Tomáš Štverák je nadějný běžec, který se již ve svých 19 letech dostal do české ultramaratonské špičky a pravidelně ho vídáme na předních příčkách českých závodů. Hodně vidět byl uplynulý víkend, kdy na slavném a extrémně náročném závodě Ronda del Cims s parametry 170 km / 13500+ m dokázal vybojovat 11. pozici, čímž stanovil historicky nejlepší český výsledek.
Tomáši, sledujeme tě již déle, ale tvůj výkon na Rondě je zatím suverénně nejlepší výsledek. Vidíš to stejně?
Určitě ano. Už jsem dosáhl pár výsledků, kterých si strašně moc vážím, ale Ronda to už je něco jiného.
Běžci obvykle začínají ultramaratonskou kariéru mnohem později než ty. Jak je možné, že ses k tomu dostal tak brzo?
No od malička jsem hrál házenou a fotbal. Nikdy jsem nebyl moc rychlý, ale vytrvalost mi vcelku šla. Asi před 3 – 4 lety jsem si zkusil zaběhnout běh do vrchu v rámci Lysacupu a o něco později jsem si zkusil B7 bez ambicí na výsledek, ale na dokončení a neuvěřitelně mě to chytlo.
Předpokládáme, že ti zkušení běžci doporučují věnovat spíše se rozvoji rychlosti než dlouhým běhům. Máme pravdu? 🙂
No jak kteří. Někteří mi říkají, že se mám držet toho co mě baví a že to dělám dobře. Ale samozřejmě se to některým nelíbí a radši by mě viděli běhat krátké a rychlé závody.
Proč tyto hlasy neposlechneš?
Zase tak moc těch hlasů není a nemám moc důvod to poslouchat. Dělám to co mě baví a naplňuje a o tom to přece je, ne?
Jasně! Pojďme ale teď k samotnému závodu. Průběh jsi již stručně popsal na svém facebooku. Jaké to je běžet skoro 2 dny v kuse?
Zajímavé :D. Ne, ale opravdu je zajímavé sledovat co za takovou dobu zažiješ, kolik emocí, radosti, bolesti, krizí a já nevím čeho všeho.
Takže se přitom nenudíš? Když se totiž zeptáš většiny lidí, na co myslí při maratonu, tak odpoví, že mají během závodu jenom prázdnou hlavu. Nebo to začíná až po mnoha hodinách?
V horách se opravdu nenudím!
Co ti cestou pomáhalo a na co jsi myslel?
Tak to je těžká otázka. Pomáhala mi určitě podpora od všech kteří mě sledovali a fandili mi. A myslel jsem právě na ně. Říkal jsem si, že to prostě nesmím vzdát, když mi všichni tak moc fandí.
Co strava? Máš něco osvědčeného, co tvůj žaludek během tak dlouhého běhu zvládá?
Strava byla jedna z nejdůležitějších věcí. Při takovém závodě jako je Ronda, nemůže člověk spoléhat jenom na nějaké gely a tyčinky. Naopak se musí snažit jíst aspoň trochu normální jídlo. Já osobně jsem jedl na občerstvovačkách různé sendviče, polívky, tunáka, čočku a ovoce. Mezi občerstvovačkama jsem měl sebou nějaké sušené ovoce, tyčinky a přesnídavky.
Máš nějaký recept, jak při závodě bojovat s únavou?
No recept snad ani ne. Když třeba usínám, tak se snažím nějak zabavit třeba cumláním hroznového cukru, ten vždycky na nějakou dobu pomůže.
Kdy ti bylo při závodě nejhůř a jak ses s tím vypořádal?
Určitě v noci, kdy jsem měl několik spánkových krizí a na vrcholech nebylo úplně teplo. No a vypořádal jsem se s tím právě pravidelným příjmem energie.
Máme to chápat tak, že jídlo pomáhá na ospalost?
Takhle bych to zase úplně neřekl :D, ale určitě to tělu dodá energii, která může ospalosti alespoň na chvíli zabránit.
Co na tak dlouhých závodech používáš za výbavu/oblečení?
Od nového roku mám dva nové sponzory, takže oblečení používám od italské značky MONTURA a kompresní doplňky od firmy CEP.
Funguje na tebe komprese? Používáš ji i na pozávodní regeneraci?
Určitě ano, mám na to od CEPU speciální produkty.
Jak fungovala spolupráce se support teamem?
Naprosto skvěle. Všude kde jsme se domluvili, že se uvidíme, jsme se viděli, dokonce mě i někdy překvapili a byli tam, kde ani být neměli. Vždycky když se mnou byli, tak mi pomáhali. Prostě TOP servis!
Můžeš srovnat atmosféru Rondy s českými závody? Je to hodně odlišné?
Určitě! Atmosféra byla naprosto skvělá. Všichni povzbuzovali, jak už na startu, na trati, tak i v cíli. To se u nás bohužel moc nevidí.
A je to tak v zahraničí u všech závodů nebo jen u těch nejznámějších jako Ronda?
To nemůžu posoudit, protože jsem na tolika zahraničních závodech ještě nebyl, ale myslím si že je to tak u většiny závodů.
Slyšeli jsme, žes měsíc před Rondou běžel v součtu vertikálně víc než maraton. To si vůbec nedovedeme představit. Kolik jsi naběhal a kde jsi na to u nás našel kopce?
Kolik jsem naběhal si asi nechám pro sebe, ale většina km byla u nás v Beskydech. Mám blízko Radhošť, Velký Javorník, Smrk, Lysou.
Podle čeho trénuješ?
Podle sebe.
Takže si prostě řekneš “mám chuť na 30” a jdeš? Nebo to plánuješ dopředu?
Jako samozřejmě že to aspoň trošku naplánované dopředu mám, ale občas si to měním podle chuti.
Co spolupráce s nějakým trenérem – zvažoval jsi to někdy nebo tě tato cesta vůbec neláká?
Popravdě neláká, ale kdyby se někdo ozval, tak bych o tom možná přemýšlel.
Zajímalo by nás, jak bys zaběhl třeba maraton na rovině. Nechystáš se to taky vyzkoušet?
Někdy určitě ano. Běžel jsem už půlmaraton za nějakých 1:25. Kdybych šel na maraton, tak bych na něho chtěl mít natrénováno alespoň pod 3:00.
Kde máš největší rezervy a na čem teď plánuješ pracovat?
Pořád je na čem pracovat. Chci se zlepšovat celkově a určitě umět běhat ještě rychleji delší tratě.
Zmiňoval jsi házenou a fotbal před tím, než jsi začal s během. Co nějaké kompenzační sporty v současné době? Běh je přece jenom dost jednostranně zaměřená aktivita a ultramaraton obzvlášť.
To rozhodně, rád si vyjedu na kole nebo zajdu zaplavat.
Teď tě čeká další velká akce – mistrovství světa ve skyrunningu. S čím tam jedeš?
No sám jsem na sebe zvědavý, co tam předvedu. Bude to pro mě těžké, moc takové krátké závody neběhám, ale určitě se budu snažit ze sebe vymáčknout maximum.
Jak dlouho myslíš, že u běhu vydržíš?
Doufám, že co nejdéle!
Máš pro svou kariéru nějaký konkrétní cíl?
Hlavně chci aby mě to pořád bavilo!
