Přípravy na druhý ročník kryatlonu jsou v plném proudu. Hlavním organizátorem celé akce bude i letos autor myšlenky kryatlonu a dobrodruh Jack Bright, který nám zodpověděl několik otázek. Mluvili jsme nejen o nadcházejícím závodu, ale třeba i o jeho expedici na Špicberkách nebo čerstvě vydané knize o přeplavání Beringova průlivu.
Registrovat na kryatlon se můžete na webu kryatlonu. Ve startovce je již přes 50 jmen. Pokud váháte, podívejte se na video z minulého ročníku.
Poznámka 1: Rozhovor byl redakcí přeložen z angličtiny.
Poznámka 2: Vztahu otužování a běhu jsme se na BěhejSrdcem již několikkrát věnovali. Minulou zimu jsme přinesli rozhovor s předsedou otužileckého klubu 1. PKO Tomášem Prokopem a letos vyšel návod pro zájemce o otužování.
Jacku, minulou zimu se Kryatlon konal poprvé, ale i přesto získal v médiích obrovský ohlas. Čím to bylo?
Byla to netradiční událost. Zimní plavání stále není moc známé. Když k tomu pak přidáš běh a běh na lyžích, je to ještě neobvyklejší. Přidává tomu i fakt, že se závod koná v Praze ve skiparku Chuchle.
Minule se v den konání povedla úžasná atmosféra, kterou si mohli užít závodníci i diváci. To je jedna z nejdůležitějších věcí, když se na závodě potkají bok po boku závoďáci a hobíci.
Kryatlon vzbuzuje od začátku zájem médií a i to bylo důvodem, proč jsem chtěl do celé akce zahrnout též pomoc charitě. Loni jsme vybrali Alianci žen proti rakovině prsu a toto úspěšné partnerství bude pokračovat i v druhém ročníku.
Neinspiroval se někde ve světe jiný pořadatel a nechystá něco podobného?
Nevím o nikom, kdo by něco takového uspořádal dříve, takže loni to bylo vůbec poprvé. Mám přátele v Rusku, kteří pořádali závody se zimním plaváním a během, ale ne kryatlon. Pořadatelé ale obecně mají zájem dělat podobné akce.
Registrovali jsme Kryatlon jako ochrannou známku. Osobně se domnívám, že kryatlon má velký potenciál a snad najdeme způsob, jak ho zpopularizovat. Chci, aby se kryatlon rozšířil a aby si k němu našli cestu různé skupiny lidí. Taková věc by určitě zvýšila povědomí o zimním plavání.
Ačkoliv jsem Angličan, kryatlon byl založen tady v České republice a je výsledkem britsko-české spolupráce, což je skvělé. Česká republika je inovativní země a jsem rád, že tomu mohu přispět i já.
Co za novinky se připravuje na 2. ročník?
Příští ročník se od toho prvního v ničem zásadním lišit nebude. Očekáváme více účastníků. Minulý ročník jich bylo 50, zatímco teď jich čekáme kolem stovky. Závodníci jistě ocení zlevněné startovné, které činí 300 Kč, pokud bude zaplaceno do 31.12.2015. K tomu dostanou triko.
Jak už jsem řekl, minule byla fantastická atmosféra a byl bych rád, kdybych mohl říct, že příště to bude ještě lepší.
Do kryatlonu je ale ještě času dost a postupně se bude objevovat více informací.
Může závod absolvovat průměrný běžec bez otužileckého tréninku?
Kryatlon je otevřený všem zdravým lidem, kteří si zařídí potvrzení od lěkaře. Chtěli bychom ale, kdyby už všichni účastníci před závodem nějakou zkušenost s ledovou vodou měli. I proto se chystáme pro zájemce nabídnout společné tréninky ve studené vodě. Termíny budou brzy ohlášeny na webu www.kryathlon.com a na facebookové stránce.
Běžec, který chce být úspěšný v kryatlonu, musí myslet i na další disciplíny, protože rychlý běh sám o sobě na vítězství pravděpodobně stačit nebude. Každopádně na startu rádi uvidíme více běžců.
Jaké skupiny lidí na startu převažují? Našel se někdo, koho jsi opravdu nečekal?
