Výlet za poznáním

0


Dlouho jsem žádný článek nesepsala. Zaprvé jsem neuměla utříbit myšlenky do žádného smysluplného tvaru, který by měl hlavu a patu. A taky nebylo možná ani moc co sepisovat, od Lysacupu jsem se zúčastnila dvou komornějších závodů – Bolatická dvacítka a Silniční běh na Lysou. Ani ne tak kvůli zdraví a času. Ale zkrátka chyběla chuť závodit. Poslední dobou se čím dál častěji známí ptali, kde jsem se vytratila...  Jak to, že  nezávodím...  A běháš vůbec ještě???
Běhám, jezdím na kole, lítám po lese, po horách, od podzimu do jara pak ještě sem tam skotačím v gymnastické tělocvičně. Hýbu se pořád, a nepřestává mě pohyb bavit, ale přestávají mě motivovat závody. Asi nejsem vůbec závodní typ. V druhé polovině Lysacupu cítím značnou únavu a vyhlížím konec celého seriálu, nemůžu se dočkat volného víkendu, kdy se proběhnu jen tak sama po lese a to i přesto, že vím, že mi bude po skončení Lysacupu stejně smutno a budu vyhlížet další ročník.

Dlouhé ultra závody jsem si odžila už dávno a vzhledem k možnosti obnovením bývalých zranění a taky velkému vyčerpání, se mi do nich teď už vůbec nechce. Na takové závody bych musela nastupovat 100pro fit, být odpočatá a mít na ně chuť. A hlavně tu teď nemám. Naopak krátké a těžké horské závody na jaře, které bych si s chutí odběhala, pro mě zůstávají zakleté – na jaře mě každoročně nepustí laryngitidy a následná rekonvalescence.
Létu pak patřilo hlavně kolo, naše hory a chuchelenský les, a pak nádherné výlety do přírody, kdy neřešíš čas a skoro nejsi doma. A závody? Ty se sem tak nějak letos nevešly...

Léto se pomalu lámalo ke konci a mě čekalo pár volných dní, kde jinde, když ne v horách... Táhlo mě to tradičně do Tater, Deni mi ale v létě stihla zamávat z GrossVenedigeru, a přesvědčila mě o tom, že zamávat si z GrossGlockneru bude ještě větší jízda. A myslím, že sama ani nečekala, jak velká jízda to bude!!!
Ve čtvrtek vyrážíme kolem půl páté a auto vypadá, že asi brzo praskne. Honza se nezapřel a jediný v minimalistickém duchu nasáčkoval vše do jediné krosny. Zbývající posádka (Deni, Jarek a já) myslela na vše možné i nemožné, ale vzhledem k prudce se měnící předpovědi, jsme aspoň byli velmi dobře připraveni.
Liják nás chytá už v polovině cesty a vyhlídky nejsou zrovna blankytně modré. Zima a déšť. Cesta mi rychle ubíhá, kolem jedné jsme v kempu Kals am GrossGlockner. Ráno nás budí kapičky deště bušící do stanů, rozhodujeme se co dál a pevně věříme v bezdešťové zítřky. Přes nejistotu balíme, do toho se zahříváme polívkou, a chceme to aspoň zkusit. 
Stoupáme do mraků, cesta je chodecká protkaná střídavě slábnoucím a zesilujícím deštěm, až na jednu kratší přestávku před lijákem nezastavujeme, zanedlouho jsme tak ve 2800 ve Stüdlhütte. Počasí nás pustilo sice sem nahoru, ale tady nám cestu jasně zatarasí. Mokré kluzké skály a špatná viditelnost nás nutí měnit páteční plány. Odpoledne se výstup do další chaty do 3400 odkládá - na sobotu, bude-li líp. Jdeme se alespoň pokochat výhledy v blízkosti Stüdlhütte a stojí to za to. Koukáme na nádherné obří masivy, připadám si tak malilinkatá...


