Ivan Rybařík je vynikající český biker, který v minulosti vyhrál řadu závodů po celém světě včetně slavného australského podniku Crocodile Trophy. Své zkušenosti ze závodní kariéry přetavil do projektu Čistý sport. My jsme se ptali, jak Ivan v tomto komplexním projektu předává poznatky dál.
Ivane, jak ses dostal k cyklistice?
K cyklistice a sportu obecně mne přivedli mí rodiče. Hlavně pak táta Pavel.
Tvým asi největším mezinárodním úspěchem bylo vítězství na slavném extrémně náročném Crocodile Trophy. Co je to za závod?
Jedná se o legendární závod horských kol, který se jede na severovýchodě Austrálie. Skládá se z 9 náročných etap. Závodníci spí po etapách ve stanech v pustině daleko od civilizace a v divoké přírodě. Při závodě panují velká vedra od 40 stupňů víc. Crocodile trophy je víc než jen závod jde o závod kde si ka
ždý zažije svoji hranku a překročí své hranice. Mě se ten závod podařil vyhrát a moc často si na zážitky z tohoto závodu rád vzpomenu.
Slyšeli jsme, že tvou tajnou zbraní byla promyšlená strava během závodu. Jak jsi tedy doplňoval energii?
Používal jsem své energetické gely, jejichž recepturu jsem roky sestavoval a testoval. Dále pak obyčejnou vodu a UME produkty (přírodní tekutina nebo pasta z Japonska s alkalickými účinky).
Po jednotlivých etapách a před nimi jsme se stravovali energeticky vyváženým stravováním na bázi jednoduché rostlinné stravy v podobě obilných kaší, převážně veganské kuchyně a přírodních doplňků (colostra, korálové vody a antioxidantů a enzymů), abychom tělu dodali dostatek živin a přitom ho nezatížili v regenerační procesu.
Založil jsi platformu Čistý sport. Co to je a proč ten název?
Čistý sport evokuje spoustu věcí. Pro mne je Čistý sport sportování s radostí a respektem ke svému zdraví v kombinaci s osobním rozvojem. Platforma Čistý sport má jako svoji hlavní misi předávat zkušenosti z vrcholové
ho sportu a zdravé výživy nabyté v průběhu mojí závodní kariéry. Předávat kvalitu a vést lidi v oblasti tréninku a výživy za jejich osobní hranice.
Zdravá strava bez zbytečné chemie, sport jen s přírodními doplňky stravy a očista těla i ducha v mezi závodním období. Respekt k druhým sportujícím a zdravý přístup ke sportu.
Čistý sport proti ničemu nebojuje, jen se snaží poukázat na některé věci, které do sportu nepatří – strava s aditivy, sportovní doplňky s výrazně budícími vlastnostmi pro organismus a následným jojo efektem nebo dokonc
e nepovolený doping. Snažíme se na našich akcích ukázat lidem, že jde sportovat na jakékoliv úrovni a přistupovat k sobě z hlediska komplexu a vlastní odpovědnosti.
Hlavní náplní je trénink svěřenců. Kolik jich máte, kdo všechno se o ně stará a co je cílem vaší spolupráce?
V současné chvíli trénuji 33 sportovců. V mojí tréninkové skupině jsou ale i další trenéři a tak nyní kapacitně zvládáme trénovat již více než 75 sportovců a díky projektu Sport training nyní dokážeme obsáhnout téměř celou naší republiku. Kapacitně se nyní připravujeme na rozšíření a díky dalším trenérům sympatizující s naší myšlenkou bychom měli obsáhnout více než 150 svěřenců po celé naší zemi. Zaměřujeme se hlavně na běh, cyklistiku a triatlon.
Můžeš nám říct, zda tam máš nějaká želízka v ohni a jak se cítíš v nové roli kouče?
Pro ne je to celkem nová role. Byl obrovský rozdíl po skončení mé závodní kariéry, kdy jsem se s lidmi moc nepotával, najednou řešit jejich všední starosti . Udělat si vhled do jejich tréninkových i osobních systémů, pochopit jak žijí a co je jejich prioritou. Vrchlový sport je diametrálně odlišný od hobby sportu a vedu 35 – 45 lidí v průběhu celého roku. Dalších cca 15 v průběhu roku jen konzultuji. V závislosti na jejich potřebách v průběhu sezóny.
