Můj Holandský rok
Nebudu vám nic nalhávat, ještě teď po roce je to někdy boj, dokázat své kvality a umět se prosadit před ostatními kolegy. Je smutné, že spousta lidi si vás zaškatulkuje podle toho odkud jste a ze které země jste přišli. Jsem z Prahy a jsem na to patřičně hrdá a nejvíc mě dokáže vytočit, když někdo z Evropanů neví, kde je Praha a nebo o nás má mínění, že žijeme sto let za opicema. V tu chvíi mám chuť vzít kettlebell a mrštit ho dotyčnému no nohu (mnohdy i o něco výše)! Lidi kolem mě už jsem naučila, že Česká republika není jen o pivu a knedlících, že jsme ekonomicky se rozvíjející země, plná vzdělaných a chytrých lidí. Už ví, kdo je Jarda (jak to proboha nemohli vědět?!!!), Petr Čech už zvládají i vyslovit, a někteří z nich na můj popud Prahu navštívili.
Ale dost už o Praze, jaké to vlastně je, žít sama v cizí zemi? No budu upřímná když řeknu jakž takž…neboli jde to,ale dře to.
Baví mě to tu, moc mě to baví, práce je naplňující a po roce už cítím, že mě lidi kolem sebe berou. Na druhou stranu jsem tu sama, bez Honzy, rodiny, přátel a když nemáte svůj den, tak se ptáte sami sebe, proč tu vlastně jsem, když jsem tu sama?!
U nás v rodině se vždycky hodně dbalo na výkon, jak sportovní, studijní tak i pracovní. Díky tátovi, který mě sportovně peskoval už odmalička, mám v sobě zarputilost, dravost a tohu být nejlepší. Nejdříve to bylo pouze ve sportu, ale postupem času se to přenášalo i do školy a pak do práce. Ano, je to tak, chci být prostě nejlepší! Ve všem, při všem a pořád. No a tady nastává problém, nejde to :D! Naštěstí jsem už pochopila, že člověk prostě nemůže být dokonalý ve všem co dělá, ale je důležité si určit priority a zaměřit se jen na pár věcí. Než jsem se stěhovala do Holandska, byla pro mě prioritou práce a běh.
Až ted zpětne si uvědomuji, jak jsem byla sobecká vůči Honzovi a přátelům a neměla na ně tolik času, kolik si zasloužili. Dnes to vidím jinak, nechci říkat otřelou větu, že je to věkem, ale asi na tom něco bude. V práci kolem sebe vidím spoustu úšpěných žen, manažerek, a tajně sníte o tom, být jednou tak úspěšné jako ony. Pak se na ně podívate trochu vice z blízka a vidíte masku, kterou nosí a pod ní jsou ukryté nádherné zoufalé ženy, které žijou samy, nemají manžela, děti a jejich život je práce. Tak takhle dopadnout rozhodně nechci a to mě přimělo k tomu zklidnit se a zaměřt se na to, na čem mi opravdu záleži. Na první místo ted rozhodně patří Honza, rodina a přátelé a práce je až na druhém místě. Když je tu člověk sám, přijde z práce domů plný zážitků a doma je ticho, nikde nikdo…a takhle je to každý den, den za dnem. Nestěžuji si, byla to moje volba, a asi to tak mělo být, abych se vzpamatovala, zastavila a začala žít trochu jinak.
Až ted zpětne si uvědomuji, jak jsem byla sobecká vůči Honzovi a přátelům a neměla na ně tolik času, kolik si zasloužili. Dnes to vidím jinak, nechci říkat otřelou větu, že je to věkem, ale asi na tom něco bude. V práci kolem sebe vidím spoustu úšpěných žen, manažerek, a tajně sníte o tom, být jednou tak úspěšné jako ony. Pak se na ně podívate trochu vice z blízka a vidíte masku, kterou nosí a pod ní jsou ukryté nádherné zoufalé ženy, které žijou samy, nemají manžela, děti a jejich život je práce. Tak takhle dopadnout rozhodně nechci a to mě přimělo k tomu zklidnit se a zaměřt se na to, na čem mi opravdu záleži. Na první místo ted rozhodně patří Honza, rodina a přátelé a práce je až na druhém místě. Když je tu člověk sám, přijde z práce domů plný zážitků a doma je ticho, nikde nikdo…a takhle je to každý den, den za dnem. Nestěžuji si, byla to moje volba, a asi to tak mělo být, abych se vzpamatovala, zastavila a začala žít trochu jinak.
