Již víme, že většina mismatch nemocí je způsobena špatně fungujícím metabolizmem. Proč to tak je a jak se z toho můžeme poučit?
Co když máme přebytek glukózy, resp. fruktózy?
Při přebytku kalorií, zejména z fruktózy, se může přeměňovat na tuky v játrech (proces známý jako de novo lipogeneze). To může vést k hromadění tuku v játrech a dalším metabolickým komplikacím.
Glukóza má menší tendenci vést k tvorbě tuků, pokud je metabolizována v rámci vyvážené stravy a odpovídající fyzické aktivity.
Pokud tělo často dostává vysoké dávky glukózy, může to vést k inzulinové rezistenci, což je stav, kdy buňky přestávají správně reagovat na inzulín. U lidí s diabetem může nastat chronická hyperglykemie, což vede k vážným zdravotním komplikacím.
Je fruktóza špatná?
Samozřejmě ne. Fruktóza se přirozeně nachází v ovoci a některé zelenině. Tyto potraviny jsou obvykle bohaté na vlákninu, vitamíny a minerály, což pomáhá zpomalit vstřebávání cukru a zlepšuje metabolismus. V tomto kontextu je fruktóza zdravou součástí vyvážené stravy.
Problém nastává, když se fruktóza konzumuje ve velkém množství z vysoce zpracovaných potravin, které obsahují přidané cukry, jako je fruktózový kukuřičný sirup.
Pro shrnutí – co se děje, když člověk přijímá příliš mnoho kalorií (tj. víc, než aktuálně potřebuje na provoz)?
Tělo uchovává přebytečné kalorie ve formě tuků. Když se kalorie nevyužijí na energii, jsou převedeny na triglyceridy a uloženy v tukových buňkách.
Co když má člověk ve stravě nedostatek vlákniny?
Vláknina zpomaluje vstřebávání ze střeva. Dnešní procesované potraviny bez vlákniny se hrozně rychle vstřebají a způsobí v krvi šok. Ten tělo řeší vyplavením velkého množství inzulinu, aby tento šok srovnalo.
A pak má řadu dalších funkcí – např. pomáhá při pohybu potravy trávicím traktem, udržuje správnou mikroflóru střev apod.
Co je to metabolický syndrom?
Metabolický syndrom je soubor rizikových faktorů, které zvyšují riziko rozvoje závažných onemocnění jako jsou diabetes 2. typu, srdečně-cévní nemoci a mrtvice.
Jaké rizikové faktory?
Inzulinová rezistence, obezita, vysoký tlak, zvýšená koncentrace tuků v krvi, nízká hladina HDL.
Jaké jsou fáze metabolického syndromu?
Prvním náznakem metabolického syndromu bývají některé rizikové faktory často spojené se špatným životním stylem. Patří sem zejména nadváha (především ukládání tuku v oblasti břicha), zvýšený krevní tlak a zvýšená hladina krevního cukru po jídle. Na této úrovni nemusí být žádné zjevné příznaky nebo mohou být mírné, např. únava po jídle nebo častější pocit hladu.
S přibývajícími rizikovými faktory se tělo postupně stává rezistentním na inzulin, hormon, který pomáhá regulovat hladinu cukru v krvi. Inzulinová rezistence vede k tomu, že tělo potřebuje více inzulinu, aby udrželo stabilní hladinu krevního cukru, což může vyčerpávat slinivku břišní a nakonec způsobit dlouhodobé problémy s regulací cukru.
Jak se inzulinová rezistence a další rizikové faktory prohlubují, objevuje se vysoký krevní tlak (hypertenze), zvýšená hladina triglyceridů a snížený „dobrý“ HDL cholesterol. Krevní tlak je vyšší, cévy jsou zatěžovány a hladiny tuků v krvi se zvyšují. Na této úrovni už často nastává stav nazývaný prediabetes, kdy je hladina krevního cukru vyšší, ale ještě není v pásmu diabetu.
Poté už pomalu mohou nastupovat chronická onemocnění – diabetes 2. typu nebo kardiovaskulární problémy, ateroskleróza apod. V této fázi je výrazně ovlivněna kvalita života.
Časem dojde k nevratným poškozením – těžká ateroskleróza, cirhóza jater, selhání ledvin nebo jiné orgánové poškození.
Jaké biomarkery nám mohou indikovat metabolický syndrom dříve než k němu dojde?
Uvedu jich několik:
- Zvýšená hladina glukózy v krvi na lačno může být prvním znakem inzulinové rezistence, která je základním kamenem metabolického syndromu.
- Dále zvýšená hladina inzulinu na lačno nebo index inzulinové rezistence.
- Obvod pasu je jednoduchý a účinný biomarker.
- Zvýšené triglyceridy a nízký HDL cholesterol
- Zvýšená hladina CRP
- Zvýšené hladiny leptinu (hormon sytosti) a nízké hladiny adiponektinu (který podporuje citlivost na inzulin)
- Zvýšený krevní tlak
- Zvýšené hodnoty jaterních enzymů mohou být příznakem ztučnělých jater
Proč je viscerální tuk nebezpečnější než jinde uložený tuk?
Viscerální tuk se ukládá kolem vnitřních orgánů v břišní dutině. Na rozdíl od podkožního tuku, který má primárně funkci zásoby energie, viscerální tuk aktivně zasahuje do metabolických procesů a hormonální rovnováhy
Kdy dojde k tomu, že tělo ukládá přebytečnou energii do viscerálního tuku namísto podkožního?
To má řadu faktorů jako genetika, životní styl, inzulinová rezistence nebo kapacity podkožního tuku. Naprosto nejzásadnější ale je držet rovnováhu mezí kalorickým příjmem a výdejem.
Proč tedy většina mismatch diseases souvisí s metabolizmem?
Metabolismus je totiž přímo spojený s naším přežitím – jídlo, energie, pohyb. Naše tělo muselo být po miliony let perfektně vyladěné na prostředí, kde jídla bylo málo a pohybu hodně.
Metabolické procesy hodně snadno vybočí, když změníme životní styl. Jsou citlivé na přebytek jídla, sedavý život nebo špatné návyky. Na rozdíl třeba od imunitního systému nebo nervové soustavy, které taky můžou reagovat nesouladem, je metabolismus základ všeho – všechno ovlivňuje a změny prostředí ho zasáhnou nejvíc. Proto je většina těchhle nemocí metabolických.