Petr Velíšek je letos 5. na MS a 2. Na ME v juniorské Xteře, Honza Procházka a Adélka Fuksová vítězí ve svých kategoriích na Kole pro Život. Marcela Mikulecká byla 3. Ve své kategorii v ženách na MČR v ultra běhu. Zdenda Fiedler je mistr republiky v Enduru na horském kole. Ondra Továrek je mistrem republiky a vítěz evropského poháru mezi handicapovanými cyklisty. Pracuji s Honzou Strožem na cestě zpět mezi bikerskou elitu a v projektu YAP (Young athlete project – Čistý sport pro mládež) pracuji po celý rok s deseti nadějnými dětmi. Není to o výsledku ale dlouhodobé koncepci a přístupu k mladým. Petr Velíšek a Zdenda Fiedler jsou toho prvními důkazy.
Mnoho lidí jsme zhubnuli, nastartovali a troufám si tvrdit nakopnuli k jejich lepší kondici a osobním výsledkům. Zvítězili jsme na nejtěžším etapovém závodě horských kol Crocodile trophy v taktovce našeho konceptu tréninku i stravování a tak jsme vlastně v roce 2012 náš koncept i začali. Proč ne říkal jsem si tehdy- vždyť je to funkční a nemusíme se stydět za své výsledky pod taktovkou zdraví a pomoci z přírody.
Dále máte restauraci Natural v Táboře. Jak to souvisí se sportem?
Velmi úzce. Kvalita vstupů zásadně odlišuje stav naší kondice a jídlo je jedním ze tří základních vstupů, kterými se sytíme. Dýchání, emoce a jídlo s pitným režimem je to co nás tvoří a má zásadní vliv na naši kondici. I proto jsem se rozhodl v naší jídelně vařit dle našeho konceptu nejen pro sportovce.
Organizujete též soustředění pro sportovce a hlavně cyklisty. O čem taková soustředění jsou?
Intenzivní forma jak zažít celý náš koncept. Zdravá strava, trénink, relaxační a kompenzační cvičení, besedy, workshopy, přednášky a pohoda s rodinnou atmosférou. To je to o čem se na našich kempech pokoušíme a čím žijeme sami. Člověk až 3 den opouští své všední starosti a stává se tak trochu sám sebou, zapomíná a všední starosti, které má doma a začíná se uvolňovat a skutečně odpočívat a dodávat tělu tolik potřebnou energii. Čistá a jednoduchá strava bez negativních vstupů tento proces jen urychluje a pomáhá člověku s regenerací a odpočinkem. Musím říct že je velmi obohacující vidět lidi odjíždět z našich akcí plné energie s ambici ve svém životě cokoliv změnit a jít dál. Naše kempy nejsou jen o odpočinku ale i o zamyšlení a pochopení, že vždycky se dá jít dál a nikdy na to není pozdě.
Už jsme několikkrát narazili na stravu. Viděli jsme letos tvoji přednášku na téma tvého konceptu vyvážené stravy. Můžeš čtenářům detailněji popsat, jak ses k němu dostal a v čem spočívá myšlenka?
Můj koncept vychází z pochopení principů působení jednotlivých druhů potravin na náš organismus. Opírá se o přírodní zákonitosti, biochemii a fyziologii člověka, ale také o zdravý selský rozum, vlastní empirickou zkušenost a intuici.
Je třeba dobré zjistit, že obyčejná mírně zásaditá voda s vyšší vodivostí ORP je úžasný nosič uvolňuje a čistí z její chemické povahy i tomu tak musí být. Nebo naopak sůl je koncentrovaný zdroj, který na člověka bude působit velmi stahujícím způsobem, tedy není moc dobré se jí sytit příliš, ale s mírou. Popř. že opakovaná konzumace extrémně uvolňujícího cukru s jednoduchou vazbou nám sice velmi chutná, ale výrazně nám blokuje regeneraci a co je ještě horší tak z nás dělá ovečky na něm závislé. Cukr není zlý ani hodný ale působí na nás takovým extrémem, že si o něj naše tělo pak opakovaně říká víc a víc.