Ráno se obloha protrhává a původní černé chmurné scénáře se rychle vytrácí, ve tvářích se nám rýsují úsměvy. Vyrážíme. Výstup do 3400 směrem k chatě Erzherzog Johann Hütte bude už trochu jiné kafe. Ale já kafe ráda! :-) 

Cesta jde dobře, vzhledem k různým představám o postupu se brzo dělíme. Honza pokračuje sólo přes ledovec až nahoru, s odvahou, která mi naprosto chybí. Asi potřebuju více záchytných bodů a to nejen na horách, ale i celkově v životě, než je třeba pro tebe běžné, a pokud je nemám nebo ztrácím, pak bojuju s nejistotou a panikařím. Zvlášť, když pode mnou cosik zlověstně praská. Pokračuju tak dál spolu s Deni a Jarkem hezky navázána na laně. Stoupáme v Honzových stopách k odtrhové trhlině, přes ni postupně dál ke skalám, kde už je na „hraničních“ úsecích možnost jištění. Lezeme v klidu až k chatě, z dáli hřmí, sněžná bouře se stáčí směrem k nám. Dorazíme tak akorát, zanedlouho se na chatu sype hromada sněhu. To už se ohříváme u kafe a polívky. Tušíme, že vzhledem k počasí - sněhu, nulové viditelnosti a vichru si ze samotného vršku Glossglockner dnes určitě, a pravděpodobně ani zítra ráno, nezamáváme. Samotný zítřejší sestup bude náročný i tak. 
V noci se často budíme, málokdo z nás je schopný spát, změna nadmořské výšky s námi trochu zahoupala.  Rozhodně toho naspíme ale o dost víc, než další 3 Američani, kteří s námi jako jediní nocují na chatě. Leni díky :-) tvé uspávací léky nám hodně pomohly!!! Vydatně snídáme, kuklíme se a pomalu se vydáváme na sestup. Cestou potkáváme stoupat tříčlennou skupinu, mají toho fakt plné zuby. Sněhu tak o 50-70 čísel více než před pár hodinami, brodíme se jím po kolena, v některých úsecích po pás. Okamžitě poznáváme, že sestup nám dá zabrat. Netušila jsem, že na začátku září budu vítat zimu, ale je to tak. Nevím, kdy naposled jsme se válela v takovém množství sněhových vloček. Možná jako malá holka! :-) 

Sestup po skalách šel bez problémů, v rychlém postupu nás zastavuje až skála před ledovcem. Navazujeme se, Jarek jistí, postupně slaňujeme k plácku před odtrhovou trhlinou. Dostáváme se úzkou spojkou přes a postupujeme ledovcem. Sníh zakryl mnoho mostečků, kterými jsme trhlinky překračovali, teď v některých úsecích nevidíme nic a můžeme jen hádat, na čem stojíme. Postupujeme pomalu, všichni navázáni na dlouhém laně, Honzík v čele, my dvě, na konci Jarek, všichni vyhlížíme konec ledovce. Konečně se odvazujeme a těšíme se na chatu. Jak se říká, na horách poznáš nejvíc sám sebe a stejně tak i ty ostatní, v ryzí čisté podobě, do poslední buňky. Poznáš, na koho se můžeš spolehnout, koho tam v těch horách budeš chtít mít vedle sebe i příště. A já byla fakt ráda, že tam mám ty, které tam mám...
Zbývající část cesty ke Stüdlhütte byl opět už jen choďák, tak se šťastně fotíme a opět si s troškou větší bezstarostností užíváme sněhové podmínky. Na Stüdlhütte přeskládáme věci a fičíme dolů až k autu, sníh ustává, otepluje se a my se těšíme domů...  
 
 
A už teď, s odstupem pár dní, se těším zase někam dál... a třeba příště i výš... ;-)
 

Garmin’s Vivomove HR: Everything you need to know

0
Sometimes, beauty is only skin deep. And unfortunately in the case of the Vivomove HR – that’s never been more true. But let’s not get too far ahead of ourselves.  The Vivomove HR is the second iteration of Garmin’s dabble … Read More Here

72 hodin ve Švédsku #Diary and TravelTips

0
Už jste se někdy někam vydali, aniž byste měli připravený itinerář, věděli kam vlastně letíte nebo jak se tam vlastně dostanete z letiště? Když mi Ondra napsal, jestli s ním nechci letět na turnaj do Švédska, přišlo mi to jako blbost. Neměla jsem natrénováno, už vůbec ne na tu kategorii do které jsem se přihlásila a […]

Skyrunning a VJ SPORT? Ano! Seznamte se s Jonathanem Albonem

0
Značka VJ SPORT je u nás vnímána především jako speciálka pro orientační běžce případně závody  OCR (army překážkové běhy). Čím dál více se však objevuje na nohou běžců vyznávajících skyrunning a trailrunning! Nejzářnějším důkazem je  volba obutí letošního vítěze slavného závodu TROMSØ SKYRACE Jonathana Albona! V botech VJ SPORT IROCK 2 zvládl extrémně náročnou trasu plnou ostrých …

Pokračovat ve čtení "Skyrunning a VJ SPORT? Ano! Seznamte se s Jonathanem Albonem"

Čtyři řeky s Trilobitem – Berounka (52km)

0
Horké léto skončilo a přišel čas se zase trochu rozběhat. Teda rozchodit. Vyrazila jsem na padesátku od KČT Trilobit Barrandov a dokonce jsem v cíli dostala pohár za druhé místo, protože...

