkých vítězstvích – v roce 2013 na legendárním Buppa Great North Run, kde proti sobě měl Haileho Gebrselasseho (považujeme tento závod za jeden z nejkrásnějších) a Mo Faraha a i na maratonu v Berlíně roce 2016, kde stál proti Wilsonu Kipsangovi – ale nikdy nedokázal běžet tak rychle a s takovým odstupem. Bekele má na svém kontě tolik velkých vítězství, že by ho bylo možné v podstatě v každém závodě (pokud by měl natrénováno), prohlásit za jasného favorita na vítězství.

Akt první

První znamení, že by se mohlo dít něco opravdu velkého, přišlo již na metě 10 km, na kterou vodiči dovedli lídry závodu časem 28:58 – o dvě sekundy rychleji než při Kipchogeho světovém rekordu. Ale vzhledem k tomu, že Kipchoge ve svém rekordu běžel s velkým negativním splitem (první půlku 61:06, druhou 60:33), bylo na vzrušení stále trochu brzy.

Tempo však zůstalo opravdu vysoké a to až do poloviny závodu (čas 61:05) – tedy o sekundu rychleji než při Kipchoge rekordu. Kromě Bekeleho a Legeseho – šampióna Tokijského maratonu 2019, tvořil hlavní skupinu také Etiopan Sisay Lemma (osobní rekord 2:04:08) a Leul Gebrselassie (PB 2:04:02 – při svém debutu v Dubaji minulý rok) a málo známý keňský závodník Jonathan Korir (PB 2:06:51). Buď někdo běžel mimořádně rychle, nebo se během posledních 21 km vyskytly nějaké vážné výkyvy z plánovaného tempa.

Akt druhý

Dalších 5 km za 14:30 je dovedlo až na metu 25 km časem 1:12:30 (tempo na čas 2:02:21) a stačilo na to, aby se zbavili Gebrselassieho. Ostatně ani Korir nevypadal čerstvě a začal už odpadat. Bitva o vítězství tak padla na tři Etiopany. Legese udělal první velký tah. Prudce zrychlil a u občerstvovací stanice těsně před 30 km se trhl a zaběhl „naprosto nesmyslný kilometr“ za smrtících 2:48. Bekele chytře a naprosto profesorsky tohle tempo neakceptoval a brzy po něm odpadl i Sisay Lema.

Na 35 km ale již bylo jasné, proč Lemma i Bekele odpadli – Legese právě zaběhl posledních 5 km za vražedných 14:09 (tempo na maraton za 1:59:24). To mu sice na chvíli přineslo 13s náskok nad Bekelem a ačkoliv by se mohlo zdát, že Bekele ztratil půdu pod nohama, nezpomalil. Jeho čas na 5 km za 14:20 z 30 na 35 km byl dokonce jeho nejrychlejší (14:25 je tempo na maraton za 2:01:30).

Akt třetí

35-40 km bylo místem, kde závod pro někoho skončil velkou prohrou a někdo dokončoval své velké představení ve stylu „one man show“, hodného držitele dvou světových rekordů jak na 5, tak i 10km, když Legese začal tvrdě platit cenu za svoje přepálené tempo. Bekele nejen že začal získávat sílu, ale začal změnšovat i odstup a to téměř každým metrem. Těsně před 38 km prolélt okoho Legeseho jako střela (slovy jednoho fanouška v diskuzích: „he´s running like a f****g cheetah). Ale Bekele chtěl mnohem víc, než jen pouhé vítězství.

Poté, co zaběhl pětku na 35 km za 14:15, se dostal na 40 km v čase 1:55:30 (tedy o dvě sekundy rychleji než při Kipchogeho rekordu v minulém roce). Najednou byl světový rekord , nejen že velmi reálný, ale byl opravdu na dosah několika metrů…

Velké finále

A profesor Bekele to velmi pravděpodobně moc dobře věděl. Když během své maratonské kariéry bojoval s vleklými zraněními, byla to v podstatě jediná věc, která ho hnala dál a udržovala v tréninku. Pokus o světový rekord na maraton a jeho bezprecedentní snaha současně udržet světové rekordy jak na 5 tak i 10 km. Poté, co Kipchoge v Berlíně v loňském roce stanovil nový světový rekord (pro spoustu lidí „nepochopitelným“) časem 2:01:39, zdálo se, že jeho sny se rozplynuly. Přesto zde Bekele byl a bojoval s historií. Nejen s ní, ale i s mylšenkami na to, že v 37 ještě nepatří do „starého železa“ a že je dobře že mu jeho manažer Jos Hermens stále věří…

Etiopan zaťal zuby, zača houpat hlavou ze strany na stranu, kontroloval hodinky a zatímco se řítil vpřed se vším, co ještě v dvojtém přeplňovaném turbu zbylo, vzdaloval se každým metrem Braniborské bráně s jediným cílem. Protnout cílovou pásku. Je blízko a Bekele to ví.
Další světový rekord bohužel nepadne o pouhé 2s (zatím)…

Bekele zvládl posledních 2,195m k cíli za 6:11 – o čtyři sekundy pomaleji než při Kipchoge rekordu v roce 2018. Byl to neskutečný a heroický výkon. Dokázal zaběhnout královskou disciplínu o 67 sekund rychleji než kterýkoliv člověk v historii před ním… Dnes to bohužel velkému Bekelemu „nevyšlo“ a rekord protentokrát odolal.

Legese závod dokončil za 2:02:48 a stal se tak třetím nejrychlejším mužem v historii a nejrychlejším (který s tímto časem nestál na stupni vítězů). Lemma třetí za 2:03:36.

Král Bekele je zpět!

Bekeleho poslední maratónský triumf byl už hodně dávno – v roce 2016, když časem 2:03:03 vyhrál Berlín. Pouhých šest sekund od tehdejšího světového rekordu 2:02:57.Od té doby Bekele s maratonskou tratí dost bojoval. Ale nejen s ní ale především sám se sebou a svými pochybami.

V říjnu se vzdal myšlenky absolvovat závody ze série Marathon Major a přihlásil se na Amsterodamský maraton, kde v poslední km naprosto nepochopitelně odstoupil. Jeho agent Jos Hermens to komentoval slovy: „Jsem si jistý, že bude perfektně připraven na další jarní maraton. Jsem přesvědčen, že je to stále nejlepší běžec všech dob“