Můj koncept také vysvětluje, že extrémy na člověka extrémně působí a to ve výživě i sportu a nesou sebou extrémní reakce a ve chvíli, kdy člověk jednoduchým způsobem zasáhne dokáže se uzdravit, nebo překonat své fyzické hranice, protože jeho tělo jednoduše lépe funguje.
Vychází ten koncept např. z nějaké širší východní filozofie, jiného stravovacího směru, čínské medicíny…?
Ano, stravovací koncept vychází z makrobiotiky což je východní stravovací směr. Jeho principy ale fungují napříč celým světem. Naše babi
čky také dělaly chléb jen z žita a kvásku, nebo používaly jáhly jako vynikající zdroj minerálů a komplexních cukrů. Ctili přírodní zákony napříč ročním obdobím a nesytily se extrémy. Makrobiotika znamená vlastně rozsáhlý život. Pestrost, živost a radost s vděčností je totiž to, co by mělo provázet každý výživový směr a ne omezení, zákazy, diety nařízení. Žádné jídlo není dobré ani špatné jen na nás nějak působí. Pochopme jak. A pokud si to uvědomíme, věřte mi, že už do sebe nebudete extrémy chtít dávat a sytit se jimi 🙂
Dnes se roztrhl pytel s různými stravovacími systémy… Dříve existovalo možná tak vegetariánství, dnes ale přišlo plno různých stravovacích směrů, které většinou spočívají ve vynechávání některých skupin potravin. Proč tomu tak je a je to dobře?
Nevím, je dobré že lidé dneška hledají pátrají a snaží se přijít na to co jim sedí a udělá je šťastné. Každý z nás nechť si udělá vlastní zážitek. Na konzultacích jsem ale již měl dost sportovců, kterým ketodieta, nebo naopak utažené vegetarianství nebo veganství celkem pokazilo zdraví a zhoršilo výkon. Není jich naštěstí mnoho a daleko více znám lidí, kteří sportují a jsou plně zdraví právě díky veganství, vegetariánství nebo jen odlehčenému jídelníčku, který ctí roční cyklus a dává člověku prostor se očistit i pořádně najíst. Ale nehledejme v jídle to co tam není. Člověk je komplex a veliký zázrak a tak je k němu dobré i přistupovat.
Odlišuje se tedy v něčem ten tvůj koncept?
Myslím že rozhodně, právě v tom, že vede člověka k vlastní odpovědnosti a ne zkoušení a testování. Dává pochopit to co diety nedokážou, protože se jen plní. V našem konceptu se snaží člověk porozumět, proč mu strava, která čistí jeho tělo nejdřív energii bere a pak dává. Je přece jasné, že když organismus potřebuje očistit bude směrovat energii dovnitř a bude si ji šetřit, až se mu očista podaří a tzv se i nakrmí, může ji pak uvolnit i ven. Nebo, že pokud cíleně a postupně vynechám extrémní potraviny jako je cukr, alkohol, nebo průmyslově zpracované potraviny, stane se můj organismus lehčí a výkonnější. Příkladů by byla celá řada.
Co bychom tedy podle tebe z jídelníčku měli vynechat? Nebo je to o něčem jiném?
Měli bychom zařazovat přírodní potraviny bez úprav a respektovat roční období i naše pracovní a osobní zatížení. Měli bychom hledat vlas
tní srdce a ne univerzální návody, které ve výživě moc nefungují. Měli bychom vynechat cukr a jiné drogy a postupně je nahradit radostí z přirozeného jídla bez vznikajících závislostí.
Řada sportovců tvrdí, že při intenzivním tréninku mohou jíst cokoliv, tělo to vždycky nějak spálí a oni se cítí dobře. Mají pravdu?
Ano. Otázkou j ale kvalita jejich orgánů a také jejich následná funkce. Tělo je zásobárnou energie a látek.Pokud si je vyčerpáme nemůžeme čekat dlouhodobý výkon, růst. Vše je jen o energiích a pokud budeme dlouhodobě v minusu nemůžeme čekat plus. Je to velmi jednoduché ale někdy to holt bolí 🙂
Jakou roli má čistá voda?