Se změnu prostředí přišla i změna sportovních aktivit. Doteď to nechápu a ptám se sama sebe, jak je to možné, ale já neběhám. Ano je to tak, jdu běhat maximálně 1x za týden a to hlavně kvůli tomu, že mám výčitky. Chápete to? Já, která běhala i 150km týdně několik let v kuse, najednou neběhám. Trápilo mě to, hodně mě to zžíralo a několikrát jsem se to pokoušela překonat, ale prostě to nešlo. Místo běhání jsem se dala na CrossFit a studiové lekce v místním Nike Gymu.
Baví mě to, naplňuje a myslím si, že mi to i docela jde, ale stále se nemůžu srovnat s tím, co to dělá s mým tělem. Říkám si, Báro, podívej se na fotky CrossFiterek, copak mají útlá ramena a velikost džínů 26?! Ehm..ne…a logicky to ani nejde, ale já se stím pořád tak nějak nemůžu srovnat. Ne, že bych nabrala 20kg svalů a neprošla dveřma, ale přeci jen se postava změnila, zesílela a vnímá to i okolí. No co, nejdůležitější je, jestli se cítím uvnitř dobře, v hlavě spokojeně a Honzovi se líbím (doufám, že mi řekne včas až budu vypadat jako chlap :D)! Takže z Báry běžkyně, je teď Bára Crossfiterka!
Baví mě to, naplňuje a myslím si, že mi to i docela jde, ale stále se nemůžu srovnat s tím, co to dělá s mým tělem. Říkám si, Báro, podívej se na fotky CrossFiterek, copak mají útlá ramena a velikost džínů 26?! Ehm..ne…a logicky to ani nejde, ale já se stím pořád tak nějak nemůžu srovnat. Ne, že bych nabrala 20kg svalů a neprošla dveřma, ale přeci jen se postava změnila, zesílela a vnímá to i okolí. No co, nejdůležitější je, jestli se cítím uvnitř dobře, v hlavě spokojeně a Honzovi se líbím (doufám, že mi řekne včas až budu vypadat jako chlap :D)! Takže z Báry běžkyně, je teď Bára Crossfiterka!
Změna přišla i ve stravování, v Praze jsem i pod vlivem běhání byla vegetarian a později vegan. Poslední měsíce nacházím zpět cestu k masu, ale jde to hodně pomalu. Je to překvaující, jak si tělo odvyklo a maso mi nejen zatím moc nechutná, ale i ho stale špatně trávím. S CrossFitem přišel i vliv Paleo stravování a Low Carb a začala jsem se o to hodně zajímat. Co vlastně dělá cukr s vaším tělem, jak ovlivňuje vaší náladu a jak vás určitým způsobem ovládá. Je to zajímavé, chvílemi až děsivé! Rozhodla jsem se tedy se v oblasti výživy vzdělávat systematicky a pod dohledem a od září budu studovat půlroční kurz výživy. Bude to fomou online studia, jelikož nejsem schopná do Prahy pravidelně jezdit na výukové víkendy, nicméně se těším a věřím, že me to opět posune dál a o výživě se dozvím spoustu nových věcí.
Kurz jsem si slíbila jako dárek za úspěšné dopsaní diplomové práce na Prague College v Praze. V průběhu studia na FTVS, jsem měla pocit, že mi chybí ekonomické znalosti a rozhodla jsem se začít studovat ještě jednu vysokou školu. Chvíli to šlo a já si připadala jako misr světa jak vše stíhám, ale pak to začalo dřít, nová práce a poté stěhování do Holandska. Studium jsem úspěšně dokončila a poslední věc, která mi zbývala, byla diplomová práce. Nadávala jsem sama sobě, proč to pořád odsouvám, odkládám, vymlouvám se..tohle trvalo skoro rok, ale pak jsem se naštěstí vzpamatovala a někdy v dubnu se do toho pořádne opřela a začala denně psát. Večery a víkendy jsem trávila psaním, ale aspoň nebyl čas myslet na to, že jsem tu sama a mohla jsem se soustředit na psaní. Světe div se, tento týden jsem práci dopsala a příští týden odevzdávám svou asi poslední napsanou knihu v životě.