Prázdninové mítinky na Morendě 2017

0
Náš oddíl v letošním roce uspořádal již v pořadí 10. sérii letních prázdninových mítinků na domovském stadionu AC Moravská Slavia Brno, spolek, v ul. Vojtova (dále jen morenda). Jednalo se o historicky nejúspěšnější sérii, k čemuž jistě přispělo i elektrické měření časů vlastní časomírou, kterou náš atletický klub provozuje od letošní halové sezóny (zkušební provoz byl [...]

Trénink srpen 2017

0

V srpnu jsem běžel rovnou dva závody, které pro mě nejsou vůbec typické. Prvním byla trailová Hostýnská Osma s převýšením přes 3000 metrů a druhým byl hned následující sobotu Běh na Svatý Hostýn, který měří pouhých 5 km a má převýšení přes 400 metrů. Hlavně první zmiňovaný závod mi odrovnal na mnoho dnů stehna, ale i […]

Příspěvek Trénink srpen 2017 pochází z UltraMaratonec.cz

Pivo Spartathlon 2017 – pro členy ČAU

0

U příležitostí rekordní české účasti na slavném Spartathlonu, který se letos koná 29.-30. září, jsme ve spolupráci s pivovarem Svijany vydali speciální edici 2l plechovek – Czech Spartathlon Team 2017. Členové ČAU ji obdrží zdarma u Zbyňka Vondráka (zbynek@ultrapulmaratonec.cz). Ostatní zájemci si ji mohou na www.spartathlon.cz zakoupit. 

Mistrovství světa veteránů v běhu do vrchu

0
které se konalo v sobotu dne 2. září ve slovenském Vršatci, naše závodnice vybojovaly následující umístění: Ženy kategorie   35-39 let  9,6 km  4. Anderlová Dorota 1978  54:16 Ženy kategorie   40-44 let   9,6 km  8. Topinková Lenka 1976  55:29 Ženy kategorie   55-59 let   9,6 km  16. Budínská Hana 1960  1:14:43 Ženy kategorie 65-69 let   9,6 km  6. Dvořáčková Dagmar 1950  1:14:40

Chodci Jaromír Morávek a Tomáš Hlavenka

0
překonali klubovní rekordy v chůze na 3 000 m na dráze žáků Jaromír Morávek časem 18:53,6 a překonal tak vlastní rekord z letošního roku, který měl hodnotu 22:58,54. V seniorské kategorii jeho chodecký trenér Tomáš Hlavenka překonal na stejné trati časem 13:01,1 vlastní rekord z letošního roku, který měl hodnotu 13:08,80.

Nepřehlédněte

Představujeme multifunkční běžeckou kalkulačku

0
Připravili jsme pro vás na Běhej srdcem novou funkci - univerzální běžeckou kalkulačku, která zvládne vše, co jste kdy chtěli počítat. Potřebujete spočítat tempa, svoji...

Matúš Vnenčák. Slovenský skialpinista, výborný trailový běžec a šéf Oberalpu

0
Matúš Vnenčák je výborný slovenský trailový běžec a skialpinista. Kromě toho, že mu jde v podstatě jakýkoliv sport, se věnuje i vynáškám nákladů na...

Běžecká kalkulačka: Stáhněte si naší novou appku!

0
Již přes 5 let máme na webu univerzální běžeckou kalkulačku, kterou mohou naši čtenáři využít pro 20 druhů především běžeckých výpočtů. Stále ji pomalu...

Nová verze populárních kompresních lýtkových návleků od značky Compressport

0
Nejvýznamnější novinkou kolekce jaro/léto 2023 švýcarské značky COMPRESSPORT, je zdokonalená verze základního produktu značky – kompresních lýtkových návleků. Nová generace R2 3.0 navazuje na...

Sršní nektar – neskutečně jednoduchý trik jak sundat na půlmaratonu 5...

0
Během loňského roku proběhlo v Čechách testování Sršního nektaru na skupině běžců a běžkyň a jeho závěrem je, že slib zlepšení o pět minut...

Petr Pechek: Svou první stovku chci hlavně přežít

0
Dlouho to na žádný velký talent nevypadalo – z mládežnických a juniorských republikových šampionátů má Petr Pechek pouze jedinou medaili! V kategorii dospělých se ale postupně...