Zásadní, protože jsme z ní tvoření více než 75 procenty. Tedy pokud chybí nebo není dostatečné kvalitní tělo strádá, zahušťuje se, koncentruje a stahuje a to sebou nese celou řadu negativních věcí, zatvrdliny, problémy s klouby, svaly, opakované nemoci. Voda dokáže v těle neuvěřitelné věci.
Voda je nosič- ta kvalitní mírně zásaditá vytlačuje tu nekvalitní kyselou.
Je lepší pití vody s teplotou 40°C?
Teplá voda je vlastně voda vyvážená energií tepla a nese tak s sebou do organismu menší teplotní změnu a tedy i menší stres. Určitě je fajn pití vody o tělesné teplotě.
Souhlasíš s tvrzením: “nejsme to, co jíme, ale co naše tělo dokáže strávit”?
Ne. Jsem jednoznačně to co jíme, dýcháme a pijeme. To co nám bylo dáno tím velmi zásadně ovlivňujeme, ať už byla danost jakákoliv.
Má smysl filtrovat vodu?
Rozhodně ano.
A jakou technologii filtru bys doporučil?
Ideální jsou z mého pohledu ionizátory vody. Velmi dobré jsou v očistném období a období půstu i vody z reverzní osmózy. Filtrace vody je v dnešní době zásadní. Jakákoliv filtrace na kvalitním filtračním zařízení je lepší než nic. Pití vody z kohoutku je sice proklamované a nezávadné, ale kdo ochutná dobrou ionizovanou vodu pozná výrazný rozdíl v chuti, lehkosti. Velmi jednoduchý postup jak to zjistit je fakt jestli vodu pijete rádi. Pokud ano je dobrá měkká kvalitní pokud ne je pravděpodobně né úplně vhodná. Mírně zásaditá voda s negativním orp potenciálem chutná všem, hlavně pak dětem, které do pozorování nevnáší placebo efekt. Vyzkoušejte to a uvidíte.
Ano, víme, že si doma ionizuješ vodu na živou (zásadité pH) a mrtvou (kyselé pH). Jaké to má účinky a jak toho můžeme docílit doma?
Koupí kvalitní ho prověřeného zařízení. Již třetím rokem používám ionizátor vody s uhlíkovou filtrací Chanson od zivavoda.cz a také ionizátory od aquacentrum.de a jsem s kvalitou vody u obou moc spokojen. Mám krásný příklad, kdy jsme na našich kempech testovali v Toskánsku tento ionizátor vody. Jezdíme již 5 rokem na stejné místo s podobnými lidmi. Rok, kdy jsme měli ionizátor a do lidí tzv. lili ionizovanou vodu, jsem měli NULOVOU marodku. Nikdo neměl problém s achilovkami, koleny atd. Rok, kdy jsme ionizátor neměli ? Vždy se obeví rýmička, bolesti šlach, chřipka, horečka a to cca u 5 ti procent lidí což je ze 120 lidí celkem dost. Nemyslíte že to je celkem jednoznačné? Sám jsem tomu nevěřil, ale je to tak.
Co pití destilované vody?
Destilovaná voda není z mého pohledu pro běžné pití vhodná.
Doporučil bys radikální změnu stravy nebo pomalý postupný vývoj?
Doporučil bych každému jeho vlastní cestu a hledání ať už razantně nebo pozvolna. Je to vlastně jedno protože to vede k jednomu cíli a vychází to ze dvou typologií člověka. Více jich totiž není. Jsme pouze lidé vidící jednotlivosti a postrádající celek a nebo lidí vidící celek a postrádající jednotlivosti. Podle toho volíme i svoji cestu. Je buďto radikální a rychlá nebo postupná a trvalá.
S kým dalším ještě jako platforma spolupracujete?
Spolupracujeme s Honzou Dušánkem a Trailcamps, Zdendou Křížem a jeho trenérskou skupinou, Fojtík brothers a jejich trenérskou skupinou, také s olympioničkami ve veslování pod vedením trenéra Lukše, Sportovní akademií ve Špindlerově mlýně, Projektem Mysasy- měření variability srdeční frekvence a s mnoha sportovci po celé české republice naše kapacita je nyní na absolutním maximu a jsme za to moc rádi. I proto chystáme rozšíření našich trenérských řad.