Beru to jako velkou osobní výhru a také nový začátek. Ted už se můžu naplno věnovat sama sobě, tomu co mě baví a plnit si své sny.
Věřím, že to všechno co se odehrálo během předešlých měsíců bylo ovliněno životem v Holandsku a prostředím, ve kterém teď žiju. Jsem za to ráda, Holandsko je krásná země, plná tajemných okouzlujícch míst a dýchá tu na vás pohoda klid.
Nike Lunarglide 9 Review
Nike Lunarglide 9 is an extremely comfortable, lightweight shoe with just enough stability to consider it a serious running shoe—and is a great-looking shoe as well
Dva podzimní Trailcamps v Krkonoších
S tréninkovými běžeckými kempy a v přímé závislosti i s běžeckými trenéry a „trenéry“ se v poslední době roztrhl pytel. Někdy bývá problém dopředu rozlišit, co má cenu, do čeho se vyplatí investovat svůj čas a peníze. Z toho množství různých kempů se člověk těžko má možnost zúčastnit všech nebo alespoň většiny. Bez osobní zkušenosti … Pokračování textu Dva podzimní Trailcamps v Krkonoších →
17. ročník Běh kolem Myslivny
[ Březen 10, 2018; 7:00 am; ] který je součástí Brněnského běžeckého poháru a je jeho 9. závodem.
Garmin quietly drops the price of Edge 520 to match Wahoo BOLT
The Battle Royale between Garmin and Wahoo on bike computers continues to heat up with each side sending up stronger and stronger serves…all to the benefit of us consumers. After a number of weeks of Wahoo throwing down (first with … Read More Here →
Obsáhlá recenze GARMIN Fenix 5s, 5, 5X
Michael Novák přichází opět s novou recenzí na trojici sportovních hodinek GARMIN Fenix 5s, 5 a 5X. Protože tentokrát rozsahem opravdu překonal vše doposud zveřejňované, není recenze publikovaná formou článku, ale můžete si ji stáhnout v souboru pdf a číst pak za klidných večerů.
Už se to blíží!
Ten čas tak letí. Už docela dávno jsem se přihlásila na Run Tour. Desítka na podzim v Praze. No a hele, ono to je už za měsíc a kousek.
Mezitím jsme vás burcovaly k účasti na tomto běžeckém seriálu. Některé z vás od nás i vyhrály startovné. Jsme rády, že se vám chce běhat a závodit a ještě se podívat do našich krásných českých měst.
Já jsem se chtěla vydat kromě Prahy ještě do Plzně, ale nakonec mi to bohužel nevyšlo. O to víc se těším na závod v Praze. Tady to sice dobře znám, ale desítku jako závod jsem už dlouho neběžela. A protože to nechci jen tak odklusnout, začínám trénink zaměřovat trochu jinak. Byla bych ráda, kdyby se mi to povedlo zaběhnout pod 50 minut.
Takže od teď si budu pravidelně do tréninku přidávat výživné intervaly, špetku rychlejších úseků, trochu kopečků, aby z toho vznikl ten správný předzávodní koktejl. Kdybyste náhodou chtěl někdy někdo vyběhnout a potrénovat se mnou, dejte vědět do komentářů, můžeme se domluvit na společném tréninku.
Kdyby to někdo z vás nemohl do 30.9. vydržet, můžete ještě vyrazit do Liberce, kde se koná předpředposlední zastávka Run Tour tuto sobotu. Po Praze jsou už jen Pardubice.
Jinak tedy doufám, že se s vámi uvidím na startu na Ladronce.
Užívejte zbytek léta a laďte formu na podzimní závody :-)
Lenka
Soňa Vnenčáková vyhrála Mistrovství Slovenska
v půlmaratonu časem 1:21:02, svěřenkyně trenéra Jiřího Šmitákadruhou závodnici na druhém místě porazila o minutu a 9 vteřin. Mistrovství se konalo v Rajci v sobotu 12. srpna.
Daniel Orálek doběhl druhý na 34. ročníku
Rájeckého maratonu a ve své kategorii zvítězil časem 2:42:26.Závod se běžel 12. srpna.
GoPro Karma Grip Gimbal In-Depth Review
I get detailed on the GoPro Karma Grip, Grip Extension, Hero5 Black, and Seeker bag in a 10-month test of how things actually work and hold up.