Velkou část tvoří lidé z komunity okolo zimního plavání. Zúčastní se opět také triatlonisté, běžci a také se registrovali někteří běžci na lyžích. Dosud žádný vyloženě překvapivý účastník. Určitě na startu rád uvidím více sportovců z jiných disciplín.
Loni dominovali triatleti, kteří trénovali ve studené vodě a také měli jisté zkušenosti s běžkami. Nicméně na třetím místě skončil zimní plavec s dobrou kondicí.
V různých variantách triatlonu jsou jednotlivé disciplíny různě důležité. Jak je to v Kryatlonu?
Dobrá otázka. Studená voda má na výsledek kryatlonu velký vliv nejen při plavání. Jakmile vylezeš z vody, je obrovskou výhodou schopnost rychlého přechodu na další fázi. Za zmínku stojí to, že rychlejší plavci ztratí ve vodě méně tepla než ti pomalejší.
Běh je pak standardní, ale velmi zajímavá je běžkařská fáze, protože podmínky v Chuchli na malém okruhu byly velmi specifické a letos tomu pravděpodobně nebude jinak. V ostrých zatáčkách hodně záleží na dobré technice. Na krátkých rovinkách lze jet soupaž.
Říká se, že v ledové vodě by se nemělo zůstávat déle než půl hodiny, protože člověk začne usínat a pak se může snadno utopit. Dá se i tento limit nějak posouvat?
Osobně myslím, že maximální doba 30 minut v ledové vodě dává smysl. Lidé samozřejmě chtějí posouvat hranice dál stejně jako v ostatních sportech, ale obzvláště při zimním plavání musí pozorně poslouchat své tělo. Zažil jsem ve svém okolí i u sebe dost extrémní věci a zkušenost praví, že je třeba velmi pečlivě rozlišovat mezi pokračováním a odpočinkem. Správné načasování je kritické.
Víme, že jsi absolvoval s plaváním spojené expedice do Beringova průlivu nebo na Špicberky. Jak člověka taková cesta obohatí?
Interakce s divokou přírodou jsou strašně zajímavé. Člověk se může naučit o svých limitech a o síle přírody. Aktivity jako zimní plavání a zimní expedice mají velmi blízko k lezení po horách nebo skyrunningu. V obojím totiž příroda hraje velkou roli – je podstatně důležitější než například při klasickém silničním běhu nebo plavání v bazénu.
Myslím, že ti, kteří mají rádi outdoorové sporty, si také mnohem snáze najdou cestu k takové té extrémnější formě cestování.
Zimní plavání je v tomto ryzí sport. Jsi ty sám a divočina (klidně i v Evropě a ČR). Je to hrozně podobné dobrodružství, které můžeš zažít na cestách. Například v létě 2014 jsem na měsíc navštívil Grónsko a moc jsem si užil příležitosti, kdy jsem si tam mohl zaplavat v ledové vodě. Ostatně nebylo by tak jako tak na výběr, bylo to nutné už kvůli koupání.
Právě o expedici do Beringova průlivu jsi před několika dny vydal vlastní knihu The Bering Papers: An Extreme Winter Swimmer’s Story. Proč jsi ji napsal a o čem to vlastně je?
Když jsme začali o celém projektu na začátku roku 2011 přemýšlet, vůbec jsem nepředpokládal, že to bude tak náročné a komplexní. O rok později jsem věděl, že když uspějeme, budu mít dostatek materiálu na knihu. V srpnu 2013 jsme misi úspěšně uskutečnili, tak jsem vzal své záznamy a zpracoval je. Kniha konečně vyšla teď v prosinci.
Hlavním tématem je plavecká štafeta skrz Beringův průliv z Ruska do Ameriky, což byl cíl naší expedice. Takže text je hlavně o průběhu a přípravách a o mentálních, fyzických a organizačních výzvách, kterým jsme čelili.
Je tam také několik kapitol o zimním plavání v České republice a také část věnovaná Krkonoším, což je má oblíbená část Čech.
Kniha by mohla zaujmout široké spektrum čtenářů. V tuto chvíli je vydána v angličtině. Uvidíme, zda se v budoucnu najde někdo, kdo by ji chtěl přeložit i do češtiny.
Dokument Jacka Brighta o zimním plavání:
